Stovky tisíc galaxií najednou. ESA ukázala první část atlasu vesmíru

Mise Euclid, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), zveřejnila první várku dat. Jsou v nich vidět i snímky na stovky tisíc galaxií různých tvarů a velikostí, které ukazují pohled na jejich uspořádání v nepopsatelně obří kosmické síti.

„Euclid je dokonalý stroj na objevy. Provádí průzkum galaxií v tom nejvelkolepějším měřítku a umožňuje nám zkoumat naši vesmírnou historii a neviditelné síly, které utvářejí náš vesmír,“ komentovala výsledky ředitelka ESA pro vědu, profesorka Carole Mundellová. Cílem tohoto projektu není nic menšího než vytvořit kompletní atlas vesmíru.

Zveřejněná data ukazují první tři mozaiky (na snímcích jsou zobrazeny žlutě) – každá zachycuje malou výseč oblohy. I tento zdánlivě drobný pohled pojímá obrovské množství kosmických objektů: kupy galaxií, aktivní galaktické výdutě, více než 380 tisíc galaxií a pět set možných „gravitačních čoček“:

Nahrávám video

Na analýze tohoto kyklopského množství dat se podíleli lidští vědci z ESA, ale neobešla by se ani bez významného přispění umělých inteligencí. A to je teprve začátek, to důležité pro vědu totiž teprve začne: tato data totiž představují jakousi obří pokladnici, kterou Euclid odemkl – a kterou teď mohou vědci bezplatně navštěvovat a půjčovat si z ní „artefakty“, které chtějí zkoumat.

Tři pohledy do hlubin kosmu

Euclid si vyhlédl tři oblasti na obloze, kde bude nakonec provádět nejhlubší pozorování v rámci své mise. Za pouhý týden pozorování, kdy byla každá oblast zatím prohlédnuta jednou, zaznamenal 26 milionů galaxií. Nejvzdálenější z nich leží asi 10,5 miliardy světelných let daleko. V následujících letech bude Euclid snímkovat tyto tři oblasti znovu a znovu. Při desítkách pozorování zachytí mnohem více vzdálených galaxií, takže na konci nominální mise v roce 2030 budou výsledky podle ESA monumentální.

Už první zveřejněný pohled na 63 čtverečních stupňů oblohy (což odpovídá ploše více než třísetnásobku Měsíce v úplňku) poskytuje působivý náhled na rozsah velkého kosmického atlasu Euclidu po dokončení mise. Tento atlas bude takto detailně a ve vysoké kvalitě pokrývat třetinu celé oblohy – 14 tisíc čtverečních stupňů.

Očekává se, že Euclid během šesti let pořídí snímky více než 1,5 miliardy galaxií a každý den odešle na Zemi přibližně 100 gigabajtů dat. Takto impozantně velký soubor vytváří neuvěřitelné možnosti objevování, ale také obrovské výzvy, pokud jde o vyhledávání, analýzu a katalogizaci galaxií. Zásadní roli zde hraje pokrok v oblasti algoritmů umělé inteligence v kombinaci s tisíci lidskými dobrovolníky a odborníky z řad občanské vědy.

Tento první katalog, který ESA zveřejnila 19. března, představuje pouhých 0,4 procenta celkového počtu galaxií s podobným rozlišením, jejichž snímky se očekávají za dobu provozu Euklidu.

První snímky zveřejnila tato mise už vloni:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...