Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop
2 minuty
Události: Padesát let agentury ESA
Evropská kosmická agentura (ESA) vynesla do vesmíru na raketě Ariane 5 v roce 2021 teleskop Jamese Webba. Přístroj měl hodnotu deseti miliard dolarů (asi 220 miliard korun) a byla to vůbec nejdražší sonda v historii. Tento start se považuje za jeden z největších úspěchů evropské agentury – ale za padesát let svého fungování toho ESA stihla pochopitelně mnohem více.
Evropané třeba jako první vyslali sondu, která obíhala kolem komety – šlo o misi Rosseta a kometu Churyumov-Gerasimenko. O rok později – v roce 2005 – zase přistáli se sondou Huygens nejdál od Země, na největším měsíci Saturnu Titanu. A kosmická agentura, která v pátek 30. května oslavila kulaté narozeniny, pomáhá také technologicky – nejen v kosmu, ale i na Zemi. Například systém Galileo zpřesňuje navigaci, satelity Sentinel zase umožňují detailní sledování zemského povrchu a data z nich mohou pomáhat zemědělcům nebo se zásahy během přírodních katastrof.
3 minuty
Padesát let ESA
Začátek v šedesátých letech
ESA nebyla první evropskou agenturou, která měla studovat vesmír. Už roku 1962 totiž vznikla Evropská organizace pro výzkum vesmíru (ESRO). Založilo ji tehdy deset zemí: Belgie, Británie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. O dva roky později vznikla Evropská organizace pro vývoj nosných raket s podobných programem: 30. května 1975 se tyto instituce sloučily a vznikla ESA.
V současné době má organizace třiadvacet členů – kromě původních z ESRO jsou v ní i Česko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Rumunsko a Slovinsko. Slovensko, Lotyšsko a Litva jsou přidruženými členy, Bulharsko, Kypr, Chorvatsko a Malta mají dohody s ESA o spolupráci.
ESA sídlí v Paříži a zaměstnává přes 2500 lidí. Menší centra má ale v řadě dalších zemí, například Evropské středisko pro astronauty (EAC) je v německém Kolíně nad Rýnem, Středisko ESA pro pozorování Země (ESRIN) ve Frascati u Říma, Evropské vesmírné středisko pro výzkum a technologie (ESTEC) v nizozemském Noordwijku, astronomické středisko (ESAC) u Madridu. Generálním ředitelem agentury je od roku 2021 Rakušan Josef Aschbacher.
55 minut
Hyde Park Civilizace s ředitelem ESA Josefem Aschbacherem
Vlastní rakety i kosmodrom
Agentura disponuje i vlastním kosmodromem, odkud mohou její mise startovat do vesmíru. Je to Guyanské kosmické centrum v Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně. V současné době z něj mohou startovat dva základní druhy raket. Kosmickou flotilu ESA tvoří rakety typu Ariane a Vega, jejichž provoz má na starost francouzská společnost Arianespace. Raketa Ariane 1, která poprvé odstartovala na Štědrý den roku 1979, byla první raketou vyvinutou ESA. Zatím poslední typ, Ariane 6, uskutečnil svou první komerční misi letos v březnu, kdy vynesl na oběžnou dráhu francouzský vojenský satelit CSO-3.
První start Ariane 6 byl původně plánovaný před pěti lety, technické potíže, pandemie covidu-19 a ruská invaze na Ukrajinu ale vedly k opakovaným odkladům. Kvůli potížím byl start prvního komerčního letu rovněž několikrát odložen. Ariane 6 má posílit evropský přístup do vesmíru, o který EU přišla po ukončení letů raket Ariane 5 v roce 2023 a kvůli problémům s menší raketou evropské konstrukce Vega-C, která odstartovala do kosmu po dvouleté pauze opět loni. Díly pro rakety Ariane se vyráběly a vyrábí také v tuzemsku, konkrétně v klatovských firmách Aerotech Czech a ATC Space.
Rozpočet agentury pro rok 2025 je 7,68 miliardy eur (191 miliard korun). Do rozpočtu ESA přispívají všechny členské země, výše jejich příspěvků se vypočítává podle hrubého národního produktu dané země.
Češi v ESA
Česká republika se stala členem ESA v listopadu 2008, ale už předtím přes deset let s agenturou spolupracovala. Česko je také zapojeno do fungování evropského globálního satelitního systému Galileo. Jeho správu zajišťuje Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) sídlící v Praze, která je zároveň jedinou agenturou EU se sídlem v tuzemsku.
Vedle správy Galilea tato agentura sdružuje také řízení všech dalších kosmických programů EU. EUSPA se v září 2012, tehdy ještě pod názvem Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém (GSA), přestěhovala do tuzemské metropole z Bruselu.
V listopadu 2022 ESA představila nový tým astronautů pro vesmírný program, ve kterém je členem záložního týmu je i český stíhací pilot Aleš Svoboda. Ministerstvo dopravy očekává Svobodovu misi k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na přelomu let 2027 a 2028.
Letos v březnu bylo oznámeno, že zakázku na stavbu částí kosmických satelitů pro misi LISA od ESA za více než miliardu korun vyhrály české firmy. V nedávné minulosti se tuzemské společnosti v rámci projektů ESA podílely i na vybavení ISS: dodaly mechanismy pro rozvíjení solárních panelů nebo laserový terminál. Čeští odborníci se podíleli i na přístrojovém vybavení sondy Juice.
Největší úspěchy Evropské kosmické agentury
ESA v minulosti vyslala do kosmu například sondy Giotto na výzkum jádra Halleyovy komety, první evropskou měsíční sondu Smart-1, Venus Express k Venuši či sondu Rosetta a robotický modul Philae, který zkoumal už zmíněnou kometu Čurjumov-Gerasimenko.
Sonda Solar Orbiter, která odstartovala do vesmíru v únoru 2020 z amerického Mysu Canaveral, slouží vědcům k podrobnému zkoumání Slunce. Evropská sonda Juice vyrazila na osmiletou cestu k Jupiteru a jeho ledovým měsícům předloni v dubnu. Celkem ESA vyslala do vesmíru podle vlastních údajů na osm desítek družic.
ESA také spolupracuje s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) na programu Artemis, jehož cílem je vyslat astronauty zpět na Měsíc a vybudovat ministanici na jeho oběžné dráze – takzvanou Lunar Gateway (Měsíční bránu). Americká média dlouhodobě spekulují, že prezident Donald Trump by pod vlivem Elona Muska, zakladatele vesmírné společnosti SpaceX, mohl změnit priority kosmického výzkumu a upřednostnit let na Mars před návratem na Měsíc. Program Artemis je přitom považován za jakýsi odrazový můstek pro budoucí marsovské mise.
