Výročí strana 2 z 5

Tísňová linka 112 slaví letos 11. února třicet let od svého zavedení v Evropské unii. Česko ji začalo používat před dvaceti lety, během kterých odbavila přes šedesát milionů hovorů. Loni operátoři v Česku řešili denně v průměru téměř devět tisíc hovorů. Pro zvýšení povědomí o její existenci byl 11. únor vyhlášen Evropským dnem linky 112.

Facebook za dvě dekády své existence výrazně změnil svět. Ze sociální sítě, která měla spojit elitu, se postupně stala síť, jež propojila celou planetu a odstartovala novou éru internetu. Přehnaný čas trávený na sítích může vést podle odborníků k úzkostem a depresím, ve facebookovém prostoru se také často šíří dezinformace. Například seniorům ale může pomoci bojovat s osamělostí.

Je to již padesát let, co se poprvé do vzduchu vznesl letoun F-16. Vlastně to bylo padesát let koncem ledna. F-16 poprvé letěla 20. ledna 1974, to ale bylo omylem. Oficiální první let, při němž zkušební pilot začal opravdu ověřovat schopnosti nového typu, následoval 2. února. F-16 pak uspěla v soutěži na novou lehkou stíhačku Vzdušných sil Spojených států (USAF), ale vzápětí okouzlila i nespočet dalších zemí. Nebyly to jen ladné křivky nové stíhačky, rozhodující byly její schopnosti a relativně nízké náklady, spojené s provozem letadla menšího než třeba dosavadní F-4 Phantom II a jen s jedním motorem. A přestože je její historie dlouhá již půl století, je stíhačka F-16 atraktivní i dnes. Objednanou ji má Slovensko, starší verzi vyřazenou v západní Evropě zase očekává Ukrajina.

Tři roky od vojenského převratu myanmarská junta bojuje o udržení kontroly nad zemí. Ozbrojené etnické skupiny ve spolupráci s Vládou národní jednoty vedou úspěšnou ofenzivu. Za poslední tři měsíce režim ztratil nejméně 34 měst a na pět set vojenských základen po celé zemi. Boje připravily o domov statisíce lidí. V mnoha oblastech Myanmaru nefungují školy a nemocnice a lidem chybí potraviny a pitná voda. Humanitární pomoc potřebuje podle OSN třetina obyvatel.

Oprava vyhořelé rozhledny na Vlčí hoře u Krásné Lípy na Děčínsku nabírá zpoždění. Rekonstrukce měla začít už na podzim. Stavební firmě ale chyběla technika, pak podle starosty začalo práce brzdit počasí. Hotovo chce mít radnice spolu s Klubem českých turistů do května, aby bylo na rozhledně možné oslavit 135. výročí jejího vzniku.

První větší oficiální akcí k letošnímu dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie je pondělní konference s názvem 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci. Zahájil ji svým projevem premiér Petr Fiala (ODS), promluví i všichni dosavadní čeští eurokomisaři nebo zástupci většiny parlamentních stran. Tématu dvaceti let Česka v EU se bude věnovat speciál Událostí, komentářů, který mimořádně začíná už ve 21:30.

Měsíc po tragické střelbě, která si vyžádala 14 obětí, se pražská filozofická fakulta v centru metropole na několik hodin pootevřela. Podle odborníků je návrat na místo důležitou součástí vyrovnávání se s tragédií. Možnost využily stovky studentů, nechyběl mezi nimi ani Tomáš Hercík. V den střelby pomohl spolužákům i policistům – ukázal jim cestu na ochoz budovy, kde se ukrýval střelec.

Moravskoslezské krajské město si letos sérií akcí připomene sto let od vzniku takzvané Velké Ostravy. Oslavy výročí vyvrcholí v červnu u příležitosti Muzejní noci. V plánu je kromě výstav a komentovaných prohlídek také dobový kabaret či výtvarné dílny. Náklady na připomínku jubilea budou kolem dvou milionů korun, oznámil ve čtvrtek primátor Jan Dohnal (SPOLU).

Štědrý den je obvykle považován za období klidu po předvánočním nákupním shonu, je dnem, na který se těší děti celý rok, a v žádném případě to není moment, kdy by musela truchlit celá tisícihlavá vesnice i široké okolí. V roce 1953 se to ale stalo. Na Štědrý den toho roku se stala druhá nejtragičtější železniční nehoda v české historii. Byla navíc mimořádně bizarní – hlavní roli hrál alkohol a značně prodloužená předvánoční směna posádky parní lokomotivy.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová položila odpoledne u památníku 17. listopadu na Národní třídě v Praze kytici a zapálila svíčku. „Sedmnáctý listopad patří mezi největší svátky naší novodobé historie,“ prohlásila Čaputová před přítomnými novináři. Prezident Petr Pavel s manželkou Evou prezidentku přivítali na Pražském hradě i s jejím partnerem Jurajem Rizmanem už dopoledne. Po oficiálním ceremoniálu, při kterém zazněly státní hymny obou států a oba politici spolu absolvovali přehlídku čestné stráže, se slovenská prezidentka zapsala do pamětní knihy. Následovalo soukromé jednání obou hlav státu a poté pracovní oběd.

Festival svobody nabídne 17. listopadu tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Stejnojmenná organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i v desítkách dalších měst. Vyvrcholení oslav, které připomenou 34. výročí sametové revoluce, bude předcházet Týden svobody.

Česko si v sobotu připomíná 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky. U Národního památníku v Praze na Vítkově si událost připomněli politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), zástupci armády i váleční veteráni. Součástí tradičního ceremoniálu byl i přelet vojenských vrtulníků a stíhaček Gripen. Prezident později během dne jmenoval nové generály a poprvé také bude předávat na Pražském hradě státní vyznamenání.

Hradní stráž si na třetím nádvoří Pražského hradu připomněla 102. výročí od okamžiku, kdy jí tehdejší československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk předal první bojový prapor. Rekonstrukci, na které se podílel i představitel zosobňující Masaryka, na Hradě sledovaly stovky lidí. Ceremoniálu se zúčastnil i prezident Petr Pavel.

Letecká společnost České aerolinie (ČSA) patří k pětici nejstarších fungujících aerolinek světa. Vznikla přesně před sto lety, 6. října 1923, jako Československé státní aerolinie, první let se konal 29. října téhož roku na trase Praha–Bratislava. V současnosti se společnosti příliš nedaří, ČSA se ocitly v březnu roku 2021 kvůli vysokým dluhům v úpadku, následně soud povolil jejich reorganizaci, která skončila loni v létě.

Výročí podpisu mnichovské dohody nese zásadní a důležitý odkaz pro současnost, uvedl při setkání k 85. výročí dohody o postoupení pohraničních území Československa Německu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj je třeba klást si otázky, zda jsou Češi schopni nevykládat si historii tak, jak se zrovna hodí, zda jsou v současnosti schopni čelit politice ústupků a zda jsou schopni čerpat z chyb minulosti, přiznat si je a neopakovat je.

U italského města Turín se v sobotu zřítil letoun akrobatické skupiny italského letectva, stroj při pádu narazil do automobilu a usmrtil pětiletou dívku. Bratr dívky i její rodiče byli zranění, informovala agentura ANSA. Stroj se podle prvních zpráv zřítil na přistávací dráhu letiště Turín-Caselle a následný výbuch zasáhl auto.

Před třiceti lety si na trávníku Bílého domu podali ruce izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat, čímž začala vrcholná fáze blízkovýchodního mírového procesu. Optimismus je ale dávno pryč a duch roku 1993 přežívá spíše ve vzpomínkách. Na pomezí Izraele a Západního břehu Jordánu nicméně existuje vesnice, kde Židé a Arabové zkoušejí žít pohromadě.

S ohledem na situaci na Ukrajině nebyl odkaz srpna 1968 nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ľudovít Ódor při pietní vzpomínce na oběti okupace někdejšího Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Akce v centru slovenské metropole, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů Slovenska, se zúčastnili také další vrcholní politici či diplomaté.

Na místě bývalého takzvaného cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili památku obětí holocaustu Romů a Sintů. Letos uplyne osmdesát let od vypravení hromadného transportu romských mužů, žen a dětí z Hodonína u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Většina z transportovaných se nikdy nevrátila.

Německo si připomíná výročí vzniku své ústavy. Přesně před 75 lety začali zástupci území pod západní okupační správou pracovat na nových základních zákonech. Po zkušenostech s nacismem chtěli budoucnost země postavit na právech a svobodách jednotlivce. V centru tak stojí nedotknutelnost lidské důstojnosti, ale i svoboda projevu a vyznání. Tvůrci počítali s tím, že ústava bude jen provizorní, nakonec ale platí dodnes.

Sto let uplynulo letos od objevu takzvaného přerovského pokladu. Při bourání budovy v centru města narazili v srpnu 1923 stavebníci na výklenek, který ukrýval bezmála 2 400 stříbrných a zlatých mincí. Dodnes jde o jeden z největších pokladů z období třicetileté války nalezených na českém území. Přerovské Muzeum Komenského ho teď poprvé vystavuje v kompletní podobě.

Spálená místa rok od vypuknutí největšího lesního požáru v historii Česka v Národním parku České Švýcarsko pokrývají především břízy, popsal přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Oblast je podle něj k velkým požárům náchylná i proto, že se zde pohybuje vysoký počet turistů. Národní park ale podle něj od požáru, jehož uhašení trvalo bezmála tři týdny, odvedl obrovský kus práce.

Přestože se proslavil hlavně literárním zachycením divoké šumavské přírody, býval spisovatel Karel Klostermann už během svého života označován za „apoštola smíření mezi Čechy a Němci“. Díky zobrazení každodennosti přelomu 19. a 20. století na jihu a západě Čech se k němu proto i nyní vrací nadšenci z obou stran státních hranic, kteří ho oceňují nejen jako venkovského kronikáře, ale hlavně jako autora, pro něhož je důležitější soužití s krajem než národnost. Od smrti jednoho z nejvýraznějších regionálních literátů uplyne v neděli 16. července 2023 sto let.

Nizozemský král Vilém-Alexander se v sobotu omluvil za roli své země v otroctví a požádal o odpuštění. Učinil tak v den 160. výročí zrušení otroctví v Nizozemsku a jeho karibských koloniích. Informovala o tom agentura AP.