Hlas Ameriky

Ředitel americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky (VOA) Michael Abramowitz dostal výpověď poté, co odmítl přijmout přeřazení na nižší pracovní pozici šéfa vysílací stanice v Severní Karolíně. Abramowitz pokus o své přeřazení ze strany Agentury Spojených států pro globální média (USAGM) označil za nelegální, jelikož jmenovat a odvolávat ředitele VOA může pouze poradní orgán potvrzený Senátem, který však prezident Donald Trump zrušil, píše deník The Washington Post (WP).

Nejvyšší soud USA umožnil v pondělí vládě prezidenta Donalda Trumpa obnovit deportace migrantů do jiných než jejich vlastních zemí. Americká administrativa jim při tom podle tohoto rozhodnutí nemusí nabídnout možnost prokázat, jaká újma by jim tam mohla hrozit. Informovala o tom agentura Reuters.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dala v pátek výpověď stovkám novinářů Hlasu Ameriky (VOA). Propustila tak většinu zbývajících zaměstnanců a fakticky ukončila činnost této zpravodajské stanice financované Spojenými státy, informuje zpravodajský server BBC.

Americká veřejnoprávní rozhlasová stanice Hlas Ameriky (VOA), která se soudí s administrativou prezidenta Donalda Trumpa, se rozloučí se stovkami smluvních zaměstnanců, píší o tom deníky The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP). Listy uvádějí, že propouštění se dotkne pěti až šesti set spolupracovníků stanice. Podle WP jim smlouvy končí k 30. květnu.

Americký federální odvolací soud zablokoval rozhodnutí soudu nižší instance, které nařizovalo administrativě prezidenta Donalda Trumpa vrátit více než tisíc zaměstnanců rozhlasové stanice Hlas Ameriky zpět do práce, informuje agentura Reuters.

Americký federální soudce nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa zastavit snahy o zrušení Hlasu Ameriky, Rádia svobodná Asie a vysílání na Blízký východ (Middle East Broadcasting Network). Soudce nařídil vrátit zaměstnance na jejich pozice a umožnit obnovení vysílání těchto stanic, uvedla agentura Reuters.

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Podle agentury AFP to uvedl ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.

Zaměstnanci americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky (Voice of America) v pátek u soudu v New Yorku zažalovali administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Zaměstnanci tvrdí, že omezení médií financovaných agenturami Spojených států porušuje jejich právo na novinářskou svobodu podle prvního dodatku ústavy. Ten garantuje svobodu projevu.

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.

Americká vláda zastavila financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která má sídlo v Praze. Souvisí to s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa. Do práce nemá chodit ani velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky.

Vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky skončilo v Česku před 20 lety. Rádio financované vládou USA bylo v dobách socialismu trnem v oku komunistům, kteří ročně vydávali desítky milionů korun na rušení jeho signálu. Bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy Jolyon Naegele v úterních Událostech, komentářích zavzpomínal na to, jak se mu referovalo o dění v Československu 80. let a následném pádu komunistického bloku. Ocenil, že mu nadřízení dávali velkou volnost ve výběru témat a řekl, že Česko už „svobodný vysílač“ nepotřebuje, ač reformní procesy podle něj dosud neskončily.

Téměř po roce spolu usedli u jednoho stolu lídři dvou největších světových ekonomik. Americký prezident Joe Biden uvedl, že doufá, že schůzka s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem přinese obnovení „normální“ komunikace mezi oběma stranami. Na úvod setkání Biden řekl, že soupeření USA a Číny nesmí přerůst v konflikt, dosavadní jednání označil za upřímná. Si poznamenal, že se světová ekonomika vzpamatovává pomalu, zatěžuje ji podle něj protekcionismus.

Americký novinář Jolyon Naegele působil od roku 1984 jako zpravodaj Hlasu Ameriky pro východní a jihovýchodní Evropu. Během několika let své práce zažil pronásledování Státní bezpečností i zastrašování a vyhrožování vyhoštěním. Přesto hned po zásahu proti demonstrantům na Národní třídě zamířil do Prahy. Další revoluční dny už odsud reportoval. „Přijel jsem včas. Nezažil jsem sice násilí 17. listopadu, ale zakládání Občanského fóra nebo první tiskovku Václava Havla,“ vzpomíná.

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.

V šestnácti letech napsal poprvé o Alexanderu Dubčekovi, o dva roky později navštívil Jolyon Naegele Československo. V roce 1980 se přestěhoval do Evropy a začal pracovat v Hlasu Ameriky, informoval o dění za železnou oponou. Dnes žije bývalý americký novinář nedaleko Prahy. Doma je prý stejně tady jako v Kosovu, Německu nebo Velké Británii.