Očkování proti covidu ukázalo, jak rychle je věda schopna reagovat na náhlé výzvy, ale také na sílu dezinformací. Problémem je nedůvěra v autority, shodli se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a publicista Bohumil Kartous. V pondělí v Praze odstartovala dvoudenní konference v rámci českého předsednictví Evropské unii. Jejím cílem je zhodnocení zkušeností získaných během pandemie koronaviru. Experti a politici se na ní zabývají například odmítáním očkovávání i vlivem dezinformací.
„Dezinformační kampaně spojené s očkováním, které se v průběhu covidu objevily, jsou útokem na demokracii, na vědu. Jsou útokem na vše, co reprezentuje západní civilizace,“ řekl v rozhovoru pro ČT úvodem konference Válek. Problémem je podle něj nabourání důvěry v odborné autority. „Obecně důvěry v to, že demokratický systém funguje nejlépe ze všech možných. Faktem je, že očkování je opravdu jeden z největších výdobytků medicíny,“ zdůraznil.
Důvěra v očkování byla podle ministra nabourána různými dezinformátory. „A získat zpět důvěru v to, že západní vědecká medicína a věda je opravdu to, co má smysl a má pravdu, bude trvat,“ poznamenal. Na konferenci byli proto podle něj pozváni i mediální experti. Česko Evropské unii doporučuje, aby právě i oni byli součástí odborných doporučení. „Pomohou vysvětlovat veřejnosti a opakovat ty nejlepší pravdy, které pomohou situaci posunout,“ zdůvodnil.
Nedůvěra ve vakcíny napříč sedmadvacítkou je podle Válka podobná. Dodal, že Evropská unie se musí postavit k problému čelem a začít jasně a srozumitelně vysvětlovat význam očkování. „A podpořit vývoj nových vakcín,“ míní Válek.
O krizi autority hovořil také publicista a mluvčí Českých elfů Bohumil Kartous. „Krize autority jako něčeho, co poskytuje konečnou jistotu,“ upřesnil. Připomněl, že často zaznívalo, že v České republice je problém, že zde není například Institut Roberta Kocha jako v Německu. „Což je nějaká nezpochybnitelná autorita, která když vydá stanovisko, tak je většinou respektováno. Nemyslím si ale, že to je tím, že nemáme Kochův ústav, ale tím, že česká společnost proti západoevropským zemím trpí větší mírou krize autority, což je nějaká historická kulturní zkušenost, která tady přetrvává,“ řekl Kartous.
Právě nejistotu označil za živnou půdu pro šíření dezinformací a konspirací. Podle něj existuje překryv mezi lidmi, kteří podléhají dezinformacím o očkování, a těmi, kteří podléhají dezinformacím o válce na Ukrajině. „Ten překryv není úplný,“ podotkl. Významně ohroženo důvěrou v dezinformace a konspirace je podle něj asi patnáct, dvacet procent české populace – a právě tam je tento překryv dominantní.
Represe, odpovědnost, prevence
To, že někteří šiřitelé dezinformací již byli obžalováni a čelí trestnímu stíhání, považuje Kartous za důležitou součást komplexního řešení. „Z hlediska nějaké snahy o prevenci vůči dezinformacím je to první krok,“ řekl. Zásadní je ale podle něj snaha přimět k větší společenské odpovědnosti majitele velkých digitálních platforem, zejména sociálních sítí a vyhledávačů. Dále pak prevence prostřednictvím vzdělávání a zvyšování informační gramotnosti.
Kartous vysvětlil, že hlavním cílem dezinformací obecně je zvýšení míry polarizace ve společnosti, nedůvěry v instituce a zvýšení míry antisystémových tendencí. Tak to ale podle něj nelze zcela brát u lidí, kteří nedůvěřují očkování nebo opatřením proti šíření covidu. Právě i proto, že roli může hrát například to, že někteří lidé dlouhodobě zpochybňují účinnost očkování.
Také psychoterapeut Jan Kulhánek upozornil, že lidé, kteří odmítají očkování, mají různé motivace. Někteří ho odmítají dlouhodobě. Něco jiného jsou pak případy, kdy lidé poslouchají různé konspirační teorie. Domnívá se, že s každou takovou skupinou by se mělo komunikovat jinak.
Dopad kampaní
Kulhánek připomněl, že první státní kampaní pro podporu očkování byla kampaň Tečka. „Měla jednu velkou nevýhodu, a to, že slibovala něco, co nebyla realita – že to (epidemie) tím skončí. To myslím, že byla velká chyba. Není možné dělat nepravdivou reklamu,“ vytkl.
Dodal, že mnoho lidí nicméně kampaň k očkování přivedla. „Ale ukázalo se to jako komplikované při dalších dávkách. A také to dost přispělo k nějaké zlobě ve společnosti. Byla to trochu voda na mlýn různým dezinformačním a anticovidovým aktivitám a nedůvěře,“ řekl Kulhánek.
Ministr zdravotnictví aktuálně vyzývá k očkování posilující dávkou. Proočkovanost druhým boosterem je nicméně nízká – šestnáct procent. Výzvu Válek zopakoval i v pondělním rozhovoru. „Čeká nás pravděpodobně narůstající počet pacientů, kteří budou mít covid, a určitě narůstající počet těch, kteří budou mít chřipku. Jediný způsob, jak se bezpečně a efektivně vyhnout fatálnímu nebo vážnému průběhu těch nemocí, je očkování,“ řekl.
Podle Kulhánka je dobré, že vláda nyní podporuje očkování nenásilným způsobem. „Což samozřejmě má menší výtěžnost. Na druhou stranu méně lidí to zlobí a štve. Ten narativ, který se nyní nejvíce komunikuje, je, že s covidem se musíme naučit žít, že to je něco, co nás bude nějakou dobu zřejmě provázet – podobně jako chřipkové podzimy a podobně. A že pro naše bezpečí a zdraví je dobré se očkovat,“ řekl.
Celkově Kulhánek současnou kampaň označil za promyšlenou. Upozornil ale, že není příliš nápadná. I proto, že lidé se dříve covidu báli daleko více, navíc v mediálním prostoru převažuje nyní válka na Ukrajině. „Nyní je to hodně na osobních zkušenostech, plošně to už lidi zajímá daleko méně. Už jen proto, že jsou unavení,“ poznamenal.
Na druhou stranu doplnil, že osobní zkušenosti jsou důležité – například pokud se někdo nakazil a měl následky. „Jeho okolí to zaznamená a může to být pobídka v kombinaci s tou relativně nenápadnou, ale dobře vedenou reklamou,“ vysvětlil.
To, že se stát zpočátku snažil motivovat k očkování negativně – například podmiňováním na vstup na kulturní akce či do restaurací, považuje ideově za nutnost. „Ale byla chyba, jak se tento argument používal plošně. Jsou skupiny lidí, které na nic jiného neuslyší, ale bylo toho asi moc,“ uvedl.
Důvěra v praktické lékaře
Velký vliv podle Kulhánka mají praktičtí lékaři, „kteří mají důvěru svých pacientů,“ uvedl. Doplnil, že to, jak se staví k vakcinaci praktik, má poměrně velký vliv na proočkovanost v daném regionu. „Všechna očkování, která probíhají, jsou v podstatě v rukách praktiků. A totéž musí být v případě covidu,“ souhlasil Válek. Spolupráci s nimi označil za vynikající.
Právě i s ohledem na důvěru Válek věří tomu, že pomoci s proočkovaností by mohla vakcinace v lékárnách. To podle něj funguje už v jedenácti unijních zemích. „Tam, kde to očkování spustili, se zvedl zájem o očkování někde až o deset procent,“ uvedl.
Očkování dětí
Mezi sporná témata patřilo covidové očkování dětí. „Na začátku byly obavy – zejména mezi rodiči. Ale i mezi zdravotníky se objevovaly pochybnosti o smyslu očkování u malých dětí, které neměly až tak těžké průběhy,“ připomněl Petr Koťátko z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Očkování dětí proti covidu se ale následně podle Koťátka ukázalo jako pozitivní věc. „V průběhu času, jak se virus postupně měnil, mutoval, tak samozřejmě klinická odpověď dětí byla výraznější. Děti končily v nemocnicích hospitalizované se zápalem plic, různými průběhy. Takže se ukázalo, ze očkování skutečně preventivní efekt má,“ sdělil.
Podle Koťátka také praxe ukázala, že reakce na očkování u dětí nebyly o nic výraznější než u dospělých pacientů. „Obecně děti i jiná očkování snášejí velice dobře. A těch nežádoucích reakcí nebylo nijak nad rámec toho, co známe u jiných vakcín,“ dodal lékař. Uvedl také, že očkování má smysl zejména u rizikových dětí – například s chronickými onemocněními. „Protože tam ten průběh i relativně lehkého covidu může mít těžké následky,“ varoval.
Diskutovat o nežádoucích účincích
Pediatrička z České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová uvedla, že dětští lékaři se s fenoménem nedůvěry v očkování setkávají posledních deset, patnáct let. Rodiče nyní často o vakcinaci chtějí s lékaři diskutovat. „Chtějí mít jistotu, že pro své děti dělají to nejlepší,“ zdůvodnila.
Vysvětlování se podle ní stává náročnější i spolu s rostoucím množstvím informací, které nejsou vždy kvalitní. „Když zadáte slovo očkování do nějakého vyhledávače, v tu ráno se dozvíte spoustu nepravdivých tvrzení,“ podotkla.
Uvedla, že zatímco očkovací centra byla primárně určena k vakcinaci rozhodnuté části obyvatelstva, ordinace jsou připraveny diskutovat s váhajícími. Považuje za zásadní mluvit i o vedlejších účincích. „Vždy je čestné říci, že všechno – jako léky a vakcíny – je-li aplikováno, s sebou může nést určitá rizika. Nicméně u očkovacích látek víme, že ten dohled je snad ještě bedlivější než v případě léku,“ řekla. Dodala, že vakcíny procházejí řadou klinických studií, než vůbec dojde k registraci látky.
