Politická situace

Nejvyšší soud USA v úterý rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může prozatím nadále deportovat migranty do třetích zemí, zatímco soudci posoudí, zda je tato politika legální. Informuje o tom agentura AP.

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.

Volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko v neděli vyhrála krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala kolem 38 procent hlasů. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD) zemské premiérky Manuely Schwesigové se zhruba 35,5 procenta hlasů. CDU kancléře Friedricha Merze se podle prognóz do sněmu vůbec nedostala. V Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, podle prognóz ARD a ZDF získala 25,6 až 25,7 procenta hlasů.

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.

Bývalý premiér Maďarska Viktor Orbán po nedávné volební porážce v politice nekončí. Stranu Fidesz povede i nadále. Na volebním sjezdu neměl soupeře – sám ale vzkázal, že partaj se musí změnit. Jeho nástupce Péter Magyar mezitím vyzývá k demisi mnohé tváře bývalé vlády.

Podle březnového volebního modelu roku 2026 by v době sběru dat překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny šest politických subjektů. První místo zaujímá hnutí ANO. Od voleb se přízeň voličů výrazněji nezměnila. Další subjekty následují s velkým odstupem. Na druhém místě je hnutí STAN, následuje ODS, poté Piráti. Pokud by strany kandidovaly samostatně, dostalo by se do sněmovny už jen hnutí SPD a Motoristé. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Čím dál více Maďarů odchází za prací a lepšími ekonomickými podmínkami do jiných zemí Evropské unie – jen v loňském roce to bylo 35 tisíc lidí. Desetimilionovou zemi ovšem opouštějí nejen kvůli lepším mzdám, ale i politické situaci. Současnému premiérovi Viktoru Orbánovi totiž dávají za vinu nejen zhoršující se hospodářství, ale i příklon země k Východu, zejména k Rusku a Číně.

Důvěra ve vládu klesá, kabinetu Petra Fialy (ODS) věří šestina Čechů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který během čtvrtka zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s tím, že vláda z ústavních institucí dopadla nejhůře. Prezident Petr Pavel má důvěru u 52 procent obyvatel, Poslanecké sněmovně věří 18 procent a Senátu 29 procent veřejnosti. U všech zmíněných se důvěra v porovnání s předchozím průzkumem z léta též zhoršila. Tradičně nejvíce lidé věří starostům a obecním zastupitelstvům.

Důvěra ve vládu zůstává nadále nízká. Kabinetu Petra Fialy (ODS) věří čtvrtina lidí. V prezidenta Petra Pavla má důvěru 58 procent občanů. Oba výsledky jsou stejné jako v předchozím letním průzkumu, uvedlo v pátek Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z ústavních institucí se tradičně nejvyšší důvěře těší starostové a obecní zastupitelstva. Naopak nejhůře dopadla sněmovna, které věří 23 procent Čechů.

Důvěra Čechů v ústavní a další politické instituce podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM) mírně klesla. Oproti začátku roku je to nejvýraznější u hejtmanů a krajských zastupitelstev. V čele žebříčku dlouhodobě zůstávají starostové a obecní zastupitelé. Hlava státu v aktuální tabulce není, protože v době dotazování se prezidenti střídali.