Kushner chce nalít miliardy do Palestiny. Prý zdvojnásobí HDP a zajistí mír

Dlouho připravovaný hospodářský plán Bílého domu pro Blízký východ počítá s vytvořením investičního fondu s 50 miliardami dolarů (přes 1,1 bilionu korun) a zahrnuje 179 rozvojových projektů. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na Jareda Kushnera, poradce a zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Podrobnosti o plánu mají být zveřejněny příští týden, většina zemí v oblasti se k němu ovšem staví skepticky a palestinští představitelé v první reakci plán odmítli.

Víc než polovina investic má směřovat do palestinských území, řekl agentuře Kushner. Pro projekty na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy má být určeno 27,5 miliardy dolarů, pro palestinské komunity v Egyptě 9,1 miliardy, v Jordánsku 7,4 miliardy a v Libanonu 6,3 miliardy dolarů. Investice mají jít do zdravotnictví, školství, energetiky a vodního hospodářství, vysokých technologií, turistiky a zemědělství.

V Gaze a na Západním břehu Jordánu má díky nim vzniknout milion pracovních míst. Nezaměstnanost v těchto regionech dosahující nyní třiceti procent se má snížit pod deset procent. Pod hranicí bídy má ve srovnání s nynějším stavem žít o polovinu méně Palestinců. Plán je rozpočítán na období deseti let.

Hrubý domácí produkt palestinských regionů se má v tomto období zdvojnásobit. Projekt počítá s vybudováním dopravního koridoru mezi Pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu za pět miliard dolarů. Má prospět nejen Palestincům, ale i okolním arabským státům Egyptu, Libanonu a Jordánsku, řekl Kushner, který chce s plánem příští týden seznámit účastníky mezinárodní konference v Bahrajnu.

S miliardou dolarů plán počítá pro rozvoj palestinského turistického sektoru. Bílý dům podle Kushnera počítá s tím, že k investičnímu fondu se připojí bohaté státy Perského zálivu a privátní investoři.

Hamás: Palestina není na prodej

Palestinští představitelé Trumpův blízkovýchodní projekt odsoudili. Pro významnou členku Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Hanan Ašrávíovou je plán „abstraktním slibem“. Krize na Blízkém východě podle ní vyžaduje politické řešení.

„Pokud skutečně stojí o rozvoj palestinské ekonomiky, ať uvolní blokádu Gazy, ať Izrael přestane krást naše peníze, naše zdroje a naši zemi, ať zpřístupní naše teritoriální vody, náš vzdušný prostor a naše hranice, abychom mohli svobodně vyvážet a dovážet,“ řekla politička.

Islamistická skupina Hamás, která kontroluje Pásmo Gazy, v reakci uvedla, že „Palestina není na prodej“. V palestinské krizi jde podle Hamásu „o osud lidí, kteří se chtějí zbavit okupace, smlouvání nepomůže“.

Ekonomickým rozvojem k míru

Americký plán, který mnohé blízkovýchodní státy očekávají se značnou skepsí, je výsledkem dvouleté přípravy návrhu na mírové uspořádání mezi Izraelem a Palestinci, který má být založen na podpoře hospodářského rozvoje. Agentura Reuters připomíná, že Palestinci odmítají s Američany diskutovat po rozhodnutí Washingtonu přemístit svou ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Mnoho blízkovýchodních expertů pochybuje o tom, zda bohaté arabské státy budou ochotny do palestinské ekonomiky investovat dřív, než se podaří vyřešit základní politický spor mezi Izraelci a Palestinci. „Směji se, když (Palestinci) na plán útočí. Může to být příležitost století, pokud budou mít odvahu do toho jít,“ řekl Kushner pro Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 30 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 58 mminutami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 6 hhodinami
Načítání...