Laureáty Sacharovovy ceny jsou uvěznění novináři v Bělorusku a Gruzii

Laureáty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se letos stali novináři Andrzej Poczobut (bělorusky Andrej Pačobut) a gruzínská žurnalistka Mzia Amaglobeliová. Oznámila to Roberta Metsolová, předsedkyně Evropského parlamentu (EP), který cenu uděluje. Cena má být předána v prosinci, ale oba laureáti jsou nyní vězněni v Bělorusku a v Gruzii.

„Udělením letošní Sacharovovy ceny za svobodu myšlení Andrzeji Poczobutovi z Běloruska a Mzii Amaglobeliové z Gruzie uctíme dva novináře, jejichž odvaha září jako maják pro všechny, kteří se odmítají nechat umlčet,“ prohlásila Metsolová. „Stali se symboly boje za svobodu a demokracii. Parlament stojí při nich a při všech, kteří nadále požadují svobodu,“ dodala.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na úvod svého projevu v EP poděkovala za udělení Sacharovovy ceny aktivistovi polské menšiny v Bělorusku Poczobutovi, který se stal podle ní symbolem odporu a osobním nepřítelem diktátora Alexandra Lukašenka. Udělení ceny novinářům uvězněným v Bělorusku a Gruzii vyslalo jasný signál všem politickým vězňům, že v tom nejsou sami a že novinařina není zločin, prohlásila Cichanouská.

Amaglobeliová, která je spojována se zápasem o svobodu tisku v jihokavkazské vlasti, patřila mezi finalisty letošní Ceny Václava Havla, kterou nakonec získal ukrajinský novinář Maksym Butkevyč, dříve uvězněný v Rusku a loni propuštěný při výměně zajatců.

K finalistů letošní Sacharovovy ceny patřili také novináři a humanitární pracovníci působící na palestinských územích a srbští studenti, jejichž protesty již rok otřásají balkánskou zemí.

Mezi nominovanými byl také nedávno zavražděný americký konzervativní aktivista Charlie Kirk.

Nominace novinářů

Kandidáty na cenu může nominovat každá politická frakce v EP či skupina alespoň čtyřiceti europoslanců. O finalistech rozhodují při společném hlasování výbor pro zahraniční věci, výbor pro rozvoj a podvýboru pro lidská práva. Laureáta Sacharovovy ceny pak vybírá takzvaná Konference předsedů Evropského parlamentu, kterou tvoří předsedkyně Metsolové a šéfové poslaneckých frakcí.

Amaglobeliovou, která byla za své aktivity odsouzena k dvouletému vězení, a prodemokratické protestní hnutí v Gruzii nominovala litevská europoslankyně Rasa Juknevičieneová z poslaneckého klubu Evropské lidové strany (EPP) spolu s dalšími 60 europoslanci.

Poczobuta, který byl v Bělorusku odsouzen na osm let do vězení, nominovaly frakce EPP spolu se skupinou Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Ocenění za podporu lidských práv a základních svobod pojmenované po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi je spojeno s odměnou 50 tisíc eur (asi 1,2 milionu korun). Loni cenu získali vůdci venezuelské opozice María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy pohrozily za americký útok odvetou.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 4 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 6 hhodinami
Načítání...