Orbán dál povede Fidesz. Strana se musí změnit, uznal

Nahrávám video

Bývalý premiér Maďarska Viktor Orbán po nedávné volební porážce v politice nekončí. Stranu Fidesz povede i nadále. Na volebním sjezdu neměl soupeře – sám ale vzkázal, že partaj se musí změnit. Jeho nástupce Péter Magyar mezitím vyzývá k demisi mnohé tváře bývalé vlády.

Po drtivé porážce v parlamentních volbách v dubnu se Orbán přitom vzdal postu poslance a na veřejných akcích téměř nevystupoval.

„Úkolem současného lídra strany je sjednotit různá křídla do velkého celku. Dokud se to dařilo, volby jsme vyhrávali. Když to nevyšlo, jako nyní, prohráli jsme,“ prohlásil. Poprvé také blíže mluvil o údajných důvodech neúspěchu: únavě z dlouhého vládnutí nebo neschopnosti oslovit mladé. Za viníky porážky opět označil i Evropskou unii nebo Ukrajinu.

„Začněme od konce. Nevzdám se. Nikdy, nikdy, nikdy se nevzdám,“ řekl na celostátním sjezdu strany v sobotu.

Magyar pokračuje v „očištění“ státu od Orbána

Orbán je v čele Fideszu s krátkou přestávkou od roku 1993. Ve volbách propadl po 16 letech. Ústavní většinu přenechal někdejšímu členovi Fideszu, dnes tváři strany Tisza, Péteru Magyarovi. Ten nyní v parlamentu chystá zrušení úřadu, který mohl omezit subjekty se zahraničními příjmy. Podle kritiků to bývalá vláda zneužívala proti vybraným médiím a neziskovým organizacím.

„Jeden z nejdůležitějších klenotů ničení právního státu klademe tam, kam patří. Na smetiště dějin,“ prohlásil Magyar.

Premiér tlačí i na konec těch, které označuje za tváře bývalé zkorumpované vlády. Čerstvě odvolal šéfy tajných služeb, žádá změny i v prokuraturách, mediálních organizacích, ale dál taky v prezidentském paláci.

Přivézt zpět chce naopak zmrazené eurofondy. Koncem května mu Brusel přislíbil zatím v přepočtu 400 miliard korun. Pro uvolnění všech eurofondů ale musí Maďarsko splnit celkem 27 podmínek. Mimo jiné třeba reformy justice, akademické svobody nebo kroky proti korupci. Magyar tím chce ukončit i další řízení s Bruselem – tentokrát o odebrání hlasovacích práv Maďarsku.

Magyar o tom chce jednat při nejbližším summitu. Ani expremiér Orbán se ale s cestami do Bruselu neloučí. Příští týden bude na jednání unijní frakce, kterou kdysi spoluzakládal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 38 mminutami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Sjezd nicméně začal podle plánu, velká část delegátů podle mluvčího strany na místo dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Dílčí údaje o účasti nejsou známé, média výraznější zájem lidí o hlasování nezaznamenala. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude právě kvůli nízké účasti neplatné.
před 5 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 7 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 9 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled