Důkaz, že Rusko chce válčit dál, zní v reakci na úder v Sumách

Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy a je třeba udělat maximum, aby neuspěla, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na ruský útok na ukrajinské Sumy. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona útok ukazuje na nutnost přimět Rusko k příměří. Zděšení vyjádřili britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo polský premiér Donald Tusk. Ministr zahraničí USA Marco Rubio označil útok za děsivý.

Po útoku na Kryvyj Rih před týdnem jde o další ruský záměrný útok na civilní cíl, napsal prezident Petr Pavel. Rusko podle něj válku na Ukrajině nesmyslně začalo a soustavně páchá válečné zločiny. „Rusko zdržuje jednání a dělá vše pro to, aby zabíjení pokračovalo. Není lepší důkaz, že to s dosažením míru nemyslí vážně. A také lepšího důkazu, že bez většího tlaku na Rusko to nepůjde,“ vyzval prezident.

„Ruská agrese trvá již déle než tři roky. Denně umírají nevinní lidé. Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy. Válku vyvolalo Rusko a my musíme dělat maximum pro to, aby skončila a agresivní politika neuspěla,“ uvedl Fiala. Doplnil, že Česko na tom neúnavně pracuje se spojenci v rámci koalice ochotných, což je skupina zemí, které jednají o další podpoře Ukrajiny pod vedením zejména Británie s Francií.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) napsal, že myslí na všechny pozůstalé obětí, které útok na město Sumy zabil. „Rusko se nechce změnit, Rusko neusiluje o mír. Je řízeno vrahy, kteří každý den dokazují, že neusilují o mír. Česko zůstává s Ukrajinou,“ dodal.

Za odporný zločin označila útok předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Zločinec Putin každým dnem dokazuje, že nemá žádný zájem o mír, a zodpovědní politici si nemohou naivně namlouvat opak,“ napsala.

„Naprosto barbarský útok ruských agresorů na Květnou neděli,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Neomluvitelné, neakceptovatelné, reálně jde o válečné zločiny,“ podotkl. Doplnil, že doufá, že americký prezident Donald Trump naplní svá slova a donutí režim ruského vůdce Vladimira Putina k zastavení palby a k jednání.

Senátorka Miroslava Němcová (ODS) uvedla, že Rusko nikdy jiné nebude. „Vidíme, jak je těžké rozhýbat k masivnímu odporu vůči Rusku celou Evropu, získat na naši stranu USA. Rusko však zastavíme jen společnou odvahou a sílou,“ doplnila.

Macron: Rusko chce ve válce pokračovat

„Každý ví: tuto válku zahájilo pouze Rusko. A dnes je jasné, že se Rusko rozhodlo v tom pokračovat – s naprostým pohrdáním lidskými životy, mezinárodním právem a diplomatickým úsilím prezidenta (USA Donalda) Trumpa,“ napsal Macron. Je podle něj třeba přijmout důrazná opatření, aby bylo Rusku vnuceno příměří. Francie podle něj na tomto cíli spolu se svými partnery neúnavně pracuje.

Šefka unijní diplomacie Kaja Kallasová napsala: „Srdcervoucí scény z města Sumy, kde se obyvatelé shromáždili na Květnou neděli, aby se setkali s ruskými raketami. Otřesný příklad toho, jak Rusko stupňuje útoky, zatímco Ukrajina přijala bezpodmínečné příměří. V myšlenkách jsem dnes s ukrajinským lidem.“

Zděšení nad útokem vyjádřil i britský premiér Keir Starmer, podle kterého musí ruský vládce Putin „souhlasit s úplným a bezpodmínečným příměřím“.

Jako „strašlivý a zbabělý“ odsoudila ruský útok italská premiérka Giorgia Meloniová, podle které „toto nepřijatelné násilí je v rozporu s jakýmkoliv závazkem k míru“.

Tusk: Zlo je stále hmatatelné

„Ruská verze příměří. Krvavá Květná neděle,“ poznamenal polský premiér Donald Tusk, který útok připomněl i při nedělní vzpomínce na památku dvaceti tisíc polských důstojníků, zajatých a zavražděných Sověty před 85 lety v Katyňském lese u Smolenska v Rusku. „To zlo je stále hmatatelné a viditelné. Tak jako po staletí, i dnes toto zlo ohrožuje naše sousedy, mír a – což cítíme každý měsíc čím dál naléhavěji – Polsko i Evropu,“ zdůraznil předseda polské vlády.

Šéf americké diplomacie Rubio označil útok za děsivý. Je to podle něj také tragická připomínka, proč se americký prezident Donald Trump a jeho administrativa tolik snaží o ukončení války a dosažení trvalého míru. 

„Dnešní útok ruských sil na civilní cíle v Sumách na Květnou neděli překračuje jakoukoli hranici slušnosti. Jsou tam desítky mrtvých a zraněných civilistů. Jako bývalý vojenský velitel vím o zaměřování (raket) a toto je špatné. To je důvod, proč prezident (Donald) Trump tvrdě pracuje na ukončení této války,“ dodal vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová podle Ukrinformu prohlásila, že její země truchlí společně s Ukrajinou nad ztrátami na životech v Sumách. „Květná neděle je dnem míru. Dnes ráno, když se lidé shromáždili k modlitbě, Rusko bombardovalo Sumy – zabíjelo a zraňovalo civilisty. Moldavsko truchlí spolu s Ukrajinou a vyzývá k větší protivzdušné obraně, která by zachránila životy,“ napsala Sanduová. Zdůraznila rovněž, že „agresor musí nést odpovědnost. Takové zlo nelze ospravedlnit“.

„Mezinárodní komunita musí vynaložit veškeré diplomatické úsilí a tlak k ukončení tohoto masakru a naléhat na Rusko, aby usilovalo o mír u jednacího stolu, nikoli prostřednictvím raket, které zabíjejí nevinné lidi,“ napsal slovenský prezident Peter Pellegrini.

Estonský premiér Kristen Michal prohlásil, že útok dokazuje, že „cílem Ruska je vymazat Ukrajinu“. Soustrast vyjádřil i estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna: „Na světě není dost slov, která by popsala nelidskost a zlo Ruska. Naše srdce jsou s Ukrajinou. Upřímnou soustrast všem, které útok zasáhl,“ uvedl podle ukrajinské agentury.

Běloruská exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská napsala, že „Putinův režim znovu ukazuje, že nechce mír“.

Město Sumy se nachází několik desítek kilometrů od ruských hranic a terčem ruských vzdušných útoků je opakovaně. Nedělní útok se s více než třicítkou potvrzených obětí podle agentury Reuters řadí mezi nejsmrtelnější na Ukrajině v letošním roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
před 25 mminutami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 28 mminutami

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 2 hhodinami

Ruské úřady hlásí útok ukrajinských dronů, poškodil závod v Tulské oblasti

Gubernátor ruské Tulské oblasti Dmitrij Miljajev tvrdí, že při útoku ukrajinských dronů byl v noci na pátek poškozen průmyslový podnik v Novomoskovsku jižně od Moskvy. Podle tamního ministerstva obrany zneškodnila ruská protivzdušná obrana v noci 660 ukrajinských dronů. Jde o jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu, připomněla agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 4 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých, nejméně 4300 lidí utrpělo zranění, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Podle AFP je mezi oběťmi také nejméně šest cizinců. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 10 hhodinami
Načítání...