Hvězdy

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.

Mise Euclid, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), zveřejnila první várku dat. Jsou v nich vidět i snímky na stovky tisíc galaxií různých tvarů a velikostí, které ukazují pohled na jejich uspořádání v nepopsatelně obří kosmické síti.

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.

S rychlými rádiovými záblesky, takzvanými FRB, si vědci lámou hlavu už dlouho. Teorii o původu těchto nesmírně silných „výbuchů“, které na Zemi přilétají z velmi vzdáleného vesmíru, nyní rozhodil objev astronoma Calvina Leunga. Když vědci našli místo, odkud jím nalezené FRB vycházely, zjistili, že tam není nic, co by něco tak silného mohlo zvládnout vyprodukovat.

Dva tisíce vědců, 300 ústavů, patnáct evropských zemí a k tomu USA, Kanada a Japonsko. To je ve zkratce mise Euclid, jejímž cílem není nic menšího než vytvořit atlas vesmíru. Prvních „pár stránek“ v tomto týdnu zveřejnili vědci z Evropské kosmické agentury (ESA).

O nesmyslnosti a nefunkčnosti astrologie vznikla už celá řada rozsáhlých výzkumů. Letos v létě vyšel další, který ukázal, že astrologové sice mají ve své schopnosti spoustu důvěry, ale reálně nemají lepší výsledky, než jakých by dosáhlo náhodné tipování.

Nebe nad střední Evropou bude tento týden zaplavené spoustou zajímavých kosmických jevů – přičemž většina z nich se bude dát pozorovat pouhým okem. A navíc nebude svítit Měsíc, který jinak tyto zajímavosti svých jasem přebije.

Americký prezident Joe Biden ukázal veřejnosti první vědecký snímek, který pořídil kosmický Webbův dalekohled. Je na něm vidět kupa galaxií ve velmi vzdáleném vesmíru.

Stovky vědců spolupracovaly na přesném změření hmotnosti bosonu W, elementární částice zodpovědné za slabou jadernou sílu. Fyzici teď výsledky zveřejnili – a ke svému překvapení zjistili, že boson je hmotnější, než předpovídá Standardní model částicové fyziky. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Science.

Radioteleskop v Západní Austrálii dokončil rozsáhlé sledování vesmíru, které mělo odhalit případné vyspělé mimozemské technologie. Vědci v rámci tohoto projektu propátrali pomocí citlivých přístrojů část oblohy, kde se nachází nejméně 10 milionů hvězd.

Astronomka Olga Marjevová obdrží Prémii Jana Friče, kterou Astronomický ústav Akademie věd ČR uděluje mladým vědcům za mimořádné výsledky v oboru. Marjevová zkoumá masivní hvězdy v pozdních stadiích vývoje, ocenění převezme 20. ledna v Ondřejově. O ocenění informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu.