Západní břeh Jordánu

Přes třicet tisíc Palestinců ze Západního břehu dál zůstává mimo domov po razii izraelské armády z počátku roku. Podle Izraele byla operace nezbytná ke zničení teroristických skupin, které oslavují zabíjení Židů. Organizace Human Rights Watch ale skutečnost, že byli vysídleni i neozbrojení civilisté, označila za válečný zločin. Na Západním břehu mezitím pokračují násilné incidenty ze strany osadníků.

Útok na židovským státem okupovaném Západním břehu Jordánu si v úterý vyžádal život jednoho Izraelce a další tři zraněné, uvedly tiskové agentury. Izraelská armáda oznámila, že dva teroristé najeli automobilem do lidí, načež spáchali útok nožem. Útočníky později identifikovalo palestinské ministerstvo zdravotnictví, které o jejich smrti informovaly izraelské úřady s tím, že jde o dva osmnáctileté Palestince.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa v pátek uvedl, že jeho země začala vyšetřovat původ letadla, které za neobvyklých okolností ve čtvrtek ráno přistálo v Johannesburgu se 153 Palestinci na palubě. Úřady pustily cestující z letadla až po dvanácti hodinách. Vysvětlily to tím, že žádný z pasažérů neměl v pasu potvrzení, které by za normálních okolností vydaly izraelské úřady lidem opouštějícím Pásmo Gazy. Cestující rovněž neměli zajištěné ubytování v zemi ani zpáteční letenky, informovala v pátek agentura AFP.

Židovští osadníci v noci na čtvrtek při dalším útoku na palestinské obce na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu zapálili mešitu. Uvedli to tamní obyvatelé. Ve středu přitom násilnosti osadníků odsoudili i izraelský prezident Jicchak Herzog či náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir. Reagovali na úterní útok na dvě palestinské vesnice, při nichž se osadníci střetli i s izraelskými vojáky. Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila zabití dvou Palestinců, kteří podle ní chystali na Západním břehu Jordánu útoky.

Izrael ve středu po dvou měsících trvale otevřel pro vstup kamionů s mezinárodní humanitární pomocí na palestinské území přechod Zikim na severní hranici Pásma Gazy. V provozu jsou tak nyní celkem tři přechody pro vstup pomoci do oblasti, zbylé dva se však nacházejí v jižní části regionu. Palestinská média v úterý uvedla, že židovští osadníci podnikli žhářské útoky na Západním břehu Jordánu.

Významné židovské osobnosti z celého světa žádají v otevřeném dopise OSN a světové státníky, aby uvalili sankce na izraelské představitele a orgány za činy, které se podle nich v podstatě rovnají genocidě. Mezi více než 450 signatáři dopisu jsou bývalí izraelští představitelé, držitelé Oscarů, spisovatelé a intelektuálové, kteří žádají vyvození odpovědnosti za jednání Izraele v Pásmu Gazy, na okupovaném Západním břehu a ve východním Jeruzalémě.

Teroristické hnutí Hamás předalo Červenému kříži na jihu Pásma Gazy zbývajících třináct živých izraelských rukojmí, potvrdila izraelská armáda. Její konvoj už předtím převezl sedm dříve propuštěných na vojenskou základnu Reim. Všech dvacet rukojmí, která byla zadržována v Gaze 738 dní, je již na území židovského státu. Hamás také Červenému kříži předal těla čtyř rukojmí, která v zajetí zemřela. Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu a do Gazy přijely první autobusy s palestinskými vězni.

Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff ve středu prohlásil, že v příštích dnech očekává „průlom“ ohledně konfliktu v Pásmu Gazy poté, co prezident USA Donald Trump předložil lídrům některých blízkovýchodních zemí 21bodový mírový plán pro Blízký východ a Gazu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Ve stínu války v Pásmu Gazy zůstává konflikt na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. Od ledna setrvává izraelská armáda přímo v palestinském městě Džanín, kde obsadila a vysídlila tamní uprchlický tábor. Aktivita radikálů klesla, desetitisíce civilistů ale ztratily domov. Džanín je teď rozděleným městem. Sílící omezení dopadají i na další obyvatele palestinských území.

Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítali představitelé Hamásu či šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.

Útok namířený proti vedení Hamásu v Kataru ukázal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zostřil bezpečnostní strategii a nebojí se udeřit takřka v jakékoli zemi, a to navzdory mezinárodní kritice. Netanjahu se nechal slyšet, že je oddán revizionistické vizi Velkého Izraele a hovoří o novém regionálním řádu. Kromě arabského světa přitom začíná současná politika izraelského vedení znervózňovat i Washington.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio přicestoval do Izraele na oficiální návštěvu. Před odletem z USA řekl, že izraelský úder na Katar, vůči kterému se Washington vymezil, nezmění podstatu vztahů mezi USA a Izraelem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při společné akci s Rubiem řekl, že návštěva ukazuje pevnost vztahů mezi Izraelem a USA, píše agentura AFP.

Z Jeruzaléma zní varování, že pokud některé západní vlády uznají Stát Palestina, může Izrael zabrat osady na Západním břehu Jordánu, který už nyní v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Právě na Západní břeh si přitom kompletně dělají nárok Palestinci. Případná anexe navíc ohrožuje diplomatické styky s umírněnými arabskými státy. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu proto téma na poslední chvíli vyřadil z porady politických a vojenských špiček. Část kabinetu i veřejnosti ale na záměru trvá.

Ke společnému prohlášení víc než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby židovských osad východně od Jeruzaléma na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva, se připojilo i Česko, sdělilo ministerstvo zahraničí. Podle něj jde o logické pokračování dlouhodobé a konzistentní české pozice.

Libanon zahájil plánované odzbrojení palestinských frakcí v uprchlických táborech. Jedná se o součást širší snahy o nastolení státního monopolu na zbraně, píše agentura Reuters. První předání se uskutečnilo v uprchlickém táboře poblíž hlavního města Bejrút, napsala agentura AFP. Libanonská vláda počítá s tím, že v příštích týdnech se uskuteční další.

Nové židovské osady, které by měly vzniknout na okupovaném Západním břehu Jordánu nedaleko východního Jeruzaléma, by znamenaly porušení mezinárodního práva. Izraelská vláda by měla rozhodnutí, které povoluje jejich výstavbu, zvrátit. Uvedla to ve společném prohlášení dvacítka zemí, mezi kterými jsou Británie, Francie, Itálie, Japonsko či Austrálie. Dokument podepsala i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Česko mezi signatáři nefiguruje.

Mezinárodní nevládní organizace si stěžují, že Izrael stále častěji používá nově přijaté zákony k tomu, aby odmítal vpouštět dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy. O dopisu, který má zhruba stovku signatářů, informují agentury. Izraelské úřady kritiku odmítají. Tvrdí, že se snaží, aby se k pomoci nedostalo teroristické hnutí Hamás, se kterým židovský stát v Pásmu Gazy bojuje.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý v reakci na plán Británie uznat Palestinu jako stát, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení otřesné situace v Pásmu Gazy, uvedl, že britský ministerský předseda Keir Starmer svým rozhodnutím odměňuje „obludný terorismus“ Hamásu a trestá oběti této teroristické organizace. Džihádistický stát, který by vznikl na hranicích Izraele nyní, bude později ohrožovat Británii, dodal Netanjahu.

Násilí páchané izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu představuje teroristické činy, uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. Stalo se tak poté, co byl jedním z osadníků údajně zavražděn palestinský aktivista, který spolupracoval na oscarovém snímku „Žádná jiná země“. Informovala o tom agentura AFP, která upozornila, že je to vůbec poprvé, co francouzská diplomacie takto označila jednání radikalizovaných židovských osadníků na Izraelem okupovaném palestinském území.

Izraelská snaha zabrat Západní břeh Jordánu je nelegální. Totální ničení Pásma Gazy je nepřijatelné a oboje musí přestat, řekl v pondělí generální tajemník OSN António Guterres na úvod dvoudenní konference OSN zaměřené na dvoustátní řešení palestinsko-izraelského konfliktu, kterou pořádají Francie a Saúdská Arábie. Podle Francie k dvoustátnímu řešení neexistuje alternativa, zatímco podle Saúdské Arábie je vytvoření palestinského státu předpokladem k normalizaci vztahů s Izraelem.

Izraelský parlament schválil rezoluci, v níž vyzývá vládu premiéra Benjamina Netanjahua k anexi Západního břehu Jordánu, okupovaného od roku 1967 Izraelem. Podle serveru The Times of Israel (ToI) výzva nemá žádné právní účinky, ale může toto téma dostat do příští agendy izraelských poslanců. Rezoluci kritizovala Palestinská autonomie, jejíž vedení na Západním břehu sídlí, či turecká diplomacie, která ji označila za provokaci podkopávající snahy o mír v regionu.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu posilují milice radikálních osadníků, kteří v souladu s extremisty v izraelské vládě pomáhají „vyčistit“ klíčové oblasti od Palestinců, píše web The Middle East Eye (MEE). Židovský stát v oblasti stále častěji používá praktiky z Gazy, kde od března srovnal se zemí tisíce budov, upozorňuje BBC. Nebývalou vlnu násilí, demolice a nucené vysídlování Palestinců na Západním břehu kritizuje i OSN.

Už přes pět měsíců trvá izraelská protiteroristická operace na Západním břehu. Ta pod názvem Iron Wall, tedy Železná zeď, má být druhá největší od druhé intifády. Podle Jeruzaléma je namířená proti militantním skupinám, které podporuje Írán. V rámci ní pokračuje Izrael i v demolici domů. OSN odhaduje, že následkem toho přišlo o střechu nad hlavou na čtyřicet tisíc lidí.

Mezinárodní situace ve světě je napjatá. Přes tři roky trvá plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu a konflikty probíhají i na Blízkém východě. Řada českých diplomatů tak působí ve válečných podmínkách. „To nejpodstatnější, proč tuto práci děláme (…), je láska k vlasti – projevuje se tím, že jste ochoten do těchto zemí jezdit, sloužit a dělat tam práci pro Českou republiku a pro její občany,“ sdělil Petr Hladík z ministerstva zahraničí v pořadu 90′ ČT24, který moderoval Jiří Václavek.