Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chce v neděli setkat s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, aby s ním projednal dosud nevyřešené otázky mírového plánu. „Nemá nic, dokud to neodsouhlasím,“ řekl k tomu Trump v rozhovoru pro server Politico. Nicméně dodal, že očekává dobrou schůzku.
Trumpův tým vyjednavačů se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Všechny tři strany v posledních dnech informují o konstruktivních jednáních, jak míru dosáhnout, průlom v rozhovorech ale dosud nenastal.
„Rustem Umerov informoval o svých posledních kontaktech s americkou stranou. Neztrácíme ani jediný den,“ uvedl v pátek ráno Zelenskyj o své schůzce s Umerovem, který je hlavním ukrajinským vyjednavačem. „Dohodli jsme se na setkání na nejvyšší úrovni – s prezidentem Trumpem v brzké budoucnosti,“ poznamenal.
Odpoledne pak Zelenskyj oznámil, že chce s Trumpem jednat v neděli, čímž potvrdil informace deníku Kyiv Post. Anglickojazyčný list s odvoláním na své zdroje napsal, že schůzka by se mohla odehrát již tuto neděli v Trumpově floridské rezidenci Mar-a-Lago.
Trump v rozhovoru pro Politico sdělil, že chce brzo jednat i s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Zelenskyj chce probrat sporné části plánu i poválečnou obnovu
Zelenskyj v úterý novinářům představil nový dvacetibodový návrh amerického mírového plánu. Na setkání s Trumpem chce vedle sporných částí plánu hovořit i o poválečné obnově a také o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Otázku záruk považuje ukrajinský prezident za takřka vyřešenou. S Trumpem plánuje diskutovat i o dalším možném tlaku na Rusko.
Kyiv Post dříve s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že nedělní setkání prezidentů Ukrajiny a USA je možné, pokud vše půjde podle plánu. Deník dále uvedl, že Kyjev poslal do Washingtonu podrobný návrh, který prověří odhodlání Západu a pružnost Moskvy.
Zelenskyj a jeho tým ve čtvrtek telefonicky jednali o možnostech ukončení války se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem.
Za Rusko zdaleka hotovo není, míní Procházková
Zelenskyj v pátek řekl, že mírový plán je hotov z devadesáti procent. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové je to ale pohled jen Ukrajiny, Evropy a možná Spojených států. „Žádný brzký podpis nebo dosažení opravdu devadesátiprocentní shody i s Ruskem není na dohled,“ obává se ovšem.
„Kreml se jasně vyjádřil, že tento plán musí doznat zásadních změn, že Rusko v této podobě s žádným takovým plánem souhlasit nebude,“ připomněla, že problematické body zůstávají. Nová dvacetibodová verze amerického mírového plánu předpokládá mimo jiné zmrazení fronty na současných liniích a zahájení jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Nevyřešeny však zůstávají hlavně ruské požadavky na územní ústupky ze strany Ukrajiny či otázka možného vstupu země do NATO.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve čtvrtek podle TASS hovořila sice o malém, ale jistém pokroku, zároveň ale naznačila, že západoevropské země se tento pokrok snaží torpédovat.
„Evropa je v požadavcích, především v bezpečnostních zárukách i v otázkách postoupení teritorií Rusku, daleko nekompromisnější než Spojené státy. Evropa je pro Rusy tím největším škůdcem, protože ponouká Ukrajinu, aby se nevzdala a pokračovala v boji, a snaží se jí pomáhat vojensky. Zatímco Spojené státy, především v osobě vyjednavače Witkoffa, jsou zřejmě v rozhovorech s Ruskem daleko smířlivější a vyjadřují pochopení pro hlavní ruský požadavek znovu uspořádat Evropu tak, aby v ní Rusko hrálo hlavní roli,“ podotkla Procházková.
Diplomatické úsilí se stupňuje
Ukrajina čelí už téměř čtyři roky ruské invazi rozpoutané na rozkaz Putina. Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku po návratu do Bílého domu ukončí do 24 hodin. Přes opakované telefonáty s Putinem a srpnové osobní setkání obou prezidentů na Aljašce se mu to ale dosud nepodařilo.
Za poslední měsíc se nicméně vystupňovalo diplomatické úsilí poté, co Spojené státy představily původní návrh mírového plánu, kritiky označovaný za nápadně proruský. Zohledňoval totiž hlavní ruské požadavky včetně vydání dosud nedobytých regionů na Donbasu, zákaz vstupu Kyjeva do NATO nebo výrazné početní omezení ukrajinské armády. Naopak Ruska se žádný limit početního stavu ozbrojených sil netýkal.
