Důvěra Čechů v ústavní a další politické instituce podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM) mírně klesla. Oproti začátku roku je to nejvýraznější u hejtmanů a krajských zastupitelstev. V čele žebříčku dlouhodobě zůstávají starostové a obecní zastupitelé. Hlava státu v aktuální tabulce není, protože v době dotazování se prezidenti střídali.
Pouze u Poslanecké sněmovny zůstala míra důvěry na stejné úrovni jako v předchozím průzkumu. Důvěřuje jí 33 procent lidí. Zároveň je to ale nejnižší míra důvěry ze všech porovnávaných institucí v aktuálním průzkumu. Stejný podíl lidí nyní rovněž vyjadřuje důvěru vládě, která si tak oproti předchozímu průzkumu pohoršila o jeden procentní bod.
Největší důvěru z ústavních institucí lidé nadále vyjadřují starostům a obecním zastupitelstvům, kterým důvěřují zhruba dvě třetiny obyvatel země. Aktuálně oběma shodně vyjádřilo podporu 65 procent dotázaných, u starostů se od minulého průzkumu snížila důvěra o šest procentních bodů a u obecních zastupitelstev o čtyři procentní body.
U dalších institucí byl pokles důvěry znatelnější. Nejvýrazněji si pohoršila krajská zastupitelstva, kterým důvěra klesla z 55 na 46 procent. Podobně jsou na tom hejtmani, u kterých se míra důvěry snížila z 53 na 45 procent. Senátu nyní vyjádřilo důvěru 36 procent dotázaných, zatímco na přelomu roku to bylo 41 procent lidí.
Důvěru vládě a Parlamentu vyjadřují častěji lidé s vyšší životní úrovní a vyšším vzděláním. Míra důvěry ve vládu, poslance a senátory je často nižší například u starších lidí a také u příznivců levice.
Češi jsou více spokojení s politickou situací
Navzdory poklesu důvěry v politiky téměř na všech úrovních politické reprezentace se zvýšila spokojenost obyvatel Česka s politickou situací. V minulém průzkumu s ní bylo spokojeno 16 procent respondentů, nyní to bylo 19 procent.
Vzrostl také podíl neutrálních odpovědí z 23 na 26 procent, tedy lidí, kteří nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni. Naopak poklesl podíl těch, kteří jsou s politickou situací nespokojeni, a to z 59 na 53 procent.
V nynějším průzkumu se oproti předchozím lidé nevyjadřovali k prezidentovi. Průzkum byl totiž prováděn hlavně v únoru a prvních březnových týdnech, tedy již po zvolení nové hlavy státu Petra Pavla, ale z větší části ještě před jeho nástupem do funkce.
Dotazování probíhalo od 31. ledna do 30. března 2023 na reprezentativním vzorku obyvatelstva ČR od 15 let. V průzkumu vedeném technikou CAPI odpovídalo 861 osob.
