Kosmická sonda

Indické robotické vozítko dokončilo svou plánovanou projížďku po měsíčním povrchu a bylo uvedeno do spánkového režimu. Stalo se tak necelé dva týdny poté, co se indické misi jako první na světě podařilo přistát poblíž neprobádaného jižního pólu Měsíce. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Indickou organizaci pro výzkum vesmíru (ISRO). Zda po uplynutí lunární noci rover procitne, se neví.

Z indického kosmodromu Šríharikóta odstartovala raketa PSLV, která nese do vesmíru první indickou sondu Áditja-L1 určenou k pozorování Slunce. Jejím úkolem bude studovat sluneční vítr. Na místo určení by měla dorazit zhruba za čtyři měsíce. Indie sondu vyslala jen několik dní poté, co její mise jako první na světě přistála poblíž neprobádaného jižního pólu Měsíce.

Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) pořídila snímky, které odhalily na povrchu Měsíce zcela nový kráter. Protože se jeho souřadnice shodují s těmi, kam mohl dopadnou ruský modul Luna 25 při svém neúspěšném pokusu o přistání 21. srpna, předpokládá NASA, že našla místo dopadu.

Ruský lunární modul Luna-25 „po nárazu do povrchu Měsíce přestal existovat“ poté, co se vymkl kontrole a dostal na nepropočtenou oběžnou dráhu, oznámila v neděli podle agentury RIA Novosti ruská vesmírná agentura Roskosmos. Zpráva přišla den poté, co Roskosmos ohlásil „nestandardní situaci“ při manévrech před přistáním, která nastala v sobotu ve 14:10 moskevského času (13:10 SELČ). Operátoři s modulem ztratili spojení o 47 minut později.

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) se snaží zachytit signál sondy Voyager 2, se kterou před více než týdnem ztratil kontakt. Loď vzdálená miliardy kilometrů od Země je bez spojení od chvíle, co řídící centrum omylem vyslalo chybný příkaz. Ten posunul anténu sondy tak, že se s ní teď nedá spojit.

Z indického kosmodromu v pátek odstartovala raketa s tamní sondou Čandrájan-3, která letí k Měsíci. Dorazit by tam měla 23. srpna. Pokud bude přistání sondy na Měsíci úspěšné, stane se Indie teprve čtvrtou zemí, která to dokázala, informoval server BBC. Podle tamní vesmírné agentury ISRO byl start úspěšný a raketa se dostala na oběžnou dráhu Země.

Až k Měsíci své sondy vyslalo zatím jen devět zemí, připojit by se k nim mohlo i Česko. Měla by to být zároveň ta největší a nejtěžší sonda, kterou kdy Česká republika do vesmíru poslala. Kosmický projekt s názvem LVICE2 nyní úspěšně dokončil přípravnou fázi a odborníci čekají na rozhodnutí o penězích. Na financování by se měly podílet Evropská kosmická agentura a resort dopravy.

Svět už zná text básně, která poputuje vyrytá na sondě NASA k Jupiterově měsíci Europa. Složila ji Ada Limónová. Její verše reflektují, jak si i vzdálené věci mohou být podobné. Vzkazy do dalekého vesmíru lidstvo neposílá poprvé. Astronomové s tím začali už v sedmdesátých letech. Tehdy ale šlo o poselství pro mimozemské civilizace.

Blesky na Jupiteru se svou povahou podobají pozemským, ukazují nová data sondy Juno. Studii mezinárodního týmu pod vedením vědců z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty UK vydal časopis Nature Communications.

Japonská společnost iSpace ztratila s modulem Hakuto-R kontakt v předpokládané době dosednutí na povrch Měsíce, informoval generální ředitel firmy. Pokus o první komerční přistání na Měsíci tak nejspíš selhal. Úterní manévr byl naplánován na 18:40 SELČ. Hakuto-R kroužil na oběžné dráze kolem Měsíce od března a 2,3 metru vysoký modul měl přistát v kráteru Atlas.

Nekonečné rudé pláně, rozložité vulkány, pozůstatky dávných řek a jezer i krátery po dopadu meteoritů si lze do detailu prohlédnout na nové globální mapě Marsu, kterou vytvořili odborníci ze Spojených arabských emirátů (SAE). Mapa se skládá z více než tří tisíc snímků, které pořídily přístroje sondy Amal (Naděje).

V pátek z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala raketa Ariane 5 s obří sondou Juice, která se tak vydala na osm let dlouhou cestu k Jupiteru. Úkolem sondy je kromě zkoumání systému největší planety Sluneční soustavy také prostudovat trojici jejích ledových měsíců: Callisto, Europu, a zejména největší měsíc Ganymedes. Mimo jiné se pokusí zjistit, jestli se na nich může vyskytovat život. Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) se podíleli i čeští vědci.

Sluneční sonda Solar Orbiter se přiblížila rekordně blízko naší hvězdě a pořídila při tom záběry, které ji ukazují v doposud neviděném detailu.

Agentura NASA odhalila led v kráteru na Marsu nedaleko rovníku. Jeho přítomnost v těchto místech může být rozhodující pro misi člověka na planetu, uvedla agentura.

Země má své planetární obránce i ochránce. Mezi ty, kdo ji chrání, patří i mladá vědkyně Chelsi Cassillyová, která pracuje pro NASA v soukromé společnosti Jacobs Space Exploration Group. Jejím úkolem je připravit budoucí vesmírné mise na neviditelné nebezpečí.

Malý měsíc Dimorphos, do kterého na konci září cíleně narazila sonda americké vesmírné agentury NASA v rámci mise planetární obrany, za sebou nyní vleče tisíce kilometrů dlouhý pás úlomků. Výjev, na kterém Dimorphos vypadá jako kometa s dlouhým chvostem, zachytili astronomové teleskopem v Chile.

Vědci se pokusili vysvětlit záhadu bouří na Jupiteru. Nový výzkum chce odpovědět na otázku, jak je možné, že tamní obrovské cyklony vydrží bez větších změn celé roky.

Sonda DART americké vesmírné agentury NASA trefila v noci na úterý podle plánu měsíc planetky Didymos. Tento asteroid žádné nebezpečí pro Zemi nepředstavoval, šlo jen o experiment. Zda a jak se podařilo změnit jeho trajektorii, zjistí ale NASA až za několik dnů nebo týdnů. S analýzou některých dat získaných po nárazu sondy DART pomohou i vědci z Česka.

Americká sonda Voyager 1 dosáhla při výzkumu vesmíru, a zejména vzdálených oblastí Sluneční soustavy řady prvenství, mezi které patří i to, že 25. srpna 2012 opustila jako první člověkem vyrobené těleso heliosféru. Do kosmu stroj zamířil před 45 lety – 5. září 1977.

Sonda Voyager 2 je skoro dvacet miliard kilometrů daleko od Země a vědcům slouží přesně pětačtyřicet let. Během své cesty mimo jiné zblízka prozkoumala dvě nejvzdálenější planety Sluneční soustavy, Uran a Neptun. Data ze své vesmírné plavby posílá dodnes.

Americké robotické vozítko Curiosity před deseti lety, 6. srpna 2012, přistálo v Galeově kráteru poblíž rovníku Marsu a na planetě od té doby zkoumá povrch a hledá stopy po současném nebo minulém mikrobiálním životě. Během své mise učinil rover několik důležitých objevů. Vědci například na základě rozborů získaných údajů došli k závěru, že existují přímé důkazy o dávné existenci jezer, v nichž mohl být mikrobiální život.

Z mysu Canaveral na americké Floridě odstartovala první jihokorejská sonda, která míří k Měsíci. Podle světových agentur ji vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX a k cíli má dorazit v prosinci. Její mise je prvním krokem Jižní Koreje v průzkumu Měsíce. Družice poháněná solární energií se bude pohybovat kolem Měsíce, kde bude přinejmenším rok shromažďovat různá data a zkoumat místa pro budoucí přistání, napsala agentura AP.

Před padesáti lety, 22. července 1972, na Venuši měkce přistál přistávací modul Veněra 8. Sonda se úspěšně dostala k planetě a na její povrch vysadila přistávací pouzdro s vědeckými přístroji. Pro měření úrovně osvětlení na povrchu Venuše byl přistávací modul vybaven fotometrem IOV-72. Modul přistál na osvětlené straně planety.

Podobně jako není kouře bez ohně, nemůže se na Měsíci vyskytovat voda, aniž by tam byl hydroxyl. A čínští vědci teď právě tuto molekulu nejen našli, ale i určili její původ.