TÉMA

Výročí

„Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“ Svět knihy si připomíná Kafku

Na pražském Výstavišti pokračuje devětadvacátý Svět knihy. Zvláštní pozornosti se na něm dostává německo-jazyčné literatuře. A to právě v roce, kdy si nejen Česko připomíná sté výročí smrti Franze Kafky. Veletrh si letos za motto zvolil Kafkův citát: „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“
25. 5. 2024|

Reportéři ČT: Od propuštění posledních unesených Čechoslováků v Angole uplynulo čtyřicet let

Hlad, nemoci, nedostatek pitné vody a strach o život. To všechno zažívali Češi a Slováci v Angole během největšího únosu v tuzemských dějinách. Oběťmi soupeření východního a západního bloku se tehdy stali českoslovenští pracovníci tamní papírny, včetně jejich rodin s malými dětmi. Ti všichni museli absolvovat 1300 kilometrů dlouhý pochod africkou divočinou. Zatímco ženy a děti angolští partyzáni propustili po třech měsících, dvacetičlenná skupina mužů se domů vrátila až po více než roce, v červnu před 40 lety. Jejich příběh pro pořad Reportéři ČT zpracoval Karel Vrána.
21. 5. 2024|
Doporučujeme

Metro jezdí pod Prahou padesát let. Ulevilo přetíženým ulicím, na velkou vodu nestačilo

Pražskému metru je padesát let. Přesně před půlstoletím přišli na tehdejší konečnou stanici první trasy podzemní dráhy vrcholní činitelé komunistické strany, československé a také sovětské vlády a samozřejmě pražského dopravního podniku, aby slavnostně zahájili její provoz. Oficiálním termínem otevření pražského metra je 9. květen 1974, i když to se svezli jen „papaláši“, jak se tehdy říkalo. Lidé, kteří si předtím vystáli na svezení dlouhou frontu, mohli metro poprvé vyzkoušet v následujících dvou dnech, na které připadalo pracovní volno, a konečně 12. května se jím vydali poprvé do práce. Nejenže je do práce svezlo metro, ale bezmála po deseti letech na trase prvního úseku „céčka“ bylo hotovo a ustaly velké dopravní komplikace na povrchu.
9. 5. 2024|
Doporučujeme

Čím se cestující vozí 50 let pod Prahou: Ečs, 81-71 a M1

Pražské metro slaví padesátiny. Před půlstoletím se cestujícím otevřel první úsek nejstarší trasy C a na něj vyjely šedivé vozy typu Ečs, které do Prahy dodal Mytiščinský stojírenský závod. Byl, a zároveň nebyl to první typ vozidel pražské podzemní dráhy. Každopádně byl první, který skutečně sloužil jako metro cestujícím. Po něm přibyly ještě dva nové typy pražského metra a jeden vznikl rekonstrukcí. Není to ale konec historie. Dopravní podnik připravuje zakázku na další sérii vozidel, která se má přiblížit současným podzemním trendům nejen co do sestavení soupravy, ale i co do řidiče. Ten by v pražském metru budoucnosti již jezdit neměl.
8. 5. 2024|

V Plzni vyvrcholily oslavy osvobození města

Vyvrcholily plzeňské Slavnosti svobody. Každý rok se jich účastní desítky tisíc lidí z celého světa. Jinak tomu nebylo ani letos. 6. května je to přesně 79 let, co americká armáda západočeskou metropoli osvobodila. Oslavy osvobození skončily hlavním vzpomínkovým aktem u památníku Díky, Ameriko! Doprovodil ho přelet letadel české armády Alca a Gripen.
6. 5. 2024|
20 let v EU

Historická sázka či rozjetý vlak. Největší rozšíření EU provázely obavy i očekávání

Jako velký třesk či historickou sázku, která není bez rizik, označovala evropská média před dvaceti lety do té doby největší rozšíření EU. Neobešlo se to bez obav či skeptických hlasů, a to jak ze strany občanů, tak i stávajících států. Hovořilo se o ztrátách národní identity i rozkolísané ekonomice. Sama EU se musela připravit na přijetí velkého počtu nových zemí, které měly zcela odlišnou kulturu a socio-ekonomické nastavení. Zastánci naopak argumentovali politickou stabilitou a největším jednotným trhem.
1. 5. 2024|

EU funguje lépe pod tlakem, řekl Fiala před koncertem ke 20 letům v Unii. Von der Leyenová vzpomněla Havla

K dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie se v pražském Rudolfinu konal slavnostní koncert. Pod vedením šéfdirigenta Semjona Byčkova zahrála Česká filharmonie Beethovenovu devátou symfonii, která je zakončena Ódou na radost, tedy hymnou Evropské unie. Úvodní projev přednesli premiér Petr Fiala (ODS) a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která ocenila českou pomoc Ukrajině a vzpomněla na bývalého prezidenta Václava Havla.
30. 4. 2024|

Mezi lidmi panuje podezíravost vůči EU, míní Jourová. Podle Teličky Česko po vstupu zlenivělo

Mezi lidmi panuje podezíravost vůči všemu, co přichází zvenčí, uvedla v Událostech, komentářích eurokomisařka Věra Jourová k výročí vstupu Česka do EU. Podle ní by si lidé měli uvědomit, že už to není zvenčí – Česko je součástí a má v Evropě docela silný hlas. První eurokomisař za Českou republiku Pavel Telička zmínil, že si za mnoho předsudků v EU mohla země sama, protože zlenivěla a na začátku nenaplnila svůj potenciál, což se nyní zlepšuje. Podle dokumentaristy a producenta Víta Janečka, který před dvaceti lety točil situační dokument Den E o vstupu Česka do EU, představoval začátek členství pro polistopadové generace možnost skoro jediného pozitivního zážitku na státotvorné úrovni.
30. 4. 2024|

Konvoj historických armádních vozidel v Praze připomněl konec 2. světové války

Konvoj zhruba dvou desítek historických armádních vozidel a motocyklů v pátek v centru Prahy připomněl 79 let od konce druhé světové války. Před americkým velvyslanectvím na Malé Straně si mohli lidé zrekonstruované vozy prohlédnout, Konvoj svobody následně odjel do jižních a západních Čech. Akce připomínající osvobození části Československa americkou armádou se koná vždy poslední pátek v dubnu pravidelně od roku 2005. Oslavy vyvrcholí příští týden v Plzni.
26. 4. 2024|

Arménie není ani více než sto let od genocidy v bezpečí. Zemi ohrožuje konflikt s Baku

Arménie si připomněla 109. výročí národní genocidy pálením praporů Turecka a Ázerbájdžánu v centru Jerevanu. V roce 1915 zahájily turecké, kurdské a arabské síly Osmanské říše systematické vyvražďování křesťanské menšiny. Nyní takřka třímilionová země čelí nebezpečí znovu, a to ze strany sousedního Ázerbájdžánu. Arménie s ním prohrála dvě bleskové války v letech 2020 a 2023, a nakonec přišla o celou separatistickou provincii Náhorní Karabach.
24. 4. 2024|

Státu se v EU daří, povědomí lidí ale zůstává zkreslené, shodli se vlivní Češi v Bruselu

Jako samozřejmá součást Evropské unie je dnes v Bruselu vnímána Česká republika. Opačným směrem je to občas horší. Česká veřejnost fungování evropských institucí často nerozumí nebo je považuje za příliš těžkopádné a klíčová rozhodnutí, která činí vlády členských zemí, někteří označují za „diktát Bruselu“. O fungování Evropské unie, ale i o rizicích pro ni hovořili v debatě České televize k nadcházejícímu dvacátému výročí vstupu České republiky hosté, kteří patří k nejvlivnějším Čechům v Bruselu.
18. 4. 2024Aktualizováno18. 4. 2024, 21:31|

Rwanda si připomněla 30 let od genocidy Tutsiů. Podle Macrona chyběla Francii vůle zastavit ji

Vzpomínková akce za účasti českého prezidenta Petra Pavla, izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, bývalého amerického prezidenta Billa Clintona či francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho připomněla v neděli třicet let od začátku genocidy ve Rwandě. K masakrům, jimiž vyvrcholily spory mezi etniky Hutuů a Tutsiů, se vyjádřil také současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který uvedl, že Paříž měla tehdy možnost vraždění Tutsiů a umírněných Hutuů hutuskými extremisty zastavit, ale nenalezla k tomu vůli.
7. 4. 2024Aktualizováno7. 4. 2024, 15:16|

Bezpečnostní záruky mohou dát jen země disponující jadernými zbraněmi, řekl Vondra

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek oznámil, že Aliance nemá v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky. Zdůraznil, že podpora okupované země v její obraně proti ruské agresi nedělá z NATO stranu konfliktu. Lídr kandidátky SPOLU pro letošní volby do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) označil jeho výrok za naprosto legitimní. V Interview ČT24 zároveň uvedl, že bezpečnostní záruky mohou dát jen země disponující jadernými zbraněmi a že největším počinem NATO, které si připomíná 75. výročí, byla ochrana Západního Německa před sovětskou agresí.
4. 4. 2024|

Situace na bojišti je vážná, spojenci Ukrajiny musí s podporou spěchat, řekl Stoltenberg

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiznal, že situace na ukrajinském bojišti je vážná, Rusko pro úspěch na frontě neváhá obětovat muže ani výzbroj. Pro účinnou pomoc Ukrajině je proto nutné poskytnout ji co nejdřív. Spojenci jsou připraveni rychle dodat drony, munici nebo systémy protivzdušné obrany. Severoatlantická aliance ve čtvrtek slaví 75 let od svého založení. Rusko u té příležitosti prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška prohlásilo, že nemá v úmyslu jít se zeměmi NATO do konfliktu.
4. 4. 2024Aktualizováno4. 4. 2024, 21:27|

Probuď se, Neo. Matrix slaví čtvrtstoletí od premiéry, studio oznámilo pátý díl

Akční sci-fi Matrix mělo premiéru před 25 lety. O tom, že proměnilo Hollywood, se píše při každém výročí uvedení, nyní se ale stále častěji ozývají hlasy, že se snímek stává méně sci-fi a více technologickou realitou. Naposledy mezi realitou a iluzí hrdinové Neo a Trinity přecházeli před třemi lety v rozpačitě přijímaném filmu Matrix Resurrections. Studio ve středu oznámilo, že vznikne pátý díl.
3. 4. 2024|

Stoltenberg navrhuje vznik fondu pro Ukrajinu ve výši 100 miliard eur. Platily by jej země NATO

Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, řekl ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle agentur navrhl vznik fondu pro Ukrajinu ve výši 100 miliard eur (některé jiné zprávy zmiňují sto miliard dolarů), ale na brífinku k tomu na přímou otázku odpověděl, že nemůže mluvit o podrobnostech. V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských zemí Aliance. Setkání se koná 75 let poté, co byla založena. Ministři mají jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu, o situaci na Ukrajině i o možném nástupci Stoltenberga, kterému v říjnu končí mandát.
3. 4. 2024Aktualizováno3. 4. 2024, 17:44|

Pobaltí si připomnělo výročí sovětských deportací. Na Sibiři přišly o život tisíce lidí

Sovětský svaz před 75 lety zahájil deportace obyvatel Pobaltí do Ruska. Nucené vystěhování občanů Estonska, Lotyšska a Litvy mířilo proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Během pouhých čtyř dní Sověti deportovali 94 tisíc lidí. O zrůdnosti operace svědčí fakt, že přes 44 procent tvořily ženy a téměř 30 procent děti. Víc než čtyři tisíce z nich zahynuly během prvního roku ve vyhnanství.
26. 3. 2024|

Embéčko slaví šedesátiny. Na poslední moderní auto z ČSSR nedali řidiči dopustit malým bolestem navzdory

Škoda 1000 MB bylo pro mladoboleslavskou automobilku velice revolučním modelem. Bohužel ale bylo také na velmi dlouhou dobu poslední, o kterém šlo něco takového říct. Z dosavadní klasické koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol přešla tehdy Škodovka (respektive AZNP) na koncepci vše vzadu. Jenomže u ní se zasekla téměř na čtvrt století. A dva novější modely, které přišly po Embéčku, měly vlastně spíše charakter faceliftu, než že by to byla úplně nová auta.
21. 3. 2024|

Šok, frustrace a omezení práv. Hitler chtěl Československo před 85 lety zničit, míní odborníci

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.
15. 3. 2024Aktualizováno15. 3. 2024, 23:11|

Zlu se nesmí ustupovat, řekl Vystrčil při pietě k výročí německé okupace. Pavel se v Sasku shodl s Kretschmerem

Zlu se nesmí ustupovat ani před ním kličkovat, se zlem se musí bojovat, řekl v pátek předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 85 let od začátku okupace Československa. Výročí a oběti německé okupace si na Hradčanském náměstí v Praze připomněla také předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), další politici, vojáci i velvyslanci Německa a Slovenska. V den výročí okupace navštívil prezident Petr Pavel Dráždany, kde se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Ten označil návštěvu za důkaz důvěry v česko-německých vztazích. Oba se také shodli, že Západ musí nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí a že agresorovi nelze ustupovat.
15. 3. 2024Aktualizováno15. 3. 2024, 21:31|

Strach a nejistota, popisuje pamětnice začátek nacistické okupace

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.
15. 3. 2024|

Hitler před 85 lety sliboval dávku svobody, za pár hodin byl s vojsky v Praze

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.
15. 3. 2024Aktualizováno15. 3. 2024, 14:18|

Na ten příběh by se nemělo nikdy zapomenout, říká Milena Fleischmannová, jedno z „Wintonových dětí"

Před 85 lety vyrazil z Prahy do Londýna první vlak plný židovských dětí. Před nacisty je zachránil britský bankéř sir Nicholas Winton. Celkem bylo vlaků, kterým se podařilo projet, osm. Díky tomu se podařilo zachránit celkem 669 dětí. Zpravodaj ČT v Británii Lukáš Dolanský hovořil s jedním z takzvaných Wintonových dětí, Milenou Fleischmannovou, nyní lady Milenou Grenfell-Baines.
14. 3. 2024|

Masakr sedmi izraelských dívek jordánským vojákem před lety šokoval. Vztahy zemí jsou v současnosti chladné

Před 27 lety zastřelil radikalizovaný jordánský voják v pohraniční zóně sedm izraelských školaček. Vztahy mezi oběma zeměmi zůstávají v dnešní době přinejlepším chladné. Současná válka v Pásmu Gazy a také opakované spory okolo Chrámové hory v Jeruzalémě je dále zhoršují.
13. 3. 2024|