Odstartovala sonda Juice. Poletí osm let k Jupiteru, prozkoumá planetu i její měsíce

2 minuty
Sonda Juice vyrazila na cestu k Jupiteru
Zdroj: ČT24

V pátek z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala raketa Ariane 5 s obří sondou Juice, která se tak vydala na osm let dlouhou cestu k Jupiteru. Úkolem sondy je kromě zkoumání systému největší planety Sluneční soustavy také prostudovat trojici jejích ledových měsíců: Callisto, Europu, a zejména největší měsíc Ganymedes. Mimo jiné se pokusí zjistit, jestli se na nich může vyskytovat život. Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) se podíleli i čeští vědci.

Páteční start byl odložený – původně měla mise odstartovat už ve čtvrtek, ale nebylo to možné kvůli bleskům. V pátek už vše proběhlo v naprostém pořádku.

5 minut
Martin Lulák hovořil o startu evropské sondy Juice k Jupiteru
Zdroj: ČT24

Sonda se od nosné rakety oddělí asi půl hodiny po startu. Následně se po několika dnech rozvinou obří solární panely o rozloze 85 metrů čtverečních, které zajišťují napájení vědeckých přístrojů a služebních systémů. Juice v prvních fázích své cesty několikrát obletí Zemi, Měsíc a Venuši, které využije ke gravitačnímu manévru. Ten jí poskytne rychlost potřebnou k dosažení Jupiteru. V okolí naší planety se bude pohybovat až do roku 2029.

Očekává se, že v letech 2031 až 2034 začne plnit hlavní cíl své mise, tedy průzkum Jupiterovy soustavy a jeho tří měsíců, kolem kterých proletí až 35krát. V roce 2035 se pak ustanoví na orbitě Ganymeda, největšího měsíce Sluneční soustavy. Dopadem na jeho povrch svou misi zakončí.

Ariane 5 nese do vesmíru šestitunový náklad – kromě sondy vážící 2,4 tuny s sebou přepravuje i 3,6 tuny paliva, které Juice využije pro gravitační manévry u Země, Měsíce a Venuše i pro uvedení na oběžnou dráhu Jupiteru a Ganymedu. Na palubě sondy je deset přístrojů, jejichž úkolem je prozkoumat vše od Jupiteru a jeho okolí po oceány uvězněné hluboko pod povrchem měsíců. Sonda bude se Zemí komunikovat pomocí antény o průměru 2,5 metru.

Vědci ESA uvedli, že cílem mise není najít na ledových měsících život. Juice se bude snažit zjistit, zda na nich život mohl nebo může existovat. Bližší zkoumání by pak lidstvo čekalo v závislosti na výsledcích mise Juice v následujících dekádách.

Vizualizace startu mise Juice
Zdroj: ESA

Desítky miliard na výzkum Jupiteru

Evropská kosmická agentura na projektu pracuje už od začátku minulého desetiletí, mise vyšla na zhruba 1,6 miliardy eur (37,6 miliardy korun). Na vývoji a testování sondy a zařízení se podle ESA podílelo přes dva tisíce lidí z 23 zemí včetně českých vědců.

„Týden po startu nás čeká intenzivní práce spojená s řízeným vyklápěním měřicích antén. Během letu k Jupiteru pak plánujeme pomocí našeho přístroje detekovat dopady kosmického prachu na sondu, a tak přispět k výzkumu jeho výskytu, především v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem,“ uvedl Ondřej Santolík, vedoucí českého výzkumného týmu z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Ústav pracoval na zařízení pro výzkum radiových a plazmových vln v prostředí Jupiteru.

Do přípravy mise Juice se zapojili také vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, kteří pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku sondy. Na projektu se podíleli také vědci z Astronomického ústavu AV ČR, kteří sestrojili prototyp speciálního napájecího zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruskou Achillovou patou je přístup k moři, říká Tim Marshall

Donald Trump se nedívá do map, když se rozhoduje o tom, co bude dělat, říká geograf, spisovatel a bývalý zahraniční zpravodaj Tim Marshall. „Myslím si, že jeho pohled na svět je specifický a že skupina lidí, kteří říkají, že Amerika má být opět skvělá, má svoje ideology a analytiky. A ti se na mapu dívají a přemýšlejí nad tím, co dělají,“ řekl v Hyde Parku Civilizace.
před 4 hhodinami

Vesmír možná leží uvnitř černé díry, naznačuje studie

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je na oběžné dráze teprve tři a půl roku, ale už upravil poznání lidstva rovnou v několika směrech. Podle nové studie vědců z Kansaské státní univerzity teď ale jeho pozorování naznačují něco velmi zvláštního – že se náš vesmír možná nachází uvnitř černé díry.
před 4 hhodinami

Masivní solární farmy by mohly přinést do pouští déšť, tvrdí výzkum

Dostatečně velké fotovoltaické elektrárny mohou ovlivňovat klima ve svém okolí. Podle studie německých vědců by se toho dalo využít pro vyvolávání dešťů, které by zavlažily pouště Arabského poloostrova.
před 6 hhodinami

Předkové lidí byli vynalézaví, ukazuje nález nástrojů starých 1,5 milionu let

Soubor nástrojů objevených v Tanzanii a vyrobených před 1,5 milionu let z kostí slonů a hrochů označují vědci za technologický průlom pro lidskou evoluční linii. Jde podle nich o důkaz systematické výroby z jiného materiálu než kamene u předchůdce lidí, konkrétně člověka vzpřímeného (Homo erectus), napsala agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Vědci testují možnost výroby energie z rotace Země

Trojice amerických vědců si myslí, že by se z rotace planety Země dala získávat volná energie. Otestovali už první přístroj, který by to podle nich měl umět.
včera v 08:00

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
22. 3. 2025

Slintavka a kulhavka se šíří větrem na kilometry. Pro člověka hrozbou přímo není

Česká republika uzavírá hranice před slovenským dobytkem. Důvodem je výskyt kulhavky a slintavky, která se tam rozšířila po více než padesáti letech. Tato nemoc sice nepředstavuje větší hrozbu pro člověka, ale může způsobit obrovské ekonomické a také ekologické škody.
21. 3. 2025

Jako supermigréna. Cluster headache je krutá bolest, o které se téměř nemluví

Hlava občas bolí každého. Někdy z přepracovanosti, jindy z přemíry alkoholu – ale u nečekaně velkého množství lidí se jedná o zdravotní problém. Lékaři rozlišují asi dvě stovky bolestí hlavy; tou nejznámější je migréna, není ale tou nejhorší. Nejbolestivější je cluster headache, česky též klastrová bolest hlavy, která se připomíná každý rok 21. března. Jarní rovnodennost má u této diagnózy symbolizovat naději přicházející s kratší délkou noci.
21. 3. 2025
Načítání...