Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
Pavel prohlásil, že Evropa by měla být obranyschopná, konkurenceschopná a akceschopná. Pokud chce EU obhájit a prosadit své zájmy, musí být podle prezidenta silná navenek i uvnitř. Za nevyhnutelné považuje debaty o navyšování obranných rozpočtů.
„Klíčovou je však otázka, jak prostředky využijeme na posílení reálných obranných schopností,“ míní prezident. Nestačí podle něj mít dobře vybavené a vycvičené armády. Skutečnou silou každé společnosti jsou na prvním místě lidé, jejich vůle bránit svůj způsob života, sdělil.
V souvislosti s konkurenceschopností Pavel ocenil, že se EU vydala na obtížnou, ale nezbytnou cestu deregulace. Hledá oblasti, kde odstranit zbytečnou byrokracii. Podnikatelé podle prezidenta potřebují vhodné podmínky pro rozvoj, aby necítili potřebu stěhovat svůj byznys mimo unijní hranice. Uvnitř EU podle něj stále přetrvává řada bariér bránících plnému využití vědeckého, ekonomického i lidského potenciálu.
Konkurenceschopná Evropa znamená také Evropa strategicky soběstačná, méně závislá na dodavatelských řetězcích z nestabilních oblastí a schopná držet krok se Spojenými státy, s Čínou a dalšími velkými aktéry, domnívá se rovněž Pavel.
„Sjednocená Evropa“
Akceschopná Evropa je podle prezidenta taková, která dokáže jednat rychle, jednotně a s výsledky, jež má schopnost přijímat rozhodnutí a prosazovat je v praxi. Pod tlakem různých krizí se podle něj v uplynulých letech kontinent dokázal sjednotit a fungovat efektivně. Společnost by se ale potřebovala naučit také rozpoznat blížící se nebezpečí dříve, než přeroste v reálnou krizi, konstatoval Pavel.
„Potřebujeme také pružnější unijní rozpočet i rozhodovací mechanismy, které umožní včas reagovat na měnící se realitu," podotkl dále Pavel. „Blokační právo musí být používáno zodpovědně. Není možné, aby znemožnilo prosazování zásadních zájmů Unie, například pomoc napadené Ukrajině,“ poznamenal. Prezident podporuje to, aby každý stát měl možnost se ozvat, nikdo by ale podle něj neměl mít právo paralyzovat celek.
V závěru projevu se hlava státu vyjádřila pro rozšíření Unie. „Váhání a nerozhodnost vytváří prostor pro ty, kdo nás chtějí cíleně oslabovat a rozdělovat. To si za současné situace nemůžeme dovolit,“ poznamenal prezident.
Niinistö: Evropa musí ukázat, že je silná
Po prezidentu Pavlovi vystoupil na konferenci zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise a bývalý finský prezident Sauli Niinistö. Evropa podle něj musí spolupracovat v bezpečnosti a ukázat, že je silná – země EU sdílí hrozby a je potřeba pracovat na tom, aby se společně dokázaly ubránit. Vladimir Putin se domnívá, že je Evropa slabá, řekl Niinistö.
Evropa by podle něj měla být, bez ohledu na konkrétní číslo stanovující minimální výši výdajů na obranu, připravena, aby případně zaplnila mezeru, pokud by Spojené státy snížily svou přítomnost na evropském území.
Místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberaová na konferenci upozornila na to, že Evropa musí umět reagovat a jednotně odpovídat na výzvy. Zmínila válku na Ukrajině, kde ruští vojáci neberou ohled na Chartu OSN, bombardování civilistů a využívání hladu jako zbraně. Mluvila také o amerických prezidentských volbách, které měly podle eurokomisařky některé neočekávané důsledky, nebo o technologickém soupeření mezi globálními mocnostmi.
Dvoudenní akce se v Praze koná u příležitosti Dne Evropy, který připadá na 9. května a také u příležitosti 21. výročí vstupu Česka do EU. Česko se stalo členem spolu s dalšími devíti evropskými státy 1. května 2004.
