Výročí

Před čtyřiceti lety se v Praze konalo mistrovství světa v ledním hokeji. Zlato tehdy získalo domácí Československo. Na šampionát se kromě hráčů pečlivě připravoval i komunistický režim a tajná služba. Hlavním úkolem bylo zamezit „závadné činnosti“ – třeba předávání informací o dění v zemi do zahraničí.

Německá vláda varuje před ruskými snahami zneužít ve svůj prospěch květnové oslavy konce druhé světové války. Spolkový parlament kvůli tomu ze slavnostní ceremonie chystané na 8. května vyloučil Rusko a Bělorusko. Ne všude ale na doporučení dali. V Seelowě na východě země si místní už před pár dny připomněli osvobození svého města od nacismu po boku představitele Putinova režimu. Akce za účasti asi osmi stovek lidí se na sovětském válečném hřbitově zúčastnil také ruský velvyslanec v Německu Sergej Nečajev.

Půlstoletí od začátku občanské války v Libanonu přetrvává sektářské pnutí. Patnáctiletý konflikt mezi křesťany a muslimy vedl k invazi Sýrie a Izraele do Libanonu a posílení vlivu Íránu. Teroristické šíitské hnutí Hizballáh sehrálo po válce klíčovou vojenskou a politickou roli. Nedávný konflikt s Izraelem ale jeho moc značně oslabil. Nová vláda slibuje reformy, jež vyvedou stát z těžké hospodářské krize, a zavazuje se udržet Hizballáh mimo oblast jižně od řeky Lítání.

Před osmdesáti lety zemřel malíř a spisovatel Josef Čapek. Podle některých zdrojů se tak stalo 10. dubna 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Čapkovo tělo se nikdy nenašlo. Za jakých okolností přesně zemřel, už možné zjistit není, obává se předsedkyně Spolku přátel Památníku Karla Čapka Kristina Váňová, která o Josefu Čapkovi mluvila s Martinem Řezníčkem v Událostech, komentářích.

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.

Před patnácti lety zahynula při letecké havárii u Smolenska polská elita. Tezi o výbuchu na palubě šířenou konzervativci vyvrátila předchozí vyšetřovací komise i mezinárodní experti, Smolensk ale dál rozděluje Polsko. Varšava kvůli tragédii nově obvinila desítky ruských soudních znalců. Podle prokurátora může jít o průlom.

Od poslání dopisu, který pozdější první český prezident Václav Havel adresoval tajemníkovi ústředního výboru Komunistické strany Československa Gustávu Husákovi, uplynulo padesát let. Havel v listu popsal situaci, v níž se dle něj nacházela společnost v době normalizace – hovořil o ponížení, strachu či pokrytectví. Kopie dokumentu se následně dostala do rukou i zaměstnancům Pedagogické fakulty Karlovy univerzity. Za přečtení dopisu dostalo vyhazov pět lidí.

Před třemi lety vstoupili ukrajinští vojáci do města Buča obsazeného ruskými vojáky na začátku války. Okupanti tam zavraždili 561 lidí. V Buče a dalších oblastech Ukrajinci zdokumentovali 183 tisíc válečných zločinů. Masakr se stal pro napadenou zemi, která se nadále brání ruské agresi, děsivým symbolem.

Zatímco většina obcí dnešního Česka se osvobození od německé okupace dočkala až na přelomu dubna a května, obyvatelé Osoblažska už v březnu. Osvobození Rudou armádou zahrnovalo ničivé bombardování, které Osoblahu téměř srovnalo se zemí. Sovětští vojáci drancovali a znásilňovali.

Od katastrofálních povodní je to půl roku. Osud desítek domů, které velká voda poničila, je dál nejistý. Více než stovku staveb už statici nařídili strhnout a po zimě přibývají další. Nejvydatněji loni v září pršelo v Jeseníkách. V součtu tam spadlo pět set litrů vody na metr čtvereční. Záplavy způsobily škody za desítky miliard. Minimálně šest lidí nepřežilo.

Kabinet je schopen efektivně využít i obranné výdaje ve výši tří procent hrubého domácího produktu (HDP), má konkrétní projekty, řekl premiér Petr Fiala (ODS) při návštěvě cvičiště 4. brigády rychlého nasazení v Žatci na Lounsku při příležitosti 26. výročí vstupu Česka do NATO. Podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky bude česká armáda potřebovat asi 7500 vojáků navíc.

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.

Stovky měst a obcí v Česku vyvěsily tibetskou vlajku. Připomínají si tím potlačení protičínského povstání v tibetském správním centru Lhase v roce 1959, po kterém odešel do exilu nejvyšší představitel Tibetu, čtrnáctý dalajláma. Kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině 90. let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Už v sobotu si tibetské události připomněly desítky lidí v Krkonoších výstupem na Sněžku při akci Tibetská vlajka na střeše republiky. Spolu s ní zavlála i vlajka ukrajinská.

Politici i veřejnost si připomínají 175 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho památku uctil prezident Petr Pavel a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Sochy Masaryka zdobí desítky českých měst, jednou z nejznámějších je pomník na pražském Hradčanském náměstí. Pojmenovány jsou podle něj stovky ulic či náměstí.

Jedním z nemnoha vlivných představitelů opozice v Rusku ovládaném Vladimirem Putinem byl bývalý ministr a vicepremiér Boris Němcov. Pomáhal organizovat pouliční protesty proti Putinově režimu a ostře se proti němu vymezoval, několikrát jej zatkli a uvěznili. Před deseti lety, 27. února 2015, byl Němcov v Moskvě zastřelen.

Uherský Brod si připomněl oběti střelby před budovou bývalé restaurace, kde před deseti lety jeden z místních obyvatel zastřelil osm lidí. Masová vražda vedla ke zpřísnění zákonů o držení zbraní a zřízení prvosledových hlídek. Útok patří k nejtragičtějším případům střelby v moderní české historii.

Od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplynulo už sedm let. Na Slovensku tehdy vyvolala největší porevoluční vlnu protestů, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer). Ten se v roce 2023 vrátil do čela slovenské vlády a čelí kritice, že ohrožuje principy právního státu a že zemi otáčí směrem k Rusku. Na výročí zmíněné události se i proto na Slovensku demonstrovalo.

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.

V německých Drážďanech si připomněli osmdesáté výročí od spojeneckého bombardování. Právě saská metropole se stala symbolem letecké zkázy druhé světové války. Třídenní americko-britské nálety zápalnými pumami srovnaly se zemí klíčovou dopravní křižovatku a průmyslové centrum. V troskách zahynulo až pětadvacet tisíc lidí.

Před 80 lety, za druhé světové války, zažila Praha nejničivější bombardování. Stroje, které v Praze bomby shazovaly, byly americké těžké bombardéry B-17, kterým se přezdívalo „létající pevnosti“. Jeden letoun vážil téměř 25 tun. Poháněly ho čtyři speciálně vyrobené motory, díky kterým dokázal létat rychlostí až 460 kilometrů za hodinu. Jedna B-17 dokázala unést téměř osm tun výbušnin. Během druhé světové války jich tyto stroje shodily na nepřátelské území přes 640 tisíc tun.

Přesně před 80 lety bombardovali Spojenci Prahu. V poledne 14. února 1945 na ni zaútočilo více než 60 amerických letounů B-17. Za méně než pět minut na metropoli svrhly přes 150 tun bomb, které zabily na sedm set civilistů a dalších asi dvanáct set lidí zranily. Při příležitosti uctění památky těchto obětí ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek zmínil, že podobné události je důležité připomínat.

Hudebníkům, výtvarníkům, konzervatoristům, ale také válečným veteránům či politikům za dobu své existence sloužilo pražské Rudolfinum. To s velkou slávou otevřeli přesně před 140 lety. Budovu nechal postavit peněžní ústav Böhmische Sparkasse. První odehranou skladbou bylo Beethovenovo Svěcení domu.

Turecko se ohlíží za nejhroznějšími zemětřeseními ve své moderní historii. Před dvěma lety dosáhly bezmála osmi stupňů Richterovy škály a zničily území asi čtyřikrát větší než Česko. Zahynulo přes 53 tisíc lidí – dalších minimálně šest tisíc pak v sousední Sýrii. Statisíce přeživších stále existují v provizoriu.