Stovky tisíc galaxií najednou. ESA ukázala první část atlasu vesmíru

Mise Euclid, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), zveřejnila první várku dat. Jsou v nich vidět i snímky na stovky tisíc galaxií různých tvarů a velikostí, které ukazují pohled na jejich uspořádání v nepopsatelně obří kosmické síti.

„Euclid je dokonalý stroj na objevy. Provádí průzkum galaxií v tom nejvelkolepějším měřítku a umožňuje nám zkoumat naši vesmírnou historii a neviditelné síly, které utvářejí náš vesmír,“ komentovala výsledky ředitelka ESA pro vědu, profesorka Carole Mundellová. Cílem tohoto projektu není nic menšího než vytvořit kompletní atlas vesmíru.

Zveřejněná data ukazují první tři mozaiky (na snímcích jsou zobrazeny žlutě) – každá zachycuje malou výseč oblohy. I tento zdánlivě drobný pohled pojímá obrovské množství kosmických objektů: kupy galaxií, aktivní galaktické výdutě, více než 380 tisíc galaxií a pět set možných „gravitačních čoček“:

Nahrávám video
První snímky mise Euclid
Zdroj: ČT24

Na analýze tohoto kyklopského množství dat se podíleli lidští vědci z ESA, ale neobešla by se ani bez významného přispění umělých inteligencí. A to je teprve začátek, to důležité pro vědu totiž teprve začne: tato data totiž představují jakousi obří pokladnici, kterou Euclid odemkl – a kterou teď mohou vědci bezplatně navštěvovat a půjčovat si z ní „artefakty“, které chtějí zkoumat.

Tři pohledy do hlubin kosmu

Euclid si vyhlédl tři oblasti na obloze, kde bude nakonec provádět nejhlubší pozorování v rámci své mise. Za pouhý týden pozorování, kdy byla každá oblast zatím prohlédnuta jednou, zaznamenal 26 milionů galaxií. Nejvzdálenější z nich leží asi 10,5 miliardy světelných let daleko. V následujících letech bude Euclid snímkovat tyto tři oblasti znovu a znovu. Při desítkách pozorování zachytí mnohem více vzdálených galaxií, takže na konci nominální mise v roce 2030 budou výsledky podle ESA monumentální.

Už první zveřejněný pohled na 63 čtverečních stupňů oblohy (což odpovídá ploše více než třísetnásobku Měsíce v úplňku) poskytuje působivý náhled na rozsah velkého kosmického atlasu Euclidu po dokončení mise. Tento atlas bude takto detailně a ve vysoké kvalitě pokrývat třetinu celé oblohy – 14 tisíc čtverečních stupňů.

Očekává se, že Euclid během šesti let pořídí snímky více než 1,5 miliardy galaxií a každý den odešle na Zemi přibližně 100 gigabajtů dat. Takto impozantně velký soubor vytváří neuvěřitelné možnosti objevování, ale také obrovské výzvy, pokud jde o vyhledávání, analýzu a katalogizaci galaxií. Zásadní roli zde hraje pokrok v oblasti algoritmů umělé inteligence v kombinaci s tisíci lidskými dobrovolníky a odborníky z řad občanské vědy.

Tento první katalog, který ESA zveřejnila 19. března, představuje pouhých 0,4 procenta celkového počtu galaxií s podobným rozlišením, jejichž snímky se očekávají za dobu provozu Euklidu.

První snímky zveřejnila tato mise už vloni:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 1 hhodinou

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 23 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...