Itamar Ben Gvir

Izraelské úřady a bezpečnostní síly úmyslně a cíleně útočily na palestinské děti, čímž se v Pásmu Gazy dopustily genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů a na okupovaném Západním břehu válečných zločinů. V úterý to podle agentury Reuters uvedla mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael, která zveřejnila novou zprávu zabývající se porušováním práv palestinských dětí v období od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.

Americký viceprezident JD Vance ve čtvrtek ostře kritizoval členy izraelské vlády a prohlásil, že země je hluboce izolovaná a její představitelé nedokázali ocenit americkou diplomatickou a vojenskou podporu. Tyto komentáře prohloubily rozkol, který vznikl mezi oběma spojenci ohledně prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.

Česko zablokuje pokusy uvalit sankce EU na izraelského krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira kvůli jeho zacházení s aktivisty, kteří se snažili dopravit pomoc do Gazy. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to uvedl šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Partnerům v EU údajně řekl, aby se o takový návrh „ani nepokoušeli, jinak ho zablokujeme“, pokud bude předložen před říjnovými volbami v Izraeli. Podle něj by krok zvýšil Ben Gvirovu popularitu.

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Izraelská vláda odpoledne uvedla, že z Izraele už byli deportováni všichni zadržení aktivisté. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.

Izraelský zákon rozšiřující trest smrti na terorismus vyvolal ve světě vlnu kritiky. Humanitární organizace jej považují za další diskriminační politiku a snahu o dehumanizaci Palestinců. Experti mluví o porušení mezinárodního práva a varují před formalizací paralelních právních systémů. Izraelská vláda tvrdí, že legislativa je nutná k odstrašení útočníků a zajištění bezpečnosti.

Při další střelbě mezi znepřátelenými arabskými klany zahynuli v Izraeli tři lidé. Narůstající vlna ozbrojeného násilí si jen vloni vyžádala přes 250 obětí. Zástupci dvoumilionové muslimské menšiny i židovské většiny požadují důrazný postup tamní policie a úřadů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Oznámila to prezidentova kancelář. Premiér krok odůvodnil s tím, že trestní řízení ztěžuje jeho schopnost vládnout a udělení milosti by sloužilo zájmu izraelského lidu a sjednocení země v době významných změn v regionu. Netanjahu čelí dlouhodobému soudnímu řízení kvůli korupci. Obvinění popírá a prohlásil se za nevinného. Členové opozice milost pro Netanjahua odmítají.

Izraelský parlament v pondělí pozdě večer přijal v prvém čtení návrh zákona, který by soudům umožnil udělovat trest smrti za terorismus. Informovala o tom agentura AFP. Předloha se dle ní „zdá být určena konkrétně pro Palestince odsouzené za smrtící útoky či atentáty proti Izraelcům“.

Istanbulská prokuratura vydala zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ministra obrany Jisra'ela Kace, ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a několik dalších izraelských představitelů. Viní je z genocidy a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura AFP.

Izraelská armáda oznámila novou vlnu vzdušných úderů proti Hamásu na jihu Pásma Gazy. Hovoří o reakci na hrubé porušení příměří z nedělního rána. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal obranným silám pokyn k odvetě za útok v Rafahu. Při něm podle armády zahynuli dva izraelští vojáci. Hamás ale tvrdí, že si není vědom žádných střetů s izraelskými jednotkami v Rafahu a že nad tamními bojovníky nemá kontrolu. Večer izraelská armáda oznámila, že začala znovu prosazovat klid zbraní.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebyl tím, kdo dokázal přivést více než dvouletý konflikt s Hamásem ke kýženému výsledku. Ještě donedávna razil tvrdý válečný kurz. Nejen rodiny a blízcí unesených Izraelců ho kritizovali, že válku prodlužuje v zájmu svého politického setrvání. Ačkoliv si nyní body za příměří na Blízkém východě připisuje zejména prezident USA Donald Trump, současná situace dává státníkovi Netanjahuova střihu přeci jen šanci na přežití.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás vstoupila dle egyptských médií v platnost. Obě strany souhlasily s první fází mírového plánu, který dříve oznámil prezident USA Donald Trump. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale uvedla, že klid zbraní začne platit až během 24 hodin po schválení dohody vládou židovského státu. Ta se sešla ve čtvrtek vpodvečer. Hamás již začátek příměří vyhlásil. Podle Trumpa budou izraelská rukojmí propuštěna na začátku příštího týdne.

Izraelské politické vedení nařídilo armádě zastavit dobývání města Gaza a provádět pouze obranné operace, napsal server The Times of Israel (ToI). Krok přichází po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je prý přesvědčen, že teroristické hnutí Hamás je připraveno na trvalý mír a že Jeruzalém musí okamžitě zastavit bombardování Pásma Gazy. Podle tamních úřadů, které ovládá Hamás, Izrael v sobotu provedl další údery.

Izraelská armáda v pátek zastavila poslední loď mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy, uvedli podle agentury AFP organizátoři akce. Izraelci podle nich zastavili od středeční noci 42 lodí. Web The Times of Israel (ToI) zároveň podotkl, že ke Gaze už vyplula z Itálie nová humanitární flotila, která se rovněž chce pokusit prolomit izraelskou blokádu Pásma. Nová skupina devíti lodí se teď nachází u Kréty, napsal ToI.

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

K Pásmu Gazy má namířeno flotila pěti desítek lodí se stovkami propalestinských aktivistů z různých zemí, i když je v řeckých vodách u Kréty zdržela závada jedné z hlavních lodí skupiny. Izrael avizoval, že proti plavidlům zasáhne. Itálie a Španělsko vyslaly vojenské lodě pro jejich případnou záchranu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země oficiálně uznala Stát Palestina. Krok má podle něj vést k míru, uvedla agentura AFP. Učinil tak na mezinárodní konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterou Paříž pořádá spolu se Saúdskou Arábií na okraj Valného shromáždění OSN. Podle Elysejského paláce by během ní Stát Palestina mělo uznat také několik dalších zemí. Palestinská autonomie označila Macronovo rozhodnutí za historické a odvážné. Přivítal jej i generální tajemník OSN António Guterres.

Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítali představitelé Hamásu či šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.

Izrael čelí kvůli svým aktivitám v Pásmu Gazy stále většímu mezinárodnímu tlaku. Zpráva tříčlenné komise OSN tvrdí, že se Jeruzalém dopouští v enklávě genocidy. Okolnostem války mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás se v exkluzivním rozhovoru pro ČT věnoval izraelský exprezident Reuven Rivlin. Konflikt je dle něj v polovině, upozornil také, že Hamás chce s Izraelem skoncovat. Věnoval se též možnému dvoustátnímu řešení sporu, lidé v Gaze se dle něj musejí rozhodnout, zda dále podporovat Hamás.