Europoslanci

Český kandidát na eurokomisaře Jozef Síkela (STAN) podle informací ČT uspěl při takzvaném grilování před europoslanci z Výboru pro rozvoj (DEVE), které musí absolvovat každý navržený člen unijní exekutivy. Získal podporu dvoutřetinové většiny DEVE, aby se stal eurokomisařem pro mezinárodní partnerství. Bývalý ministr průmyslu a obchodu chce posílit partnerství s Afrikou i Latinskou Amerikou a hodlá řešit hnací motory nelegální migrace.

Žhářské útoky na francouzskou železnici nevyvolávají v bývalém místopředsedovi Evropského parlamentu (EP) Liboru Roučkovi (SOCDEM) pochybnosti o bezpečnosti na olympiádě. Řekl to v pořadu Události, komentáře. S Roučkem souhlasila i bývalá europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle které zatím není důvod k obavám. Francouzská vysokorychlostní železnice v noci na pátek čelila koordinované žhářské sabotáži s cílem zásadně narušit dopravu, a to zejména v Paříži. Útokem, který ovlivnil nejméně statisíce cestujících, se zabývají všechny francouzské zpravodajské služby.

Europoslanci ve středu v první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu vyjádřili pokračující podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Odsoudili také nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. Maďarsko je od začátku tohoto měsíce předsednickou zemí v Radě EU. Z českých europoslanců jich hlasovalo pro usnesení devět, proti byli čtyři a šest se jich zdrželo.

Znovuzvolený europoslanec Alexandr Vondra (ODS) věří, že díky snížení počtu europoslanců za Zelené bude mít jeho frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) větší slovo. Spolupráci by si představoval s Evropskou lidovou stranou (EPP). Do ECR podal oficiální přihlášku i zvolený europoslanec za Motoristy Filip Turek. Doufá, že ODS nebude vstupu do frakce bránit. Tvrdí, že na prosazení zrušení zákazu výroby aut se spalovacími motory by s ostatními poslanci spolupracovat „měli a mohli“. Nově zvolená europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) chce hledat „jednotnou linku“ v rámci české delegace. Zvolená europoslankyně vidí potenciální střet například ve volbě eurokomisaře.

Sněmovnu čekají personální změny. Čtyři poslanci, kteří ve volbách uspěli, míří z tuzemského parlamentu do toho evropského. Všichni jejich náhradníci ČT potvrdili, že mandát v dolní komoře přijmou. Změny se projeví v zahraničním a školském výboru, nový bude také místopředseda sněmovny. ANO uvažuje nad trojicí jmen. Obměny na jednotlivých postech by podle vládní koalice měly respektovat aktuální stranické rozložení sil.

Kandidát koalice SPOLU a člen TOP 09 kandidoval na post europoslance již potřetí. Poprvé se o místo ucházel v roce 2014 jako nestraník a lídr koalice TOP 09 a STAN. Mandát následně obhájil i v roce 2019 již jako člen TOP 09, kterým se stal o dva roky dříve. V Evropském parlamentu dosud působil jako první místopředseda hospodářského a měnového výboru. Patřil do frakce Evropské lidové strany, v rámci které vedl českou delegaci.

Do Evropského parlamentu letos kandidoval z druhého místa kandidátní listiny hnutí ANO. Věnuje se především tématům migrace a bezpečnosti. Za nezbytné považuje další kroky v potírání nelegální migrace. Je pro reformu opatření obsažených v Green Dealu – podle jeho názoru by se nástroj měl upravit, aby neohrožoval konkurenceschopnost EU. Vyzdvihuje také potřebu surovinové soběstačnosti. Zrušení práva veta v Evropské unii označil za nepřijatelné.

Kandidát koalice SPD a Trikolory kandidoval na post europoslance podruhé. Prvně úspěšně kandidoval v roce 2019 jako lídr kandidátky SPD. V europarlamentu byl součástí politické skupiny Identita a demokracie. Během svého působení se vyjadřoval negativně například k přijetí Green Dealu, byl proti omezení obchodních vztahů s Ruskem nebo proti poskytnutí pomoci státům EU na zmírnění ekonomických dopadů koronavirové pandemie.

Ve volbách do Evropského parlamentu letos kandidoval z prvního místa kandidátní listiny koalice SPOLU. Poslancem Evropského parlamentu byl zvolen podruhé, poprvé v roce 2019 z 15. místa díky preferenčním hlasům. V Evropském parlamentu patřil ke skupině Evropských konzervativců a reformistů, v roce 2021 kritizoval před evropskými poslanci Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal).

Ve volbách do Evropského parlamentu obhajovala mandát europoslankyně jako členka ODS na druhém místě kandidátní listiny koalice SPOLU. V minulých eurovolbách byla zvolena ze třetího místa kandidátky ODS a stala se členkou parlamentního Zemědělského výboru a frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR). Od června loňského roku je předsedkyní europoslaneckého klubu ODS. Během svého dosavadního působení v europarlamentu podporovala zavedení sankcí na dovoz zemědělských komodit z Ruska a kriticky se vyjadřovala například k přijetí Green Dealu v jeho stávající podobě.

Do Evropského parlamentu letos kandidoval poprvé jako nestraník z prvního místa společné kandidátní listiny koalice stran Přísaha a Motoristé. Do svého zvolení do Evropského parlamentu byl znám především jako automobilový expert a sběratel veteránů.

Do Evropského parlamentu byla zvolena potřetí – tentokrát jako lídryně kandidátní listiny koalice STAČILO!, která sdružuje české levicové a vlastenecké strany, včetně nezávislých osobností. V Evropském parlamentu zasedala jako prozatímní poslankyně už v roce 2004 – reprezentovala Česko do doby, než se po vstupu země do EU ujali mandátu řádně zvolení europoslanci.

Do Evropského parlamentu letos kandidoval ze třetího místa kandidátní listiny hnutí ANO. Jedná se o jeho druhý mandát europoslance, poprvé byl do instituce zvolen v roce 2019 z pátého místa kandidátky ANO. Pracoval ve výboru pro regionální rozvoj a stal se náhradníkem ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

Ve volbách do Evropského parlamentu letos kandidoval z šestého místa kandidátní listiny SPOLU, kam byl nominován stranou TOP 09. Prosazuje především posílení české národní bezpečnosti. Na evropské úrovni usiluje o to, aby se prostřednictvím konkrétní legislativy řešilo téma zabavených ruských majetků. Podle Kolářova názoru by zabavený majetek měl být využit k obraně a následné obnově Ukrajiny.

O post poslance Evropského parlamentu se ucházel ze sedmého místa kandidátky ANO. Poprvé kandidoval úspěšně již v roce 2019 jako nestraník také za ANO. V rámci europarlamentu byl součástí hospodářského a měnového výboru a delegace pro vztahy s Kanadou.

Ve světě těch několik dní nemá obdoby. Jednou za pět let se desítky milionů voličů z často velmi odlišných zemí scházejí ve volebních místnostech napříč celým kontinentem a volí jeden společný parlament. Na tom se zatím nedokázal shodnout nikdo jiný než Evropané. Z Evropského parlamentu tak vytvořili zcela unikátní místo: jediný mezinárodně volený parlament na planetě.

Evropský parlament (EP) je přímo volenou institucí Evropské unie, která reprezentuje zájmy občanů jednotlivých členských států. Podílí se na schvalování směrnic a nařízení, tedy evropských norem, musí odsouhlasit rozpočet Evropské unie a má i řadu významných kontrolních funkcí – schvaluje Evropskou komisi, kterou může také odvolat. O všech 720 poslancích rozhodnou volby, které se v členských státech konají od 6. do 9. června. V Česku budou volební místnosti otevřeny v pátek 7. a v sobotu 8. června.

Europoslanci se tento týden ve Štrasburku sešli naposledy před červnovými volbami. Pětileté funkční období poznamenaly pandemie covidu-19 a ruská agrese proti Ukrajině, ale i odchod Velké Británie nebo korupční skandály. Zákonodárci schválili asi 450 legislativních návrhů, což je dosavadní rekord. Sedm českých europoslanců se rozhodlo znovu nekandidovat.

Europoslanci schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů. Hlasování bylo dramatem do poslední chvíle, neboť podpora pro všech deset předpisů měnících unijní migrační a azylová pravidla nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas. Jednání na krátkou chvíli skandováním přerušili demonstranti, kteří byli v sále na galerii pro veřejnost. Demonstrace se konala i před budovou Evropského parlamentu.

Evropský parlament přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií. Ten má vůbec poprvé na unijní úrovni zajistit jejich ochranu před politickým a ekonomickým vměšováním, ale i transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Obrátit se bude možné na nový Evropský sbor pro mediální služby. Norma podle některých europoslanců představuje signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.

Europoslanci odsouhlasili nová pravidla proti klamání zákazníků, když schválili směrnici omezující takzvaný greenwashing, tedy zavádějící označování výrobků za ekologické. Firmám by za to nově měly hrozit pokuty. Rovněž budou muset uvádět, jak snadné je jejich produkty opravit. Až opatření potvrdí také členské státy, budou mít dva roky na zapracování směrnice do národních legislativ.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) jednají o zatím nejostřeji formulované rezoluci vůči Maďarsku, konkrétně o stavu jeho právního státu a přístupu Budapešti k vyjednávání o společných financích a podpoře Ukrajiny. Návrh rezoluce bude při čtvrtečním hlasování podle očekávání pravděpodobně přijat. Vyzývá mimo jiné členské státy EU, aby začaly jednat o procesu, kterým by Maďarsku odebraly hlasovací práva, a požaduje, aby právní výbor EP přezkoumal, zda Evropská komise jednala právně, když Maďarsku v prosinci uvolnila 10,2 miliardy eur (asi 252 miliard korun).

Evropský parlament v úterý učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.

Do Listiny základních práv Evropské unie by mělo být zahrnuto právo na potrat, uvádí v usnesení přijatém na závěr plenárního zasedání Evropský parlament (EP). Návrh předložený zástupci čtyř frakcí včetně socialistů a liberálů ve čtvrtek EP přijal poměrem 324 hlasů ku 155.