Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
Íránská média v pátek kolem poledne SELČ informovala, že Izrael podnikl nový útok na zařízení pro obohacování uranu v íránském Natanzu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl následně hlášen požár. Po 14:00 SELČ pak izraelská armáda uvedla, že dokončila údery na íránské rakety země-země. Tento typ střel by Írán mohl použít pro odvetu. Izraelská armáda sdělila, že v posledních hodinách zničila desítky odpalovacích zařízení raket země-země a další infrastrukturu nutnou pro obsluhu těchto zbraní.
Po 18:00 SELČ však Izrael uvedl, že jeho armáda dál útočí na íránská zařízení pro odpaly raket a dronů – v Teheránu a jeho okolí zněly podle médií výbuchy. Podle agentury Reuters se pár minut před 20:30 SELČ rozezněly výbuchy také na území židovského státu, kam Teherán vyslal sto padesát raket. Izraelské úřady hlásily několik lehce zraněných osob. Podle izraelských médií byly také poškozeny některé budovy v Tel Avivu.
V akci byly dvě stovky letounů
Noční útok přitom přišel na pozadí rostoucího napětí ohledně íránského jaderného programu. Podle zdroje agentury Reuters Izrael provedl desítky úderů v různých částech Íránu. Podle Netanjahua budou izraelské údery „pokračovat tak dlouho, jak bude zapotřebí k odstranění hrozby“. Na operaci se podílelo dvě stě letounů izraelského letectva, které na přibližně sto cílů shodily přes 330 kusů munice.
Všichni izraelští piloti, kteří se podíleli na nočním útoku na Írán, se bezpečně vrátili, uvedl později izraelský vojenský činitel podle agentury Reuters. „Poškozena byla podzemní část objektu (v Natanzu). Tato část obsahuje víceúrovňovou halu s centrifugami, místnosti s elektrickými zařízeními a další podpůrnou infrastrukturu,“ uvedla armáda v prohlášení. Cílem úderu byla podle ní také další infrastruktura zajišťující provoz zařízení a sloužící Íránu při jeho úsilí získat jaderné zbraně.
„Izrael cílil jednak na jaderné zařízení v Natanzu, což je město zhruba dvě stě kilometrů jižně od Teheránu, kde se nachází jedno z klíčových středisek íránského jaderného programu, zároveň cílil přímo na Teherán,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Íránská státní televize krátce po útocích tvrdila, že jaderné zařízení v Natanzu bylo při útoku několikrát zasaženo. Íránský jaderný úřad uvedl, že tam jsou škody, oběti hlášeny nejsou. Známky kontaminace úřad nezjistil.
Také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že úroveň radiace v Natanzu se po izraelských útocích nezvýšila a je v normě. MAAE rovněž dodala, že jaderná elektrárna v Búšehru terčem izraelského útoku nebyla. V pátek večer šéf MAAE Rafael Grossi na základě informací od Íránu sdělil, že nadzemní část provozu v Natanzu byla zcela zničena. Dalšími dvěma jadernými provozy, které izraelské útoky zasáhly, jsou podle něho zařízení Isfahán a Fordo.
Podle izraelských zpravodajských serverů se do operace paralelně zapojili také agenti izraelské tajné služby Mosad, kteří přímo na íránském území provedli sabotážní akce zaměřené na systémy protivzdušné obrany a infrastrukturu raket dlouhého doletu.
Útok zabil velitele revolučních gard a náčelníka generálního štábu
Při úderech bylo podle médií zasaženo velitelství revolučních gard v Teheránu, kde následně propukl požár. Revoluční gardy potvrdily, že při útoku byl zabit jejich velitel Salámí, a pohrozily Izraeli, že za útok zaplatí vysokou cenu. „Útok byl proveden s plným vědomím a podporou zlovolných vládců v Bílém domě a teroristického režimu USA,“ uvádí se v prohlášení gard.
Íránské vedení už jmenovalo Salámího nástupce, stal se jím Mohammad Pakpúr. Ten poté pohrozil Izraeli, že se pro něj brzy otevřou „brány do pekla“ za útok. „Při odplatě za prolitou krev našich velitelů, vědců a občanů se brzy otevřou brány do pekla pro režim vraždící děti,“ uvedl nový náčelník revolučních gard.
Podle izraelské státní televize byl zabit i náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí. „Íránská média také uvádějí, že kriticky byl zraněn Alí Šamchání, což je poradce ajjatoláha Chameneího a dlouholetý generál, který zastával četné vojenské a politické funkce v rámci íránského režimu,“ doplnil Borek.
O život přišli íránští velitelé i vědci
Při izraelském útoku bylo zabito také nejméně dvacet vysoce postavených íránských velitelů včetně šéfa vzdušných sil revolučních gard Amíra Alího Hádžízádího. S odvoláním na dva nejmenované zdroje o tom v pátek kolem poledne informovala agentura Reuters. Izraelská armáda potvrdila, že Hádžízádí byl zabit společně s nejvyšším velením íránských revolučních gard. Podle izraelských zdrojů bylo zabito rovněž nejméně šest íránských vědců podílejících se na íránském jaderném programu.
Při izraelských úderech na obytné čtvrti v Teheránu zemřelo 78 lidí a přes tři sta lidí bylo zraněno, informoval v první zveřejněné bilanci íránský server Nournews. Dalších osm lidí zahynulo podle místních úřadů v provincii Východní Ázerbájdžán na severu země, píše agentura AFP. V pátek večer média informovala o nárůstu počtu zabitých Íránců na 96. Údaje není možné potvrdit z nezávislých zdrojů.
Izrael: Írán by mohl mít bomby v řádu dní
Izrael už řadu let varuje, že nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň. Írán sice tvrdí, že takové ambice nemá, ale tamní představitelé opakovaně naznačovali, že by ji vyrobit mohl. „Podle Izraele Írán má kapacitu na to, v krátké době – bavíme se o dnech – vyrobit zhruba patnáct jaderných bomb, a Izrael proto označuje svou akci jako nezbytnou,“ dodal blízkovýchodní zpravodaj ČT. „Netanjahu dokonce řekl, že toto je operace, která je rozhodující v izraelských dějinách.“
Izraelský prezident Jicchak Herzog prohlásil, že Izrael spustil cílenou operaci, aby zneškodnil bezprostřední a existenční hrozbu pro svůj lid. Dodal, že Izrael má přirozené právo a povinnost se bránit, což bude i nadále činit se vší rozhodností.
Íránská odveta
Izrael se během dne připravoval na íránskou odvetu. Teherán už na židovský stát vyslal přes sto dronů. Okolo 20:00 SELČ pak vypálil ve třech salvách rakety. Podle odhadu izraelské armády jich bylo přibližně 150, informují média. Na jejich zneškodňování se podle zdrojů serveru Axios spolu s Izraelci podílely Spojené státy. V Izraeli nyní platí nouzový stav a občané musejí dodržovat pokyny úřadů.
Izraelská armáda v pátek odpoledne uvedla, že zřejmě odrazila íránské drony a tvrdila, že má situaci pod kontrolou. Podle portálu The Times of Israel (ToI) není jasné, zda se obraně podařilo zničit všech asi sto dronů. Íránská polooficiální agentura Fars navíc s odvoláním na bezpečnostní zdroje odmítla tvrzení Izraele o vypuštění dronů.
Írán rovněž uzavřel svůj vzdušný prostor a íránské vedení svolalo okamžitou schůzku bezpečnostních špiček. Íránský nejvyšší duchovní Chameneí v prohlášení zveřejněném státní agenturou IRNA pohrozil Izraeli tvrdým trestem a zároveň potvrdil smrt několika vrchních vojenských představitelů a vědců.
„Sionistický režim dnes ráno rozpoutal svůj zlý a krvavý zločin proti Íránu a odhalil svou podlou povahu. Tímto útokem si sionistický režim připravil hořký osud,“ uvedl Chameneí s odkazem na Izrael. Vláda v Teheránu také tvrdí, že útoky Izraele zdůrazňují, jak je pro Írán důležité pokročit v obohacování uranu a vývoji raket.
Rubio: USA do útoku zapojeny nejsou
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že Spojené státy nejsou do izraelského útoku na Írán zapojeny a že jejich hlavní prioritou nyní je ochránit americké vojáky na Blízkém východě. Izrael podle Rubia Spojeným státům sdělil, že údery v Íránu musí provést na svou obranu.
„USA nejenže nevyjádřily Izraeli podporu, ale řekla bych, že se od útoku až distancovaly. To mezi těmito dvěma zeměmi není zvykem. Dá se z toho mezi řádky vyčíst, že USA s tím útokem nesouhlasily,“ uvedla zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová. Americký prezident Donald Trump podle ní tuší, že odveta bude značná.
„Představitel íránských ozbrojených sil řekl, že ten útok byl proveden Izraelem, ale s americkou podporou, a že se Izrael a Amerika dočkají tvrdé odpovědi,“ doplnil Borek.
Trump vyzval k uzavření jaderné dohody
Americký prezident Donald Trump v době útoku podle agentury AP hovořil se zákonodárci před Bílým domem a nebylo bezprostředně jasné, zda byl o úderech informován. Později podle médií však uvedl, že o izraelském útoku věděl předem, USA se ho ale neúčastnily. Také izraelský premiér Netanjahu prohlásil, že Jeruzalém informoval Washington o svých plánech zaútočit na Írán ještě před jejich uskutečněním.
V rozhovoru pro stanici Fox News také řekl, že Írán nesmí získat jadernou zbraň. Nicméně doufá, že budou pokračovat rozhovory s Teheránem o jeho jaderném programu. Další kolo vyjednávání se mělo konat v neděli v Ománu.
Trump vyzval Írán, aby se Spojenými státy uzavřel dohodu o svém jaderném programu a zachránil se. Teherán má ještě čas předejít dalším útokům ze strany Izraele, uvedl šéf Bílého domu. „Už došlo k velkým ztrátám na životech a k rozsáhlé destrukci, ale stále je čas ukončit toto zabíjení, přičemž další útoky už jsou naplánované a budou ještě brutálnější,“ uvedl Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social.
Spojené státy již dříve tento týden s ohledem na možné zhoršení bezpečnostní situace stáhly některé své diplomaty z irácké metropole Bagdádu a nabídly dobrovolnou evakuaci rodin amerických vojáků rozmístěných na Blízkém východě.
Výzvy ke zdrženlivosti
Z celého světa zaznívá znepokojení a výzvy ke zdrženlivosti a zamezení další eskalace. V tomto smyslu se vyjádřili například zástupci OSN, Velké Británie, Francie, Německa, NATO, Nového Zélandu či Austrálie. Německo či Francie ale zároveň zdůrazňují právo Izraele na sebeobranu.
Členské země Severoatlantické aliance musí podle generálního tajemníka NATO pracovat na deeskalaci napětí na Blízkém východě. Mark Rutte to řekl na okraj jednání ve Stockholmu s tím, že je to jejich hlavní úkol. Ke zdrženlivosti vyzývají ve vlastních prohlášeních i Francie, Británie či Německo. Papež Lev XIV. a libanonský prezident Joseph Aún prohlásili, že po izraelském útoku je nezbytné situaci na Blízkém východě uklidnit. Papež přijal v pátek Aúna ve Vatikánu. „V neposlední řadě byla řeč o potřebě podporovat uklidnění situace v celém blízkovýchodním regionu,“ uvedl v prohlášení Svatý stolec. V pátek se sejde Rada bezpečnosti OSN, aby projednala rozsáhlé izraelské útoky na Írán. Zasedání se bude konat na žádost Teheránu, informovala agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že má velkou míru pochopení pro vojenskou akci, jež směřuje k tomu, aby odvrátila výrobu jaderné bomby v regionu. Ministerstvo zahraničí zpřísnilo cestovní varování pro Írán, je v nejpřísnější kategorii, řekl také Lipavský. V zemi jsou podle něj desítky Čechů.
Izraelský útok na Írán odsoudily Japonsko, Čína, Turecko, Pákistán, Katar, Jordánsko, Saúdská Arábie či Omán, který zprostředkovává nepřímé rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem o íránském jaderném programu.
„Prudké vyhrocení napětí“ kritizovalo také Rusko. Pro ruskou státní televizi je to zpráva číslo jedna, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. „Mluvčí Kremlu prohlásil, že (ruský vůdce) Vladimir Putin je on-line informován od svých spolupracovníků o tom, co se děje na Blízkém východě. Rusko se ve svých prohlášeních postavilo na stranu svého strategického spojence, tedy Íránu,“ řekl Rožánek. Nepovažuje však za reálné, že by se Rusko do tohoto konfliktu nějakým způsobem zapojilo.
Po telefonátu s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a izraelským premiérem Netanjahuem ruský vládce Vladimir Putin v pátek večer sdělil, že s oběma státy bude Moskva i nadále v kontaktu v zájmu urovnání konfliktu.
Turecko sleduje v regionu své zájmy a zároveň by se mohlo stát budoucím mediátorem, jako tomu bylo v minulých střetech mezi Izraelem a Íránem, řekl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. „A to navzdory tomu, že vztahy Ankary s Izraelem jsou nyní na bodu mrazu a vztahy Ankary s Teheránem jsou někde komplexní a někde komplikované.“
Kypr aktivuje evakuační plán, aerolinky ruší lety
Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území, oznámil mluvčí vlády. Krizový plán pod názvem Hestia předpokládá, že lidé budou zpočátku dočasně ubytováni ve stanech, školách nebo hotelech. Poté bude zorganizována další cesta do jejich domovských zemí.
Aerolinky odklánějí a ruší lety, aby zajistily bezpečnost cestujících a posádek, řada letů směřujících do Izraele byla odkloněna právě na Kypr, informoval s odvoláním na provozovatele letiště v Larnace kyperský rozhlas. Někteří cestující budou muset prozatím čekat na letišti, jiní už byli ubytováni v hotelech, uvedl deník Cyprus Times.
Také pražské letiště ruší spoje s Izraelem. Kvůli tomu prosí cestující, aby sledovali aktuální stav letů na webu letiště a případně kontaktovali své dopravce.
Česká policie zopakovala, že židovské objekty mají v Česku dlouhodobě zvýšenou ochranu. Slovensko zavedlo mimořádná opatření, na vybraných místech budou posíleny hlídky.
