Nerudová povede vyjednávání EP o cenových brzdách povolenek ETS 2

Evropský parlament pověřil českou europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), aby jako hlavní zpravodajka vedla vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS 2. Cílem je podle Nerudové posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie.

„Nedopustím, aby na ETS 2 doplatili čeští občané. Chci prosadit takové úpravy, které získají širokou podporu Evropského parlamentu a zajistí, že účet za transformaci nebude nespravedlivě ležet na domácnostech,“ prohlásila česká europoslankyně.

Změny ETS 2 ze strany Evropské komise jsou podle ní první krok, ale nestačí. „Je například potřeba ještě pečlivěji a důrazněji tlumit případné cenové výkyvy. Právě tyto mezery musíme s partnery napříč institucemi odstranit, aby se lidé nestali obětí cenových šoků,“ dodala Nerudová.

Systém ETS 2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a v silniční dopravě.

Nerudová nyní připraví za Evropský parlament vyjednávací pozici. Jejím cílem je, aby ETS 2 neznamenal nekontrolované zdražování tepla a dopravy, ale kombinaci silných cenových brzd a cílené podpory zranitelných domácností.

Evropská komise schválila na konci listopadu návrh opatření, které má stabilizovat cenu emisní povolenky v systému ETS 2, a zabránit tak dopadům na domácnosti i firmy. Konkrétně jde o změnu týkající se takzvaného stabilizačního mechanismu MSR, jehož cílem je udržovat rovnováhu na trhu s povolenkami a zabránit extrémním výkyvům jejich cen. Krok tehdy uvítala i tehdejší česká vláda premiéra Petra Fialy (ODS), která změny v systému emisních povolenek prosazovala.

Rada EU, která zastupuje členské státy, a Evropský parlament dosáhly minulý týden předběžné dohody na úpravě unijních klimatických pravidel. Jejich součástí bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o devadesát procent oproti úrovni z roku 1990. Zástupci obou institucí se také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy z roku 2027 na 2028.

Babiš se na mě může obrátit, říká europoslankyně

Nový český premiér Andrej Babiš (ANO) již dříve reagoval, že odklad emisních povolenek ETS 2 o rok není zdaleka dostatečný a že jeho nová vláda bude požadovat úplné odstoupení od systému.

„Nesmíme nechat ETS 2 běžet bez pojistek. Musíme nastavit chytré brzdy a využít miliardy nejen ze Sociálního fondu na to, aby účty za energie dlouhodobě klesaly,“ podotkla Nerudová. Česká republika podle ní musí hledat spojence a řešení, která získají širokou podporu a zajistí, že lidé nebudou ohrožení. Úprava změn je i v zájmu nové vlády, dodala.

„Pokud chce premiér Babiš přistoupit ke konstruktivním změnám, které získají podporu napříč Evropou a povedou k odstranění negativních dopadů na občany, tak se může na mě jako hlavní zpravodajku EP obrátit. Pokud však hodlají jen křičet v koutě, tak se změny stanou bez nich a nebudou na ně mít žádný vliv,“ uzavřela česká europoslankyně.

Nerudová v následujících měsících představí svou zprávu, o které bude hlasovat výbor pro životní prostředí EP (ENVI) a poté plénum Evropského parlamentu. Následně povede za europarlament vyjednávání v takzvaném trialogu s členskými státy o konečné podobě návrhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Srovnání satelitních záběrů ukazuje následky leteckých úderů na Írán

Nadále pokračující společné vzdušné údery Izraele a USA vyřazují z provozu raketové základny i továrny související s vojenským průmyslem napříč Íránem. Jejich dopady zachycuje porovnání satelitních snímků. Útoky následují po úterním prohlášení amerického ministra obrany Petea Hegsetha, podle něhož Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 35 mminutami

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil i na Bejrút, kde zasáhl byt v centru. Izraelská armáda podle agentury AFP informovala o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Saúdská Arábie oznámila, že zachytila balistické střely i drony, a Spojené arabské emiráty informovaly o snaze zlikvidovat íránský útok. U jejich pobřeží neznámý projektil zasáhl kontejnerovou loď.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo povinnou vojenskou službu

Po osmnácti letech se v Chorvatsku znovu hlásili do služby první branci. Povinnou vojenskou službu obnovila balkánská země kvůli zhoršené bezpečnostní situaci na východě Evropy. Zatímco naprostá většina chorvatských politiků změnu schvaluje, veřejnost zůstává rozdělená. Nějakou formu vojny zavedly už v deseti státech Severoatlantické aliance.
před 1 hhodinou

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemětřesení a tsunami přinesly před patnácti lety do Japonska zkázu

Před patnácti lety postihlo severovýchod Japonska zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály. Šlo o největší zaznamenané otřesy v historii země. Místy vyvolaly několikametrovou vlnu tsunami, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží na největším japonském ostrově Honšú. Následkem byla i havárie jaderné elektrárny Fukušima.
před 2 hhodinami

Alavité v Sýrii čelí pomstě za Asadovu éru

Po změně režimu v Sýrii čelí alavitská menšina, privilegovaná v době vlády diktátora Bašára Asada, pronásledování i vraždám. Ženy pocházející z této komunity, které byly uneseny, řekly BBC, že je věznitelé ponižovali, bili a znásilňovali. Úřady podle nich odmítají případy řádně vyšetřit. Damašek tvrdí, že většina únosů byla falešná.
před 2 hhodinami

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Dronový útok zasáhl americké diplomatické zařízení v iráckém Bagdádu, informoval v noci na středu deník The Washington Post s odvoláním na svůj zdroj a interní americké varování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...