Sonda nabízí zcela nový pohled na Slunce

Nahrávám video

Díky nově nakloněné dráze kolem Slunce je sonda Solar Orbiter pod vedením Evropské kosmické agentury (ESA) první, která zobrazila sluneční pól mimo rovinu ekliptiky. Jedinečný úhel pohledu sondy Solar Orbiter změní naše chápání magnetického pole Slunce, slunečního cyklu a fungování kosmického počasí, uvádí agentura.

Země, všechny ostatní planety i družice obíhají kolem Slunce po ploché dráze, která se nazývá rovina ekliptiky. A všechny snímky Slunce, které kdy lidé viděli, měly něco společného – ukazovaly naši hvězdu „z boku“, tedy z této roviny ekliptiky, z okolí slunečního rovníku. Jenže evropská sonda Solar Orbiter nedávno změnila svou dráhu tak, že tuto rovinu opustila. A díky tomu teď lidstvu ukázala Slunce, jak ho doposud nespatřilo.

Na videu v úvodu článku je porovnaný pohled sondy Solar Orbiter (žlutě) s pohledem ze Země (šedě), a to z 23. března 2025. V té době Solar Orbiter pozoroval Slunce pod úhlem 17° pod slunečním rovníkem, což stačilo, aby přímo viděl jižní pól Slunce. A to ještě není vše: sonda bude svou oběžnou dráhu ještě více naklánět, takže se jí nejlepší výhledy teprve naskytnou.

„Odhalili jsme vůbec první pohled lidstva na sluneční pól,“ komentovala výsledek vědecká ředitelka ESA, profesorka Carole Mundellová. „Slunce je naší nejbližší hvězdou, dárkyní života a potenciálním narušitelem moderních vesmírných a pozemních energetických systémů, takže je nezbytné, abychom pochopili, jak funguje, a naučili se předvídat jeho chování. Tyto nové unikátní pohledy z naší mise Solar Orbiter jsou začátkem nové éry sluneční vědy.“

Slunce známé i neznámé

Sonda je vybavena několika špičkovými přístroji, které může na Slunce namířit. Každý pozoruje hvězdu jiným způsobem, a tak o ní zjistí něco jiného, čehož vědci využívají k tomu, aby při jednom přeletu odhalili o chování Slunce co nejvíc. „Nevěděli jsme, co přesně od těchto prvních pozorování očekávat – sluneční póly jsou doslova terra incognita,“ uvedl profesor Sami Solanki, který vede tým jednoho z těchto zařízení.

Zatímco jeden přístroj snímá Slunce ve viditelném světle a mapuje jeho povrchové magnetické pole, další ho zachycuje v ultrafialovém světle a odhaluje tak teplotu plynu ve vnější atmosféře Slunce, koróně. A do třetice, poslední z aparátů zachycuje světlo pocházející z různých teplot nabitého plynu nad povrchem Slunce, čímž odhaluje různé vrstvy sluneční atmosféry.

Pohledy různých přístrojů ze sondy Solar Orbiter na Slunce
Zdroj: ESA

„Porovnáním a analýzou vzájemně se doplňujících pozorování provedených těmito třemi zobrazovacími přístroji se můžeme dozvědět, jak se pohybuje materiál ve vnějších vrstvách Slunce. To může odhalit nečekané vzorce, jako jsou polární víry (vířící plyn) podobné těm, které lze pozorovat kolem pólů Venuše a Saturnu,“ popisuje ESA smysl těchto pozorování.

Slunce je klíčové pro existenci života na Zemi, proto je jeho výzkum zásadní: čím více informací o něm bude věda mít, tím lépe může předvídat například erupce, jež by mohly ohrozit elektroniku, družice na oběžné dráze nebo třeba přenosovou soustavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 1 mminutou

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 17 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 20 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
včera v 10:14‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
včera v 08:55‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.