Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.

„Není to samozřejmost, je to výsledek velké odvahy a dialogu,“ řekl Hörtler o konání sjezdu v Brně. Vyzval k tomu, aby se konání sjezdu v někdejší vlasti sudetských Němců využilo k budování mostů a k rozvoji společné evropské budoucnosti.

Odsun Němců po druhé světové válce z někdejšího Československa, které Němci nazývají vyhnáním, označil Hörtler za hořkou rozluku někdejšího soužití. Zároveň dodal, že nyní se sudetští Němci v Brně dočkali mírového přijetí. „Stavíme živoucí most evropské budoucnosti,“ dodal.

Grolich návštěvníky sjezdu oslovil jako milé krajany. „Jste tady vítaní, jste naši přátelé,“ prohlásil. Dodal, že je rád, že sudetské Němce může v Brně srdečně přivítat.

V projevu Grolich hovořil o tom, že Češi a Němci od druhé světové války ušli velkou cestu. „Nechceme přepisovat historii, chceme ukázat opravdovou sílu pravdy a lásky, která vede k usmíření, přátelství a ke svobodě,“ řekl. V očividné poznámce k nesouhlasu, který sjezd u části české populace vyvolává, řekl, že po neděli, kterou nazval přelomovou, se všichni opět shledají, ale už to bude běžná neděle bez větší pozornosti. „A na to se já už velmi těším,“ dodal.

K sudetským Němcům v neděli promluvila i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Podle ní je pro budování společné budoucnosti nezbytná odvaha podívat se minulosti do očí. „Zlo nelze odstranit dalším zlem. Zlo zůstává zlem a jedinou možností k otevření cesty k budoucnosti je smíření,“ řekla.

Šéfka Sudetoněmecké mládeže (SdJ) Stefanie Kilianová připomenula, že letošní motto sjezdu zní „Život je setkávání“. Uvedla, že nynější setkání není jednorázovou věcí, ale celým procesem.

Cena pro Uhdeho

Český politik, spisovatel a bývalý disident Milan Uhde, kterému bude letos devadesát let, v neděli na sjezdu obdržel Evropskou cenu Karla IV., nejvyšší vyznamenání sudetských Němců. Získal ji za mimořádné zásluhy v budování vztahů mezi Českou republikou a sudetskými Němci.

„Rád tuto cenu přijímám jménem všech lidí dobré vůle a jsem rád, že tu můžeme být spolu,“ řekl Uhde v krátké zdravici v němčině. Předseda SdL Bernd Posselt, který mu ocenění předával, zmínil, že Uhde se narodil do brněnské židovské a německy mluvící rodiny.

Uhde je člověkem, kterému nacisté zavraždili osmnáct členů rodiny, přesto vůči Němcům nezahořkl a po roce 1989 pracoval na obnovení vztahů s nimi. Posselt připomněl, jak ho Uhde v roce 1992, když byl předsedou České národní rady, pozval jako zástupce sudetských Němců, aby byl přítomen skládaní poslaneckých slibů.

„Byl také bojovníkem za cestu Česka do Evropské unie, je symbolem snahy o evropskou jednotu a o existenci parlamentní demokracie,“ řekl Posselt. A připomněl, že ještě před rokem 1989 Uhde podepsal Chartu 77, bojoval za lidská práva a za svobodu stejně jako první český prezident Václav Havel, s nímž spolupracoval.

Milan Uhde
Zdroj: ČT24

Na závěr sjezdu zazněly hymny

Sudetští Němci nedělní hlavní shromáždění, které patří mezi tradiční vrcholy sjezdů, uzavřeli přehráním hymen. Jako první zazněla česká hymna, následovaly bavorská, německá a evropská.

Poprvé zazněla česká hymna na sjezdu sudetských Němců v roce 2022 v bavorském Hofu. Posselt zahrání české hymny tehdy označil za znamení vzájemného přátelství. Bavorský premiér Söder to tehdy přirovnal ke znamení, že Češi a Němci již nejsou nepřátelé. Přehrávání české hymny se následně stalo pevnou součástí sjezdů, dosud tak zazněla pětkrát.

Söder se setká s Pavlem

Söder má na programu své návštěvy Česka ještě setkání v Praze s prezidentem Petrem Pavlem. Jednat by mohli o bezpečnosti, posilování konkurenceschopnosti a odolnosti Evropy. Pavel letos už potřetí udělil záštitu festivalu Meeting Brno, jehož organizátoři sudetské Němce do Brna pozvali. Projekt si podle prezidentské kanceláře klade za cíl upřímný dialog, sdílení příběhů a historických zkušeností.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v nedělním rozhovoru s Václavem Moravcem kritizoval Pavla jak za setkání se Söderem, tak za udělení záštity festivalu. „Divím se, že do toho prezident takto vstupuje a přijme bavorského premiéra. Zrovna u této příležitosti bych to nedělal. Není to ani jeho váhová kategorie, ale kategorie například plzeňského hejtmana,“ řekl.

Odpůrce sjezdu podpořil osobní účastí Zeman

Odpůrci sjezdu v neděli odpoledne zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Na demonstraci iniciativy Obrana národa 2 přišlo několik tisíc lidí. Potlesk sklidil bývalý prezident Miloš Zeman, který prohlásil, že sudetští Němci byli fanatickou součástí nacistického hnutí a také později vystupovali proti českým zájmům. Lidé podle něj mají vystavit podporovatelům brněnského sjezdu účet u voleb.

Hovořila také předsedkyně komunistů Kateřina Konečná nebo slovenský europoslanec Ľuboš Blaha (Smer), podle kterého je sjezd SdL v Brně provokace a snaha o přepisování dějin. „Udělejme vše pro to, aby se u nás už nikdy žádný sudetoněmecký sjezd nekonal,“ vyzvala Konečná.

Policejní mluvčí Pavel Šváb odhadl účast na demonstraci na 2500 lidí, tajemník městské části Brno-střed Petr Štika na čtyři tisíce. Před tím odpůrci sjezdu prošli centrem Brna od hlavního nádraží na Dominikánské náměstí. Sudetští Němci měli v neděli program na výstavišti, tedy zhruba o dva kilometry dále.

Miloš Zeman v Brně podpořil odpůrce sjezdu sudetských Němců
Zdroj: ČTK/Václav Šálek

Není důvod se v této vyhrocené situaci scházet s bavorským premiérem, míní Schillerová

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) není důvod se v této vyhrocené situaci scházet s bavorským premiérem Markusem Söderem. Řekla to v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Ke společenskému napětí podle Schillerové přispělo konání sudetoněmeckého sjezdu v Česku, nikoliv reakce vlády na něj. Češi a Němci jsou podle ní dávno smíření. Naopak podle bývalého ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) situaci vyhrotil přístup vládní koalice, zejména pak postoj předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.

Vztahy mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a Söderem jsou podle ministryně nadstandardní. „Jednají spolu pravidelně o ekonomických otázkách a vzájemných sousedských otázkách,“ uvedla.

Sudetoněmecký sjezd v Brně potrvá do pondělí. Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení, které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. Součástí akce jsou i připomínky obětí nacismu, kterými sjezd začal i skončí. Většinu akcí provázely protesty někdy i stovek lidí.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život patnáct až třicet tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka: Česko chystá reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha chystá v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro ruské diplomaty, uvedl šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) po předvolání velvyslankyně Anny Ponomarjovové. Odmítl také její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací, uvedlo ministerstvo zahraničí.
před 6 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 33 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 1 hhodinou

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 1 hhodinou

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.