Západní břeh Jordánu strana 5 z 5

Spory o změny v justici ženou Izrael na hranu společenského kolapsu. Vláda chce omezit pravomoci nejvyššího soudu a zpolitizovat výběr soudců. Kritici se bojí, že to v zemi bez psané ústavy či druhé komory parlamentu ohrozí demokracii. Obhájci upozorňují, že nejvyšší soud se řídí zákonem o lidských právech, který prošel v Knesetu čtvrtinou hlasů bez širší diskuse. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové Izrael prožívá největší krizi své historie.

Zástupci Izraele a Palestinské autonomie se na bezpečnostní schůzce v Jordánsku dohodli, že se budou snažit zmírnit izraelsko-palestinské napětí a zabránit dalšímu násilí. Znovu setkat se hodlají v Egyptě, a to do měsíce, než začne muslimský postní měsíc ramadán. Během něj se v Izraeli zostřuje napětí, obzvlášť pokud se stejně jako letos kryje se židovským svátkem pesach. Někteří ministři ale už zpochybnili informace ohledně zmrazení procesu schvalování nových osad. A i v neděli pokračovaly násilnosti.

Při zásahu izraelské armády na okupovaném Západním břehu Jordánu přišlo o život jedenáct Palestinců, včetně nejméně čtyř ozbrojenců a čtyř civilistů. Zraněných je více než sto. S odkazem na svědky a zdravotníky to uvedla agentura Reuters. Izraelští vojáci při operaci ve městě Nábulus podle ní zasahovali proti ozbrojencům z teroristické palestinské skupiny Islámský džihád. Podle agentury AP šlo o jeden z nejkrvavějších incidentů za téměř rok intenzivních střetů na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě. Washington vyjádřil hluboké znepokojení a generální tajemník OSN António Guterres vyzval k okamžitému snížení napětí.

Izrael bude reagovat na nejnovější palestinské útoky v Jeruzalémě mimo jiné rychlejším budováním izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a legalizací několika těch existujících. Rozhodl o tom v neděli večer bezpečnostní kabinet. Pravicová vláda tak začíná uskutečňovat nová pravicová opatření. Z pohledu mezinárodního práva je osidlování okupovaného území stále nelegální. Napětí mezi Izraelem a Palestinci zesiluje od loňského jara.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Z nynější eskalace násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý obvinil Izrael. Vyjádřil se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v Ramalláhu vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke zklidnění situace a který zopakoval, že Spojené státy podporují dvoustátní řešení tohoto konfliktu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí v Káhiře jednal s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a egyptským ministrem zahraničí Samím Šukrím o dodržování lidských práv v jejich zemi. Blinken se zmínil také o bezpečnostní situaci v Libyi. Jeho cesta bude pokračovat do Izaele a Palestiny, kde chce mluvit o mírové vizi.

Sedm lidí v pátek zastřelil a několik dalších zranil ozbrojenec při teroristickém útoku v synagoze ve východním Jeruzalémě. Policie později uvedla, že střelce zabila.

Izraelská armáda oznámila, že v pátek krátce po půlnoci provedla letecké údery na podzemní výrobny raket v Pásmu Gazy. Radikální Palestinci odtud nedlouho předtím vyslali na Izrael pět střel, z nichž ani jedna nezasáhla cíl. Ani na jedné straně nebyly hlášeny oběti, informovala agentura AP. Napětí v regionu vzrostlo po čtvrteční izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu, která si vyžádala devět mrtvých.

Izraelská armáda ve čtvrtek při zásahu v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila devět Palestinců, dalších dvacet utrpělo zranění. Předchozí bilanci, která hovořila o čtyřech obětech, zvýšilo palestinské ministerstvo zdravotnictví. Armáda zadržela nejméně jednoho Palestince a ve svém prohlášení uvedla, že jejím cílem bylo překazit teroristický útok, který plánovali provést radikálové ze skupiny Islámský džihád. Palestinci v reakci ukončili bezpečnostní koordinaci s Izraelem.

Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a odsouzený rasista Itamar Ben Gvir navštívil Chrámovou horu. Palestinské ministerstvo zahraničí označilo krok za „bezprecedentní provokaci“ a palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že jde o pokus vytvořit z mešity al-Aksá židovský chrám. Před dopadem, jaký může tato symbolická návštěva na sporném místě mít, varovala i izraelská opozice. Odsoudily ji také Jordánsko a Egypt. V minulosti se návštěva izraelského politika na Chrámové hoře stala roznětkou násilí.

Valné shromáždění OSN požádalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby vyjádřil svůj postoj k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území. Pro rezoluci s tímto požadavkem se vyslovilo 87 zemí, proti hlasovalo 26 zemí. Kromě Izraele byly proti také například Spojené státy, Británie, Německo a Česká republika. Palestinci výsledek hlasování přivítali jako vítězství.

Před deseti lety získala Palestina status nečlenského pozorovatelského státu OSN. Ten jejím zástupcům umožňuje účast na debatách ve Valném shromáždění a vstoupení do některých mezinárodních institucí. Pro tehdy bylo 138 členů, devět – včetně Česka nebo USA – bylo proti.

Na dvou autobusových zastávkách v Jeruzalémě zabily výbuchy ve středu ráno jednoho člověka a více než dvacet dalších zranily. Informovaly o tom list The Times of Israel, který odkazuje na nemocniční zdroje, a agentura AFP. Policie uvedla, že na okraji Jeruzaléma zřejmě explodovaly nálože, z útoků podezírá Palestince. Útok odsoudil velvyslanec EU v Izraeli i americká ambasáda v Jeruzalémě.

Izraelský ministr obrany Benny Gantz potvrdil, že Spojené státy začaly vyšetřovat zastřelení reportérky televize al-Džazíra Širín abú Akláhové. V prohlášení to ale zároveň označil za velkou chybu. Izrael podle něj nebude na vyšetřování spolupracovat.

V Izraeli míří k moci nejpravicovější a nejvíce nábožensky založená vláda v historii. Vítězný Likud dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua přizval ke spolupráci ultranacionalistickou alianci Náboženský sionismus, která volá po vyhnání neloajálních Arabů ze země a po umocnění židovského charakteru státu. Plánuje také omezit pravomoci klíčového Nejvyššího soudu a změnit způsob jmenování soudců – vše údajně ve jménu demokracie. Nejvýraznější tváří aliance je odsouzený rasista Itamar Ben Gvir, který žije – dle mezinárodního práva – v nelegální osadě na Západním břehu a chce zařídit, aby bezpečnostní složky mohly častěji střílet po Palestincích. Podle expertů hrozí, že Izrael postupně opustí ideu demokratického židovského státu.

Při razii izraelské armády v Nábulusu na okupovaném Západním břehu Jordánu zemřelo v noci pět Palestinců a další dvě desítky lidí byly zraněny, uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda oznámila, že šlo o operaci proti palestinské skupině Lví doupě a že vojáci zničili její výrobnu výbušnin. V reakci na to oznámila odplatu jiná teroristická skupina Islámský džihád a palestinská média píší o výzvách Palestinců ke generální stávce v Nábulusu. Jeden Palestinec zemřel v noci na úterý také při střetech s izraelskou armádou v Nabí Sálihu severně od Ramalláhu. Podle agentury EFE jde letos o největší počet mrtvých na Západním břehu za noc při razii armády.

Palestinské město Náblus na Západním břehu se v posledních týdnech stalo ohniskem nepokojů. Oblast obývají muslimové i Židé a operují tam radikální palestinské skupiny. Uprostřed konfliktu se ocitla i malá vesnice, ve které bydlí Samaritáni – starobylá komunita, která mluví arabsky, ale vyznává náboženství příbuzné židovskému. A snaží se zůstat neutrální.

Židovským ženám v Izraeli se rodí víc dětí než izraelským muslimkám. Poprvé to ukázala čísla statistiků za loňský rok. Vrcholí tak demografická revoluce, která může mít zásadní dopady na tamní politiku i na izraelsko-palestinský konflikt. V Izraeli, prakticky jako v jediné vyspělé zemi světa, totiž neklesá plodnost.

Izraelské vyšetřování týkající se zabití Šírín abú Aklahové, reportérky televize al-Džazíra, dospělo k závěru, že ji pravděpodobně neúmyslně zastřelil izraelský voják a nešlo o cílený útok. S odkazem na pondělní sdělení izraelské armády o tom píše agentura Reuters. Palestinská novinářka abú Aklahová, která měla také americké občanství, byla zastřelena 11. května, když pracovala na reportáži o izraelské operaci v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Nové a stále častější střety a téměř žádná vize trvalého řešení. To je ve zkratce obrázek současné fáze izraelsko-palestinského konfliktu. A přesto v chystaných izraelských volbách tato otázka nehraje zásadní roli. Je to obrovský kontrast oproti situaci před dvaceti lety, tedy době, kdy vrcholila takzvaná druhá intifáda.

Před stoletím a čtvrt se ve švýcarské Basileji zrodil novodobý židovský národ. Na první sionistický kongres se v roce 1897 na pozvání maďarského novináře Theodora Herzla sjeli zástupci menšiny roztroušené po celém světě. Po sérii brutálních pogromů v carském Rusku se shodli na tom, že jediný způsob, jak fyzicky přežít, je založit vlastní stát.

Izraelská armáda oznámila, že krátce po zahájení příměří v nedělních 23:30 místního času (22:30 SELČ) provedla údery na pozice palestinské militantní organizace Islámský džihád v Pásmu Gazy. Podle Izraele se jednalo o odvetu za raketové útoky ze strany Islámského džihádu, napsala agentura AFP.

Izraelská armáda zadržela při raziích v noci na sobotu na okupovaném Západním břehu Jordánu devatenáct bojovníků teroristické skupiny Islámský džihád. Informovala o tom agentura Reuters. Boje, které ukončily více než rok relativního klidu podél hranice, trvají druhý den. Izraelská armáda v noci na sobotu pokračovala v náletech v Pásmu Gazy a palestinští ozbrojenci odpalovali rakety na izraelská města. Konfliktu předcházelo několikadenní napětí po zatčení vysoce postaveného palestinského radikála na okupovaném Západním břehu Jordánu.