Před třiceti lety si na trávníku Bílého domu podali ruce izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat, čímž začala vrcholná fáze blízkovýchodního mírového procesu. Optimismus je ale dávno pryč a duch roku 1993 přežívá spíše ve vzpomínkách. Na pomezí Izraele a Západního břehu Jordánu nicméně existuje vesnice, kde Židé a Arabové zkoušejí žít pohromadě.
Neve Šalom je zábleskem naděje, Židé a Arabové tam žijí bok po boku
3 minuty
Neve Šalom – výjimka, která potvrzuje pravidlo
Neve Šalom, neboli Oáza Míru, je pozůstatkem optimismu 90. let – polovinu obyvatel zde tvoří Židé, druhou polovinu Arabové.
„Máme tu dobrou komunitu, i když samozřejmě čas od času na hádky dojde. Ne vždy se ve všem shodneme, obzvlášť v politice, ale máme tu dobré vztahy,“ hodnotil obyvatel Neve Šalomu Boaz.
Místo pro zřízení smíšené židovsko-arabské vesnice bylo zvoleno symbolicky. Leží totiž přímo na hranici mezi Izraelem a Západním břehem. Na zmíněné podání rukou mezi Rabinem a Arafatem, které vstoupilo do učebnic, Boaz dodnes vzpomíná. „Oslavovali jsme. Připíjeli jsme si a sledovali onu slavnost v televizi,“ pokračoval.
Přímo v publiku před Bílým domem seděl tehdejší izraelský ambasador v USA Itamar Rabinovič. „Rabin byl velice poctivý a přímý člověk. Neuměl nic předstírat. Měl smíšené pocity ohledně dohod z Osla a určitě i ohledně toho, že si má potřást rukou s Arafatem,“ konstatoval Rabinovič.
Zpočátku převládala naděje, ale o dva roky později zabil Rabina židovský extremista. O dalších pět let později navíc Arafat pomáhal rozdmýchat násilné palestinské povstání.
V současnosti Palestinci stále nemají stát, ve městech je na vzestupu kult zbraní, Izraelci nedosáhli míru a v Gaze vládnou islamisté.
Životní nutností je být optimistou
V Neve Šalomu i proto 30. výročí vrcholné fáze blízkovýchodního mírového procesu nijak neslaví, ale skepsi odmítají. „Pro nás je životní nutností být optimistou. To není volba, musíme! Celá tato vesnice je zábleskem naděje,“ uvedla obyvatelka Neve Šalomu Sáma Salajmová.
Místo dělení země mezi dva znesvářené národy zde zkoušejí žít pohromadě. „Muslimové, židé, křesťané. Naší přirozeností je být pospolu, žít pospolu a zařizovat si své životy společně,“ dodala Salajmová.
Faktem je, že Neve Šalom je ale pouze výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Vše je mnohem složitější, než se zdálo před třiceti lety.
