Důvěra strana 2 z 3

Důvěra v českou ekonomiku klesla v říjnu na 89,8 bodu, uvedl Český statistický úřad. V září byla o tři desetiny výše, tedy ještě nad 90 body. Pod tuto hranici se takzvaný souhrnný indikátor důvěry dostal poprvé od loňského března. Klesá již pět měsíců v řadě, i když pokles důvěry výrazně zpomalil.

V pátek a sobotu se koná druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Voliči rozhodují o zbývajících 24 kandidátech, kteří se snaží získat či obhájit křeslo v horní komoře parlamentu. Ač v druhém kole bývá zájem o volby nízký, hlasování je to důležité. Třeba i proto, že nově složený Senát bude rozhodovat o většině ústavních soudců.

Důvěra v ekonomiku Česka v září dál klesla, meziměsíčně se snížila o čtyři body na hodnotu 90,1. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé, u kterých se důvěra v české hospodářství propadla na nejnižší hodnotu od počátku zjišťování v lednu 2003, a to na 72,7 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v hospodářství Česka je nižší i v meziročním srovnání.

Slovenský premiér Eduard Heger nepodá demisi ani nevyvolá hlasování parlamentu o důvěře své vládě, která po odchodu liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) ze čtyřčlenné koalice přišla o většinu ve sněmovně. K hlasování o důvěře kabinetu vybídla opozice.

Lídři vládních stran chtějí v úterý s Piráty řešit jejich výhrady k šéfovi civilní rozvědky Petru Mlejnkovi. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše Mlejnek nevysvětlil všechny nesrovnalosti kolem svých kontaktů s Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr. Poslanecký klub Pirátů dokonce označil Mlejnka za nedůvěryhodnou osobu.

Důvěra v českou ekonomiku v srpnu klesla, a to třetí měsíc v řadě, uvedl Český statistický úřad. Z jeho konjunkturálního průzkumu ovšem vyplývá, že je to důsledek poklesu důvěry mezi podnikateli. U spotřebitelů je situace jiná, poprvé po pěti měsících jejich důvěra v ekonomiku ve srovnání poněkud vzrostla. Stále je ale na nejnižších hodnotách za posledních dvacet let.

Důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o 2,6 bodu na 95,7 bodu, snížila se u podnikatelů i spotřebitelů. V případě druhé jmenované skupiny se důvěra propadla na nejnižší hodnotu od začátku průzkumu v lednu 2003.

Prezident Václav Havel před 30 lety všechny překvapil svým televizním projevem. Dva týdny poté, co jej poslanci nezvolili prezidentem na další funkční období, oznámil, že na úřad prezidenta republiky abdikuje. Mandát mu přitom měl vypršet až za tři měsíce. Svůj projev navíc pronesl v den, kdy Slovenská národní rada přijala dokument o svrchovanosti Slovenska.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Britský premiér Boris Johnson, který po rezignaci několika ministrů a dalších vládních úředníků čelí narůstajícímu tlaku, aby se vzdal funkce, odmítl možnost, že by sám odstoupil. Poslancům v parlamentu řekl, že právě v těchto těžkých časech a v době největší války v Evropě za osm desetiletí musí vláda pokračovat. Své odhodlání nerezignovat zopakoval i večer na schůzce se svými ministry. K demisi vyzval Johnsona i jeho dlouholetý spolupracovník a ministr Michael Gove. Premiér jej následně odvolal.

Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid a ministr financí Rishi Sunak oznámili, že rezignují na své vládní posty. Uvedli, že nechtějí pokračovat ve vládě premiéra Borise Johnsona, kterou v posledních měsících zmítalo několik skandálů. Javid oznámil rezignaci v prohlášení, v němž uvedl, že už nemůže s čistým svědomím pokračovat. O chvíli později oznámil odchod z vlády i Sunak. Johnson oběma napsal dopis, v němž vyjádřil nad jejich rozhodnutím lítost. Novým ministrem zdravotnictví byl následně jmenován Steve Barclay, ministrem financí se stal Nadhim Zahawi.

Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru kabinetu Petra Fialy (ODS). Premiér o ni požádal dolní komoru již ve středu dopoledne, ale rozprava trvala do čtvrtečního rána, kdy byla schůze přerušena kvůli jiné, mimořádné. Znovu pokračovala večer, hlasování začalo po necelé hodině. Když vláda získala díky hlasům 106 koaličních poslanců důvěru, skončilo historicky zdaleka nejdelší jednání o důvěře nebo nedůvěře. V součtu dvou částí trvalo přes 23,5 hodiny.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) stále nemá důvěru poslanců. Po dni a noci debat bylo jednání na žádost SPD ve čtvrtek ráno přerušeno, poslanci se k němu vrátí v šest večer. Za 22 hodin jednání sněmovna už vyslechla kritické i podpůrné projevy, premiér hned v úvodu prohlásil, že cílem jeho kabinetu je dostat Česko mezi nejvyspělejší země světa. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) i předseda hnutí SPD Tomio Okamura novou vládu naopak kritizovali. Důvěru by s ohledem na poslanecké počty nicméně získat měla.

Česko prožívá těžké chvíle – pandemickou krizi, raketový růst cen. Společnosti chybí struktura, potřebuje hlas, který bude spojovat, řekl v nedělním Interview ČT24 publicista, spisovatel a historik Pavel Kosatík. Nový kabinet podle něj musí vysílat signály, že mu záleží na všech lidech.

Noví ministři jsou ve funkcích a plánují, že budou pracovat i mezi svátky. Oproti dosavadnímu Babišovu kabinetu se budou členové vlády Petra Fialy (ODS) scházet ve středu, letos mají na programu ještě dvě schůze. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se na nich chce zabývat scénáři pro případné šíření nakažlivější varianty koronaviru omikron, ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zase chystá předvánoční zahraniční cestu.

Současnou pandemickou vlnu provází vzedmutí agrese proti zdravotníkům. Ke stupňování napětí jen přispívají sociální sítě, které konflikty ve společnosti prohlubují. Spor mezi zastánci a odpůrci vakcín na internetu teď například provází šíření příspěvků, které kritikům očkování přisuzují falešné výroky. Společnost se tak dál štěpí, uvedl komentátor Deníku N Petr Koubský. Podle přednosty Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Marka Orko Váchy nemůže být lež v diskusi legitimním nástrojem. Koubský a Vácha byli hosty pořadu Události, komentáře.

Uplynulé léto bylo ve znamení rušení různých vládních opatření. Nejvyšší správní soud již v té souvislosti vyslovil stovky rozhodnutí a další případy má nyní na stole jeho soudce Josef Baxa, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Ten upozornil na fakt, že nové plošné restrikce společnost přijme jen za předpokladu, že regulace bude srozumitelně vyargumentovaná. Při dopadu na miliony občanů ji totiž kontrolovat masově prostě nepůjde.

Končí funkční období stávající Poslanecké sněmovny. Řadě poslanců mandát zaniká a končí také přechodné povolební období, kdy Česko fakticky mělo více než dvě stovky poslanců. Nová sněmovna se sice sejde až 8. listopadu, mandáty zvoleným poslancům ale běží už od konce voleb. Senát bude rozhodovat o posledních předlohách, které mu postoupila dosavadní dolní komora.

Do 8. listopadu musí být jasno, zda prezident republiky Miloš Zeman může, nebo nemůže vykonávat své pravomoci, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce kandidát na premiéra Petr Fiala, lídr koalice SPOLU. „Do té doby se až tak moc neděje,“ doplnil. Tuto záležitost považuje za ústavně-právní aspekt aktuální situace, kdy je prezident v nemocnici.

Obliba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana klesá. Důvodem jsou vysoké ceny, které v srpnu vzrostly meziročně skoro o dvacet procent. Šlo tak o nejvyšší nárůst inflace za více než dva roky. Za zvýšením cen stojí spotřebitelská poptávka po lockdownu a zejména pokles hodnoty turecké měny.

Důvěra v českou ekonomiku se v srpnu meziměsíčně snížila o 1,1 bodu na 98,6 bodu. Klesla podruhé v řadě, v červenci to ale bylo o 4,3 bodu. V srpnu se zhoršila u podnikatelů, což ovlivnil vývoj v průmyslu a cestovním ruchu, naopak u spotřebitelů vzrostla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským srpnem jsou všechny indikátory na vyšší úrovni.

Důvěra v českou ekonomiku v červnu opět stoupla, a to meziměsíčně o 4,3 bodu na 104 bodů, uvedl Český statistický úřad. Potřetí v řadě přitom vzrostla důvěra jak spotřebitelů, a to o 2,7 bodů na hodnotu 105,5, tak podnikatelů, kde se zvýšila o 4,6 bodu na 103,7. V porovnání s loňským červnem jsou všechny hodnoty výrazně vyšší.

Mimořádný sjezd KSČM, na kterém by strana ještě před říjnovými sněmovními volbami zvolila nové vedení, se neuskuteční. Rozhodl o tom ústřední výbor. Žádala ho o to přitom víc než třetina okresních organizací. Sjezd komunistů s volbou nového vedení tak bude až v listopadu, tedy po volbách. Do debat se ale promítalo i blížící se hlasování o nedůvěře vládě.

Důvěra v českou ekonomiku vzrostla v květnu z dubnových 94,7 bodu na 99,7 bodu, uvedl Český statistický úřad. Byla tak nejvyšší za rok a půl. Důvodem je podle statistiků rozvolňování protikoronavirových opatření.

Koalice Spolu nemá plán B, pokud menšinová vláda ANO a ČSSD přijde ve sněmovně o důvěru a padne, kritizovali postup pravicové opozice předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a šéf KSČM Vojtěch Filip. S tím nesouhlasí Marian Jurečka, předseda lidovců, kteří jsou součástí koalice Spolu. Podle něj musí vláda prokázat, zda má důvěru v dolní komoře, či nikoliv. O tom, zda je vhodné, aby nyní vláda Andreje Babiše (ANO) skončila, diskutovali politici v Událostech, komentářích.