Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl ministr zahraničí USA Marco Rubio v Bruselu, kde se koná dvoudenní jednání šéfů diplomacií NATO. Členské země, včetně USA, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám. Čtvrteční a páteční schůzka je prvním aliančním jednáním, kterého se Rubio jako nový americký ministr zahraničí účastní.
Šéf americké diplomacie poznamenal, že členy Aliance jsou bohaté země, které si větší investice do vlastní obrany mohou dovolit.
„Každý člen by měl plnit své závazky,“ podotkl Rubio. Spojené státy podle něj očekávají, že všechny země NATO zvýší své vojenské výdaje do výše nejméně pěti procent svého hrubého domácího produktu. Podobnou hodnotu nedávno zmínil i americký prezident Donald Trump.
„Prezident Trump dal jasně najevo, že NATO podporuje. V NATO zůstaneme,“ sdělil při svém příjezdu do sídla Aliance Rubio.
Evropští spojenci své obranné výdaje zvyšují od roku 2014, tehdy se na summitu ve Walesu dohodli dosáhnout do deseti let úrovně dvou procent HDP. Řada států této hranice už dosáhla. Nyní se, také s ohledem na agresivní chování Ruska, stále častěji zmiňuje potřeba dalšího nárůstu, často z hlavních měst zní hodnota okolo tří procent výkonu domácí ekonomiky.
„Očekává se, že evropští spojenci a Kanada budou zvyšovat výdaje na obranu,“ zdůraznil také Rutte. Už nyní evropské členské země investují do své obrany nejvyšší podíl od dob druhé světové války, připomněl.
„Dnes (ve čtvrtek) Marco Rubio rozhodně příslib o pětiprocentní úrovni neuslyší,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský s tím, že rozhodnutí by muselo být jednomyslné všech 32 zemí. „Podle mých diplomatických zdrojů má pětiprocentní prohlášení stále spíše politickou povahu, za realistickou úroveň se v NATO považují výdaje na obranu ve výši asi 3,5 procenta HDP,“ doplnil zpravodaj.
Jednání o Grónsku
Rubio se také setkal se svým dánským protějškem Larsem Lokke Rasmussenem a potvrdil „silné vztahy mezi Spojenými státy a Dánským královstvím“, píše Reuters. Setkání následovalo po měsících napětí mezi Washingtonem a Kodaní kvůli opakovaným prohlášením Trumpa, že Grónsko – autonomní území Dánska – by se mělo stát součástí USA.
Rasmussen prý Rubiovi „jasně vysvětlil, že Dánsko odmítne jakékoli nároky na Grónsko,“ řekl po schůzce v Bruselu.
Podle dánského ministra mu Rubio během jejich konverzace řekl, že Spojené státy respektují právo Grónska na sebeurčení. Severoatlantická aliance by měla celkově věnovat více pozornosti právě situaci v Arktidě, dodal Rasmussen. „NATO má zodpovědnost Arktidu chránit.“
Lipavský: Česká muniční iniciativa získala financování do září
Za Česko se schůzky ministrů zahraničí účastní Jan Lipavský (nestr.), který před jednáním informoval, že se pro českou iniciativu podařilo získat další finanční zdroje od Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Dodávky dělostřelecké munice pro Ukrajinu tak mohou pokračovat až do září, dodal Lipavský.
Česko patří k nejsilnějším podporovatelům Ukrajiny. Za loňský rok tuzemsko pro Kyjev mimo jiné zprostředkovalo dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Do tuzemské muniční iniciativy se zapojila řada spojeneckých zemí.
Díky iniciativě Česko podle Lipavského snížilo dělostřeleckou převahu Ruska na bojišti o pět set procent. „Bylo to 1:10 a dneska je to 1:2,“ sdělil ministr. Cílem Česka je v letošním roce dodávat na Ukrajinu 125 tisíc kusů munice měsíčně.
O muniční iniciativě bude Lipavský mluvit s ostatními ministry v Bruselu, jednání chápe také jako příležitost k rozhovorům s partnery z oblasti Indo-Pacifiku. Bezpečnost tohoto regionu je s Evropou úzce spojená, podotkl. „Budeme se bavit také o Ukrajině. Že je zásadní budovat silnou ukrajinskou armádu, to je nejsilnější bezpečnostní garance vedle naší pokračující vojenské podpory,“ doplnil Lipavský.
Lipavský také věří, že Rubio potvrdí zájem na silné a akceschopné Alianci. „Budeme jednat o spravedlivém sdílení odpovědnosti mezi spojenci a navyšování výdajů na obranu,“ dodal. Ostatní ministry bude informovat o záměru české vlády zvyšovat postupně výdaje na obranu z aktuálních dvou na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2030.
Udržení bojeschopnosti Ukrajiny jako hlavní téma
Rutte před společným brífinkem s Rubiem zmínil, že od šéfa americké diplomacie evropští spojenci čekají ujištění o trvalém zájmu USA o Alianci. „Neexistují žádné plány toho, že by USA najednou stáhly svou vojenskou přítomnost v Evropě,“ zdůraznil Rutte a dodal, že USA jsou stále důvěryhodným partnerem v NATO, přestože požadují, aby se evropské země postaraly o svou obranu samy.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna očekává o navýšení výdajů na obranu diskuzi, rozhodující pak bude červnový summitu NATO v Haagu. Do obrany je nutné investovat ne kvůli Spojeným státům, ale kvůli hrozbě Ruska, zmínil. Je také potřeba pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, dodal.
Lipavský míní, že výsledek ruské války na Ukrajině bude signálem o odhodlanosti a pevnosti západního spojenectví. Bedlivě průběh konfliktu podle něj sleduje Čína.
Obrovský zmínil, že spojenci se budou Rubia ptát také na to, jaké plány má Washington s ohledem na vyjednávání s Ruskem a Ukrajinou o možném příměří nebo ukončení rusko-ukrajinské války. „Chtějí od Rubia slyšet podrobnosti, kam to teď bude směřovat,“ uvedl zpravodaj.
Rutte zopakoval, že mír na Ukrajině musí být trvalý, s čímž podle něj souhlasí také americký prezident Donald Trump. Mír musí být spravedlivý a trvalý, nejen přestávka v bojích, řekl při příchodu i norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. Rusko je podle něj hlavní hrozbou pro Alianci, která se musí připravit na další úsek války i na to, co se bude dít poté. Zásadní je podle něj spolupráce s Evropskou unií.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v sídle NATO uvedl, že Ukrajina přijala americký návrh na příměří bez jakýchkoli podmínek. Oproti tomu Rusko si klade další požadavky, proto Sybiha chce, aby na Moskvu vznikl větší tlak. Poděkoval rovněž všem spojencům za dosavadní pomoc zemi, která se již více než tři roky brání ruské agresi.
Šéf NATO dále zmínil, že by ho nepřekvapilo, kdyby na program čtvrtečního jednání přišlo i téma Arktidy.
Rutte dále před jednáním uvedl, že udržení bojeschopnosti Ukrajiny bude hlavním tématem schůzky. Už ve středu oznámil, že země Severoatlantické aliance přislíbily v prvních třech měsících roku bezpečnostní podporu Ukrajině v hodnotě přes dvacet miliard eur (499 miliard korun). Loni spojenci zemi, která se už přes tři roky brání ruské plnohodnotné agresi, poskytli pomoc v hodnotě kolem padesáti miliard eur (1,25 bilionu korun).
