Výročí

Přesně před rokem vypukly v Gruzii protesty proti nové vládní politice. První demonstrace proběhla poté, co premiér Irakli Kobachidze pozastavil jednání o vstupu do Evropské unie. Navíc vláda zrušila antikorupční úřad, který měl pomoci s nutnými reformami. Brusel v nedávné zprávě Tbilisi ostře kritizoval, z Evropské komise zní, že nejen kvůli potlačování odpůrců není teď pro Gruzii v EU místo. Příznivci prozápadního směřování kavkazské země se navzdory sílícím represím ze strany gruzínské vlády scházejí před parlamentem nadále. Výjimkou nebyl ani pátek.

Papež Lev XIV. se v pátek v rámci druhého dne návštěvy Turecka setkal s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. v Izniku, kde si společně připomněli 1700. výročí konání nicejského koncilu, informuje agentura AP. Iznik, někdejší Nikáj, je místo, kde se v roce 325 křesťanští biskupové shodli na základních principech křesťanské víry. Představitelé dvou větví křesťanské víry se na místě společně pomodlili za opětovné sjednocení křesťanů.

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.

Připomínky 17. listopadu se vedle Prahy konaly na mnoha místech Česka. Festival Brněnský sedmnáctý se odehrával především na náměstí Svobody, v Kobližné ulici vznikl lidský řetěz podaných rukou a vedl až k pódiu. V symbolickém čase 17:11 tam zazněla Modlitba pro Martu a pak česká a slovenská hymna. Centrem Ostravy zase za vytrvalého deště prošel průvod lidí se svíčkami v rukou na akci nazvané Cesta za světlem.

Česko si připomíná události 17. listopadu. Podle manažera, bývalého politika a novináře Vladimíra Mlynáře se tuzemská společnost dostala do „úplně jiné kvality“, zmínil vznik svobodné společnosti či mírové rozdělení státu. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek zas ocenil reakci společnosti na začátek ruské agrese na Ukrajině. V nedělním Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem ovšem vytkli nevíru v budoucnost či slabou regulaci v 90. letech.

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.

Desítky tisíc lidí z celého Srbska přišly v Novém Sadu manifestovat a uctít památku šestnácti obětí, které přesně před rokem zahynuly při zřícení střechy místního nádraží. Tragédie spustila protestní hnutí, jež od té doby touto balkánskou zemí otřásá. Srbský kabinet první listopad vyhlásil celostátním dnem smutku.

Lidé v Česku si v úterý připomněli 107. výročí vzniku samostatné Československé republiky. V Praze i v jiných městech byly na programu tradiční pietní akce i veřejná shromáždění. Dopoledne se představitelé státu zúčastnili tradičního pietního aktu na čestném dvoře Národního památníku na pražském Vítkově. Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) u památníku položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Hlava státu na Hradě také jmenovala nové generály.

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou, prohlásil premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Agentury informují, že Orbánovu projevu předcházel průvod tisíců jeho stoupenců ulicemi Budapešti. Chtěli tím ukázat sílu maďarského premiéra, jehož příští rok na jaře po patnácti letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby. Na čtvrtek naplánovalo shromáždění také opoziční uskupení TISZA.

V Kalifornii se při příležitosti oslav výročí námořní pěchoty v Camp Pendletonu uskutečnila i střelba ostrou dělostřeleckou municí. Před plánem cvičení, kdy měla baterie mimo jiné vystřelit přes místní dálnici I-5, varoval z bezpečnostních důvodů demokratický guvernér Kalifornie Gavin Newsom a ze své autority uzavřel na dálnici provoz. Obavy se potvrdily, když šrapnel zasáhl i policejní auto z konvoje doprovázejícího viceprezidenta USA JD Vance, píše deník The New York Times (NYT).

V sobotu uplyne pět let od rozsáhlé ekologické havárie na řece Bečvě. Do řeky tehdy unikly chemikálie, které zničily život ve vodě na zhruba čtyřicetikilometrovém úseku mezi Valašským Meziříčím a Přerovem. Viník bezprostředně po události nebyl znám. Nejprve padlo podezření na chemičku Deza, pozdější vyšetřování však ukázalo na společnost Energoaqua. Její vinu potvrdil i soud, trest ale firmě neuložil, protože se nepodařilo zjistit, co přesně se v podniku stalo. Někteří experti považují otravu Bečvy za stále neobjasněnou. Dle rybářů tok dosud není v takové kondici jako dřív.

Před sedmdesáti lety vyšel poprvé román Lolita od ruského spisovatele Vladimira Nabokova. Kniha vypráví příběh vztahu staršího muže k nezletilé dívce. I přes svou kontroverznost se zařadila mezi nejvýznamnější literární díla dvacátého století. Nabokov román dokončil v prosinci 1953 a původně ho chtěl vydat ve Spojených státech. Po opakovaných odmítnutích však Lolita nakonec vyšla až v roce 1955 v Paříži u kontroverzního nakladatelství Olympia Press, jehož tři čtvrtiny produkce tvořila pornografie.

Uplynulo 81 let od operace Wolfram. To byl krycí název pro paradesantní výsadek šestičlenné skupiny vyslané z Anglie během druhé světové války. Seskok provedli v Beskydech poblíž hory Slavíč. Při příležitosti výročí v obci Morávka na Frýdecko-Místecku odhalili památník připomínající tuto událost.

Do jihočeského Tábora může o víkendu zamířit až šestnáct tisíc návštěvníků. Město pořádá od 12. do 14. září Táborské slavnosti, které se letos ponesou v duchu oslav 600 let od úmrtí Jana Žižky. Centrum města bude uzavřené pro automobily. Tábor proto posílí hromadnou dopravu i policejní hlídky.

České muzeum hudby představuje výstavu k výrazné osobnosti světové hudební scény – Soně Červené. Otevírá se u příležitosti nedožitých stých narozenin operní pěvkyně, které připadají na úterý. Expozice připomíná její mimořádnou uměleckou dráhu i osobní příběh. Poslední roli ztvárnila v 96 letech coby svatá Ludmila. Na výstavě ji představují i dvě desítky kostýmů. Prostorem se symbolicky táhne červená neonová linka. Vystaveno je více než dvě stě exponátů, mimo jiné i osobní předměty Soni Červené.

Čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu v úterý jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem, informují tiskové agentury. Šéf Kremlu, jehož zemi se Západ snaží odříznout od zdrojů příjmů kvůli plnohodnotné invazi na Ukrajinu, krátce před setkáním uvedl, že usiluje o vyrovnané a oboustranně přínosné vztahy. S Putinem se v Pekingu později sešel také slovenský premiér Robert Fico (Smer). Státníci se v Číně zúčastní středečních oslav k výročí konce druhé světové války.

Čína a Indie jsou odhodlané prohloubit vzájemnou spolupráci a vyřešit pohraniční spory, shodli se podle agentury AP na nedělním jednání v severočínském přístavním městě Tchien-ťin čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí. Ten je v Číně poprvé po sedmi letech.

Přesně před 25 lety zazněly na palubě ruské ponorky Kursk silné výbuchy. V té chvíli se nacházela pod hladinou Barentsova moře. Úřady od samého začátku silně mlžily o rozsahu katastrofy 155metrového plavidla se 118 muži na palubě. Zpočátku také odmítaly nabídky zahraniční pomoci. Politika utajování a nezájmu o běžné lidi pokračující ze sovětských dob vyvolala masivní kritiku nového lídra země Vladimira Putina ze strany tehdy ještě relativně svobodné společnosti i médií.

Uplynulo osmdesát let od nasazení sovětských jednotek proti Japonsku. Rudá armáda zaútočila v srpnu 1945 na japonské síly rozmístěné v Mandžusku. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin vyhlášením války Japonsku tak splnil svůj slib z Jaltské konference z března téhož roku.

Od tragického požáru panelového domu v Bohumíně, který zabil jedenáct lidí včetně dětí a dalších deset zranil, uplynulo v pátek pět let. Oheň založil úmyslně příbuzný obětí. Soud ho později poslal na doživotí. Na základě zkušeností z tohoto požáru následně záchranáři změnili některé postupy – zlepšila se technika i personální zajištění. Jedná se o nejtragičtější požár v historii samostatné České republiky.

Japonsko si připomnělo 80 let od svržení atomové bomby na město Hirošima. Uranovou bombu pojmenovanou „Little Boy“ (Chlapeček) shodily Spojené státy v konečné fázi druhé světové války 6. srpna 1945, výbuch nepřežila většina obyvatel města. Po třech dnech shodila americká armáda druhou bombu na město Nagasaki.

První konference po konci druhé světové války v Evropě se konala v Postupimi na dohled zničeného Berlína, metropole poraženého nacistického Německa. Lídři Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu na ní rozebírali desítky otázek, které se zabývaly různými částmi světa od Evropy až po Afriku či Asii. Mezi témata patřila třeba budoucnost Německa nebo poválečné hranice Polska. Když před osmdesáti lety Postupimská konference končila, opouštěli politici místo jednání s tím, že zbývající spory vyřeší příště. Takzvaná velká trojka už se ovšem v tomto formátu nikdy nesešla.

Představitelé pětatřiceti zemí si v Helsinkách připomínají padesát let od třetí fáze Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Ta skončila podpisem závěrečného aktu nejvyššími představiteli 33 evropských států, USA a Kanady. Měl uvolnit napětí studené války. Konferenci předcházela několikaletá jednání mezi oběma znepřátelenými bloky vedenými USA a Sovětským svazem.