Média

Zaměstnanci americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky (Voice of America) v pátek u soudu v New Yorku zažalovali administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Zaměstnanci tvrdí, že omezení médií financovaných agenturami Spojených států porušuje jejich právo na novinářskou svobodu podle prvního dodatku ústavy. Ten garantuje svobodu projevu.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.

Takzvaní influenceři se stali v posledních letech fenoménem sociálních sítí. Propagují celou řadu přípravků, a protože jsou pro svou cílovou skupinu velmi důvěryhodní, marketingově to velmi dobře funguje. Vědci v nové studii ale varují, že když influenceři propagují prostředky související se zdravím, bývají jejich doporučení spíše nebezpečná než užitečná.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) opět obvinil Českou republiku, že její politici a média zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) to důrazně odmítl, premiér Petr Fiala (ODS) označil obvinění za absurdní. Fico také na schůzce s diplomaty jmenovitě oslovil přítomného českého velvyslance Rudolfa Jindráka.

Slovensko podle premiéra Roberta Fica čelí masivnímu kybernetickému útoku, terčem je tentokrát Všeobecná zdravotní pojišťovna (VšZP). Fico to řekl na tiskové konferenci, kde z útoku obvinil Ukrajinu a prohlásil, že toto je způsob, jak se „likvidují neposlušné vlády“.

Umělé inteligence (AI) vytvářejí falešná videa čím dál přesvědčivěji a stále věrohodněji. Za pouhý rok se z kuriozity stalo něco, co je od reality téměř nerozeznatelné. Tento pokrok vyvolává naděje i obavy.

Prosincový díl Fokusu Václava Moravce se blíže podíval na problematiku svobody slova v demokratické společnosti. Má nějaké hranice a kde případně leží? Co smí, nebo nesmí zaznít v práci, ve škole nebo ve veřejném prostoru? A v čem se liší projev v reálném světě a na sociálních sítích? Tyto a další palčivé otázky otevřeli s moderátorem ČT Václavem Moravcem hosté pořadu: bývalá eurokomisařka Věra Jourová, bývalý vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti), spisovatelka Radka Denemarková, ústavní soudce Jiří Přibáň, novinářka Laura Kellö Kalinská a novinář Karel Hvížďala.

David Uhlíř po deseti letech skončil na Ústavním soudu. Jeho posledním případem bylo zrušení části novely o střetu zájmů. „Nebylo to zdaleka jednomyslné rozhodnutí, ale bylo velmi důležité a silné,“ míní. Na postu jej nahradí Dita Řepková. „Mám ze změn složení Ústavního soudu radost,“ uvedl Uhlíř v Událostech, komentářích.

Ústavní soud (ÚS) opět umožnil předsedovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi a podobným oligarchům vlastnit média, komentoval předseda pirátských poslanců Jakub Michálek verdikt ústavních soudců. Zrušení úpravy novely o střetu zájmů, za níž Michálek stál, podle něj není dobrou zprávou pro demokracii. Změnu zákona o střetu zájmů chce v parlamentu prosadit znovu. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová nález přivítala.

V Tbilisi pokračují každodenní protivládní protesty, které jsou provázeny střety s policií. Do konfliktů se čím dál častěji zapojují skupiny civilně oděných mužů se zakrytými tvářemi, pro které místní používají označení tituškové. Ti útočí i na novináře, příkladem je napadení reportérky a kameramana stanice TV Pirveli. Vládní strana Gruzínský sen útok odsoudila, ale zároveň uvedla, že byl zřejmě vyprovokován k posílení „slábnoucích protestů“.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu hnutí ANO a zrušil podstatnou část novely o střetu zájmů, která od letoška zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin. Novela ale vznikla jako neústavní přílepek, zdůraznil Ústavní soud v nálezu. Právě vady legislativního procesu byly důvodem zásahu soudu. Obsahem zákona se proto nezabýval.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) chce zrušit povinnou registraci youtuberů a influencerů. Míní, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) zaspala a nevedla s nově vznikajícím prostředím dialog. Předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti Patrik Nacher (ANO) v Událostech, komentářích upozornil, že se mediální prostor proměnil a youtubeři – na rozdíl od televizí – nemusí dodržovat některé povinnosti.

Vláda Roberta Fica (Smer) stihla za rok u moci na Slovensku mimo jiné zrušit speciální policejní útvar, který stíhal i lidi spjaté právě se současným vedením sousedního státu. Z tehdejších policistů nebo prokurátorů jsou teď bývalí policisté a prokurátoři a někteří sami čelí trestnímu stíhání. Právě s lidmi, kteří skončili ve významných pozicích – třeba také v kultuře čí médiích – natáčeli Reportéři ČT. A zkoušeli mluvit i s těmi, kteří nyní vládnou.

Maďarsko je země, která vykazuje značné rezervy v oblasti právního státu nebo médií, řekla v Interview ČT24 končící místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Stojí si zároveň za svou dřívější větou, že v této zemi je „nezdravá demokracie." Evropská komise jí proto stále blokuje 19 miliard eur (přes 481 miliard korun). O slovenské vládě pod vedením Roberta Fica (Smer) pak Jourová soudí, že spustila některé procesy, které by mohly kolidovat s evropským právem a také vést ke zmrazení peněz.

Přesně před rokem se na Slovensku ujal moci nový kabinet premiéra Roberta Fica (Smer). Vláda učinila řadu kontroverzních kroků včetně personálních zásahů v policii a kulturních organizacích, zrušení elitní prokuratury či změny veřejnoprávní RTVS, což vyvolalo protesty a prohloubilo rozkol ve slovenské společnosti. Západní spojence pak znejistily Ficovy protiukrajinské výroky a koketování s Ruskem.

Úřady v Kamerunu učinily přítrž všem spekulacím o zdravotním stavu jedenadevadesátiletého prezidenta Paula Biyy. Jakékoliv veřejné debaty na toto téma tamní ministr vnitra postavil mimo zákon s tím, že jde o otázku národní bezpečnosti. Spekulace o Biyově nemoci se v médiích vyrojily poté, co se dlouho neobjevoval na veřejnosti.

Sněmovna v úterý pokračovala v projednávání reformy důchodů. Při její obhajobě ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že součástí reformy bude poslanecká úprava, která zaručí horní hranici pro odchod do důchodu na 67 let věku. Zákonodárci se nakonec nezabývali úpravou televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD mají k oběma návrhům výhrady. Kriticky se ke změnám staví také Piráti, kteří z kabinetu odešli.

Situaci na slovenské politické a mediální scéně poznamenal atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (SMER–SD). Podle šéfredaktorky deníku SME Beaty Balogové se v období po útoku vystupňovaly osobní útoky na její kolegy i na ni samotnou. Balogová upozornila, že vládní představitelé v čele s premiérem odmítají komunikovat s vybranými médii, což dále komplikuje novinářskou práci.

O víkendu naposledy vyjdou tištěné Lidové noviny. Konec deníku, který vznikl před více než sto třiceti lety, oznámila mediální skupina Mafra v polovině července. Zůstane pouze internetová verze. Na jejich minulost si v 90' ČT24 zavzpomínali bývalí členové redakce „lidovek“ Kamila Klausová, Petra Procházková, Jan Dobrovský a Robert Čásenský.

O povolebním dění ve Venezuele informují na internetu společně i dva mladí „novináři“, ona se jmenuje La Chama a on El Pana. Na rozdíl od zpráv, které přinášejí, ale nejsou skuteční a autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura je tak nemůže zatknout stejně, jako to po sporných prezidentských volbách udělal už v případě více než tisíce lidí včetně novinářů. O moderním řešení problému informoval server BBC. Tamní režim mezitím hrozí zatčením opozičnímu prezidentskému kandidátovi Edmundovi Gonzálezovi Urrutiovi.

Vojska Varšavské smlouvy vtrhla do tehdejšího Československa v noci na 21. srpna 1968, před 56 lety. Pro politickou reprezentaci to znamenalo konec liberálních reforem známých jako pražské jaro. Klíčovou roli tehdy hrála média, tedy i Československá televize (ČST).

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní ÚS konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinkem a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka rozhodnutí i odůvodnění ocenil. Zeměměřický úřad sdělil, že zatím nemá nález k dispozici, nebude se tedy vyjadřovat.