Jared Kushner strana 2 z 2

Izraelská vláda kvůli tlaku z Washingtonu odkládá anexi osad na Západním břehu Jordánu. Týden po zveřejnění Trumpova mírového plánu tak kabinet Benjamina Netanjahua musí mírnit svá vyjádření o rychlém připojení dalších území. Palestinská autonomie mezitím řeší, jak reagovat na diplomatickou porážku v podobě amerického návrhu na nové územní a politické uspořádání.

Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi přiznal zodpovědnost Němců za vyvraždění šesti milionů Židů za druhé světové války. V jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem promluvil jako první poválečný prezident Německa. Do Izraele se sjeli nejvyšší představitelé pěti desítek států. Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

V Bahrajnu začala dvoudenní mezinárodní konference věnovaná ekonomické stránce Trumpovy „mírové dohody století“, jež má ukončit izraelsko-palestinský konflikt. USA se pro svůj plán snaží nalézt investory na Blízkém východě. V přepočtu přes bilion korun má putovat na téměř dvě stovky rozvojových projektů, víc než polovina má směřovat do palestinských území. Palestinci přitom plán odmítli. Bez míru podle nich hospodářský rozvoj není možný.

Arabský svět vesměs přijal americký blízkovýchodní mírový plán se směsicí posměchu a zloby, i když podle některých států Perského zálivu by mohl dostat šanci. Napsala to agentura Reuters. S plánem, jehož detaily mají být předloženy příští týden účastníkům mezinárodní konference v Bahrajnu, seznámil v sobotu novináře Bílý dům. Počítá s investicemi ve výši 50 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu korun) během příštích deseti let.

Dlouho připravovaný hospodářský plán Bílého domu pro Blízký východ počítá s vytvořením investičního fondu s 50 miliardami dolarů (přes 1,1 bilionu korun) a zahrnuje 179 rozvojových projektů. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na Jareda Kushnera, poradce a zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Podrobnosti o plánu mají být zveřejněny příští týden, většina zemí v oblasti se k němu ovšem staví skepticky a palestinští představitelé v první reakci plán odmítli.

Tři výbory Sněmovny reprezentantů požádaly Bílý dům a ministerstvo zahraničí o podrobnosti o privátní komunikaci prezidenta Donalda Trumpa s kremelským šéfem Vladimirem Putinem. Žádost odeslaly zahraniční výbor, výbor pro kontrolu tajných služeb a výbor pro dohled a reformu. Právní výbor také žádá dokumenty o činnosti více než osmdesáti vládních úřadů a právnických a fyzických osob napojených na americkou exekutivu. Krok souvisí s vyšetřováním údajného maření výkonu spravedlnosti a dalších trestných činů, z nichž je podle demokratických kongresmanů podezřelý prezident Trump a jeho blízcí spolupracovníci.

Poradce Bílého domu Jared Kushner zamíří koncem února do oblasti Perského zálivu, kde se bude snažit získat podporu arabských lídrů pro mírový plán, o němž prezident Donald Trump hovoří jako o „dohodě století“. Její obsah zůstává do dubnových izraelských voleb tajný, Palestinci ale už teď mluví o spiknutí – a uniklé informace se nelíbí ani izraelské pravici. Podle expertů bude plán zřejmě silně proizraelský, mluví se o rozdělení Jeruzaléma či anexi osad na Západním břehu. „Izraelský politický a společenský mainstream se za poslední dvě dekády posunul natolik doprava, že takřka jakékoliv kompromisy jsou považovány za národní zradu,“ řekl webu ČT24 expert na Blízký východ Jakub Záhora z FSV UK.

Ruskou právničku Natalji Veselnickou obvinili ve Spojených státech z maření spravedlnosti. S odvoláním na úřad státního zástupce v newyorském Manhattanu o tom informovala agentura Reuters. Veselnická vešla ve známost schůzkou s několika členy kampaně Donalda Trumpa před prezidentskými volbami v roce 2016. Případ, ve kterém byla nyní obviněna, s Trumpem nijak nesouvisí, podle agentury AFP ale dokazuje její vazby na ruské úřady.