Důkaz, že Rusko chce válčit dál, zní v reakci na úder v Sumách

Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy a je třeba udělat maximum, aby neuspěla, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na ruský útok na ukrajinské Sumy. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona útok ukazuje na nutnost přimět Rusko k příměří. Zděšení vyjádřili britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo polský premiér Donald Tusk. Ministr zahraničí USA Marco Rubio označil útok za děsivý.

Po útoku na Kryvyj Rih před týdnem jde o další ruský záměrný útok na civilní cíl, napsal prezident Petr Pavel. Rusko podle něj válku na Ukrajině nesmyslně začalo a soustavně páchá válečné zločiny. „Rusko zdržuje jednání a dělá vše pro to, aby zabíjení pokračovalo. Není lepší důkaz, že to s dosažením míru nemyslí vážně. A také lepšího důkazu, že bez většího tlaku na Rusko to nepůjde,“ vyzval prezident.

„Ruská agrese trvá již déle než tři roky. Denně umírají nevinní lidé. Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy. Válku vyvolalo Rusko a my musíme dělat maximum pro to, aby skončila a agresivní politika neuspěla,“ uvedl Fiala. Doplnil, že Česko na tom neúnavně pracuje se spojenci v rámci koalice ochotných, což je skupina zemí, které jednají o další podpoře Ukrajiny pod vedením zejména Británie s Francií.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) napsal, že myslí na všechny pozůstalé obětí, které útok na město Sumy zabil. „Rusko se nechce změnit, Rusko neusiluje o mír. Je řízeno vrahy, kteří každý den dokazují, že neusilují o mír. Česko zůstává s Ukrajinou,“ dodal.

Za odporný zločin označila útok předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Zločinec Putin každým dnem dokazuje, že nemá žádný zájem o mír, a zodpovědní politici si nemohou naivně namlouvat opak,“ napsala.

„Naprosto barbarský útok ruských agresorů na Květnou neděli,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Neomluvitelné, neakceptovatelné, reálně jde o válečné zločiny,“ podotkl. Doplnil, že doufá, že americký prezident Donald Trump naplní svá slova a donutí režim ruského vůdce Vladimira Putina k zastavení palby a k jednání.

Senátorka Miroslava Němcová (ODS) uvedla, že Rusko nikdy jiné nebude. „Vidíme, jak je těžké rozhýbat k masivnímu odporu vůči Rusku celou Evropu, získat na naši stranu USA. Rusko však zastavíme jen společnou odvahou a sílou,“ doplnila.

Macron: Rusko chce ve válce pokračovat

„Každý ví: tuto válku zahájilo pouze Rusko. A dnes je jasné, že se Rusko rozhodlo v tom pokračovat – s naprostým pohrdáním lidskými životy, mezinárodním právem a diplomatickým úsilím prezidenta (USA Donalda) Trumpa,“ napsal Macron. Je podle něj třeba přijmout důrazná opatření, aby bylo Rusku vnuceno příměří. Francie podle něj na tomto cíli spolu se svými partnery neúnavně pracuje.

Šefka unijní diplomacie Kaja Kallasová napsala: „Srdcervoucí scény z města Sumy, kde se obyvatelé shromáždili na Květnou neděli, aby se setkali s ruskými raketami. Otřesný příklad toho, jak Rusko stupňuje útoky, zatímco Ukrajina přijala bezpodmínečné příměří. V myšlenkách jsem dnes s ukrajinským lidem.“

Zděšení nad útokem vyjádřil i britský premiér Keir Starmer, podle kterého musí ruský vládce Putin „souhlasit s úplným a bezpodmínečným příměřím“.

Jako „strašlivý a zbabělý“ odsoudila ruský útok italská premiérka Giorgia Meloniová, podle které „toto nepřijatelné násilí je v rozporu s jakýmkoliv závazkem k míru“.

Tusk: Zlo je stále hmatatelné

„Ruská verze příměří. Krvavá Květná neděle,“ poznamenal polský premiér Donald Tusk, který útok připomněl i při nedělní vzpomínce na památku dvaceti tisíc polských důstojníků, zajatých a zavražděných Sověty před 85 lety v Katyňském lese u Smolenska v Rusku. „To zlo je stále hmatatelné a viditelné. Tak jako po staletí, i dnes toto zlo ohrožuje naše sousedy, mír a – což cítíme každý měsíc čím dál naléhavěji – Polsko i Evropu,“ zdůraznil předseda polské vlády.

Šéf americké diplomacie Rubio označil útok za děsivý. Je to podle něj také tragická připomínka, proč se americký prezident Donald Trump a jeho administrativa tolik snaží o ukončení války a dosažení trvalého míru. 

„Dnešní útok ruských sil na civilní cíle v Sumách na Květnou neděli překračuje jakoukoli hranici slušnosti. Jsou tam desítky mrtvých a zraněných civilistů. Jako bývalý vojenský velitel vím o zaměřování (raket) a toto je špatné. To je důvod, proč prezident (Donald) Trump tvrdě pracuje na ukončení této války,“ dodal vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová podle Ukrinformu prohlásila, že její země truchlí společně s Ukrajinou nad ztrátami na životech v Sumách. „Květná neděle je dnem míru. Dnes ráno, když se lidé shromáždili k modlitbě, Rusko bombardovalo Sumy – zabíjelo a zraňovalo civilisty. Moldavsko truchlí spolu s Ukrajinou a vyzývá k větší protivzdušné obraně, která by zachránila životy,“ napsala Sanduová. Zdůraznila rovněž, že „agresor musí nést odpovědnost. Takové zlo nelze ospravedlnit“.

„Mezinárodní komunita musí vynaložit veškeré diplomatické úsilí a tlak k ukončení tohoto masakru a naléhat na Rusko, aby usilovalo o mír u jednacího stolu, nikoli prostřednictvím raket, které zabíjejí nevinné lidi,“ napsal slovenský prezident Peter Pellegrini.

Estonský premiér Kristen Michal prohlásil, že útok dokazuje, že „cílem Ruska je vymazat Ukrajinu“. Soustrast vyjádřil i estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna: „Na světě není dost slov, která by popsala nelidskost a zlo Ruska. Naše srdce jsou s Ukrajinou. Upřímnou soustrast všem, které útok zasáhl,“ uvedl podle ukrajinské agentury.

Běloruská exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská napsala, že „Putinův režim znovu ukazuje, že nechce mír“.

Město Sumy se nachází několik desítek kilometrů od ruských hranic a terčem ruských vzdušných útoků je opakovaně. Nedělní útok se s více než třicítkou potvrzených obětí podle agentury Reuters řadí mezi nejsmrtelnější na Ukrajině v letošním roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 24 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...