Itamar Ben Gvir

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí u soudu v Tel Avivu výslechu v procesu, v němž je obžalován z korupce, podvodu a zneužití důvěry. Je to poprvé, co stanul v Izraeli před soudem jako obžalovaný premiér v úřadu. Netanjahu obvinění odmítl. Označil ho za oceán absurdity a hon na čarodějnice organizovaný nepřátelsky zaměřenými médii a zaujatým právním systémem, který má svrhnout jeho vládu. Očekává se, že proces bude trvat šest hodin denně tři dny v týdnu po dobu asi dvou měsíců.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu setrvale stoupá napětí. Od 7. října loňského roku, kdy teroristické hnutí Hamás napadlo Izrael, si zde násilnosti vyžádaly na osm set palestinských a třicet izraelských životů. V oblasti natáčel zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý večer schválil dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Dohoda podle amerického prezidenta Joea Bidena začne platit ve středu ve 4:00 místního času (3:00 SEČ).

V Jeruzalémě vrcholí justičně-politický spor o izraelského ministra pro národní bezpečnost Itamara Ben Gvira. Nejvyšší státní zástupkyně Gali Baharav-Miarová doporučila vládě odvolání lídra extremistické strany Židovská síla. Na veřejnost totiž pronikly rozsáhlé informace o jeho snaze ovládnout policii, včetně diskreditace nepohodlných důstojníků.

Izraelské úřady za dobu nynější vlády premiéra Benjamina Netanjahua, která se opírá o ultranacionalisty, nebývalým tempem urychlily rozšiřování nelegálních židovských osad, zabírání půdy a demolice domů Palestinců na Západním břehu, všímá si americký list The Washington Post (WP) a další média. Extremisté v kabinetu mluví o nutnosti zabránit vzniku palestinského státu a posílení izraelských sil v okupované oblasti. Podle některých expertů mohou tyto kroky značit nenápadný přechod směrem k anexi území, kde navíc od začátku války v Gaze bují útoky radikálních židovských osadníků.

Izraelskou společností hýbe kauza kolem údajného mučení zadržovaných Palestinců armádou. Desítky protestujících pravicových aktivistů v pondělí napadly základnu Sde Teiman na jihu židovského státu poté, co vojenská policie zadržela devět vojáků. Ti jsou podezřelí z týrání palestinského vězně. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua výtržníky odsoudil a vyzval ke klidu. I přes přísná bezpečnostní opatření protesty pokračovaly i během úterý.

Počet obětí raketového úderu na fotbalové hřiště na Izraelem okupovaných Golanských výšinách stoupl na dvanáct, většinu z nich tvoří děti a mladí lidé. V neděli dopoledne se uskutečnily první pohřby, na místo dorazily tisíce truchlících, informuje server The Times of Israel (ToI). Armáda židovského státu odmítla tvrzení teroristického hnutí Hizballáh, že za útok není zodpovědné. Premiér Izraele Benjamin Netanjahu slíbil, že Jeruzalém útok „nepřejde mlčením“.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozpustil šestičlenný válečný kabinet, uvedl v pondělí podle agentury Reuters nejmenovaný izraelský činitel. Jde o všeobecně očekávaný krok, který přišel po nedávném odchodu centristy a bývalého generála Bennyho Gantze z kabinetu. Za zahrnutí do fóra nedávno lobboval krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.

Izraelský válečný kabinet přišel o dalšího člena. Po opozičním lídrovi a od loňského října ministrovi bez portfeje Bennym Gantzovi, který odchod oznámil v neděli a který vyzval k předčasným volbám, ho opustil i Gadi Eisenkot. Ten v kabinetu zasedal coby ministr bez portfeje jako pozorovatel. Informaci přinesl server The Times of Israel (ToI).

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto teroristického palestinského hnutí vládnout. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmí, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili. V Tel Avivu v sobotu opět vyšli do ulic lidé požadující propuštění rukojmí zajatých Hamásem a odstoupení Netanjahuovy vlády.

Izrael podle amerického prezidenta Joea Bidena použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. Biden to řekl ve středu (ve čtvrtek brzy ráno středoevropského času) v rozhovoru pro stanici CNN. Izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan označil prezidentovo prohlášení za zklamání, premiér Benjamin Netanjahu na nejnovější krok USA zatím oficiálně nereagoval. Mluvčí Bílého domu John Kirby později uvedl, že rozsáhlý útok na Rafah podle USA nepovede k porážce Hamásu. Zdůraznil, že Washington ale sdílí s Izraelem cíl porazit palestinské teroristy.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Na Západním břehu Jordánu žije přes 700 tisíc židovských osadníků. Jejich motivace přijít na dané území se liší. Sekulární část měla spíš ekonomické důvody a kývla na státem dotované hypotéky, jiní se přestěhovali z náboženských důvodů. Mezi nimi je i menšina ultraortodoxních radikálů, kteří jsou ochotni uchýlit se k násilí vůči Palestincům. Spojené státy americké se proto rozhodly uvalit sankce na čtyři z osadníků.

V posledních týdnech se napříč izraelskou společností, a zejména pak mezi politickými špičkami začaly objevovat konkrétnější obrysy toho, jak by měla vypadat správa Pásma Gazy, až zde skončí stávající izraelská operace proti radikálnímu hnutí Hamás. Část izraelské pravice, ale i samotných osadníků požaduje vystěhování Palestinců a znovuosídlení Gazy židovským obyvatelstvem. Nejkonkrétnější a nejstřízlivější plán představil ministr obrany Joav Galant, jeho návrh zachování palestinské správy ale odmítají koaliční partneři.

Izraelská vláda vede tajná jednání s několika zeměmi, včetně afrického Konga, kam by ráda přemístila obyvatele Pásma Gazy, napsal list The Times of Israel (ToI). K vystěhování velkého počtu Palestinců z Pásma Gazy opakovaně vyzvali izraelští krajně pravicoví ministři Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir, kteří si za to vysloužili v úterý kritiku od amerického ministerstva zahraničí.

Útok na okraji Jeruzaléma má nejméně tři oběti a šest dalších osob je zraněno, vyplývá podle webu Times of Israel z vyjádření policie a zdravotníků. Útočili dva střelci, podle médií jsou oba mrtví a byli to členové Hamásu, což později teroristické hnutí potvrdilo. V Izraeli panuje zvýšené napětí kvůli válce mezi Izraelem a Hamásem, do pátku by však měl platit dočasný klid zbraní.

Pokračují střety mezi Palestinci a Izraelci. V pondělí byla na dálnici u Hebronu na Západním břehu zastřelena izraelská žena a zraněn muž. K tomu se podle agentury Reuters pochvalně vyjádřilo radikální hnutí Hamás. V úterý při izraelské razii zemřel mladý Palestinec. Situace je nejhorší za dvacet let, míní blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Kvůli útokům se sešel izraelský bezpečnostní kabinet.

Izraelský parlament schválil klíčový bod kritizované justiční reformy, jenž omezí pravomoce nejvyššího soudu ve prospěch vlády. Pro zákon hlasovalo 64 poslanců, proti nebyl nikdo, protože opoziční zákonodárci na protest opustili jednací sál. Po hlasování na mnoha místech v zemi propukly protesty. Bílý dům označil schválení části soudní reformy za nešťastné. Palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že Izraelci nyní platí za mlčení ohledně zločinů proti Palestincům.

Izraelci pomocí dronu zaútočili na palestinskou radikální buňku na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle palestinské agentury WAFA při útoku zahynuli tři Palestinci. Terčem operace se stali útočníci, kteří předtím stříleli na kontrolním stanovišti poblíž Džanínu, uvedl izraelský list The Times of Israel s odvoláním na armádu a tajnou službu Šin Bet.

Desetitisíce Izraelců v sobotu večer po celém Izraeli opět protestovaly proti politice koaliční vlády Benjamina Netanjahua, v níž jsou i ultraortodoxní a krajně pravicové strany. Demonstranti dlouhodobě kritizují vládní plány na soudní reformu a viní vládu z nedostatečného postupu proti vlně násilí v arabském sektoru.

Americké ministerstvo zahraničí tvrdě kritizovalo nedělní návštěvu krajně pravicového izraelského ministra Itamara Ben Gvira na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle agentury Reuters ji označilo za „provokativní“ a rétoriku ministra za „štvavou“. Návštěvu místa posvátného pro židy i muslimy kritizovaly také arabské státy.

Americký prezident Joe Biden v úterý vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od justiční reformy, která v Izraeli vyvolala protesty, a záporně odpověděl na dotaz novinářů, zda se v brzké době chystá pozvat Netanjahua do Bílého domu. V Izraeli jeho slova vyvolala negativní reakci.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil odložení kontroverzní justiční reformy o několik týdnů, do dalšího zasedání parlamentu. Před sídlem izraelského parlamentu v Jeruzalémě v pondělí mezitím proti reformě protestovaly desítky tisíc lidí. Zablokované byly všechny silnice, které ke Knesetu vedou, píše zpravodajský list Haarec. Izraelský odborový svaz Histadrut v reakci na Netanjahuova slova odvolal celostátní generální stávku. Organizátoři protivládních protestů ale chtějí dál demonstrovat.

Přes tři sta tisíc lidí v sobotu v Izraeli vyšlo do ulic demonstrovat proti koaliční vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, který podle mnohých ohrožuje demokracii a k jehož zrušení tento týden vyzval i prezident Jicchak Herzog. Deník Haarec s odkazem na organizátory akce napsal, že demonstrací se v sobotu účastní půl milionu lidí a že jde o největší protest v historii země.