Důvěra

Hosté Událostí, komentářů probrali žádost o důvěru vlády Andreje Babiše (ANO). Projednává ji sněmovna. Lídři vládní koalice ujišťují, že pro vyslovení důvěry zvedne ruku všech 108 koaličních poslanců. Do rozpravy se přihlásili všichni ministři. Během úterního jednání se opozice snažila odvolat šéfa dolní komory Tomia Okamuru (SPD) kvůli jeho novoročnímu projevu. Okolnosti jednání komentovali místopředseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti Ondřej Babka (ANO) a člen výboru pro zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL). Debatovali také senátoři Róbert Šlachta (Přísaha) a Stanislav Balík (nestr.). Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.

S novým rokem chce vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) začít naplno prosazovat své priority. Protože začne hospodařením v provizoriu, hodlá jako první schválit rozpočet, který jí umožní naplňování slibů. Mezi ně patří zrušení hlavních bodů důchodové reformy, rozhodnout má též o restartu elektronické evidence tržeb. Kabinet také plánuje znovu zavést některé daňové slevy. Rušení úsporných kroků a zvyšování výdajů na dluh ale s obavami sledují zástupci předchozí vlády.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v předvánočním projevu ve čtvrtek vyzval k budování důvěry jako základu fungujícího společenství. Podle něj je k tomu potřeba slušně vedený dialog, vzájemné naslouchání si a ochota dohodnout se. Podle Vystrčila je společenství bez důvěry odsouzeno k chudobě, rozpadu či nesvobodě.

Lidé, kteří pohrdají schopnostmi ostatních a naopak vyzdvihují ty své, mohou navenek působit jako sebevědomí vůdci. Když se ale ocitnou před úkolem, který vyžaduje týmovou práci, selhávají. Poukázal na to výzkum britských psychologů.

Katolická církev v Polsku ztrácí věřící i podporu společnosti jako celku. Důvěřuje jí pouhých pětatřicet procent lidí. Vadí jim provázanost instituce s politikou a podle mnohých neadekvátní reakce na některé problémy. Polská katolická církev čelila v posledních letech řadě skandálů, zejména v souvislosti s odhalením sexuálního zneužívání dětí. „Ještě v osmdesátých letech za komunismu církev pozitivně hodnotilo asi devadesát procent lidí, pak ale přišla debata o potratech,“ zmínil další problémové téma sociolog Krzysztof Koseła.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní francouzský premiér François Bayrou podal v úterý demisi poté, co jeho vláda neustála v pondělí hlasování parlamentu o důvěře.

„Je nutné takováto gesta činit,“ komentovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svůj odchod ze sálu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové. Chtěla prý také dát najevo podporu Ukrajině, i když si je vědoma, že jde „jen o gesta a symboliku“. O politické situaci na Ukrajině, probíhající válce v Pásmu Gazy i bitcoinové kauze, kvůli které se vystřídali ministři spravedlnosti, hovořila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.

Důvěra v českou ekonomiku letos v květnu stoupla oproti dubnu o 4,3 bodu na hodnotu 101 bodů. Důvěra po předchozím dubnovém poklesu rostla jak u podnikatelů, tak u spotřebitelů, hlásí Český statistický úřad (ČSÚ). Celková důvěra v hospodářství se v květnu zvýšila také meziročně, a to o 4,4 bodu. Podle některých analytiků ale nálady podnikatelů a spotřebitelů ovlivňuje hrozba uvalení amerických cel na dovozy z Evropské unie.

Německou vládu kancléře Olafa Scholze opustí všichni ministři Svobodné demokratické strany (FDP). Vládní trojkoalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP se tak definitivně rozpadla. Kancléř předtím odvolal z funkce ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou FDP. Předseda vlády zároveň avizoval, že chce Spolkový sněm požádat o vyslovení důvěry na zasedání 15. ledna. Předčasné volby by se v zemi mohly konat do konce března.

Vládní koalice by měla požádat o důvěru v Poslanecké sněmovně, shodli se v Otázkách Václava Moravce senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Právě SPD chce vyvolat i hlasování o nedůvěře. Zástupci vlády – ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ale trvají na tom, že nedělají žádné zásadní změny ve svém programu, které by opětovné vyslovení důvěry vyžadovaly.

Důvěra v českou ekonomiku v září po dvouměsíčním poklesu vzrostla. Ve srovnání se srpnem se zvýšila o 3,3 bodu na 97 bodů. Optimističtější byli spotřebitelé i firmy. Důvěra podnikatelů se navíc zvýšila ve všech odvětvích, což se stalo naposledy v dubnu 2023, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziročním srovnání je důvěra vyšší, loni v září byla pod devadesáti body.

Důvěra investorů v německou ekonomiku se v září znovu zhoršila výrazně více, než se čekalo. Německý ekonomický institut ZEW v úterý uvedl, že jeho index důvěry se snížil na 3,6 bodu ze srpnových 19,2 bodu. Výsledky jsou mnohem horší než odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters očekávali pokles indexu na 17 bodů. Hůře investoři opět hodnotí i současnou situaci.

Důvěra v prezidenta Petra Pavla klesla, stále je ale nadpoloviční. Krátce po nástupu do funkce loni v květnu mu věřilo 60 procent lidí v Česku, nyní je to 53 procent. Více mu důvěřují mladí lidé než starší, vyplývá z průzkumu agentury STEM. Pavlovi nadále věří výrazně více lidí než jeho předchůdci Miloši Zemanovi na konci jeho mandátu.

Po dvou měsících růstu mezi spotřebiteli i podnikateli mírně meziměsíčně klesla důvěra v českou ekonomiku. Souhrnný indikátor důvěry se v porovnání s dubnem snížil o šest desetin bodu na 96,4 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na to, že je důvěra stále vyšší než před rokem, a květnový výsledek mají za jednorázový výkyv.

Důvěra ve vládu a Poslaneckou sněmovnu zůstává nízká, nicméně proti konci loňského roku se jejich hodnocení mírně zlepšilo a nyní jim shodně důvěřuje pětina lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Prezidentu Petru Pavlovi podle něj věří 54 procent obyvatel a Senátu 32 procent a také v jejich případě jsou výsledky v porovnání s předchozím průzkumem mírně lepší. Nejvyšší důvěře mezi ústavními institucemi se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) a dolní parlamentní komora vyšly z hodnocení nejhůře.

Se členstvím v Severoatlantické alianci souhlasí 25 let po vstupu České republiky do ní 70 procent lidí. Vyplývá to z lednového průzkumu analytického ústavu STEM. Většinovou podporu má členství v NATO dlouhodobě, nikdy od vstupu nekleslo pod 50 procent, od roku 2001 se naopak většinou drží nad 70 procenty.

Popularita německé vlády vadne. S týmem kancléře Olafa Scholze je spokojených jen 19 procent lidí, což je nejméně od roku 1997, kdy se podobné průzkumy v sousední zemi dělají. Důvodem jsou pře v koaličním kabinetu a úspory, které chystá.

Důvěra v českou ekonomiku podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) potřetí po sobě vzrostla, v prosinci se zvýšila stejně jako o měsíc dřív o 0,3 bodu a dostala se na 93,4 bodu. Podobně jako v listopadu stoupla důvěra podnikatelů, u spotřebitelů znovu klesla a sestoupila nejníže od letošního ledna.

Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého z národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) složila přísahu do rukou prezidenta Andrzeje Dudy. Očekává se však, že tento kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, ale po říjnových volbách přišlo o většinu. Pokud v Sejmu podporu opravdu nezíská, stane se novým premiérem šéf dosavadní opozice Donald Tusk.

Slovenská sněmovna vyslovila důvěru nové vládě premiéra Roberta Fica, která vzešla ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Kabinet po čtyři dny trvající rozpravě o jeho programovém prohlášení podpořilo 78 ze 143 přítomných poslanců, tedy potřebná nadpoloviční většina.