Diplomaté z různých zemí ve švýcarském letovisku Bürgenstock jednají o naplnění memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, prohlásilo v sobotu švýcarské ministerstvo zahraničí s tím, že v zájmu diskrétnosti a důvěryhodnosti žádné další informace sdělovat nebude. Memorandum, které ve středu na dálku podepsali americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján, otevírá cestu ke konečné mírové dohodě. Zároveň však v sobotu Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu.
Ve Švýcarsku jsou vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff kvůli jednání s Íránem, které vypadá dobře, uvedl v sobotu viceprezident USA JD Vance. Později téhož dne v rozhovoru s Fox News sdělil, že očekává, že v příštích několika dnech odcestuje do Švýcarska také on. Nakonec odletěl již pozdě večer SELČ. Před odletem novinářům řekl, že doufá v pokrok v jaderné otázce a otázce příměří v Libanonu, což jsou podle něj dvě hlavní věci, na které je potřeba se zaměřit. Dodal, že ve Švýcarsku bude moci zůstat jen jeden nebo dva dny.
V sobotu večer švýcarské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP oznámilo, že do země přicestovala již také íránská delegace a že jednání jsou součástí naplnění memoranda o porozumění. Rovněž íránská státní agentura IRNA napsala, že íránský tým přijel do Švýcarska.
Švýcarské ministerstvo zahraničí sdělilo, že alpská konfederace nadále dává k dispozici diskrétní a spolehlivé prostředí v Bürgenstocku, aby usnadnila realizaci zmíněného memoranda.
Součástí memoranda je otevření Hormuzského průlivu a okamžité příměří na všech frontách včetně Libanonu, kde Izrael vede ofenzivu proti tamnímu proíránskému hnutí Hizballáh. Íránské vojenské velitelství však v sobotu oznámilo, že Hormuzský průliv je znovu uzavřen kvůli izraelským útokům v Libanonu a kvůli „zlé vůli“ Spojených států. Teherán rovněž uvedl, že pokud bude izraelská agrese pokračovat, podnikne další kroky. Vance nicméně řekl stanici Fox News, že o uzavření úžiny nejsou důkazy.
Americko-íránská jednání ve švýcarském letovisku Bürgenstock o mírovém ukončení konfliktu na Blízkém východě byla původně plánovaná na pátek. Už tehdy podle médií Teherán jednání odložil kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon.
Původně měla být ve Švýcarsku v pátek podepsána předběžná dohoda o ukončení bojů ve formě memoranda o porozumění. Tu nakonec prezidenti USA a Íránu podepsali na dálku již během týdne. Podle amerického viceprezidenta Vance již běží šedesátidenní lhůta pro dosažení konečné dohody. Strany nicméně mohou lhůtu později prodloužit.
Na neděli jsou podle Teheránu plánována technická americko-íránská jednání za účasti zprostředkovatelů z Kataru a Pákistánu.
Konečná dohoda by měla obsahovat podle znění memoranda například kalendář ukončení mezinárodních sankcí na Írán či mechanismus pro uvolnění íránských prostředků zmrazených v zahraničí.
Tématem jednání má být také íránský jaderný program. Do uzavření konečné dohody se Teherán a Washington dohodly na udržení statu quo, kdy Írán nebude pokračovat v jaderném programu a Spojené státy nebudou uvalovat nové sankce.
Žantovský: Vyhlídky nejsou pozitivní
„Vyhlídky dohody nejsou podle mého názoru pozitivní. Je zde celá řada nejasností ohledně téměř každého ze čtrnácti bodů, které předběžná dohoda – memorandum porozumění obsahuje,“ komentoval diplomat a zahraničně politický poradce prezidenta Petra Pavla Michael Žantovský.
„Do šedesáti dnů má být dosaženo definitivní dohody, ale ve chvíli, kdy se uvolnilo embargo na vývoz íránské ropy a kdy se uvolňují sankce proti Íránu, tak Írán nebude mít velkou motivaci, aby k dohodě přistoupil nebo aby k ní přistoupil v tom limitu šedesáti dnů,“ řekl Žantovský.
„Vůbec se v těch čtrnácti bodech nehovoří o íránském balistickém programu. Otázka íránského jaderného programu je řešena zmínkou o minimální metodologii naředění současného íránského rezervoáru jaderného, vysoce obohaceného paliva, ale to není příliš pevná záruka toho, že se Írán kdykoliv nemůže k tomu vysokému obohacování opět vrátit,“ dodal Žantovský.
Konflikt na Blízkém východě koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Válka ochromila lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, ale také například zhruba třetina celosvětové přepravy zemědělských hnojiv po moři.
