Jared Kushner

Zvolený prezident Donald Trump v sobotu na budoucího šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) navrhl Kashe Patela. Právník, který je považován za Trumpovi loajálního člověka, působil mimo jiné jako poradce Bílého domu pro boj proti terorismu za první Trumpovy administrativy. Agentura AP nominaci označila za další šokující zprávu, kterou Trump přichystal establishmentu ve Washingtonu. Půjde však podle AP také o test toho, do jaké míry budou republikáni v Senátu ochotni podpořit Trumpovy kandidáty. Trump pak oznámil i další jména – například na pozici velvyslance ve Francii, která jsou spojována s jeho rodinou.

Bývalý americký prezident Donald Trump podle svého prohlášení na sociálních sítích dostal uvědomění od zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe, že čelí dalšímu stíhání. Krok zřejmě souvisí se zkoumáním Trumpových snah zvrátit výsledky posledních prezidentských voleb. Exprezidentovo oznámení potvrzovaly zdroje některých amerických médií, podle nichž vývoj signalizuje možnost nové obžaloby Trumpa.

Zeť bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner vypovídal před velkou porotou federálního soudu o chování politika po prohraných prezidentských volbách v roce 2020. Napsaly to list The New York Times a server stanice CNN. Podle médií před porotou svědčili za zavřenými dveřmi i další lidé, kteří měli po volební porážce k Trumpovi blízko. Kushner ani Trump informace tisku nekomentovali.

Někdejší americký prezident Donald Trump z návrhu projevu, který přednesl den po útoku svých stoupenců na sídlo Kongresu Spojených států, vyškrtal věty, ve kterých se měl distancovat od výtržníků a vyzvat k jejich stíhání. S odkazem na nově zveřejněný snímek ze svědectví před zvláštním výborem Sněmovny reprezentantů, který vyšetřuje útok na Kapitol z 6. ledna 2021, o tom informovala agentura Reuters.

Před rokem podepsali v Bílém domě představitelé Izraele, Spojených arabských emirátů a Bahrajnu mírové dohody. Byl to vrchol snahy tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa o sblížení židovského státu a sunnitských monarchií Perského zálivu.

Patřil do úzkého kruhu nejbližších poradců Donalda Trumpa. V posledních týdnech se ale přestal objevovat po jeho boku. Vztah Trumpova zetě Jareda Kushnera a bývalého amerického prezidenta podle médií znatelně ochladl. Důvodem mohou být kromě lednového útoku na Kapitol také jeho politické ambice.

Americký prezident Donald Trump se rozhodl omilostnit svého bývalého poradce a hlavního stratéga Steva Bannona. Ten čelil obvinění z podvodu v souvislosti se sbírkou na stavbu zdi na hranici s Mexikem. Bílý dům to uvedl na svých webových stránkách, kde je Bannon uveden společně s dalšími desítkami omilostněných. Dále na seznamu figuruje jeden ze spolupracovníků první Trumpovy volební kampaně Elliott Broidy nebo rapper Dwayne Carter známý jako Lil Wayne.

Na Blízkém východě se podařilo ukončit tříletý spor mezi Katarem a čtyřmi dalšími arabskými státy, který vznikl kvůli údajné katarské podpoře teroristických skupin a jeho spolupráci s Íránem. Dohoda má umožnit zrušení obchodních a cestovních embarg. Podle úterního oznámení Bílého domu se na vyjednávání podílel prezidentův poradce a zeť Jared Kushner. Představitelé států Perského zálivu dohodu podepsali v úterý.

Americký prezident Donald Trump udělil těsně před Vánoci milost 26 lidem včetně svých bývalých blízkých spolupracovníků, kteří skončili ve vězení, a třem lidem zmírnil tresty. Na svobodu propustil šéfa svého volebního štábu z roku 2016 Paula Manaforta, bývalého poradce Rogera Stonea nebo otce svého zetě Charlese Kushnera.

Prezidentské volby ve Spojených státech zdaleka neskončily, míní Donald Trump. Jeho kolegové, někteří z nich přátelé, mu doporučují, aby uznal porážku. Jiní ale za ním pevně stojí. Jeden z prvních, kteří se za prezidenta postavili, byl Rudy Giuliani. Bývalý starosta New Yorku, ale hlavně ostřílený právník. Nejen on se bude Trumpovi v postvolebním období hodit.

Po černých týdnech hlásí turecká lira první dobré zprávy. Nejrychleji padající měna rozvojových zemí poskočila vzhůru a vůči dolaru zaznamenala nejvýraznější nárůst od loňského března. Důvěru investorů mohly obnovit dvě personální změny. Prezident Recep Tayyip Erdogan vyměnil guvernéra centrální banky a svou rezignaci oznámil i ministr financí. O druhém z nich, prezidentově zeti Beratu Albayrakovi, se přitom mluvilo jako o budoucím lídrovi země.

Z Izraele přilétla první komerční linka do Spojených arabských emirátů. Na palubě byli vyjednavači včetně amerických, kteří mají finalizovat dohodu o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Poprvé také stroj izraelské společnosti El Al dostal povolení letu přes Saúdskou Arábii.

Izraelská vláda kvůli tlaku z Washingtonu odkládá anexi osad na Západním břehu Jordánu. Týden po zveřejnění Trumpova mírového plánu tak kabinet Benjamina Netanjahua musí mírnit svá vyjádření o rychlém připojení dalších území. Palestinská autonomie mezitím řeší, jak reagovat na diplomatickou porážku v podobě amerického návrhu na nové územní a politické uspořádání.

Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi přiznal zodpovědnost Němců za vyvraždění šesti milionů Židů za druhé světové války. V jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem promluvil jako první poválečný prezident Německa. Do Izraele se sjeli nejvyšší představitelé pěti desítek států. Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

V Bahrajnu začala dvoudenní mezinárodní konference věnovaná ekonomické stránce Trumpovy „mírové dohody století“, jež má ukončit izraelsko-palestinský konflikt. USA se pro svůj plán snaží nalézt investory na Blízkém východě. V přepočtu přes bilion korun má putovat na téměř dvě stovky rozvojových projektů, víc než polovina má směřovat do palestinských území. Palestinci přitom plán odmítli. Bez míru podle nich hospodářský rozvoj není možný.

Arabský svět vesměs přijal americký blízkovýchodní mírový plán se směsicí posměchu a zloby, i když podle některých států Perského zálivu by mohl dostat šanci. Napsala to agentura Reuters. S plánem, jehož detaily mají být předloženy příští týden účastníkům mezinárodní konference v Bahrajnu, seznámil v sobotu novináře Bílý dům. Počítá s investicemi ve výši 50 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu korun) během příštích deseti let.

Dlouho připravovaný hospodářský plán Bílého domu pro Blízký východ počítá s vytvořením investičního fondu s 50 miliardami dolarů (přes 1,1 bilionu korun) a zahrnuje 179 rozvojových projektů. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na Jareda Kushnera, poradce a zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Podrobnosti o plánu mají být zveřejněny příští týden, většina zemí v oblasti se k němu ovšem staví skepticky a palestinští představitelé v první reakci plán odmítli.

Tři výbory Sněmovny reprezentantů požádaly Bílý dům a ministerstvo zahraničí o podrobnosti o privátní komunikaci prezidenta Donalda Trumpa s kremelským šéfem Vladimirem Putinem. Žádost odeslaly zahraniční výbor, výbor pro kontrolu tajných služeb a výbor pro dohled a reformu. Právní výbor také žádá dokumenty o činnosti více než osmdesáti vládních úřadů a právnických a fyzických osob napojených na americkou exekutivu. Krok souvisí s vyšetřováním údajného maření výkonu spravedlnosti a dalších trestných činů, z nichž je podle demokratických kongresmanů podezřelý prezident Trump a jeho blízcí spolupracovníci.

Poradce Bílého domu Jared Kushner zamíří koncem února do oblasti Perského zálivu, kde se bude snažit získat podporu arabských lídrů pro mírový plán, o němž prezident Donald Trump hovoří jako o „dohodě století“. Její obsah zůstává do dubnových izraelských voleb tajný, Palestinci ale už teď mluví o spiknutí – a uniklé informace se nelíbí ani izraelské pravici. Podle expertů bude plán zřejmě silně proizraelský, mluví se o rozdělení Jeruzaléma či anexi osad na Západním břehu. „Izraelský politický a společenský mainstream se za poslední dvě dekády posunul natolik doprava, že takřka jakékoliv kompromisy jsou považovány za národní zradu,“ řekl webu ČT24 expert na Blízký východ Jakub Záhora z FSV UK.

Ruskou právničku Natalji Veselnickou obvinili ve Spojených státech z maření spravedlnosti. S odvoláním na úřad státního zástupce v newyorském Manhattanu o tom informovala agentura Reuters. Veselnická vešla ve známost schůzkou s několika členy kampaně Donalda Trumpa před prezidentskými volbami v roce 2016. Případ, ve kterém byla nyní obviněna, s Trumpem nijak nesouvisí, podle agentury AFP ale dokazuje její vazby na ruské úřady.