Memorandum

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.

Írán a USA se dohodly na harmonogramu k dosažení konečné dohody do šedesáti dní. Uvedly to v pondělí brzy ráno Katar a Pákistán, které zprostředkovávají jednání o trvalém ukončení války s Íránem. Technické diskuse se povedou do konce týdne, uvádí v prohlášení ke konci víkendového prvního kola jednání ve Švýcarsku na základě memoranda o porozumění podepsaného minulý týden. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí pochválil Pákistán a Katar za jejich zprostředkování po rozhovorech ve Švýcarsku a uvedl, že „dosáhli významného pokroku“.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali půl roku kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) a vládní plán na změnu ve financování České televize a Českého rozhlasu a škrty v rozpočtu obou veřejnoprávních médií. Tématem bylo také memorandum o porozumění mezi USA a Íránem a vývoj blízkovýchodního konfliktu nebo vládou plánované zpřísnění podmínek prodeje kratomu v tuzemsku. Pozvání přijali komentátor a zástupce šéfredaktora Hospodářských novin Petr Honzejk, komentátor z MF Dnes Miroslav Korecký, komička a kurátorka Tereza Bonaventurová, publicista z Občanského institutu Roman Joch a kněz Zbigniew Czendlik. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Ve Švýcarsku skončilo jednání USA s Teheránem. Americký prezident Donald Trump chce, abychom ve vztazích s Íránem obrátili list, prohlásil viceprezident JD Vance před začátkem jednání. Vance avizoval, že chtějí dosáhnout pokroku i v otázce íránského jaderného programu. Zástupci Teheránu ale řekli, že se chtějí předně zaměřit na křehké příměří v Libanonu, které je podle nich klíčovým předpokladem pro úspěch navazujících jednání.

Plavba Hormuzským průlivem klíčovým pro dopravu ropy a plynu ze zemí Perského zálivu zůstane bezplatná i po uplynutí stávající šedesátidenní lhůty. Na své sociální síti Truth Social to v noci na neděli napsal prezident Spojených států Donald Trump. Írán naopak tvrdí, že chce od komerčních lodí vybírat poplatky za služby související s proplutím a že úžina je aktuálně uzavřena.

Diplomaté z různých zemí ve švýcarském letovisku Bürgenstock jednají o naplnění memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, prohlásilo v sobotu švýcarské ministerstvo zahraničí s tím, že v zájmu diskrétnosti a důvěryhodnosti žádné další informace sdělovat nebude. Memorandum, které ve středu na dálku podepsali americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján, otevírá cestu ke konečné mírové dohodě. Zároveň však v sobotu Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu.

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti potvrdila postupnou obnovu plavby v Hormuzském průlivu a USA odstoupily od blokády íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie. Dohodu komplikuje situace v jižním Libanonu, kde zaútočil Izrael, který se necítí být memorandem vázán.

Americko-íránské memorandum o porozumění podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona otevírá cestu k trvalému míru a sníží ceny ropy. Dohodu podle CNN přivítal i generální tajemník NATO Mark Rutte nebo čínské ministerstvo zahraničí. Naopak v Izraeli jsou už méně optimističtí. Zatímco americký prezident Donald Trump dohodu prezentuje jako své velké vítězství, američtí demokratičtí senátoři ji považují za dobrou pouze pro Írán, nikoli pro USA, a kritizovalo ji i několik republikánských senátorů.

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.

Ceny ropy klesly na nejnižší úroveň od března po oznámení, že USA a Írán v pátek podepíší memorandum o mírové dohodě. Kontrakty na nákup severomořské ropy Brent zlevnily do 02:04 SELČ o 3,58 dolaru, tedy o 4,1 procenta, na 83,75 dolaru za barel. Barel americké lehké ropy West Texas Intermediate stál 80,87 dolaru, tedy zlevnil o 4,01 dolaru, neboli o 4,72 procenta, napsala agentura Reuters.

Írán zatím nepřijal definitivní rozhodnutí, jestli podepíše dohodu se Spojenými státy, napsala v neděli íránská polooficiální agentura Fars s odvoláním na dobře informovaný zdroj blízký vyjednávacímu týmu. Informuje o tom agentura AFP. Americký prezident Donald Trump v sobotu uvedl, že dohoda má být podepsána ještě v neděli. Agentura Reuters napsala, že návrh dohody počítá mimo jiné s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu či ukončením americké blokády íránských přístavů.

Prevenci proti sexuálnímu zneužívání v církvi, ochranu a podporu obětí a citlivý přístup k nim by mělo zlepšit memorandum o spolupráci mezi Českou biskupskou konferencí (ČBK) a necírkevním spolkem Někdo Ti uvěří. Dokument podepsali pražský arcibiskup Stanislav Přibyl jako místopředseda ČBK a předseda spolku Jiří Kylar.

Armáda Spojených států potvrdila, že provedla útoky na cíle v jižním Íránu – podle tamních médií byly slyšet tři výbuchy východně od přístavu Bandar Abbás. Washington tvrdí, že údery provedl kvůli sebeobraně a při akci zneškodnil pět íránských dronů a poškodil vojenský objekt. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci udeřily na leteckou základnu USA – neupřesnily kde, vzdušné útoky ale hlásí Kuvajt. Jde o druhou takovou operaci v tomto týdnu.

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podepsalo v pátek memorandum s energetickou společností ČEZ o spolupráci na vývoji modulárních reaktorů v Česku. Zařízení by se v budoucnu měla stát důležitou součástí tuzemského energetického mixu společně s velkými jadernými bloky, plynovými elektrárnami a obnovitelnými zdroji. Vedení ČEZu také uzavřelo smlouvu o provedení přípravných prací s britskou společností Rolls-Royce SMR na vývoj malých modulárních reaktorů.

Vlády Česka a Slovenska v úterý poprvé po třech letech společně jednaly. Naposledy se takové konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) během setkání svého slovenského protějšku Roberta Fica (Smer) požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Fico v reakci uvedl, že Slovensko tak učiní, až budou splněny podmínky.

„Už to, že do toho chceme jít a že budou probíhat hromadné kontroly, je určitým preventivním krokem,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o meziresortní spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Jejím cílem je mimo jiné zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet. „Je to potřeba, ale srovnejte si informace a data,“ vyzval Schillerovou exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Debatovali spolu v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.

Vliv Turecka v Sýrii roste. S režimem Ahmada Šaráa podepsalo bezpečnostní dohodu o vojenském výcviku či dodávkách zbraní. Země jednají i o nasazení tureckých sil na třech hlavních syrských základnách, píše web The Middle East Eye (MEE). Ankara už řadu let okupuje pásmo na severu země. Nyní chce podpořit vojenskou operaci Damašku, pokud se kurdské síly nezačlení do státních struktur.

Česko podepsalo s Británií memorandum o porozumění ohledně spolupráce v jaderné energetice, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se svým britským protějškem Keirem Starmerem v Londýně. Britská firma Rolls-Royce podle něj zvažuje, že v Česku postaví továrnu na malé modulární reaktory.

Ukrajina se snaží decentralizovat svou energetickou soustavu, ale v Zakarpatí se tento projekt setkal s odporem. Ukrajinská firma po přesunu z východu země staví větrné turbíny vysoko v horách, což podle ekologů likviduje přírodu. Jak zjistil štáb České televize, stavba zřejmě souvisí se slibem dodávat zelený vodík do zemí Evropské unie včetně Česka.

Poradce ruského vůdce Vladimira Putina Jurij Ušakov podle serveru Kommersant tvrdí, že šéf Kremlu a americký prezident Donald Trump během pondělního telefonického rozhovoru posuzovali mimo jiné i novou výměnu vězňů mezi oběma zeměmi. Pracuje se údajně na variantě počítající s výměnou „devět za devět“. Podle mluvčího ruského vládce Dmitrije Peskova bylo jedním z témat hovoru i možné setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.