EPP

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se v noci na sobotu dohodli na unijním rozpočtu na příští rok ve výši téměř 200 miliard eur (pěti bilionů korun). Informovala o tom Rada Evropské unie. Dohodu vyjednavačů musí ještě oficiálně potvrdit členské státy a plénum Evropského parlamentu.

Předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu (EP) byla v úterý ráno zvolena Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu (ECON) se stal Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Niedermayer zastával pozici místopředsedy výboru ECON i v minulém volebním období.

Věděla jsem, že jdeme do prohraného boje, řekla v pořadu Události, komentáře europoslankyně Klára Dostálová (ANO) k volbě místopředsedkyně Evropského parlamentu, při níž neuspěla. Podle ní jsou ostatní frakce v EP „samozvaní demokraté.“ Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) zmínila, že se ve frakci Evropské lidové strany (EPP) dohodli, že podpoří kandidáty parlamentní většiny. Zmínila, že principem demokracie je vyhledávat spojenectví, která stojí na stejných hodnotách. Ty s frakcí Patrioti pro Evropu nesdílí.

ANO vystoupí z liberální frakce Renew Europe v Evropském parlamentu (EP) i z evropské strany ALDE, oznámil předseda hnutí Andrej Babiš. V dosavadní frakci by podle něj ANO nemohlo plnit svůj program. O postoji hnutí rozhodlo ve čtvrtek předsednictvo. Podle šéfky frakce Valérie Hayerové je odchod ANO z Renew Europe „dlouho očekávaným rozvodem“.

Znovuzvolený europoslanec Alexandr Vondra (ODS) věří, že díky snížení počtu europoslanců za Zelené bude mít jeho frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) větší slovo. Spolupráci by si představoval s Evropskou lidovou stranou (EPP). Do ECR podal oficiální přihlášku i zvolený europoslanec za Motoristy Filip Turek. Doufá, že ODS nebude vstupu do frakce bránit. Tvrdí, že na prosazení zrušení zákazu výroby aut se spalovacími motory by s ostatními poslanci spolupracovat „měli a mohli“. Nově zvolená europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) chce hledat „jednotnou linku“ v rámci české delegace. Zvolená europoslankyně vidí potenciální střet například ve volbě eurokomisaře.

Volby do Evropského parlamentu znamenají pro Evropu otočku k realističtější politice, zejména ve vztahu ke Green Dealu a migraci, uvedl při debatě českých poslanců v pořadu Události, komentáře poslanec Patrik Nacher (ANO). Také Radim Fiala (SPD) doufá, že se Evropa otáčí k realistické, pragmatické politice. I Jan Skopeček (ODS) soudí, že voliči obecně vyjádřili nesouhlas se stylem politiky, který v EU v posledních letech dominoval. Lucie Potůčková (STAN) si naopak myslí, že zvítězil strach a obavy voličů. První tři jmenovaní poslanci jsou proti tomu, aby Evropskou komisi dál vedla Ursula von der Leyenová, zatímco Potůčková ji podporuje. V pořadu se mluvilo i o tom, koho by mohlo Česko navrhnout za eurokomisaře.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po víkendových volbách do Evropského parlamentu uvedla, že hodlá post obhájit. Ačkoliv bude její frakce EPP v europarlamentu zřejmě opět nejsilnější, neznamená to ale automatický zisk dalšího pětiletého období. Bruselský server Politico předpokládá, že více než deset procent členů EPP pro von der Leyenovou hlasovat nebude. Stejná situace má panovat i mezi liberály a socialisty, kteří pomohli jejímu zvolení v roce 2019. Von der Leyenová tak musí hledat nové spojence a „horečně“ vyjednávat.

Nelze přehlížet nárůst podpory extremistů v Evropě, je nutné tyto hlasy vnímat a přemýšlet, proč se to děje, řekl k výsledkům víkendových voleb do Evropského parlamentu (EP) prezident Petr Pavel. Zároveň ale věří, že se základní hodnotové směřování EU v otázkách bezpečnosti nebo demokracie po volbách nezmění.

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

Evropský parlament (EP) je přímo volenou institucí Evropské unie, která reprezentuje zájmy občanů jednotlivých členských států. Podílí se na schvalování směrnic a nařízení, tedy evropských norem, musí odsouhlasit rozpočet Evropské unie a má i řadu významných kontrolních funkcí – schvaluje Evropskou komisi, kterou může také odvolat. O všech 720 poslancích rozhodnou volby, které se v členských státech konají od 6. do 9. června. V Česku budou volební místnosti otevřeny v pátek 7. a v sobotu 8. června.

V exkluzivní celoevropské debatě kandidátů na budoucího šéfa nebo šéfku Evropské komise se potkalo pět kandidátů. O druhý mandát ve funkci se uchází současná šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která je kandidátkou Evropské lidové strany. Za Stranu evropských socialistů je pak takzvaným spitzenkandidátem současný eurokomisař pro práci a sociální věci Nicolas Schmit z Lucemburska. Diskuse se účastnil i Rakušan Walter Baier za Stranu evropské levice, Ital Sandro Gozi za liberální Renew Europe Now a Němka Terry Reintkeová za Evropské zelené. Pozvání odmítly frakce Evropští konzervativci a reformisté a Identita a demokracie, které nenominovaly hlavního kandidáta.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se bude ucházet o druhý mandát v čele unijní exekutivy, píší s odvoláním na své zdroje agentury DPA a Reuters. Německá politička získala podle agentur nominaci své domovské strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU). Jméno nového předsedy či předsedkyně Komise bude jasné po červnových volbách do Evropského parlamentu (EP).