Důvěra strana 2 z 4

Z vrcholných českých politiků lidé nejvíce věří prezidentu Petru Pavlovi. Je jediným, u kterého důvěra převyšuje nedůvěru. S odstupem následují předseda hnutí ANO Andrej Babiš a předseda SPD Tomio Okamura. Naopak největší nedůvěru mají lidé v předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a v premiéra Petra Fialu (ODS). Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Prezidentovi Petru Pavlovi důvěřují necelé tři pětiny občanů, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd České republiky (CVVM) prováděného od března do května. Důvěra v ostatní státní instituce se ve srovnání s předchozími průzkumy výrazně nezměnila. Nejméně lidí důvěřuje vládě a Poslanecké sněmovně, nejvyšší podíl důvěry drží starostové.

Výhrady, které vůči mně v nominačním procesu zaznívaly, nebyly konkrétní, uvedl v pořadu Události, komentáře schválený kandidát na ústavního soudce Josef Baxa. Daniela Zemanová, která také získala podporu v Senátu pro jmenování do funkce, v pořadu zmínila, že nominace kandidátů v ní budí důvěru a těší se na spolupráci s nově zvolenými kolegy.

Energetická krize znovu otevřela debatu o zvýšení podílu státu ve firmě ČEZ. Zestátnění energetické firmy je ale podle bývalého generálního ředitele společnosti ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla „nesmyslné a zbytečné“. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce, kde mu oponoval investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Do pořadu byli pozváni i zástupci ministerstva financí a průmyslu a obchodu, kteří byli ale ochotní bavit se pouze o energetické koncepci státu. Obě instituce pozvání odmítly kvůli debatě o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a otázce zestátnění ČEZ.

Opozice si myslí, že by měl kabinet Petra Fialy (ODS) znovu předstoupit před sněmovnu se žádostí o důvěru. Důvodem je programové prohlášení vlády, které počátkem roku prošlo změnami. Původní dokument vznikal ještě před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Podle premiéra změny reagují právě na aktuální dění. Programové prohlášení letos zavazuje vládu například k prosazení důchodové reformy nebo úpravě státní energetické koncepce.

V české společnosti nadále panují silné obavy z rostoucích cen i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Oproti loňsku klesla důvěra v Evropskou unii i vládu. Vyplývá to z výsledků celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z letošního ledna a února, které v pátek zveřejnilo Zastoupení Evropské komise v ČR. Budoucnost Evropské unie vidí optimisticky 55 procent českých respondentů, což republiku řadí mezi sedm nejpesimističtěji naladěných zemí sedmadvacítky.

Důvěra Čechů v ústavní a další politické instituce podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM) mírně klesla. Oproti začátku roku je to nejvýraznější u hejtmanů a krajských zastupitelstev. V čele žebříčku dlouhodobě zůstávají starostové a obecní zastupitelé. Hlava státu v aktuální tabulce není, protože v době dotazování se prezidenti střídali.

Důvěra v českou ekonomiku je nejvyšší od loňského srpna. Takzvaný souhrnný indikátor důvěry v lednu vzrostl proti prosinci o 2,3 bodu na hodnotu 92,0. Důvěra se zvýšila mezi podnikateli i spotřebiteli, u kterých se dostala nejvýše od loňského března. Vyplývá to z informací na webu Českého statistického úřadu. Proti loňskému lednu je důvěra v hospodářství u podnikatelů, spotřebitelů i celkově na nižší úrovni. Podle analytiků však aktuální údaje naznačují, že Česko čeká jen mírná a krátká recese.

Důvěra v ekonomiku v prosinci klesla o 0,6 bodu, oznámil Český statistický úřad. Kromě podnikatelů, jejichž důvěra klesá dlouhodobě, se před koncem roku snížila i mezi spotřebiteli. V listopadu přitom jejich důvěra v ekonomiku rostla.

Očkování proti covidu ukázalo, jak rychle je věda schopna reagovat na náhlé výzvy, ale také na sílu dezinformací. Problémem je nedůvěra v autority, shodli se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a publicista Bohumil Kartous. V pondělí v Praze odstartovala dvoudenní konference v rámci českého předsednictví Evropské unii. Jejím cílem je zhodnocení zkušeností získaných během pandemie koronaviru. Experti a politici se na ní zabývají například odmítáním očkovávání i vlivem dezinformací.

Horní komora italského parlamentu ve středu podle očekávání vyslovila důvěru koaliční vládě Giorgie Meloniové, jejíž krajně pravicová strana Bratři Itálie vyhrála minulý měsíc parlamentní volby. Podpořilo ji 115 senátorů, 79 se vyslovilo proti, informovala agentura ANSA. Už v úterý dostal nový kabinet důvěru většiny poslanců.

Homeopatie je dnes už běžně využívanou metodou alternativní medicíny, avšak některými stále odsuzovanou. Jak si vedla tato léčebná metoda u odborníků a u laické veřejnosti před třiceti lety? Definici a zkušenosti s homeopatiky osvětlil zakladatel a prezident lékařské Homeopatické společnosti a České homeopatické komory Miloš Rýc.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Důvěra v českou ekonomiku klesla v říjnu na 89,8 bodu, uvedl Český statistický úřad. V září byla o tři desetiny výše, tedy ještě nad 90 body. Pod tuto hranici se takzvaný souhrnný indikátor důvěry dostal poprvé od loňského března. Klesá již pět měsíců v řadě, i když pokles důvěry výrazně zpomalil.

V pátek a sobotu se koná druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Voliči rozhodují o zbývajících 24 kandidátech, kteří se snaží získat či obhájit křeslo v horní komoře parlamentu. Ač v druhém kole bývá zájem o volby nízký, hlasování je to důležité. Třeba i proto, že nově složený Senát bude rozhodovat o většině ústavních soudců.

Důvěra v ekonomiku Česka v září dál klesla, meziměsíčně se snížila o čtyři body na hodnotu 90,1. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé, u kterých se důvěra v české hospodářství propadla na nejnižší hodnotu od počátku zjišťování v lednu 2003, a to na 72,7 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v hospodářství Česka je nižší i v meziročním srovnání.

Slovenský premiér Eduard Heger nepodá demisi ani nevyvolá hlasování parlamentu o důvěře své vládě, která po odchodu liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) ze čtyřčlenné koalice přišla o většinu ve sněmovně. K hlasování o důvěře kabinetu vybídla opozice.

Lídři vládních stran chtějí v úterý s Piráty řešit jejich výhrady k šéfovi civilní rozvědky Petru Mlejnkovi. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše Mlejnek nevysvětlil všechny nesrovnalosti kolem svých kontaktů s Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr. Poslanecký klub Pirátů dokonce označil Mlejnka za nedůvěryhodnou osobu.

Důvěra v českou ekonomiku v srpnu klesla, a to třetí měsíc v řadě, uvedl Český statistický úřad. Z jeho konjunkturálního průzkumu ovšem vyplývá, že je to důsledek poklesu důvěry mezi podnikateli. U spotřebitelů je situace jiná, poprvé po pěti měsících jejich důvěra v ekonomiku ve srovnání poněkud vzrostla. Stále je ale na nejnižších hodnotách za posledních dvacet let.

Důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o 2,6 bodu na 95,7 bodu, snížila se u podnikatelů i spotřebitelů. V případě druhé jmenované skupiny se důvěra propadla na nejnižší hodnotu od začátku průzkumu v lednu 2003.

Prezident Václav Havel před 30 lety všechny překvapil svým televizním projevem. Dva týdny poté, co jej poslanci nezvolili prezidentem na další funkční období, oznámil, že na úřad prezidenta republiky abdikuje. Mandát mu přitom měl vypršet až za tři měsíce. Svůj projev navíc pronesl v den, kdy Slovenská národní rada přijala dokument o svrchovanosti Slovenska.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Britský premiér Boris Johnson, který po rezignaci několika ministrů a dalších vládních úředníků čelí narůstajícímu tlaku, aby se vzdal funkce, odmítl možnost, že by sám odstoupil. Poslancům v parlamentu řekl, že právě v těchto těžkých časech a v době největší války v Evropě za osm desetiletí musí vláda pokračovat. Své odhodlání nerezignovat zopakoval i večer na schůzce se svými ministry. K demisi vyzval Johnsona i jeho dlouholetý spolupracovník a ministr Michael Gove. Premiér jej následně odvolal.

Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid a ministr financí Rishi Sunak oznámili, že rezignují na své vládní posty. Uvedli, že nechtějí pokračovat ve vládě premiéra Borise Johnsona, kterou v posledních měsících zmítalo několik skandálů. Javid oznámil rezignaci v prohlášení, v němž uvedl, že už nemůže s čistým svědomím pokračovat. O chvíli později oznámil odchod z vlády i Sunak. Johnson oběma napsal dopis, v němž vyjádřil nad jejich rozhodnutím lítost. Novým ministrem zdravotnictví byl následně jmenován Steve Barclay, ministrem financí se stal Nadhim Zahawi.

Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru kabinetu Petra Fialy (ODS). Premiér o ni požádal dolní komoru již ve středu dopoledne, ale rozprava trvala do čtvrtečního rána, kdy byla schůze přerušena kvůli jiné, mimořádné. Znovu pokračovala večer, hlasování začalo po necelé hodině. Když vláda získala díky hlasům 106 koaličních poslanců důvěru, skončilo historicky zdaleka nejdelší jednání o důvěře nebo nedůvěře. V součtu dvou částí trvalo přes 23,5 hodiny.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) stále nemá důvěru poslanců. Po dni a noci debat bylo jednání na žádost SPD ve čtvrtek ráno přerušeno, poslanci se k němu vrátí v šest večer. Za 22 hodin jednání sněmovna už vyslechla kritické i podpůrné projevy, premiér hned v úvodu prohlásil, že cílem jeho kabinetu je dostat Česko mezi nejvyspělejší země světa. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) i předseda hnutí SPD Tomio Okamura novou vládu naopak kritizovali. Důvěru by s ohledem na poslanecké počty nicméně získat měla.