TÉMA

Konference

Klimatická dohoda COP30 přináší více peněz pro chudé, nezmiňuje fosilní paliva

Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Kompromisní dohoda ale vynechává jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.
22. 11. 2025|

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025|

PiS chce bránit Polsko před vlivem Evropské unie

Polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS), která se chce vrátit do čela vlády, si na programové konferenci stanovila za cíl vylepšit stav veřejných financí nebo bránit zemi před vlivem Evropské unie. V předvolebních průzkumech ale zatím za stranami současného kabinetu zaostává. Nejsilnější vládní partaj volební mezidobí využívá k transformaci. Po 24 letech z polské politické scény mizí název Občanská platforma – se svými partnery se definitivně spojí pod názvem Občanská koalice.
25. 10. 2025|

„Mír, spravedlnost a lepší život pro celé lidstvo.“ Před osmdesáti lety vznikla OSN

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.
24. 10. 2025|

Mladé romské ženy brzdí na cestě ke vzdělání stereotypy i nedostatek financí

Při cestě za vzděláním narážejí mladé romské ženy na řadu překážek – potýkají se s nedůvěrou ve vzdělávací systém, stereotypy i nedostatkem financí. O svých zkušenostech mluvily na konferenci Důstojnost romské ženy, která do Brna přilákala přes 150 účastnic z celé republiky.
18. 10. 2025|

Rusko chce zničit Evropu, řekl Pavel na Foru 2000

Na mezinárodní konferenci Forum 2000, která se koná v Praze, v pondělí vystoupil se svým projevem český prezident Petr Pavel. Hovořil o bezpečnostní hrozbě představované Ruskem. To chce podle Pavla Evropu krok za krokem zničit. „Rusko představuje zásadní hrozbu evropské svobodě, bezpečnosti a demokracii,“ domnívá se prezident. Kromě něho se akce účastní třeba také bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová.
13. 10. 2025Aktualizováno13. 10. 2025|

Data zlepšují městské služby

Data pomáhají se zvládáním klimatických změn, umožňují kvalitnější plánování rozvoje měst nebo zlepšují městské služby. Třeba v Praze mohou lidé díky senzorům na koších zjistit jejich kapacitu. Díky moderním technologiím pak lze zjistit také to, kdy přesně pojede spoj veřejné dopravy. I díky digitalizaci je údajů čím dál víc. Jak s nimi ve veřejném prostoru správně pracovat, řešila mezinárodní konference v Praze.
24. 9. 2025|

Konference o romském holocaustu chce předávat vzpomínky přeživších

Uchovat vzpomínky přeživších a pozůstalých romského holocaustu a předat je dál je cílem třídenní česko-německé konference věnované památce zavražděných Romů a Sintů ve druhé světové válce. Ve Strakově akademii to řekla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Akci pořádají Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Výzkumné centrum anticikanismu na Univerzitě v Heidelbergu při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.
12. 9. 2025Aktualizováno12. 9. 2025|

Na moskevské univerzitě uzavřeli institut, který 25 let zkoumal stroj času

Na Moskevské státní univerzitě (MGU) byl uzavřen institut, který se 25 let zabýval výzkumem teleportace, stroje času a získáváním informací z budoucnosti. Na existenci ústavu upozornila televize RTVI.
7. 8. 2025|

Dostál má vyhoštění z Moldavska za šokující, Kolář za pochopitelné

Moldavsko neuvedlo žádný konkrétní důvod, proč jsem nebyl vpuštěn do země, tvrdí europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Uznal, že je právem každé země rozhodnout o vpuštění či nevpuštění konkrétní osoby. Podle europoslance Ondřeje Koláře (TOP 09) může být prohlášen za nežádoucí osobu i držitel diplomatického pasu. Dostálovi vytknul postoje vůči Rusku, s jehož vlivem se moldavská politika dlouhodobě potýká. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.
31. 7. 2025|

Pekarová Adamová a další odešli z konference při projevu hlavy ruského parlamentu

Část účastníků parlamentní konference v Ženevě, a to včetně předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, ve středu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové na znamení nesouhlasu demonstrativně opustila jednací sál. Pekarová Adamová to oznámila na síti X.
30. 7. 2025|

Plíživá anexe Západního břehu musí přestat, prohlásil Guterres

Izraelská snaha zabrat Západní břeh Jordánu je nelegální. Totální ničení Pásma Gazy je nepřijatelné a oboje musí přestat, řekl v pondělí generální tajemník OSN António Guterres na úvod dvoudenní konference OSN zaměřené na dvoustátní řešení palestinsko-izraelského konfliktu, kterou pořádají Francie a Saúdská Arábie. Podle Francie k dvoustátnímu řešení neexistuje alternativa, zatímco podle Saúdské Arábie je vytvoření palestinského státu předpokladem k normalizaci vztahů s Izraelem.
28. 7. 2025Aktualizováno28. 7. 2025|

Peking usiluje o hegemonii v AI. Čínské jazykové modely ale často šíří propagandu

V Šanghaji končí světová konference, na níž chtěla Čína ukázat své ambice na pozici globálního lídra v AI závodech. Úsilí Pekingu ukazuje i to, že více než třetina velkých jazykových modelů je čínských. Analýza webu Newsguard však ukázala, že tyto modely často šíří prorežimní propagandu – například o Tchaj-wanu. Pět největších čínských chatbotů odmítlo odpovědět nebo zopakovalo dezinformace v šedesáti procentech případů. Při odpovědích v čínštině to bylo ještě více. Před rizikem modelu DeepSeek právě proto varuje i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Odborníci přesto upozorňují, že čínské produkty se stále zlepšují, a ambice Pekingu na globální hegemonii je tak velmi reálná.
28. 7. 2025|

„Je nežádoucí.“ Moldavsko odmítlo vstup místopředsedovi Stačilo! Dostálovi

Moldavské úřady v neděli nepustily do země místopředsedu Stačilo! Ondřeje Dostála. Europoslanec to napsal na svém účtu na sociální síti X. Moldavský server Cotidianul informoval, že místní úřady politika označily za nežádoucí osobu a vyhostily ho. Dostál i Stačilo! ve společné tiskové zprávě postup úřadů odsoudili.
28. 7. 2025Aktualizováno28. 7. 2025|

Začíná konference OSN o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu

V New Yorku v pondělí začíná dvoudenní konference OSN, kterou hostí Francie a Saúdská Arábie, se zaměřením na dvoustátní řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Americká diplomacie minulý čtvrtek oznámila, že se Spojené státy akce nezúčastní. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa již dříve chystanou konferenci zkritizovala jako kontraproduktivní k ukončení války v Pásmu Gazy a osvobození rukojmí a vyzvala spojence, aby se jí neúčastnili.
28. 7. 2025Aktualizováno28. 7. 2025|

Poslední jednání „velké trojky“. V Postupimi Truman řekl Stalinovi o jaderné zbrani

Přesně před osmdesáti lety začala na zámku Cecilienhof Postupimská konference, která byla posledním velkým jednáním takzvané „velké trojky“ složené ze Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu (SSSR). Konference se do historie zapsala mimo jiné tím, že v jejím průběhu americký prezident Harry S. Truman informoval sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina o tom, že USA úspěšně odpálily první atomovou bombu v rámci testu Trinity.
17. 7. 2025Aktualizováno17. 7. 2025|

Zelenskyj i Pavel volají po vytvoření koalice pro obnovu Ukrajiny

Putinovou strategií je stupňovat utrpení, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci o obnově Ukrajiny v Římě. S českým prezidentem Petrem Pavlem se shodují na nutnosti vytvoření politické koalice pro obnovu napadené země. Proběhlo také jednání „koalice ochotných“, která vznikla mimo jiné z důvodu nejasné podpory Ukrajiny ze strany Donalda Trumpa. Zúčastnil se ho poprvé i zástupce USA.
10. 7. 2025Aktualizováno10. 7. 2025|

Silná obrana je investice do prosperity, řekl Fiala na konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek začala mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum. Třídenní program zahájil projev prezidenta Petra Pavla, podle něhož na sebe musí vzít Evropa větší zodpovědnost. On-line se připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který apeloval na důležitost posílení obranných kapacit a zintenzivnění výroby dronů. Vystoupil rovněž premiér Petr Fiala (ODS). Ten bezpečnostní krizi označil za „test evropské politiky“.
12. 6. 2025Aktualizováno12. 6. 2025|

Trump chce dohodu, bez koordinace ale může být škodlivá, míní Pavel

Pokud nebude dostatečná koordinace mezi Evropou a Spojenými státy při jednáních, která vede americký prezident Donald Trump o řešení ruské války na Ukrajině, může být výsledek jednání škodlivý pro Kyjev i pro Evropu, řekl na konferenci reVize Česka prezident Petr Pavel. Evropští lídři podle něj musí americké administrativě neustále vysvětlovat, že mír na Ukrajině bude důležitý pro celou Evropu.
19. 5. 2025Aktualizováno19. 5. 2025|

Bezpečnost byla tématem speciálního dílu Událostí, komentářů

O bezpečnosti Česka, klíčových otázkách týkající se obrany nebo o tom, kolik peněz investovat a co má mít prioritu, debatovali hosté speciálního dílu Událostí, komentářů. Hovořili i o plánovaném vyjednávání Ruska a Ukrajiny. Na otázky moderátora Daniela Takáče odpovídal bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL), senátor Ondřej Lochman (STAN), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Petr Beitl (ODS), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
15. 5. 2025|

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025|

„Dožít ve známém prostředí“. Paliativní péče pomáhá plnit poslední přání seniorů

Domovy pro seniory zavádějí paliativní péči, díky které klientům plní poslední přání – dožít ve známém prostředí. Pět let praxi testovaly desítky pobytových sociálních služeb. Kurzy prošlo přes dva tisíce zaměstnanců a vzniklo téměř šest set plánů péče v závěru života. V pobytových sociálních službách žije v jednu chvíli šedesát tisíc starších lidí. Zhruba čtyřicet procent z nich umírá mimo známé prostředí, což se díky pilotnímu programu daří měnit. V zapojených zařízeních podle vlastního přání zemřelo až sedmdesát procent seniorů.
16. 4. 2025|

Úspěch země závisí na tom, jak se změní EU, řekl Fiala

Úspěch Česka závisí na tom, jak se změní celá Evropa, sdělil na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Za hlavní problém pro konkurenceschopnost EU vnímá zejména nadměrnou regulaci. Podle ekonoma Václava Vislouse (Piráti) vzniká nadměrná byrokracie spíše implementací unijních pravidel na národní úrovni. Tuzemský byznys podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje potřebuje vidět skutečné změny jako třeba dokončení jednotného evropského trhu.
15. 4. 2025Aktualizováno15. 4. 2025|

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025|
Načítání...