Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.

Krizový plán kyperské vlády pod názvem Hestia předpokládá, že lidé budou zpočátku dočasně ubytovaní ve stanech, školách nebo hotelech. Poté bude zorganizována další cesta do jejich domovských zemí.

V posledních hodinách byla řada letů směřujících do Izraele odkloněna na Kypr, informoval s odvoláním na provozovatele letiště v Larnace kyperský rozhlas. Někteří cestující budou muset prozatím čekat na letišti, jiní už byli ubytováni v hotelech, uvedl deník Cyprus Times.

Kypr leží zhruba 250 kilometrů severozápadně od Izraele, což z něj činí zemi EU s nejkratší vzdáleností do krizového regionu. Vzhledem k této geostrategicky významné poloze ve východním Středomoří hraje ostrov ústřední roli při koordinaci humanitárních opatření. V posledních letech Kypr opakovaně poskytl svá letiště a přístavy a sloužil jako centrum pro země, které po vypuknutí krizí a válek evakuovaly své občany z Blízkého východu.

Izrael v noci na pátek zaútočil na Írán. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua bylo cílem operace nazvané Rising Lion odvrátit íránskou hrozbu pro samotné přežití Izraele. Údery podle Netanjahua cílily na íránské jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program.

Izrael v souvislosti s údery na Írán uzavřel všechna svá velvyslanectví a konzuláty po celém světě, oznámilo izraelské ministerstvo zahraničí. Zároveň vyzvalo všechny Izraelce žijící v zahraničí, aby oznámili úřadům místo pobytu.

Bezpečnostní opatření v Evropě

České ministerstvo zahraničí zpřísnilo cestovní varování pro Írán, který je nyní v nejpřísnější kategorii. V zemi jsou desítky Čechů, s nimiž je resort v kontaktu. V případě Izraele se varování v tuto chvíli nemění, dlouhodobě tam podle šéfa diplomacie žijí menší tisíce občanů s dvojím občanstvím. „Vždycky platí, že v té zemi, ve které jste, je potřeba sledovat místní média, tam dostanete ty nejlepší informace,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Česká policie po izraelských útocích zopakovala, že židovské objekty v Česku mají dlouhodobě zvýšenou ochranu. „Její formy a naše postupy nebudeme z taktických důvodů konkretizovat,“ uvedl mluvčí policejního prezidia David Schön. „V tuto chvíli nemáme žádné informace, které by nasvědčovaly tomu, že hrozí riziko útoku na našem území,“ uvedla po poledni policie.

Letečtí dopravci zrušili všechny čtyři páteční lety z Prahy do Izraele. Z Tel Avivu po poledni přiletělo do Česka jedno letadlo, sdělil mluvčí Letiště Václava Havla v Praze. Zrušeny jsou rovněž dva sobotní přílety z Tel Avivu do Prahy a všechny tři odlety. Pražské letiště kvůli současné situaci prosí cestující, aby sledovali aktuální stav letů na webu letiště a případně kontaktovali své dopravce.

Slovenská policie ohlásila zavedení mimořádných bezpečnostních opatření. V příspěvku na sociální síti policie uvedla, že na vybraných místech budou posíleny hlídky. Také Řecko oznámilo, že svolá národní bezpečnostní radu v návaznosti na nejnovější události na Blízkém východě, informoval úřad řeckého premiéra.

V Berlíně kvůli vývoji na Blízkém východě zasedl ráno bezpečnostní kabinet, který se mimo jiné usnesl, že Německo zvýší ochranu židovských a izraelských zařízení v zemi. Jejich ostraha je zvýšená už od útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na jižní Izrael ze 7. října 2023, po kterém Izrael zahájil ofenzivu do Pásma Gazy.

Reakce evropských politiků

„Vyzýváme obě strany, aby nepodnikaly kroky, které by vedly k další eskalaci a mohly destabilizovat celý region,“ uvedl německý kancléř Friedrich Merz v prohlášení. „Zdůrazňujeme, že Izrael má právo bránit svou existenci a bezpečnost svých občanů,“ dodal. V prohlášení německý kancléř rovněž uvedl, že jej Netanjahu ráno telefonicky informoval o vojenských akcích a jejich cílech.

Lipavský má velkou míru pochopení pro vojenskou akci Izraele. „Írán dlouhodobě neplní své závazky vůči mezinárodnímu společenství, buduje svůj jaderný program. Zároveň má rétoriku, která míří ke zničení Státu Izrael, dvakrát provedl rozsáhlý balistický a dronový útok za poslední rok a půl proti Izraeli,“ sdělil ministr.

V pátek večer Lipavský telefonoval se svým izraelským protějškem Gideonem Saarem. „Informoval mě o aktuální situaci v regionu a krocích armády. Vyjádřil jsem pochopení pro bezpečnostní obavy Izraelců. Zůstáváme nadále v kontaktu,“ napsal šéf české diplomacie.

Írán je hlavním zdrojem nestability na Blízkém východě, řekl na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Doufá, že po izraelském úderu je Írán dál od získání jaderné zbraně, než byl předtím.

Britský premiér Keir Starmer vyzval ke zdrženlivosti a návratu k diplomacii. „Eskalace nikomu v regionu neprospěje,“ cituje předsedu britské vlády server stanice BBC. Šéf britské diplomacie David Lammy zdůraznil, že stabilita na Blízkém východě je životně důležitá pro globální bezpečnost.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na sociální síti X vyzval k využití všech diplomatických prostředků k uklidnění napětí. Francouzský prezident Emmanuel Macron následně na X zveřejnil podobné vyjádření jako Barrot. Vyzval ke zdrženlivosti a uvedl, že Francie potvrzuje právo Izraele na sebeobranu.

Později francouzský prezident dodal, že Paříž se v případě odvetných opatření z Íránu bude podílet na obraně Izraele. Teherán večer v odvetě odpálil na Izrael větší počet raket. Macron však zdůraznil, že Francie nemá v plánu žádné útočné operace. Šéf Elysejského paláce řekl, že informace, které Paříž o íránském jaderném programu měla, byly nanejvýš znepokojivé.

„Jednalo se o jednostranný krok Izraele. Domnívám se proto, že je pro mnoho spojenců, včetně Spojených států, zásadní, aby v tuto chvíli pracovali na uklidnění situace,“ prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte.

Odložení konference o Palestině

Macron rovněž oznámil, že kvůli izraelskému útoku byla odložena mezinárodní konference OSN o cestě k vytvoření palestinského státu a dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Francie měla konferenci v New Yorku od 17. do 20. června spolupořádat se Saúdskou Arábií. Podle Macrona se ale jednání nemůže z logistických důvodů uskutečnit, protože členové palestinské samosprávy nemohou přijet do New Yorku. Nový termín bude podle francouzského prezidenta oznámen hned, jak to bude možné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osm států USA žaluje OpenAI. ChatGPT podle nich škodí dětem a klame dospělé

Osm amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP. V žalobách se mimo jiné uvádí, že ChatGPT poskytuje nebezpečné lékařské rady, podněcuje paranoii a navádí lidi k sebevraždě. Zmiňují i nabádání k ublížení jiným osobám, či dokonce jejich zabití.
před 1 hhodinou

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 1 hhodinou

Rusko pokračuje v útocích, na severu Ukrajiny připravilo statisíce lidí o elektřinu

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Za pátek zatím z napadené země přišly informace o pěti zabitých. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Sankce zůstanou, zní z EU. Trump má útoky na ruské rafinerie za „ostudné“

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Fungování Starshieldu na Ukrajině se zlepšilo, ale nebylo plně obnoveno, řekl Zelenskyj

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Datacentra vyvolávají v Evropě odpor. Obyvatelé se obávají dopadů na životní prostředí

Datová centra hrají klíčovou roli v rozvoji umělé inteligence (AI), digitální ekonomiky i kybernetické bezpečnosti. Jejich výstavba však v Evropě vyvolává stále větší odpor. Kritici upozorňují především na vysokou spotřebu elektřiny a vody či negativní dopady na životní prostředí. Spory kolem datových center tak otevírají otázku, jak skloubit technologický rozvoj s požadavky na udržitelnost.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.