Soud nařídil obnovit vysílání Hlasu Ameriky

Americký federální soudce nařídil v úterý obnovit vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Více než tisíc jejích zaměstnanců, kteří před více než rokem dostali placené administrativní volno, se má vrátit do práce. Informují o tom agentury. Prezident USA Donald Trump loni zavedl rozsáhlé škrty ve federální sféře a stanici financovanou z federálních peněz prakticky vyřadil z provozu.

Okresní soudce Royce Lamberth, jmenovaný prezidentem Ronaldem Reaganem, rozhodl o tom, že téměř úplné zastavení činnosti Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která je mateřskou společností Hlasu Ameriky, porušilo federální administrativní zákony. Agentuře, jež má na starosti vyplácení peněz a dohled nad činností rozhlasových stanic financovaných federální vládou, dal týden na vytvoření plánu obnovy vyslání Hlasu Ameriky.

USAGM loni v březnu více než tisícovce zaměstnanců stanice nařídila zůstat doma. Učinila tak poté, co Trump podepsal příkaz zredukovat činnost USAGM na zákonné minimum. Hlas Ameriky od té doby fungoval v omezeném provozu. „Soudce řekl, že Trump překročil své pravomoci a že to, v jaké šíři a v jakých regionech má Hlas Ameriky operovat a kolik zaměstnanců má mít, už jasně stanovuje Kongres a Donald Trump svými kroky toto vymezení působnosti přerušil,“ vysvětlil zpravodaj ČT ve Spojených státech amerických Václav Černohorský.

Již v sobotu 7. března rozhodl soudce o tom, že prozatímní šéfka USAGM Kari Lakeová neměla pravomoci, aby nařídila razantní škrty v rozpočtu a personálu Hlasu Ameriky. Podle Lambertha funkci prozatímní ředitelky zastávala v rozporu se zákonem i ústavou.

V čele agentury ji totiž nepotvrdil Senát a manažerskou funkci podle soudce nemohla vykonávat ani na základě jiných zákonů. Soudce tudíž rozhodl, že jsou neplatná rozhodnutí, která Lakeová učinila v období od 31. července do 19. listopadu loňského roku. Lamberth už v uplynulých měsících dvakrát zablokoval snahy o razantní snížení rozpočtu a personálu Hlasu Ameriky.

Hlas Ameriky je veřejnoprávní organizace, která vznikla s cílem bojovat proti nacistickým dezinformacím za druhé světové války, a jejím posláním je šířit informace do zemí s omezenou svobodou tisku. Týdně oslovovala přibližně 360 milionů lidí v téměř padesáti jazycích. V průběhu let vysílala v Číně, Severní Koreji, bývalém SSSR i na Kubě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vítězství v arménských volbách obhájila Pašinjanova strana

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,2 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 11 mminutami

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
03:38Aktualizovánopřed 33 mminutami

Ukrajina letos znovu ovládla 600 kilometrů čtverečních svého území, řekl Syrskyj

Ukrajinská armáda letos znovu ovládla šest set kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl v pondělí její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o sto kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.
před 36 mminutami

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 1 hhodinou

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Rusové v pondělí opět útočili na ukrajinské oblasti a civilisty. V noci v Záporožské oblasti zabili pět lidí a dalších čtrnáct zranili, sdělil náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. V Sumské oblasti po útocích zemřela žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse ráno byla autobusová zastávka, na které čekali lidé. Tři jsou zranění. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci dle okupačních úřadů ukrajinské drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení na filipínském ostrově má nejméně třicet obětí

Nejméně 32 mrtvých si podle nové bilance vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo filipínský ostrov Mindanao. Záchranné operace nadále pokračují a počet obětí může nadále stoupat. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než stovku zraněných, informovala agentura Reuters s odvoláním na filipínské úřady.
05:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení devadesáti procent volebních okrsků zatím vede pravicová politička Keiko Fujimoriová s 50,5 procenta hlasů před levicovým poslancem Robertem Sánchezem, který má nyní 49,5 procenta. Nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
00:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Letouny NATO v Lotyšsku sestřelily dron letící z Ruska

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...