Margus Tsahkna

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Rada bezpečnosti OSN se na žádost Tallinu mimořádně zabývala pátečním narušením estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna před jednáním zopakoval, že Rusko dle něj a dalších států porušuje mezinárodní právo a vyzval ho, aby skoncovalo s „provokacemi“. Britská šéfka diplomacie Yvette Cooperová během schůze hovořila o risku ozbrojeného konfliktu s NATO. Spojené státy pak zopakovaly, že území členů Aliance hodlají chránit.

Evropská komise (EK) má podle eurokomisaře Michaela McGratha vážné obavy ohledně situace v oblasti právního státu v Maďarsku. McGrath, který má na starost portfolio demokracie, spravedlnosti a ochrany spotřebitele, to prohlásil před jednáním unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu.

Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy a je třeba udělat maximum, aby neuspěla, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na ruský útok na ukrajinské Sumy. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona útok ukazuje na nutnost přimět Rusko k příměří. Zděšení vyjádřili britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo polský premiér Donald Tusk. Ministr zahraničí USA Marco Rubio označil útok za děsivý.

Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl ministr zahraničí USA Marco Rubio v Bruselu, kde se koná dvoudenní jednání šéfů diplomacií NATO. Členské země, včetně USA, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám. Čtvrteční a páteční schůzka je prvním aliančním jednáním, kterého se Rubio jako nový americký ministr zahraničí účastní.

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.

Tisíce lidí se v pondělí večer již pátý den v řadě sešly v gruzínské metropoli Tbilisi na protest proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen do roku 2028 pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Prezidentka Salome Zurabišviliová vyzvala západní země, aby podpořily protesty, které nazvala gruzínským národním hnutím za integraci Gruzie do EU. Litva, Lotyšsko a Estonsko mezitím zavedly sankce na některé gruzínské činitele kvůli policejnímu násilí při demonstracích, informuje agentura DPA. Premiér Gruzie Irakli Kobachidze možnost jednání s opozicí vyloučil.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.