Europoslanci odsoudili izraelskou blokádu Pásma Gazy

Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek schválili rezoluci, v níž odsuzují izraelskou humanitární blokádu Pásma Gazy, která tam podle nich způsobila hladomor. Právo Izraele na sebeobranu podle nich nemůže ospravedlnit vojenské akce, které nerozlišují mezi cíli a vedou k nesnesitelnému utrpení civilního obyvatelstva. Rezoluce odsuzuje též „barbarské zločiny“ spáchané teroristickým hnutím Hamás a žádá okamžité propuštění všech izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Hamásem a jeho spojenci.

Europoslanci v usnesení požadují důsledné vyšetření všech obvinění z válečných zločinů a porušení mezinárodního práva a pohnání k odpovědnosti veškerých osob, které za ně nesou odpovědnost. Členské státy proto vybízejí, aby vymáhaly zatykače vydané Mezinárodním trestním soudem.

Členské státy EU by podle rezoluce měly zvážit uznání Státu Palestina, které by umožnilo dosáhnout dvoustátního řešení. Text rezoluce nicméně zdůrazňuje nutnost úplné demilitarizace Pásma Gazy a obnovení reformované Palestinské samosprávy jako jediné vládnoucí síly v oblasti. Hamás a další teroristické organizace mají podle poslanců ztratit veškerou politickou a vojenskou moc v Gaze.

Nahrávám video

Europoslanci v textu rezoluce také podpořili rozhodnutí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové pozastavit asociační dohodu EU s Izraelem, a to v oblasti obchodu. Dále vyjádřili plnou podporu stávajícím evropským sankcím namířeným proti radikálním izraelským osadníkům a proti aktivistům na okupovaném Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě a vyzvali k uvalení sankcí na izraelské krajně pravicové ministry Becalela Smotriče a Itamara Ben Gvira.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na čtvrteční ceremonii k podpisu dohod pro vznik nových židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu nedaleko Jeruzaléma prohlásil, že palestinský stát nevznikne.

Pro usnesení předložené poslanci frakce socialistů a demokratů (S&D), liberální frakce Renew Europe a frakce Zelených hlasovalo 305 europoslanců, 151 bylo proti a 122 se zdrželo.

Jak hlasovali čeští europoslanci

Z českých zástupců v Evropském parlamentu usnesení podpořili tři: Danuše Nerudová (STAN) a Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) a Markéta Gregorová (Piráti) z frakce Zelených.

Proti návrhu usnesení bylo jedenáct z českých europoslanců: Jaroslav Bžoch, Klára Dostálová, Jaroslav Knot, Ondřej Knotek, Tomáš Kubín a Jaroslava Pokorná Jermanová (všichni ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, dále pak Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (všichni ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce EPP a Filip Turek (Motoristé) z frakce Patrioti pro Evropu.

Hlasování se zdrželi Jan Farský (STAN) a Ondřej Kolář (TOP 09) z frakce EPP, Ivan David (SPD) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN) a nezařazený poslanec Ondřej Dostál (Stačilo!).

Izrael předloni 7. října napadli z Pásma Gazy členové Hamásu a jejich spojenci, kteří na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, převážně civilistů. Dalších 251 osob unesli jako rukojmí, velká část z nich už byla propuštěna. Armáda židovského státu následně podnikla ofenzivu do Pásma Gazy, která si od té doby vyžádala už přes 64 tisíc obětí, převážně civilistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMír mezi Turky a Kurdy je v ohrožení

Mírový proces mezi Tureckem a Stranou kurdských pracujících (PKK), která figuruje na teroristickém seznamu EU, je v nejistotě. Čtyřicetiletý konflikt, který si vyžádal přes čtyřicet tisíc obětí, nastoupil diplomatickou cestu ke svému konci v roce 2024. Loni PKK symbolicky složila část zbraní a letos v srpnu Ankara schválila částečnou amnestii pro její bojovníky. K úplnému odzbrojení si kurdská guerilla klade podmínky: zajištění širší výuky kurdštiny na tureckých školách, správní reformy a propuštění vězněných politických lídrů. Turecko ale požaduje bezpodmínečný konec PKK i jejích odnoží za hranicemi. Kurdské síly tak čelí silnému tlaku i v dalších částech Kurdistánu, který leží napříč Tureckem, Sýrií, Irákem a Íránem.
před 26 mminutami

Volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku vyhrála AfD, v Berlíně zvítězila Levice

Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které v pondělí zveřejnil zemský volební úřad. CDU kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. Volby v Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů.
00:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruské „volby“ dle očekávání ovládla strana podporující Putina

V Rusku skončily „volby“ do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Dle očekávání je ovládla strana Jednotné Rusko, která podporuje vůdce Vladimira Putina. Předběžné výsledky, které v pondělí brzy ráno zveřejnila ruská volební komise, ukázaly, že Jednotné Rusko dominuje s bezmála 58 procenty. Ruské „volby“ nejsou svobodné a férové, odehrály se bez reálné opozice. Některé strany připuštěné k volbám jsou sice formálně opoziční, ale loajální Kremlu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Meklenbursku vítězí AfD, odhady naznačují debakl CDU. V Berlíně vyhrála Levice

Volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko v neděli vyhrála krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD). Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala kolem 38 procent hlasů. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD) zemské premiérky Manuely Schwesigové. Podle prognóz dostala zhruba 35,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze se podle prognóz do sněmu vůbec nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. V Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 25,6 až 25,7 procenta hlasů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruský útok na NATO může přijít v řádu měsíců, varoval Koudelka

Ruský test soudržnosti NATO může přijít již brzy, varovali v rozhovorech s listem The Guardian představitelé evropských zpravodajských služeb včetně šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky. Ten v rozhovoru řekl, že možný ruský útok včetně omezené invaze na území některého z členských států Aliance by mohl přijít nikoli v řádu let, nýbrž měsíců.
před 9 hhodinami

Ukrajina zasáhla rafinerii v moskevském regionu, uvedl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X oznámil, že Ukrajina v moskevském regionu zasáhla rafinerii, která patří ke klíčovým zařízením tamního ropného průmyslu. Předtím starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že Ukrajina od soboty vypustila na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na metropoli. Podle ruskojazyčné verze stanice BBC šlo o největší ohlášený ukrajinský útok na Moskvu. Gubernátor Andrej Vorobjov tvrdí, že v Moskevské oblasti si údery vyžádaly tři mrtvé. Rusko naopak udeřilo na Ukrajinu, při útocích zemřelo několik lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pavel chce v OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti

Prezident Petr Pavel chce na Valném shromáždění OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 až 2033. Pavel to řekl na brífinku před odletem do USA. Svá bilaterální jednání v New Yorku zaměří právě na země, které mohou s kandidaturou pomoci. Česko bylo naposledy nestálým členem RB OSN v letech 1994 až 1995, v roce 2007 neuspělo v souboji s Chorvatskem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Při nehodě lodi v Norsku zemřel Čech, další tři se pohřešují

Při nehodě lodi v Norsku zemřel Čech, další tři se pohřešují, sdělilo české ministerstvo zahraničí s tím, že místní policie nepředpokládá, že by někdo přežil.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.