Sluneční sonda Solar Orbiter se přiblížila rekordně blízko naší hvězdě a pořídila při tom záběry, které ji ukazují v doposud neviděném detailu.
Mise Solar Orbiter, kterou vede evropská vesmírná agentura ESA se 12. října dostala ke Slunci na vzdálenost pouhých 29 procent vzdálenosti Země od Slunce. O den později získala záběry sluneční koróny – s nejvyšším rozlišením, jaké kdy jakýkoli přístroj dokázal pořídit.
Každý jeden pixel na tomto videu pokrývá 105 kilometrů povrchu Slunce. To znamená, že kdyby se tento přístroj díval na Zemi z této vzdálenosti, celá naše planeta by měla rozlohu pouhých 120 pixelů. A to znamená, že by se na tento snímek vešlo 17 Zemí vedle sebe.
Sluneční počasí
Sluneční koróna je vnější atmosféra naší hvězdy. Video ji ukazuje ve velmi klidném stavu – je téměř statická, objevují se na ní jen drobné změny – drobné samozřejmě v kontextu obřích rozměrů snímku. Koróna se označuje jako klidná, když je v ní malá znatelná sluneční aktivita, jako jsou erupce nebo výrony koronální hmoty.
Přesto je tam aktivita jasně vidět: elektricky nabitý plyn, známý jako plazma, je zde v neustálém pohybu, řízeném a urychlovaném změnami magnetického pole Slunce. Oblouky jasného plazmatu na videu jsou udržované smyčkami magnetismu, které vystupují do koróny z nitra Slunce.
Slunce se v současné době připravuje na vrchol své aktivity, takzvané sluneční maximum, které nastane v roce 2025. Pohledy na klidnou korónu tak budou v příštích letech pravděpodobně stále vzácnější.
Nejen hezká podívaná
Video je sice nesmírně působivé, ale pro vědce představuje především důležitý zdroj informací – v koróně totiž vzniká takzvaný sluneční vítr. Tento proud nabitých částic prochází Sluneční soustavou a má na ni, a tedy i na Zemi významný vliv. Vědci ale zatím neznají přesný mechanismus, jak k tomu dochází; zkoumání tohoto jevu je pro sluneční fyziky klíčovým tématem a jedním z hlavních vědeckých cílů sondy Solar Orbiter.
