Média

Americká veřejnoprávní rozhlasová stanice Hlas Ameriky (VOA), která se soudí s administrativou prezidenta Donalda Trumpa, se rozloučí se stovkami smluvních zaměstnanců, píší o tom deníky The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP). Listy uvádějí, že propouštění se dotkne pěti až šesti set spolupracovníků stanice. Podle WP jim smlouvy končí k 30. květnu.

Tématem Událostí, komentářů týdne byla volba nového papeže, kterým se stal Lev XIV. Hosté pořadu také diskutovali o vojenské přehlídce v Moskvě k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem nebo o odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka. Pořad se věnoval i jednomu z dalších kroků prezidenta USA Donalda Trumpa, který přikázal znovu vrátit trestance do slavné věznice Alcatraz, která je teď vyhledávanou turistickou atrakcí. Debaty se účastnili komentátor Jindřich Šídlo, biochemik Jan Konvalinka, komentátorka Lenka Zlámalová, ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl a influencerka Tereza Koubková. Debatu moderovala Jana Fabianová.

Prezident USA Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, kterým zastavil přístup veřejnoprávních mediálních organizací PBS (Public Broadcasting Service, Veřejná vysílací služba) a NPR (National Public Radio, Národní veřejné rádio) k federálním dotacím. Federální odvolací soud zároveň ve čtvrtek rozhodl, že Trumpova administrativa může i nadále zadržovat finance pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a další rozhlasové stanice, které vysílají do zemí, kde je omezená svoboda tisku.

Americký federální soud vydal předběžné opatření, kterým nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa uvolnit dvanáct milionů dolarů (244 milionů korun) pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze, uvádí agentura AP. Peníze mají sloužit na dubnový provoz stanice, jejíž financování chtěl Trump zcela ukončit, soud to však jiným předběžným opatřením zakázal.

Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána čelí obvinění z nelegálních dotací ve výši více než jedné miliardy eur (25 miliard korun) pro provládní média, píší Financial Times (FT). Obvinění dle listu dále navyšuje obavy, že státní podpora je využívána k posílení moci maďarského vůdce. Dvě tamní média – list Magyar Hang (Maďarský hlas) a ještě další, který si přál zůstat v anonymitě – FT potvrdily, že v pondělí v této souvislosti podají stížnost Evropské komisi.

Americký federální soudce nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa zastavit snahy o zrušení Hlasu Ameriky, Rádia svobodná Asie a vysílání na Blízký východ (Middle East Broadcasting Network). Soudce nařídil vrátit zaměstnance na jejich pozice a umožnit obnovení vysílání těchto stanic, uvedla agentura Reuters.

Tisíce kritiků prezidenta Donalda Trumpa v sobotu napříč Spojenými státy vyšly do ulic, aby vyjádřily nespokojenost s vládou, která podle nich ohrožuje demokracii. Lidé odmítli masové deportace, rozpočtové škrty, nátlak na univerzity, média i právníky, ale i přístup k válce v Gaze, píše Deutsche Welle (DW). Protesty se konaly na Manhattanu, před Bílým domem či v Massachusetts.

Zkušební doba pro zaměstnance se patrně prodlouží a výpovědní lhůta začne už doručením výpovědi. Na brigády o letních prázdninách budou moci chodit už čtrnáctiletí, pokud získají souhlas svých rodičů. Tyto a další změny přinese takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, kterou schválil Senát hlasy 66 ze 74 přítomných členů. Proti hlasovali dva senátoři.

Policie obvinila bývalého soudce pražského městského soudu Kamila Kydalku z toho, že neoprávněně stáhl a poskytl novinářům rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v kauze Čapí hnízdo z roku 2023, píší Seznam Zprávy. Kydalka serveru potvrdil, že obdržel usnesení o zahájení trestního stíhání. U městského soudu skončil loni, když odešel do předčasného důchodu.

Tři roky plnohodnotné ruské invaze na Ukrajině se podepisují nejen na náladě vojáků, ale i české společnosti, míní válečný fotograf na volné noze Stanislav Krupař, který dění v napadené zemi dokumentuje od anexe Krymu v roce 2014. Lidé jsou podle něj z informací o bojích unavení a mají pocit, že je to nezajímá, na což reagují i redakce. „Zní to cynicky, ale Ukrajina v médiích a v charitativních organizacích už dávno netáhne,“ shledal v Interview ČT24.

Exprezident USA Barack Obama a bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová z Demokratické strany nebývale otevřeně kritizovali nedávné kroky vlády Donalda Trumpa. Podle Harrisové návrat republikána do Bílého domu vyvolal „velký pocit strachu“. Obamovi se nelíbí mimo jiné kroky v oblasti imigrace, cel či zastrašování zpravodajských médií, uvedla stanice CNN.

Verdikt o Marine Le Penové není politické, ale soudní rozhodnutí, uvedl podle agentury AFP pařížský generální prokurátor Rémy Heitz. Francouzské listy píší v souvislosti s rozsudkem nad krajně pravicovou političkou o šoku a politickém zemětřesení. Le Penová v reakci prohlásila, že proti ní systém vytáhl atomovou zbraň.

Zaměstnanci americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky (Voice of America) v pátek u soudu v New Yorku zažalovali administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Zaměstnanci tvrdí, že omezení médií financovaných agenturami Spojených států porušuje jejich právo na novinářskou svobodu podle prvního dodatku ústavy. Ten garantuje svobodu projevu.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.

Takzvaní influenceři se stali v posledních letech fenoménem sociálních sítí. Propagují celou řadu přípravků, a protože jsou pro svou cílovou skupinu velmi důvěryhodní, marketingově to velmi dobře funguje. Vědci v nové studii ale varují, že když influenceři propagují prostředky související se zdravím, bývají jejich doporučení spíše nebezpečná než užitečná.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) opět obvinil Českou republiku, že její politici a média zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) to důrazně odmítl, premiér Petr Fiala (ODS) označil obvinění za absurdní. Fico také na schůzce s diplomaty jmenovitě oslovil přítomného českého velvyslance Rudolfa Jindráka.

Slovensko podle premiéra Roberta Fica čelí masivnímu kybernetickému útoku, terčem je tentokrát Všeobecná zdravotní pojišťovna (VšZP). Fico to řekl na tiskové konferenci, kde z útoku obvinil Ukrajinu a prohlásil, že toto je způsob, jak se „likvidují neposlušné vlády“.

Umělé inteligence (AI) vytvářejí falešná videa čím dál přesvědčivěji a stále věrohodněji. Za pouhý rok se z kuriozity stalo něco, co je od reality téměř nerozeznatelné. Tento pokrok vyvolává naděje i obavy.

Prosincový díl Fokusu Václava Moravce se blíže podíval na problematiku svobody slova v demokratické společnosti. Má nějaké hranice a kde případně leží? Co smí, nebo nesmí zaznít v práci, ve škole nebo ve veřejném prostoru? A v čem se liší projev v reálném světě a na sociálních sítích? Tyto a další palčivé otázky otevřeli s moderátorem ČT Václavem Moravcem hosté pořadu: bývalá eurokomisařka Věra Jourová, bývalý vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti), spisovatelka Radka Denemarková, ústavní soudce Jiří Přibáň, novinářka Laura Kellö Kalinská a novinář Karel Hvížďala.

David Uhlíř po deseti letech skončil na Ústavním soudu. Jeho posledním případem bylo zrušení části novely o střetu zájmů. „Nebylo to zdaleka jednomyslné rozhodnutí, ale bylo velmi důležité a silné,“ míní. Na postu jej nahradí Dita Řepková. „Mám ze změn složení Ústavního soudu radost,“ uvedl Uhlíř v Událostech, komentářích.

Ústavní soud (ÚS) opět umožnil předsedovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi a podobným oligarchům vlastnit média, komentoval předseda pirátských poslanců Jakub Michálek verdikt ústavních soudců. Zrušení úpravy novely o střetu zájmů, za níž Michálek stál, podle něj není dobrou zprávou pro demokracii. Změnu zákona o střetu zájmů chce v parlamentu prosadit znovu. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová nález přivítala.

V Tbilisi pokračují každodenní protivládní protesty, které jsou provázeny střety s policií. Do konfliktů se čím dál častěji zapojují skupiny civilně oděných mužů se zakrytými tvářemi, pro které místní používají označení tituškové. Ti útočí i na novináře, příkladem je napadení reportérky a kameramana stanice TV Pirveli. Vládní strana Gruzínský sen útok odsoudila, ale zároveň uvedla, že byl zřejmě vyprovokován k posílení „slábnoucích protestů“.