Hvězdy

Teleskop Gemini South funguje už 25 let. Tamní astronomové oslavili čtvrtstoletí tím, že vydali nový snímek mlhoviny Motýl. Jde o zatím nejdetailnější fotografii tohoto vzdáleného půvabného objektu, který naznačuje i to, co jednou čeká Slunce.

Věda zná jen tři tělesa, která do Sluneční soustavy přiletěla z míst za jejími hranicemi. Tím zatím posledním je kometa, která se právě dostala na rekordně blízkou vzdálenost ke Slunci, což znamená, že právě nyní se o ní mohou astronomové dozvědět nejvíc. Vedle vědeckého bádání vzbuzuje zájem i mezi záhadology. V minulosti spekulace o kometách vedly i k tragédiím.

Astronomové oznámili, že mají důkazy o existenci velké pevné planety, která by mohla mít na svém povrchu vodu. Leží totiž v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, uvedli vědci.

Obří planetu, která přitahuje více hmoty ze svého okolí než jakékoliv jiné známé těleso ve vesmíru, pozorovali vědci pomocí obřího teleskopu v Jižní Americe.

Při pohledu z boku vypadá Mléčná dráha jako plochý disk. Nová data z kosmického dalekohledu Gaia ale ukazují, že se tento disk vlní, jako by jím něco procházelo.

Astrofyzik Stephen Hawking přišel před půlstoletím s předpovědí, která naznačovala, co se stane, když splynou dvě černé díry. Nejnovější pozorování gravitačních vln to plně potvrdilo.

Vědci poprvé přesně určili okamžik, kdy se kolem hvězdy začaly formovat planety. Sledovali totiž vznik první hmoty, z níž se tato tělesa utvářejí – horké minerály, které v době pozorování právě začínaly tuhnout. Tento objev nejenže představuje první případ, kdy astronomové viděli planetární systém v tak raném stádiu vzniku, ale současně otevírá pomyslné okno do minulosti naší Sluneční soustavy.

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.

Astronomové se stali svědky dramatického konce hvězdy – pomocí teleskopu totiž sledovali důkazy o tom, jak explodovala rovnou dvakrát. Je to poprvé, co vědci mohli zachytit takovou „dvojitou smrt“.

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.

Dvojice evropských družic vytvořila první umělé zatmění Slunce. Letěla v přesné a efektní formaci, kdy jeden satelit zaclonil hvězdu a druhý ji pak přes tento zákryt pozoroval. Experiment poskytl vědcům celé hodiny zatmění na vyžádání.

Díky nově nakloněné dráze kolem Slunce je sonda Solar Orbiter pod vedením Evropské kosmické agentury (ESA) první, která zobrazila sluneční pól mimo rovinu ekliptiky. Jedinečný úhel pohledu sondy Solar Orbiter změní naše chápání magnetického pole Slunce, slunečního cyklu a fungování kosmického počasí, uvádí agentura.

Mléčná dráha a galaxie Andromeda se k sobě v současné době přibližují rychlostí asi sto kilometrů za hodinu. Dosavadní výpočty naznačovaly, že by se ve velmi vzdálené budoucnosti mohly ničivě srazit. Nový výzkum ale naznačil jiný, méně destruktivní osud.

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.

Mise Euclid, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), zveřejnila první várku dat. Jsou v nich vidět i snímky na stovky tisíc galaxií různých tvarů a velikostí, které ukazují pohled na jejich uspořádání v nepopsatelně obří kosmické síti.

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.

S rychlými rádiovými záblesky, takzvanými FRB, si vědci lámou hlavu už dlouho. Teorii o původu těchto nesmírně silných „výbuchů“, které na Zemi přilétají z velmi vzdáleného vesmíru, nyní rozhodil objev astronoma Calvina Leunga. Když vědci našli místo, odkud jím nalezené FRB vycházely, zjistili, že tam není nic, co by něco tak silného mohlo zvládnout vyprodukovat.

Dva tisíce vědců, 300 ústavů, patnáct evropských zemí a k tomu USA, Kanada a Japonsko. To je ve zkratce mise Euclid, jejímž cílem není nic menšího než vytvořit atlas vesmíru. Prvních „pár stránek“ v tomto týdnu zveřejnili vědci z Evropské kosmické agentury (ESA).

O nesmyslnosti a nefunkčnosti astrologie vznikla už celá řada rozsáhlých výzkumů. Letos v létě vyšel další, který ukázal, že astrologové sice mají ve své schopnosti spoustu důvěry, ale reálně nemají lepší výsledky, než jakých by dosáhlo náhodné tipování.

Nebe nad střední Evropou bude tento týden zaplavené spoustou zajímavých kosmických jevů – přičemž většina z nich se bude dát pozorovat pouhým okem. A navíc nebude svítit Měsíc, který jinak tyto zajímavosti svých jasem přebije.

Americký prezident Joe Biden ukázal veřejnosti první vědecký snímek, který pořídil kosmický Webbův dalekohled. Je na něm vidět kupa galaxií ve velmi vzdáleném vesmíru.

Stovky vědců spolupracovaly na přesném změření hmotnosti bosonu W, elementární částice zodpovědné za slabou jadernou sílu. Fyzici teď výsledky zveřejnili – a ke svému překvapení zjistili, že boson je hmotnější, než předpovídá Standardní model částicové fyziky. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Science.

Radioteleskop v Západní Austrálii dokončil rozsáhlé sledování vesmíru, které mělo odhalit případné vyspělé mimozemské technologie. Vědci v rámci tohoto projektu propátrali pomocí citlivých přístrojů část oblohy, kde se nachází nejméně 10 milionů hvězd.