V pátek z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala raketa Ariane 5 s obří sondou Juice, která se tak vydala na osm let dlouhou cestu k Jupiteru. Úkolem sondy je kromě zkoumání systému největší planety Sluneční soustavy také prostudovat trojici jejích ledových měsíců: Callisto, Europu, a zejména největší měsíc Ganymedes. Mimo jiné se pokusí zjistit, jestli se na nich může vyskytovat život. Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) se podíleli i čeští vědci.
Páteční start byl odložený – původně měla mise odstartovat už ve čtvrtek, ale nebylo to možné kvůli bleskům. V pátek už vše proběhlo v naprostém pořádku.
Sonda se od nosné rakety oddělí asi půl hodiny po startu. Následně se po několika dnech rozvinou obří solární panely o rozloze 85 metrů čtverečních, které zajišťují napájení vědeckých přístrojů a služebních systémů. Juice v prvních fázích své cesty několikrát obletí Zemi, Měsíc a Venuši, které využije ke gravitačnímu manévru. Ten jí poskytne rychlost potřebnou k dosažení Jupiteru. V okolí naší planety se bude pohybovat až do roku 2029.
Očekává se, že v letech 2031 až 2034 začne plnit hlavní cíl své mise, tedy průzkum Jupiterovy soustavy a jeho tří měsíců, kolem kterých proletí až 35krát. V roce 2035 se pak ustanoví na orbitě Ganymeda, největšího měsíce Sluneční soustavy. Dopadem na jeho povrch svou misi zakončí.
Ariane 5 nese do vesmíru šestitunový náklad – kromě sondy vážící 2,4 tuny s sebou přepravuje i 3,6 tuny paliva, které Juice využije pro gravitační manévry u Země, Měsíce a Venuše i pro uvedení na oběžnou dráhu Jupiteru a Ganymedu. Na palubě sondy je deset přístrojů, jejichž úkolem je prozkoumat vše od Jupiteru a jeho okolí po oceány uvězněné hluboko pod povrchem měsíců. Sonda bude se Zemí komunikovat pomocí antény o průměru 2,5 metru.
Vědci ESA uvedli, že cílem mise není najít na ledových měsících život. Juice se bude snažit zjistit, zda na nich život mohl nebo může existovat. Bližší zkoumání by pak lidstvo čekalo v závislosti na výsledcích mise Juice v následujících dekádách.
Desítky miliard na výzkum Jupiteru
Evropská kosmická agentura na projektu pracuje už od začátku minulého desetiletí, mise vyšla na zhruba 1,6 miliardy eur (37,6 miliardy korun). Na vývoji a testování sondy a zařízení se podle ESA podílelo přes dva tisíce lidí z 23 zemí včetně českých vědců.
„Týden po startu nás čeká intenzivní práce spojená s řízeným vyklápěním měřicích antén. Během letu k Jupiteru pak plánujeme pomocí našeho přístroje detekovat dopady kosmického prachu na sondu, a tak přispět k výzkumu jeho výskytu, především v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem,“ uvedl Ondřej Santolík, vedoucí českého výzkumného týmu z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Ústav pracoval na zařízení pro výzkum radiových a plazmových vln v prostředí Jupiteru.
Do přípravy mise Juice se zapojili také vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, kteří pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku sondy. Na projektu se podíleli také vědci z Astronomického ústavu AV ČR, kteří sestrojili prototyp speciálního napájecího zdroje.
