TÉMA

Svjatlana Cichanouská

Ruská agrese vedla k narušování lidských práv jinde, řekl Pavel na Foru 2000

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.
14. 10. 2024Aktualizováno14. 10. 2024|

Naději pro „demokratické Rusko“ vyjádřil Kara-Murza na začátek Fora 2000

V Praze v neděli začala konference Forum 2000 s podtitulem „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. Potrvá do úterý. Dorazila na ni tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Přivítal ji předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jako první vystoupil kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Zmínil tisíce politických vězňů v ruských věznicích i svou vizi mírového a demokratického Ruska.
13. 10. 2024Aktualizováno13. 10. 2024|

Lukašenko chce, aby se Bělorusové vzdali naděje, říká Cichanouská

Zastrašování včetně dlouholetých trestů vězení nedokázalo potlačit odpor v běloruské společnosti, která považuje diktátora Alexandra Lukašenka za nelegitimního vládce. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Ta žije v exilu, zatímco jejího manžela Minsk před čtyřmi lety uvěznil a drží ho v izolaci. Politička, která se v Praze zúčastní konference Forum 2000, zdůraznila, že běloruský lid si přeje vítězství Ukrajiny, i když Minsk spolupracuje s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Kandidovat na prezidentku chce znovu ve chvíli, až se budou konat férové volby.
13. 10. 2024|

Mučení, izolace. Na běloruské politické vězně se zapomíná, stěžují si aktivisté

Běloruští političtí vězni, které diktátor Alexandr Lukašenko někdy využívá jako páky proti západním zemím třeba s cílem rozvolnit sankce, čelí dlouhodobě útlaku. Po dlouhé době se například objevily zprávy o vrcholné představitelce běloruské opozice Maryji Kalesnikavové, která je režimem prý v cele mučena „každým představitelným způsobem“. Situace disidentů se nezlepšila ani po nedávné velké výměně vězňů mezi Západem a Moskvou, kdy na seznamu propuštěných Bělorusové zcela chyběli.
30. 8. 2024|

Běloruská opozice operuje proti Lukašenkovi v exilu, ten zatím pokračuje v zatýkání

Téměř čtyři roky uplynuly od posledních prezidentských „voleb“ v Bělorusku. V zemi následně propukly několikaměsíční protesty, během nichž tamní režim zatýkal své odpůrce. Vláda diktátora Alexandra Lukašenka od té doby opozici v postsovětské republice takřka rozdrtila. Disent nyní funguje hlavně v exilu, kam před represemi podle OSN uprchlo od roku 2020 na tři sta tisíc Bělorusů.
26. 3. 2024|

Kdyby chtěl Lukašenko poslat vojáky na Ukrajinu, vypovědí mu poslušnost, míní Cichanouská

Běloruská opozice bude podle její lídryně Svjatlany Cichanouské usilovat o další protesty proti režimu běloruského vládce Alexandra Lukašenka. Chystá je před dalšími prezidentskými volbami v příštím roce, uvedla Cichanouská v rozhovoru pro Události, komentáře. Řekla, že v Bělorusku stále žijí miliony lidí, kteří režim nepodporují. Podle ní ani proto nehrozí, že by se běloruská armáda účastnila války na Ukrajině, protože by se vojáci postavili Lukašenkovi na odpor.
25. 3. 2024|

Praha může opět být místem pro běloruskou exilovou vládu, řekl Vystrčil Cichanouské

Praha by mohla být podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po sto letech opět místem pro působení běloruské exilové vlády. Uvedl to při pietním aktu, kdy spolu s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou na Olšanských hřbitovech uctili památku dvou běloruských exilových prezidentů, kteří v české metropoli působili v první polovině minulého století po obsazení své země bolševickým Ruskem. Cichanouská posléze s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) slavnostně otevřela Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze.
25. 3. 2024Aktualizováno25. 3. 2024|

V Bělorusku se konaly první parlamentní a místní „volby“ od protestů

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.
25. 2. 2024Aktualizováno25. 2. 2024|

Hlasování jako válka. Lukašenko ze strachu z protestů utáhl před běloruskými sněmovními „volbami“ šrouby

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.
25. 2. 2024|

Bývalí političtí vězni z Běloruska popsali pro Reportéry ČT, jak Lukašenkův režim nakládá s odpůrci

Když se před třemi lety běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil vítězem voleb a v zemi se bouřlivě protestovalo, našel podporu u Vladimira Putina. Dnes je jeho nejvěrnějším spojencem a pomáhá mu nejen ve válce proti Ukrajině. Lukašenkův režim organizuje provokace s posíláním migrantů ke svým evropským sousedům, které se tím snaží destabilizovat. Směrem dovnitř se pak vypořádává s každým, kdo projeví sebemenší vzdor. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.
12. 9. 2023Aktualizováno12. 9. 2023|

Běloruský soud poslal nezávislou novinářku na tři a půl roku do vězení

Běloruský soud poslal na tři a půl roku do vězení nezávislou novinářku Larysu Ščyrakovovou, kterou uznal vinnou z „napomáhání extremistickým činnostem“ a „diskreditaci“ Běloruska. Vyšetřovatelé žurnalistku obvinili z toho, že poskytovala informace nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna a stanici Belsat, která vysílá z Polska pro Bělorusy. Informovala o tom Běloruská asociace novinářů. Represe režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka vůči disentu pokračují, podotklo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
1. 9. 2023|

Lukašenko hraje s jadernou kartou a stále víc sklouzává do ruského sevření

Sotva překonal neznámé onemocnění, začal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko znovu hrát s jadernou kartou. Vojenští odborníci však upozorňují, že zdaleka nejde o tak silnou kartu, jak by se mohlo zdát. Politologové pak dodávají, že jeho už tak značná závislost na Moskvě se tím bude ještě zvyšovat. Podle některých dokonce natolik, že Bělorusko může ještě v tomto desetiletí dojít z nadstandardních integračních vazeb se svým mocným sousedem až do stavu úplného pohlcení Ruskem.
29. 5. 2023|

V Bělorusku omilostnili novináře Prataseviče

Bývalý šéfredaktor běloruského opozičního média Nexta Raman Pratasevič, kterého běloruský režim tento měsíc odsoudil na osm let do vězení, byl omilostněn. Oznámila to státní agentura Belta s odvoláním na novináře samotného. „Doslova právě teď jsem podepsal všechny příslušné dokumenty o tom, že jsem dostal milost. To je prostě nádherná novinka,“ komentoval Pratasevič.
22. 5. 2023Aktualizováno22. 5. 2023|

Zelenskyj se poprvé setkal s Cichanouskou. Vztahy Kyjeva k běloruské opozici jsou odměřené

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během své návštěvy Německa poprvé setkal s představitelkou běloruské opozice v exilu Svjatlanou Cichanouskou. Stalo se tak v neděli v Cáchách u příležitosti předání ceny Karla Velikého ukrajinskému lidu. Oba politici si ale jen podali ruku a k žádnému jednání mezi nimi nedošlo, což symbolizuje spíše chladné vztahy Kyjeva k běloruské opozici.
17. 5. 2023|

Minsk zveřejnil fotografie a video s Lukašenkem, spekulace o jeho zdravotním stavu nevyvrátil

Běloruská státní média zveřejnila fotografie a video, které podle Minsku zachycují vůdce Alexandra Lukašenka na aktuální návštěvě velitelství letectva a protivzdušné obrany. Stalo se tak v době spekulací o jeho zdravotním stavu. Představitelka opozice Svjatlana Cichanouská v reakci na dohady o vůdcově údajné vážné nemoci uvedla, že je třeba se připravit „na jakýkoli scénář“.
15. 5. 2023Aktualizováno15. 5. 2023|

„Má díru v trupu,“ přiznal Lukašenko poškození ruského letounu. Úřady pozatýkaly dvě desítky lidí

Běloruské úřady podle vůdce Alexandra Lukašenka zatkly dvacet lidí v souvislosti s útokem na ruský radarový letoun A-50 na letišti Mačuliščy u Minsku. K dronovému náletu z konce února se přihlásila protirežimní odbojová skupina. Běloruské vedení nyní poprvé přiznalo, že k incidentu došlo. Škody jsou podle Lukašenka malé, opozice však tvrdí opak. Ukrajinská diplomacie odmítla jakékoliv zapojení Kyjeva.
7. 3. 2023Aktualizováno7. 3. 2023|

Běloruský soud udělil Cichanouské v nepřítomnosti trest 15 let vězení

Běloruský soud v pondělí vynesl verdikt nad opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou a vyměřil jí 15 let vězení. Někdejší opoziční kandidátka na prezidentku žije v litevském exilu, soudní proces se konal v její nepřítomnosti.
6. 3. 2023Aktualizováno6. 3. 2023|

Běloruský soud poslal nositele Nobelovy ceny míru Bjaljackého na deset let do vězení

Běloruský soud v pátek poslal disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého na deset let do vězení, informoval opoziční server Naše niva. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden pobývá v cizině, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení. Verdikt kritizují představitelé mimo jiné zahraniční diplomacie.
3. 3. 2023Aktualizováno3. 3. 2023|

Lukašenko váhá mezi Putinem a Bělorusy

Přestože k sobě chovají osobní averzi, jsou lídři Ruska a Běloruska aktuálně nejbližšími spojenci. Vladimir Putin pomohl Alexandru Lukašenkovi udržet se po masových protestech u moci, on mu za to poskytuje přístup k ukrajinské hranici. Za rok velké ruské invaze na Ukrajinu se ale spekuluje o mezích tohoto spojenectví z rozumu a zda nemůže přerůst v přímé zapojení běloruských jednotek do bojů proti Ukrajině. Už jen samotná hrozba zapojení Běloruska do konfliktu je podle analytiků pro bránící se Ukrajince dostatečnou zátěží.
19. 2. 2023Aktualizováno23. 2. 2023|

Musíme urychlit vojenskou pomoc Ukrajině, vybízí šéf unijní diplomacie Borrell

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.
19. 2. 2023Aktualizováno19. 2. 2023|

Pavel na mnichovské konferenci jednal s Macronem i Cichanouskou

Zvolený český prezident Petr Pavel se v pátek sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a později také s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Jednali spolu na okraj mnichovské bezpečnostní konference. Pavel dal předem najevo, že chce konferenci využít k navázání kontaktů.
17. 2. 2023Aktualizováno17. 2. 2023|

Česko si připomnělo 17. listopad. Pietami, koncerty i demonstrací proti vládě

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.
17. 11. 2022Aktualizováno17. 11. 2022|

Cichanouská vyzvala k tvrdším sankcím proti Rusku

K silnějším sankcím proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a k podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, vyzvala běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Uvedla to v projevu na konferenci o ruské hybridní válce proti demokratickému světu, která se ve čtvrtek dopoledne konala v Praze.
17. 11. 2022|

Čaputová položila květiny k památníku na Národní třídě. Prahu navštívila i vůdkyně běloruské opozice

Před výročím začátku sametové revoluce navštívila českou metropoli slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dopoledne se setkala se svým protějškem Milošem Zemanem, v podvečer položila květiny k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Prahu navštívila také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která položila květiny k hrobu Václava Havla a setkala se s premiérem Petrem Fialou (ODS). Večer také předala cenu Platformy evropské paměti a svědomí, kterou za rok 2021 získala ruská organizace Memorial.
16. 11. 2022Aktualizováno16. 11. 2022|