Výročí strana 2 z 5

Hudebníkům, výtvarníkům, konzervatoristům, ale také válečným veteránům či politikům za dobu své existence sloužilo pražské Rudolfinum. To s velkou slávou otevřeli přesně před 140 lety. Budovu nechal postavit peněžní ústav Böhmische Sparkasse. První odehranou skladbou bylo Beethovenovo Svěcení domu.

Turecko se ohlíží za nejhroznějšími zemětřeseními ve své moderní historii. Před dvěma lety dosáhly bezmála osmi stupňů Richterovy škály a zničily území asi čtyřikrát větší než Česko. Zahynulo přes 53 tisíc lidí – dalších minimálně šest tisíc pak v sousední Sýrii. Statisíce přeživších stále existují v provizoriu.

Divadelník a herec Jan Werich stále zůstává symbolem inteligentního humoru a ostré satiry. Narodil se před sto dvaceti lety, 6. února 1905, a do povědomí vstoupil nejen jako polovina autorské dvojice V + W, ale i díky filmové pohádce Byl jednou jeden král… a knize Fimfárum.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku slaví sto let. Skanzen vznikl díky muzejnímu spolku, který přesunul historické domy z náměstí do městského parku. První dva tam stály v červenci 1925. Patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům v kraji, loni ho navštívilo přes 280 tisíc lidí. K výročí připravilo muzeum speciální program, nové logo a poštovní známku. Vrcholem oslav, které ponesou slogan Valašsko sobě a národu, budou Rožnovské slavnosti.

Téměř šest set tisíc lidí navštívilo v loňském roce objekty Židovského muzea v Praze, o asi šest procent více než rok předtím. Muzeum se připravuje na příští rok, kdy si bude připomínat 120 let od svého založení. Do té doby chce zpřístupnit některé dosud uzavřené prostory, včetně části starého židovského hřbitova.

Česko si tento týden připomíná výročí 150 let od narození Františky Plamínkové. Bojovnici za rovnoprávnost žen a mužů v pondělí věnoval konferenci Senát, jehož členkou za první republiky byla. Zasazovala se například o slaďování mateřství a práce. Františka Plamínková se zasazovala také za demokracii a položila za ni život. Napsala otevřený dopis Adolfu Hitlerovi, ve kterém ho označila za diktátora. Nacisté ji zastřelili na Kobyliské střelnici.

Zatímco v referendu v roce 2016 se pro odchod Británie z Evropské unie vyslovilo téměř 52 procent lidí, nyní brexit podporuje pouze třicet procent obyvatel šedesátimilionové země. Naopak 55 procent jej považuje za chybu, vyplývá z průzkumu agentury YouGov. Politici však své dřívější názory nemění. Ekonomický růst země je větší, než má Německo, srovnatelný je s Francií. Případný opětovný vstup do EU však není pro Brity v současnosti tématem.

V polském městě Osvětim se v pondělí uskutečnil pietní akt k 80 letům od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Přímo u jeho brány zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holocaustu promluvit přímo přeživší Osvětimi.

Před osmdesáti lety skončila jedna z nejkrvavějších bitev druhé světové války na západní frontě. Němci se v Ardenách naposledy pokusili zvrátit vývoj v oblasti, Američané ale ofenzivu v lesnatém a kopcovitém terénu na pomezí Belgie a Lucemburska odrazili. Obětí byly desetitisíce na obou stranách.

Před 95 lety začal dopravu na Václavském náměstí v Praze hlídat první automatický semafor, řidiči si tak museli zvykat na nová pravidla silničního provozu. Do té doby byla doprava řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory. Už od počátku řidiči automatické semafory kritizovali – ať už kvůli tomu, že nestihnou projet, nebo že zbytečně stojí. Nyní funguje většina semaforů v takzvaném dynamickém režimu. Do budoucna by semafory mohly být ještě chytřejší, a to díky zapojení umělé inteligence.

Po celý rok si bude Španělsko připomínat padesáté výročí od smrti fašistického diktátora Francisca Franca. Debaty a koncerty pořádané středolevicovou vládou mají podle premiéra Pedra Sáncheze mimo jiné upozornit na vzestup krajní pravice nejen ve Španělsku, ale i v celé Evropě. Socialisty za to kritizují pravicové strany. Tvrdí, že levicová vláda rozděluje společnost.

Francie si připomíná deset let od atentátu na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, při němž dva islamisté automatickými zbraněmi zastřelili dvanáct lidí, včetně osmi členů redakce. Francouzský prezident Emmanuel Macron a starostka Paříže Anne Hidalgová na vzpomínkové akci uctili památku obětí. Atentát šokoval zemi a rozpoutal debatu o náboženství a svobodě vyjadřování.

Dobrý večer, dobrou noc, přeje malým divákům každý den animovaný kluk v čepici složené z novin. Pravidelně se Večerníček začal vysílat před přesně šedesáti lety – 2. ledna 1965. Tehdy ještě bez své typické znělky.

Střelba v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) na náměstí Jana Palacha na Starém Městě je nejtragičtějším podobným případem v historii České republiky. Pachatel na místě dne 21. prosince 2023 zabil třináct lidí, čtrnáctá oběť zemřela později v nemocnici. Sebevraždu po činu spáchal i střelec. Dalších 25 lidí bylo zraněno, někteří vážně.

Řidič vjel v pátek večer na vánočním trhu v Magdeburku, v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, do davu. Krátce po půlnoci byly potvrzeny dvě oběti – dospělý muž a malé dítě. Informaci potvrdil premiér spolkové země Reiner Haseloff, který dříve nevyloučil, že bilance obětí může stoupnout, protože několik lidí je v kritickém stavu. Zraněno bylo více než šedesát osob. Zadržený řidič, lékař pocházející ze Saúdské Arábie, žije v Německu od roku 2006. Bezpečnostní složky pracují s verzí, že se jednalo o teroristický čin.

Prvního českého prezidenta Václava Havla, který zemřel před třinácti lety, připomene koncert v Národním technickém muzeu nebo projekce archivních filmových záběrů v Knihovně Václava Havla. Češi ale od rána chodí zapalovat svíčky i na Hrádečku, kde měl chalupu, nebo k rodinné hrobce Havlových, kde je pochován. Jeho památku uctili i ústavní činitelé. Prezident Petr Pavel uvedl, že Havlovy nadčasové vize přetrvávají a jsou aktuálnější než kdy jindy.

V pátek to byl přesně rok, co začal v Polsku vládnout kabinet Donalda Tuska. Velký návrat tohoto politika se ovšem neobešel bez kontroverzí. Záhy přistoupil k převzetí moci nad státními médii a voličům slíbil zúčtovat s předchozí vládou strany Právo a spravedlnost (PiS). Řadu svých tehdejších závazků ale dosud nesplnil.

„Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, pot a slzy“ – to jsou známá slova britského premiéra, nobelisty, bojovníka proti nacismu a odpůrce i v současnosti skloňované politiky appeasementu. Od narození britského politika, který svou zemi vedl v průběhu druhé světové války, uplynulo v sobotu přesně sto padesát let. V rozsáhlém průzkumu ho jeho krajané v roce 2002 označili za největšího Brita všech dob.

V Etiopii je v amharštině známá jako Dinkinesh (či Dinkineš), což znamená „jsi překrásná“. Neúplná kostra samice hominida druhu Australopithecus afarensis přezdívaná Lucy, která žila před asi 3,2 miliony let, byla nalezena přesně před 50 lety – 24. listopadu 1974, v etiopské Afarské pánvi v údolí řeky Awaš poblíž vesnice Hadar americkým paleoantropologem Donaldem Johansonem z Clevelandského muzea přírodní historie.

V Činoherní klubu v pražské ulici Ve Smečkách bylo před 35 lety založeno Občanské fórum. Jaká byla role herců a divadelníků během sametové revoluce a proč byl právě Činoherní klub tím místem, kde se udály klíčové události? Jak po 35 letech vidí tento den i to, co mu předcházelo a následovalo, pamětníci, historikové, divadelníci? Na to vzpomínali ve speciálním vysílání Devadesátky ČT24.

Povinné základní vojenské službě v Česku po téměř 140 letech odzvonilo před dvěma desetiletími. Ve světle ruských výhrůžek a imperiálních snah či personálních problémů české armády je však nyní otázka, zda neměla povinná vojna zůstat, opět relevantní. V jiných zemích Evropy ji často obnovují.

Události 17. listopadu 1989 si na Národní třídě v Praze připomínali pamětníci, studenti i rodiny s dětmi. Vpodvečer přítomní zhlédli film Svoboda nás spojuje a v 17:11 vyslechli píseň Modlitba pro Martu. Většina zúčastněných se shodla, že připomínat si události z roku 1989 chodí pravidelně. Na Národní třídu přišla během dne i řada politiků, například prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) nebo šéf ANO Andrej Babiš. Program v metropoli večer vyvrcholil velkým koncertem na Václavském náměstí.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) zhodnotil v Otázkách Václava Moravce společenský a politický vývoj po listopadu 1989. Uvedl také, že se neoznačuje za jediného demokrata ani elitu, zato šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš byl podle něj nomenklaturní kádr, který nikdy nezažil normální život. Fiala považuje svoji vládu za jednu z nejúspěšnějších v historii. Příští volby podle něj rozhodnou, zda bude Česko trvalou součástí Západu.

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.