Výročí strana 2 z 5

Slovenský prezident Peter Pellegrini na oslavách 80. výročí od začátku Slovenského národního povstání (SNP), protifašistického vystoupení Slováků za druhé světové války, vyzval k překonání názorových rozdílů. Ceremoniálu v areálu Památníku SNP v Banské Bystrici se zúčastnili i slovenští ministři spolu s předsedou vlády Robertem Ficem či slovenští exprezidenti. Premiér kritizoval sankce a mluvil o suverenitě.

V Banské Bystrici začínají dvoudenní oslavy 80. výročí Slovenského národního povstání (SNP). To patří spolu s Varšavským povstáním k jedněm z největších protinacistických ozbrojených vystoupení v Evropě. Centrem odporu proti nacistickému režimu se stala právě Banská Bystrica ve středním Slovensku. První den oslav patřil klubům vojenské historie, koloně historických vozidel, organizátoři do programu zařadili i setkání s veterány. Celostátní oslavy vyvrcholí ve čtvrtek 29. srpna, v případě Banské Bystrice se hlavní část programu přesune k areálu Památníku SNP i do přilehlého parku. Organizátoři připravili v průběhu akce i doprovodné aktivity a další kulturní program.

Obyvatelé Litvy, Lotyšska a Estonska si připomněli, když před 35 lety vytvořili nejdelší lidský řetěz na světě. Jednalo se o mírový protest proti sovětské okupaci, do kterého se zapojily dva miliony lidí napříč generacemi. Nyní si tyto události Pobaltí připomíná různými způsoby, například běžeckým závodem, jenž stejně jako tehdy propojuje Vilnius, Rigu a Tallin. Vlády v těchto metropolích ale nezapomínají ani na současnou mezinárodní situaci, kterou definuje ruská agrese na Ukrajině.

Vojska Varšavské smlouvy vtrhla do tehdejšího Československa v noci na 21. srpna 1968, před 56 lety. Pro politickou reprezentaci to znamenalo konec liberálních reforem známých jako pražské jaro. Klíčovou roli tehdy hrála média, tedy i Československá televize (ČST).

Stovky lidí se v úterý za soumraku sešly u ruské ambasády v Praze, aby si připomněly výročí vpádu sovětských a dalších vojsk Varšavské smlouvy do Československa a zároveň aby vyjádřily solidaritu Ukrajině napadené Ruskem. Zaměstnancům oploceného komplexu i dalším zástupcům ruského režimu poslali demonstranti symbolický tichý vzkaz zapálením prskavek.

Před 35 lety se komunistický režim připravoval na očekávané protesty k výročí 21. srpna 1968. Režim nařídil speciální cvičení bezpečnostních pluků. Kvůli demonstrantům byly v pohotovosti i lidové milice a armáda. Vedení komunistické strany bylo rozhodnuté provést tvrdé zásahy. Na cvičení tak dohlížel ministr vnitra František Kincl. I když se režim na protesty připravoval, zabránit jim nedokázal. Protest proti komunistickému režimu 21. srpna 1989 byl jedním z posledních, který byl policií rozehnán. Podle československého ministerstva vnitra bylo jen v Praze zadrženo 150 lidí.

Indonésie slaví 79 let od vyhlášení nezávislosti na Japonsku, poprvé v budoucím hlavním městě Nusantaře. Nové město vzniká uprostřed eukalyptového lesa na ostrově Borneo. O přesunu metropole z Jakarty rozhodl v roce 2019 končící prezident Joko Widodo. Dokončení projektu za třicet miliard dolarů (685 miliard korun) se ale oddaluje kvůli nedostatku zahraničních investic nebo nedávné rezignaci vedoucích výstavby, píší zahraniční agentury.

Japonsko si tento týden připomíná sedmdesáté deváté výročí svržení atomových bomb na města Hirošimu a Nagasaki během druhé světové války. Jaderné výbuchy zabily v srpnu 1945 více než 215 tisíc lidí. Tisíce dalších pak zemřely na zranění a nemoci z ozáření.

Před osmdesáti lety v noci z druhého na třetího srpna během několika hodin nacisté zavraždili v táboře Auschwitz-Birkenau přes čtyři tisíce Romů a Sintů. Odhadem jich během druhé světové války zemřelo až půl milionu. Pražský magistrát pravidelně při této příležitosti vyvěšuje romskou vlajku. Den romského holokaustu připomíná i výstava, která v pátek začala v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku.

Protinacistické povstání, které vypuklo ve Varšavě před 80 lety, 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Vyžádalo si ohromné lidské a materiální ztráty a skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Lví podíl na jeho selhání měli Sověti, kteří navzdory slibům povstalcům nepomohli a nechali odpor utopit v krvi. Během 63 dnů bojů zahynulo asi osmnáct tisíc povstalců a podle různých odhadů až 250 tisíc civilistů. Německá armáda ztratila asi dvacet tisíc vojáků. A Varšava, z níž muselo odejít asi 700 tisíc lidí, zůstala ležet v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent. Významné výročí si ve čtvrtek Polsko připomíná.

Při útoku sebevražedného útočníka, ke kterému se přihlásil Taliban, přišlo před deseti lety o život pět příslušníků Armády České republiky. Byla to její dosud největší ztráta. Čeští vojáci působili v zemi skoro dvě dekády, prošli řadou bojových operací. Ze země spolu se spojenci odešli před třemi lety.

V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku si v neděli lidé připomněli obec, která byla vyhlazena nacisty. Němci ji před 82 lety vypálili a obyvatele vyvraždili. Pietního setkání se zúčastnil mimo jiné prezident Petr Pavel, zástupci Senátu, Poslanecké sněmovny i některých ministerstev. Na místo přijeli také velvyslanci z Mexika, Japonska nebo Kanady.

Temné síly, proti nimž bojovali Spojenci před osmdesáti lety, jsou stejné jako ty, jimž čelí dnes. Toto poselství vyslal americký prezident Joe Biden na oslavách 80. výročí vylodění v Normandii s poukazem na ruskou agresi proti Ukrajině. V projevu před válečnými veterány ve francouzském Colleville-sur-Mer varoval, že demokracie je v největším ohrožení od druhé světové války. Slavnosti se ve čtvrtek zúčastnila řada světových státníků v čele s Emmanuelem Macronem, nescházel ani český prezident Petr Pavel.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil ve středu třídenní oslavy 80. výročí vylodění spojenců v Normandii z 6. června 1944. Šéf Elysejského paláce předsedal prvnímu ceremoniálu v Plumelecu na západě země, aby uctil památku bretaňských odbojářů a francouzských výsadkářů v britských speciálních jednotkách SAS, kteří v noci na 6. června 1944 zahájili operaci Overlord s cílem ukončit druhou světovou válku. Britský král Karel III. na ceremonii v Portsmouthu vyzdvihl odvahu a houževnatost účastníků vylodění v Normandii. Akcí se mají účastnit i americký prezident Joe Biden či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

V úterý si prodemokraticky smýšlející Číňané potají připomínali pětatřicáté výročí brutálního potlačení demonstrací na náměstí Nebeského klidu. Události z noci ze 3. na 4. června 1989, které obletěly svět, jsou v komunistické zemi zakázaným tématem diskuzí, stejně jako jakékoli jejich připomínky. Režim zavedl opatření na ulicích i tamních sociálních sítích, tam si lidé po celý den nemohli změnit profilové fotografie, komunisté se totiž obávali symbolických obrázků. Střelbu do vlastních občanů v roce 1989 nepřežilo až deset tisíc lidí, především studentů.

Z většiny fotografií hledí Franz Kafka hlubokýma očima, které jako by odrážely všechnu tu existenciální tíhu v jeho textech. Navíc zemřel předčasně na souchotiny – před rovnými sto lety, 3. června 1924, což tragickému vyznění jen nahrává. Jenže Kafka také uměl žít a vnímat svět s humorem. Připomínky v době výročí vyzdvihují, proč se stal po své smrti jedním z nejvlivnějších spisovatelů 20. století, a zároveň rozkolísávají naznačené stereotypy o literátově osobnosti.

Až do jeho smrti, od níž uplyne 3. června rovných sto let, byla díla Franze Kafky známá jen okruhu zasvěcenců a ani on sám žádnou celebritou nebyl. Dnes jeho jméno zaslechl přinejmenším v evropském prostoru téměř každý, i když od tohoto pražského německého židovského spisovatele nic nečetl. Stal se synonymem pro absurdnost i značkou, která prodává. Píšou se o něm knihy a pořádají konference. Zjistěte v našem kvízu, co o Kafkovi víte vy.

V Praze ve čtvrtek začalo dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí států Severoatlantické aliance (NATO). Na jeho okraj se koná řada bilaterálních schůzek. Při této příležitosti udělil prezident Petr Pavel generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie. Stoltenberga předtím přijal i premiér Petr Fiala (ODS), který řekl, že Česko plní závazek dvou procent výdajů HDP na obranu a bude ho naplňovat i v dalších letech. Stoltenberg ocenil Česko jako svého partnera a také to, jakou práci země vykonala ve své muniční iniciativě.

Na pražském Výstavišti pokračuje devětadvacátý Svět knihy. Zvláštní pozornosti se na něm dostává německo-jazyčné literatuře. A to právě v roce, kdy si nejen Česko připomíná sté výročí smrti Franze Kafky. Veletrh si letos za motto zvolil Kafkův citát: „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“

Hlad, nemoci, nedostatek pitné vody a strach o život. To všechno zažívali Češi a Slováci v Angole během největšího únosu v tuzemských dějinách. Oběťmi soupeření východního a západního bloku se tehdy stali českoslovenští pracovníci tamní papírny, včetně jejich rodin s malými dětmi. Ti všichni museli absolvovat 1300 kilometrů dlouhý pochod africkou divočinou. Zatímco ženy a děti angolští partyzáni propustili po třech měsících, dvacetičlenná skupina mužů se domů vrátila až po více než roce, v červnu před 40 lety. Jejich příběh pro pořad Reportéři ČT zpracoval Karel Vrána.

Pražskému metru je padesát let. Přesně před půlstoletím přišli na tehdejší konečnou stanici první trasy podzemní dráhy vrcholní činitelé komunistické strany, československé a také sovětské vlády a samozřejmě pražského dopravního podniku, aby slavnostně zahájili její provoz. Oficiálním termínem otevření pražského metra je 9. květen 1974, i když to se svezli jen „papaláši“, jak se tehdy říkalo. Lidé, kteří si předtím vystáli na svezení dlouhou frontu, mohli metro poprvé vyzkoušet v následujících dvou dnech, na které připadalo pracovní volno, a konečně 12. května se jím vydali poprvé do práce. Nejenže je do práce svezlo metro, ale bezmála po deseti letech na trase prvního úseku „céčka“ bylo hotovo a ustaly velké dopravní komplikace na povrchu.

Pražské metro slaví padesátiny. Před půlstoletím se cestujícím otevřel první úsek nejstarší trasy C a na něj vyjely šedivé vozy typu Ečs, které do Prahy dodal Mytiščinský stojírenský závod. Byl, a zároveň nebyl to první typ vozidel pražské podzemní dráhy. Každopádně byl první, který skutečně sloužil jako metro cestujícím. Po něm přibyly ještě dva nové typy pražského metra a jeden vznikl rekonstrukcí. Není to ale konec historie. Dopravní podnik připravuje zakázku na další sérii vozidel, která se má přiblížit současným podzemním trendům nejen co do sestavení soupravy, ale i co do řidiče. Ten by v pražském metru budoucnosti již jezdit neměl.

Vyvrcholily plzeňské Slavnosti svobody. Každý rok se jich účastní desítky tisíc lidí z celého světa. Jinak tomu nebylo ani letos. 6. května je to přesně 79 let, co americká armáda západočeskou metropoli osvobodila. Oslavy osvobození skončily hlavním vzpomínkovým aktem u památníku Díky, Ameriko! Doprovodil ho přelet letadel české armády Alca a Gripen.

Jako velký třesk či historickou sázku, která není bez rizik, označovala evropská média před dvaceti lety do té doby největší rozšíření EU. Neobešlo se to bez obav či skeptických hlasů, a to jak ze strany občanů, tak i stávajících států. Hovořilo se o ztrátách národní identity i rozkolísané ekonomice. Sama EU se musela připravit na přijetí velkého počtu nových zemí, které měly zcela odlišnou kulturu a socio-ekonomické nastavení. Zastánci naopak argumentovali politickou stabilitou a největším jednotným trhem.