Důkaz, že Rusko chce válčit dál, zní v reakci na úder v Sumách

Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy a je třeba udělat maximum, aby neuspěla, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na ruský útok na ukrajinské Sumy. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona útok ukazuje na nutnost přimět Rusko k příměří. Zděšení vyjádřili britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo polský premiér Donald Tusk. Ministr zahraničí USA Marco Rubio označil útok za děsivý.

Po útoku na Kryvyj Rih před týdnem jde o další ruský záměrný útok na civilní cíl, napsal prezident Petr Pavel. Rusko podle něj válku na Ukrajině nesmyslně začalo a soustavně páchá válečné zločiny. „Rusko zdržuje jednání a dělá vše pro to, aby zabíjení pokračovalo. Není lepší důkaz, že to s dosažením míru nemyslí vážně. A také lepšího důkazu, že bez většího tlaku na Rusko to nepůjde,“ vyzval prezident.

„Ruská agrese trvá již déle než tři roky. Denně umírají nevinní lidé. Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy. Válku vyvolalo Rusko a my musíme dělat maximum pro to, aby skončila a agresivní politika neuspěla,“ uvedl Fiala. Doplnil, že Česko na tom neúnavně pracuje se spojenci v rámci koalice ochotných, což je skupina zemí, které jednají o další podpoře Ukrajiny pod vedením zejména Británie s Francií.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) napsal, že myslí na všechny pozůstalé obětí, které útok na město Sumy zabil. „Rusko se nechce změnit, Rusko neusiluje o mír. Je řízeno vrahy, kteří každý den dokazují, že neusilují o mír. Česko zůstává s Ukrajinou,“ dodal.

Za odporný zločin označila útok předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Zločinec Putin každým dnem dokazuje, že nemá žádný zájem o mír, a zodpovědní politici si nemohou naivně namlouvat opak,“ napsala.

„Naprosto barbarský útok ruských agresorů na Květnou neděli,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Neomluvitelné, neakceptovatelné, reálně jde o válečné zločiny,“ podotkl. Doplnil, že doufá, že americký prezident Donald Trump naplní svá slova a donutí režim ruského vůdce Vladimira Putina k zastavení palby a k jednání.

Senátorka Miroslava Němcová (ODS) uvedla, že Rusko nikdy jiné nebude. „Vidíme, jak je těžké rozhýbat k masivnímu odporu vůči Rusku celou Evropu, získat na naši stranu USA. Rusko však zastavíme jen společnou odvahou a sílou,“ doplnila.

Macron: Rusko chce ve válce pokračovat

„Každý ví: tuto válku zahájilo pouze Rusko. A dnes je jasné, že se Rusko rozhodlo v tom pokračovat – s naprostým pohrdáním lidskými životy, mezinárodním právem a diplomatickým úsilím prezidenta (USA Donalda) Trumpa,“ napsal Macron. Je podle něj třeba přijmout důrazná opatření, aby bylo Rusku vnuceno příměří. Francie podle něj na tomto cíli spolu se svými partnery neúnavně pracuje.

Šefka unijní diplomacie Kaja Kallasová napsala: „Srdcervoucí scény z města Sumy, kde se obyvatelé shromáždili na Květnou neděli, aby se setkali s ruskými raketami. Otřesný příklad toho, jak Rusko stupňuje útoky, zatímco Ukrajina přijala bezpodmínečné příměří. V myšlenkách jsem dnes s ukrajinským lidem.“

Zděšení nad útokem vyjádřil i britský premiér Keir Starmer, podle kterého musí ruský vládce Putin „souhlasit s úplným a bezpodmínečným příměřím“.

Jako „strašlivý a zbabělý“ odsoudila ruský útok italská premiérka Giorgia Meloniová, podle které „toto nepřijatelné násilí je v rozporu s jakýmkoliv závazkem k míru“.

Tusk: Zlo je stále hmatatelné

„Ruská verze příměří. Krvavá Květná neděle,“ poznamenal polský premiér Donald Tusk, který útok připomněl i při nedělní vzpomínce na památku dvaceti tisíc polských důstojníků, zajatých a zavražděných Sověty před 85 lety v Katyňském lese u Smolenska v Rusku. „To zlo je stále hmatatelné a viditelné. Tak jako po staletí, i dnes toto zlo ohrožuje naše sousedy, mír a – což cítíme každý měsíc čím dál naléhavěji – Polsko i Evropu,“ zdůraznil předseda polské vlády.

Šéf americké diplomacie Rubio označil útok za děsivý. Je to podle něj také tragická připomínka, proč se americký prezident Donald Trump a jeho administrativa tolik snaží o ukončení války a dosažení trvalého míru. 

„Dnešní útok ruských sil na civilní cíle v Sumách na Květnou neděli překračuje jakoukoli hranici slušnosti. Jsou tam desítky mrtvých a zraněných civilistů. Jako bývalý vojenský velitel vím o zaměřování (raket) a toto je špatné. To je důvod, proč prezident (Donald) Trump tvrdě pracuje na ukončení této války,“ dodal vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová podle Ukrinformu prohlásila, že její země truchlí společně s Ukrajinou nad ztrátami na životech v Sumách. „Květná neděle je dnem míru. Dnes ráno, když se lidé shromáždili k modlitbě, Rusko bombardovalo Sumy – zabíjelo a zraňovalo civilisty. Moldavsko truchlí spolu s Ukrajinou a vyzývá k větší protivzdušné obraně, která by zachránila životy,“ napsala Sanduová. Zdůraznila rovněž, že „agresor musí nést odpovědnost. Takové zlo nelze ospravedlnit“.

„Mezinárodní komunita musí vynaložit veškeré diplomatické úsilí a tlak k ukončení tohoto masakru a naléhat na Rusko, aby usilovalo o mír u jednacího stolu, nikoli prostřednictvím raket, které zabíjejí nevinné lidi,“ napsal slovenský prezident Peter Pellegrini.

Estonský premiér Kristen Michal prohlásil, že útok dokazuje, že „cílem Ruska je vymazat Ukrajinu“. Soustrast vyjádřil i estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna: „Na světě není dost slov, která by popsala nelidskost a zlo Ruska. Naše srdce jsou s Ukrajinou. Upřímnou soustrast všem, které útok zasáhl,“ uvedl podle ukrajinské agentury.

Běloruská exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská napsala, že „Putinův režim znovu ukazuje, že nechce mír“.

Město Sumy se nachází několik desítek kilometrů od ruských hranic a terčem ruských vzdušných útoků je opakovaně. Nedělní útok se s více než třicítkou potvrzených obětí podle agentury Reuters řadí mezi nejsmrtelnější na Ukrajině v letošním roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA opouštějí vědecký argument pro boj proti změně klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Revize emisních povolenek je klíčem k záchraně průmyslu, řekl Babiš na summitu EU

Jedinou věcí, která může okamžitě zachránit evropský průmysl, je revize systému emisních povolenek ETS, uvedl ve čtvrtek český premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně na jednodenním neformálním summitu Evropské unie. Na belgickém zámečku Alden Biesen se unijní lídři radili, jak může Evropa znovu získat svou konkurenceschopnost vůči USA a Číně v době ekonomických hrozeb a politických turbulencí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Skeletonistu kvůli helmě se zabitými Ukrajinci diskvalifikovali ze závodu na OH

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl po sporu o helmu s fotografiemi sportovců zabitých během ruské vojenské agrese diskvalifikován z olympijského závodu. Na start chtěl jít navzdory zákazu Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Podle výboru porušil pravidla olympijské charty, jež zakazuje politická vyjádření. Ukrajinský tým se odvolal k arbitrážnímu soudu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Američané dál hledají cesty k venezuelské ropě, těžaři ale zůstávají obezřetní

Po 25 letech navštívil Venezuelu vysoký politický představitel USA. Ministr pro energetiku Chris Wright jednal s prozatímní prezidentkou země hlavně o stavu ropného průmyslu. Právě přístup k této surovině byl pro Washington podmínkou, aby u moci mohli zůstat lidé z okruhu zadrženého a do USA odvlečeného autoritáře Nicoláse Madura. Wrightova návštěva má přesvědčit ropné giganty, aby se do jihoamerické země vrátili. Ti ale zůstávají obezřetní. Nejen kvůli výši potřebných finančních prostředků, ale také přetrvávající politické nestabilitě.
před 3 hhodinami

Musíme navýšit výrobu obranných prostředků, uvedl Rutte

Transatlantická vazba zůstává silná. Po jednání ministrů obrany Aliance to uvedl šéf NATO Mark Rutte. Podle něj se daří dávat víc na obranu, kromě investic je ale třeba navýšit i výrobu. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl zase náměstek ministra obrany USA Elbridge Colby. Ministři jednali rovněž o pomoci Kyjevu, kterou je podle Rutteho třeba navýšit. Česko v Bruselu zastupoval nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bondiová se v Kongresu odmítla omluvit obětem Epsteina

Ministryně spravedlnosti USA Pam Bondiová ve středu čelila otázkám rozhořčených zákonodárců o způsobu, jakým se její úřad vypořádal s kauzou sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Bondiová se odmítla omluvit Epsteinovým obětem za to, že ve zveřejněných spisech o kauze zůstalo nezačerněno mnoho jmen, osobních údajů a fotografií obětí. Členové Kongresu Bondiové rovněž vytkli, že její úřad naopak začernil jména Epsteinových mocných spojenců. Bondiová a zákonodárci na sebe místy zvyšovali hlas, píší média.
před 6 hhodinami

Vláda USA oznámila konec imigračního zásahu v Minnesotě

Zásah proti imigrantům v Minnesotě se chýlí ke konci, uvedl ve čtvrtek zmocněnec Bílého domu pro ochranu hranic Tom Homan. Operace zaměřená na nelegální migraci vedla k masovému zadržování lidí, rozsáhlým protestům a ke smrti dvou osob, které zastřelili federální agenti. Demokratický guvernér Minnesoty Tim Walz již v úterý řekl, že očekává ukončení zátahu v řádu dní.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Belgická policie zasahovala v sídle Evropské komise kvůli prodeji nemovitostí

Belgická policie ve čtvrtek zasahovala v bruselském sídle Evropské komise (EK) v souvislosti s vyšetřováním možných trestných činů při předloňském prodeji nemovitostí EK belgickému státu, informovaly list Financial Times a agentura AFP s odvoláním na zdroje obeznámené s případem.
před 9 hhodinami
Načítání...