Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.
„Dohoda s Íránskou islámskou republikou byla teď uzavřena. Gratuluji všem! Tímto plně povoluji otevření Hormuzského průlivu, bez poplatků, a současně povoluji okamžité zrušení blokády námořnictva Spojených států. Lodě světa, nastartujte motory. Ať teče ropa!“ napsal Trump na své sociální síti. Příspěvek zveřejnil jen pár hodin před oslavou svých 80. narozenin v Bílém domě, poznamenala AP.
„Už jsme dohodu podepsali včera,“ citovala Vanceova slova pro americkou televizi agentura AP, podle níž také tvrdil, že zatím Spojené státy neuvolnily žádné zmrazené íránské prostředky. „Text (memoranda) zveřejníme tento týden a každý uvidí, že Írán nedostane ani cent, pokud nesplní své závazky,“ podotkl také.
Trump pak v podvečer SELČ prohlásil, že text dohody bude zveřejněn po pátku. Nevyloučil, že se v pátek zúčastní formálního podpisu. Počítá s tím, že na něm bude Vance. Americký prezident také řekl, že Hormuzský průliv je otevřen, a že žádné protiíránské sankce se nebudou rušit, dokud tato země neudělá to, co má. Doufá, že s Íránem budou mít USA dobré vztahy.
Poplatek za průjezd Hormuzským průlivem
Írán ale údajně doplnil do dohody s USA klauzuli o poplatcích za námořní služby, tvrdí Fars. „V závěrečných momentech jednání byl text memoranda o porozumění upraven tak, aby jasně a výslovně zdůrazňoval otázku íránsko-ománské svrchovanosti nad Hormuzským průlivem,“ uvedla polooficiální agentura Fars s odvoláním na nejmenovaný zdroj.
„Použití pojmu ‚námořní služby‘ (v konečném znění memoranda) znamená, že Spojené státy budou požadovat úhradu poplatků Íránu,“ dodala agentura. Podle agentury AFP to uvedlo íránské ministerstvo zahraničí s tím, že nepůjde o mýtné, ale poplatky za služby. Americký viceprezident JD Vance ale v pondělí uvedl, že Spojené státy očekávají, že Hormuzský průliv se v dlouhodobém horizontu otevře bez mýtného.
„Vždy jsme tvrdili, že se nesnažíme vybírat tranzitní mýtné, ale že budou účtovány poplatky za navigační služby, ochranu životního prostředí, pojištění lodí a další nezbytné služby,“ uvedl podle AFP mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí.
„Naším cílem je připravit cestu pro bezpečnou plavbu po této vodní cestě... Budou nabízeny kompletní služby za účelem zachování a udržení životního prostředí. Írán a Omán budou nabízet mnoho dalších služeb, které budou stát peníze. Proto budou účtovány poplatky, to je jasné,“ řekl také Baghaí podle televize al-Džazíra.
„Obě strany vyhlásily okamžité a trvalé ukončení vojenských operací na všech frontách, včetně Libanonu,“ uvedl Pákistán a dodal, že mediátoři tento týden zprostředkují schůzky, aby „položili základy pro technická jednání“.
Izraelci se necítí dohodou vázáni
Izrael ale podle ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira není vázán dohodou mezi USA a Íránem. Ben Gvir to uvedl na síti X. Podle Ben Gvira je Izrael vděčný americkému prezidentu Donaldu Trumpovi a má rád Spojené státy, avšak „není banánovou republikou“, ale svobodným a svrchovaným státem.
„Trumpova dohoda pro nás není závazná. Izrael není podřízen Spojeným státům a my jsme nezávislý a suverénní stát!“ uvedl izraelský krajně pravicový ministr Ben Gvir v ranním příspěvku.
„Pokaždé, když jsme podlehli mezinárodnímu tlaku na úkor bezpečnosti Izraele, zaplatili jsme za to krvavou daň i s úroky,“ dodal s tím, že ačkoliv má Izrael velmi kladný vztah k USA a je Trumpovi vděčný, není signatářem dohody, jež negarantuje bezpečnosti Izraele. Podle Ben Gvira je izraelským cílem zničení Hizballáhu a Izrael se proto nemůže stáhnout z žádného území, které jeho vojáci „dobyli a kde zničili teroristickou infrastrukturu“. „Dny, kdy Židé snášeli rány a mlčeli, jsou pryč. Už nikdy více,“ zakončil.
Podobně jako Ben Gvir také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac uvedl, že se Izrael nestáhne z území, která zabral v Libanonu, a dodal, že pokud Írán kvůli vývoji v Libanonu zaútočí na Izrael, tak Izrael odpoví protiútokem. Vysoce postavený americký činitel citovaný Reuters také uvedl, že součástí dohody mezi USA a Íránem není stažení Izraele z Libanonu.
Premiér Benjamin Netanjahu podle Reuters řekl, že válka proti Íránu odvrátila od Izraele hrozbu jaderného zničení, ale boj neskončil. Trumpa označil za partnera, s kterým často souhlasí, ale občas se s ním neshodne. Jde o první Netanjahuovo vyjádření k americko-íránské dohodě.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí při hovoru s regionálními partnery řekl, že Izrael musí přestat útočit v Libanonu. Podle něj Spojené státy zároveň ponesou odpovědnost za implementaci rámcové dohody o ukončení války. Arakčí to zdůraznil v telefonátech se svými tureckými, iráckými a egyptskými protějšky. S odkazem na ministrovo sdělení na telegramu to napsala agentura Reuters.
Írán tvrdí, že dojde k okamžitému a trvalému ukončení války
Íránská státní televize podle agentury Reuters uvedla, že Írán donutil Spojené státy souhlasit s mírovou dohodou. Podle íránské polooficiální agentury Fars má plavbu Hormuzským průlivem regulovat Írán spolu s Ománem.
Podle náměstka šéfa íránské diplomacie má být okamžité a trvalé ukončení války a bojových operací na různých frontách, včetně Libanonu, oznámeno od nedělní noci a také skončí americká námořní blokáda Íránu.
AP: Dohoda vrací stav do doby před zahájením útoků na Írán
Válku proti Íránu rozpoutaly koncem února USA a Izrael. Teherán odpověděl útoky na sousední státy, americké základny v regionu a posléze také uzavřením klíčového Hormuzského průlivu.
Dohoda se z velké části vrací do stavu, který existoval před válkou, ale s tisíci mrtvých a Íránem, který má nový zdroj vyjednávacího tlaku díky své schopnosti ovlivňovat plavbu Hormuzskou úžinou. Tato vodní cesta je klíčová pro dodávky ropy, zemního plynu a souvisejících produktů, jako jsou hnojiva, a její faktické uzavření otřáslo globální ekonomikou, napsala AP.
Dodala, že pokud jde o cíle, které si USA a Izrael stanovily při rozpoutání války 28. února, má Teherán stále raketový program, podporu ozbrojených skupin v regionu, jako je Hizballáh v Libanonu, a zásoby vysoce obohaceného uranu pro svůj jaderný program. Namísto zabitého nejvyššího vůdce Alího Chameneího je v této pozici nyní jeho syn, ačkoli se od začátku války na veřejnosti neobjevil. Jeho souhlas bude potřebný k tomu, aby Írán dohodu podepsal.
Trump pohrozil obnovením útoků, pokud Írán nepřistoupí na dohodu o jádru
Trump řekl listu The New York Times, že dohoda, které dosáhl s Íránem, nakonec zajistí, že plavba Hormuzským průlivem bude trvale bezplatná. Uvedl také, že obnoví vojenské útoky na Írán, pokud Teherán nepřistoupí na konečnou dohodu o svém jaderném programu, nebo ze Spojených států učiní „strážce Blízkého východu“ výměnou za pětinu příjmů regionu.
Trump podle deníku pochválil dva autoritářské vůdce, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a ruského vůdce Vladimira Putina, za pomoc při urovnání s Íránem a kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za stupňující se útoky, které dohodu málem zhatily.
I když text dohody ještě nebyl zveřejněn, podle listu se zdá, že Trump hovořil o ústupcích, které Írán ještě neučinil, nebo které byly zařazeny na pořad následných jednání. Memorandum o porozumění například pozastavuje výběr poplatků v Hormuzském průlivu pouze na 60 dní a poté slibuje další jednání na regionální úrovni. Írán před válkou nikdy žádné poplatky nepožadoval, takže prezident Trump v podstatě oslavuje návrat k předválečnému stavu, poznamenal rovněž NYT.
Připomněl, že Trump opakovaně přirovnával své nové memorandum o porozumění k dohodě z roku 2015, které dosáhl prezident Barack Obama s íránským vedením. Tvrdil, že jeho dohoda zajistí, že Írán nebude moci vyvinout ani koupit jadernou zbraň. S tím ale Írán souhlasil, když v roce 1970 poprvé ratifikoval smlouvu o nešíření jaderných zbraní, a toto znovu potvrdil na první stránce dohody z Obamovy éry.
Trump naznačil, že by se mohl spokojit s tím, že Íránci se zaváží pozastavit obohacování uranu na patnáct let, ale dodal, že Írán má být trvale omezen na obohacování na tak nízké úrovni, aby to „nikdy nemohla armáda použít“. Dohoda z Obamovy éry obsahovala stejný požadavek, ale Írán začal obohacovat uran na mnohem vyšší úroveň, téměř vhodnou pro výrobu jaderných bomb, až poté, co Trump tuto dohodu v roce 2018 zrušil, dodal NYT.
Na ukončení íránského jaderného programu má zájem i Izrael
Zpravodaj České televize na Blízkém východě David Borek připomněl, že velký zájem o ukončení íránského jaderného programu má také Izrael, který se spolu se Spojenými státy podílel na úderech proti Íránu.
Izrael v posledních týdnech pokračuje v útocích na Libanon. Prezident Trump v souvislosti s možným mírem v regionu vyzval obě strany k zastavení úderů.
