Sluneční sonda Solar Orbiter se přiblížila rekordně blízko naší hvězdě a pořídila při tom záběry, které ji ukazují v doposud neviděném detailu.
Sluneční výheň v unikátním detailu. Sonda Solar Orbiter pořídila úchvatné záběry
Mise Solar Orbiter, kterou vede evropská vesmírná agentura ESA se 12. října dostala ke Slunci na vzdálenost pouhých 29 procent vzdálenosti Země od Slunce. O den později získala záběry sluneční koróny – s nejvyšším rozlišením, jaké kdy jakýkoli přístroj dokázal pořídit.
Každý jeden pixel na tomto videu pokrývá 105 kilometrů povrchu Slunce. To znamená, že kdyby se tento přístroj díval na Zemi z této vzdálenosti, celá naše planeta by měla rozlohu pouhých 120 pixelů. A to znamená, že by se na tento snímek vešlo 17 Zemí vedle sebe.
Sluneční počasí
Sluneční koróna je vnější atmosféra naší hvězdy. Video ji ukazuje ve velmi klidném stavu – je téměř statická, objevují se na ní jen drobné změny – drobné samozřejmě v kontextu obřích rozměrů snímku. Koróna se označuje jako klidná, když je v ní malá znatelná sluneční aktivita, jako jsou erupce nebo výrony koronální hmoty.
Přesto je tam aktivita jasně vidět: elektricky nabitý plyn, známý jako plazma, je zde v neustálém pohybu, řízeném a urychlovaném změnami magnetického pole Slunce. Oblouky jasného plazmatu na videu jsou udržované smyčkami magnetismu, které vystupují do koróny z nitra Slunce.
Slunce se v současné době připravuje na vrchol své aktivity, takzvané sluneční maximum, které nastane v roce 2025. Pohledy na klidnou korónu tak budou v příštích letech pravděpodobně stále vzácnější.
Nejen hezká podívaná
Video je sice nesmírně působivé, ale pro vědce představuje především důležitý zdroj informací – v koróně totiž vzniká takzvaný sluneční vítr. Tento proud nabitých částic prochází Sluneční soustavou a má na ni, a tedy i na Zemi významný vliv. Vědci ale zatím neznají přesný mechanismus, jak k tomu dochází; zkoumání tohoto jevu je pro sluneční fyziky klíčovým tématem a jedním z hlavních vědeckých cílů sondy Solar Orbiter.
Solar Orbiter