Kushner chce nalít miliardy do Palestiny. Prý zdvojnásobí HDP a zajistí mír

Dlouho připravovaný hospodářský plán Bílého domu pro Blízký východ počítá s vytvořením investičního fondu s 50 miliardami dolarů (přes 1,1 bilionu korun) a zahrnuje 179 rozvojových projektů. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na Jareda Kushnera, poradce a zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Podrobnosti o plánu mají být zveřejněny příští týden, většina zemí v oblasti se k němu ovšem staví skepticky a palestinští představitelé v první reakci plán odmítli.

Víc než polovina investic má směřovat do palestinských území, řekl agentuře Kushner. Pro projekty na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy má být určeno 27,5 miliardy dolarů, pro palestinské komunity v Egyptě 9,1 miliardy, v Jordánsku 7,4 miliardy a v Libanonu 6,3 miliardy dolarů. Investice mají jít do zdravotnictví, školství, energetiky a vodního hospodářství, vysokých technologií, turistiky a zemědělství.

V Gaze a na Západním břehu Jordánu má díky nim vzniknout milion pracovních míst. Nezaměstnanost v těchto regionech dosahující nyní třiceti procent se má snížit pod deset procent. Pod hranicí bídy má ve srovnání s nynějším stavem žít o polovinu méně Palestinců. Plán je rozpočítán na období deseti let.

Hrubý domácí produkt palestinských regionů se má v tomto období zdvojnásobit. Projekt počítá s vybudováním dopravního koridoru mezi Pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu za pět miliard dolarů. Má prospět nejen Palestincům, ale i okolním arabským státům Egyptu, Libanonu a Jordánsku, řekl Kushner, který chce s plánem příští týden seznámit účastníky mezinárodní konference v Bahrajnu.

S miliardou dolarů plán počítá pro rozvoj palestinského turistického sektoru. Bílý dům podle Kushnera počítá s tím, že k investičnímu fondu se připojí bohaté státy Perského zálivu a privátní investoři.

Hamás: Palestina není na prodej

Palestinští představitelé Trumpův blízkovýchodní projekt odsoudili. Pro významnou členku Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Hanan Ašrávíovou je plán „abstraktním slibem“. Krize na Blízkém východě podle ní vyžaduje politické řešení.

„Pokud skutečně stojí o rozvoj palestinské ekonomiky, ať uvolní blokádu Gazy, ať Izrael přestane krást naše peníze, naše zdroje a naši zemi, ať zpřístupní naše teritoriální vody, náš vzdušný prostor a naše hranice, abychom mohli svobodně vyvážet a dovážet,“ řekla politička.

Islamistická skupina Hamás, která kontroluje Pásmo Gazy, v reakci uvedla, že „Palestina není na prodej“. V palestinské krizi jde podle Hamásu „o osud lidí, kteří se chtějí zbavit okupace, smlouvání nepomůže“.

Ekonomickým rozvojem k míru

Americký plán, který mnohé blízkovýchodní státy očekávají se značnou skepsí, je výsledkem dvouleté přípravy návrhu na mírové uspořádání mezi Izraelem a Palestinci, který má být založen na podpoře hospodářského rozvoje. Agentura Reuters připomíná, že Palestinci odmítají s Američany diskutovat po rozhodnutí Washingtonu přemístit svou ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Mnoho blízkovýchodních expertů pochybuje o tom, zda bohaté arabské státy budou ochotny do palestinské ekonomiky investovat dřív, než se podaří vyřešit základní politický spor mezi Izraelci a Palestinci. „Směji se, když (Palestinci) na plán útočí. Může to být příležitost století, pokud budou mít odvahu do toho jít,“ řekl Kushner pro Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 29 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...