Vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky skončilo v Česku před 20 lety. Rádio financované vládou USA bylo v dobách socialismu trnem v oku komunistům, kteří ročně vydávali desítky milionů korun na rušení jeho signálu. Bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy Jolyon Naegele v úterních Událostech, komentářích zavzpomínal na to, jak se mu referovalo o dění v Československu 80. let a následném pádu komunistického bloku. Ocenil, že mu nadřízení dávali velkou volnost ve výběru témat a řekl, že Česko už „svobodný vysílač“ nepotřebuje, ač reformní procesy podle něj dosud neskončily.
Nejzajímavější a nejnáročnější práce, kterou jsem měl, říká bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky v Československu Naegele
Události, komentáře: Před 20 lety skončila česká verze Hlasu Ameriky (zdroj: ČT24)
Američan Naegele, který poprvé navštívil Československo v 70. letech minulého století a v roce 1980 se kvůli práci usadil ve Vídni, přiznává, že Hlas Ameriky v jeho životě sehrál ohromnou roli. „Byla to nejzajímavější a nejnáročnější práce, kterou jsem měl. Redakce ve Washingtonu mi dala neskutečnou svobodu v rozhodování, kam po východní Evropě cestovat a na co se soustředit,“ ocenil novinář, kterému v 80. letech působení vytrvale znepříjemňovali estébáci.
Prý ho samotného překvapilo, jak se Hlasu Ameriky dařilo balancovat mezi rolí média, které nabízelo posluchačům v socialistickém bloku nezávislé informace, a subjektem, který zastupoval zájmy americké vlády. „Představa, že bych pracoval pro nějaký úřad, mě děsila, ale chápal jsem, kde byly mantinely – že jsem hlavně musel mít spolehlivé zdroje a psát objektivně,“ shrnul Naegele.
Zdůraznil, že ožehavým tématem byl například rasismus a jeho propagace. „Když vůdci na Balkáně prohlásili, že nějaké etnikum jsou zvířata nebo krysy, tak to ve Washingtonu ihned stopnuli a řekli, že ne, že tohle nelze zopakovat,“ přidal konkrétní příklad.
Od disidentů k válce
Naegeleho nicméně nijak zvlášť nemrzí, že vysílání Hlasu Ameriky ve střední Evropě před dvěma desítkami let skončilo. Působení stanice v současnosti by mu přišlo zbytečné. „Z mého hlediska od 22. prosince 1989, když Československá televize začala přímé přenosy z manifestace na Václavském náměstí, jsem tomu už nemohl konkurovat. Reformy tu trvaly a ještě trvat budou, ale doba a technologie se změnily a lidé mají odevšad volný přístup k informacím,“ vyjmenoval Naegele. Vzápětí ale dodal, že ví o tom, že existují bývalí posluchači, kteří by toto rozhlasové vysílání rádi slýchali dál.
Bývalý zpravodaj rovněž zdůraznil, že pád komunismu pro něj pracovně přinesl i výrazné tematické změny. „Najednou, místo sledování disidentského hnutí, jsem se musel nechtěně stát válečným zpravodajem,“ uvedl Naegele s odkazem na tehdejší konflikty na Balkáně.
