Média

Opoziční ruské médium Novaja gazeta po více než třech desetiletích existence oznámilo svůj konec. Odůvodnilo to tlakem ze strany ruských úřadů a bezpečnostních složek. V prohlášení na svém webu píše, že činnost ukončí 9. listopadu. O něco dříve vyšlo najevo, že redakce musí opustit budovu, kde sídlila téměř třicet let.

Veřejnému dění v Česku aktuálně do značné míry dominuje téma financování veřejnoprávních médií. O účelu zvažovaných změn i o politické kultuře diskutovali v Událostech, komentářích senátoři Jan Schiller (ANO) a David Smoljak (STAN). Oba senátoři nejsou spokojeni se současnou kulturou jednání ve sněmovně. Samotná změna financování je podle Schillera cestou ke kontrole hospodaření. Smoljak vidí riziko v podobě kontroly obsahu.

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.

Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadil v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje stávající poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění veřejnoprávních médií.

Turecká policie v Istanbulu provedla razii v sídle nejsledovanější zpravodajské stanice v zemi Halk TV. Vysílání bylo přerušeno a do vedení stanice byl dosazen vládou jmenovaný správce. Podle agentury AFP se jedná o další ze zásahů proti médiím kritickým vůči prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi. Šéf stanice Cafer Mahiroglu události označil za temný den pro celé Turecko.

Memy zesměšňující ukrajinského prezidenta, které šíří proruské účty, jsou součástí „memetické války“ zaměřené na ovlivňování přesvědčení lidí, uvedl pro Polskou tiskovou agenturu (PAP) výzkumník dezinformací.

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje, zda televizní stanice neporušily antimonopolní zákony bojkotem zpravodajství z Bílého domu poté, co prezidentská kancelář odebrala akreditace novinářům tří médií. Podle listu The New York Times se vyšetřování týká stanic ABC, CBS, CNN, NBC a Fox News.

Poslanec Motoristů Filip Turek se v neděli na svém facebookovém profilu na základě rozhodnutí soudu omluvil společnosti Seznam.cz za tvrzení, že její zaměstnanci nahlížejí do e-mailů uživatelů. K soudem nařízené omluvě přidal vyjádření, podle něhož Seznam a jeho média přijdou o peníze od státu za mediální kampaně. Turek se za své výroky musel nedávno omluvit i ekologické organizaci Hnutí Duha.

Zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger obdrželi stříbrné pamětní medaile od předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS). Za ocenění jsou vděční, zároveň ale přiznávají, že přinášet reportáže z Ukrajiny je čím dál těžší, ať už z hlediska stresu nebo útoků. Tím, jak jezdíme na Ukrajinu, tak vidíme samé zlo, utrpení, silné příběhy na pozadí války, ale zjistila jsem, že silné příběhy máme i tady a že svět není bez dobrých lidí a že právě oni nás posouvají dopředu jako společnost, řekla Stomatová k dalším oceněným. Schürger dostal ocenění poprvé a jak sám řekl, má to pro něj symboliku.

Bílý dům oznámil v noci na úterý SELČ spuštění nového média s názvem Trump TV, které má nepřetržitě vysílat obsah spjatý s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pravděpodobně půjde o YouTube kanál Bílého domu, na nějž příspěvky odkazují a na němž se již objevil přenos obsahující název nového média. Oznámení přichází v době sporu Trumpovy administrativy s americkými televizními stanicemi, který vyvolal zákaz vstupu na tiskové konference Bílého domu pro CNN. Jako „státní televizi“, kterou Spojené státy mít nemají, kritizují vládní záměr demokraté i další veřejně činné osobnosti.

Stanice CNN a MSNOW a server Politico podávají žalobu proti administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim prezident nechal odebrat akreditace do Bílého domu. Zdůvodnil to tím, že tato média podle něj o činnosti vlády a prezidenta informují neobjektivně a lživě. Média uvádějí, že omezení je v rozporu s prvním dodatkem americké ústavy, který má mimo jiné garantovat svobodu tisku. Hlavní televizní stanice zároveň oznámily, že ze solidarity se CNN nebudou pokrývat Trumpovy aktivity. Na otevření nového heliportu pak nedodaly mikrofony a prezidentův proslov nebyl slyšet.

Policie v sobotu reportérům ze stanic CNN, MSNOW a serveru Politico zabránila v přístupu do areálu Bílého domu poté, co americký prezident Donald Trump v pátek večer oznámil, že s okamžitou platností zruší akreditace těchto médií do prezidentského sídla. Informovala o tom všechna tři média, která zároveň vyjádřila podporu svým novinářům.

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.

Německé úřady identifikovaly dva podezřelé ze srpnového hybridního útoku na letišti Lipsko/Halle, uvedly ve středu s odvoláním na své zdroje stanice NDR, WDR a list Süddeutsche Zeitung. Podle nich se jedná o Rusa s lotyšským pasem a Bělorusa s ruským občanstvím. Podle médií ovšem není pravděpodobné, že se muže podaří zadržet. Německo v úterý obvinilo ze zodpovědnosti za pokus o bombový atentát na východoněmeckém letišti Rusko. Moskva to odmítla.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.

Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů několik perskojazyčných médií sídlících v zahraničí, včetně stanice Radio Farda. Tu provozuje americká stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která sídlí v Praze. Na seznamu jsou také stanice BBC Persian či Iran International. Podle AFP to ve středu oznámil mluvčí sil Abólfazl Šekárčí, který tato média obvinil ze spolupráce s americkými a izraelskými rozvědkami.

V Německu předáním pověřovacích listin novým ministrům skončila personální rošáda ve vládě. Vyvolalo ji před dvěma týdny oznámení vlivného politika vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Jense Spahna, že se stal díky náhradní matce ve Spojených státech otcem. Aféry, kterou to způsobilo, využil kancléř Friedrich Merz k rekonstrukci kabinetu. Učinil při ní ale podle médií řadu chyb, kterými na sebe přivolal hněv spolustraníků, a promarnil šanci posílit svou oblibu u veřejnosti.

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.

Izraelský nejvyšší soud zmrazil části sporného zákona o reformě mediálního průmyslu, který parlament narychlo schválil minulý týden těsně před svým rozpuštěním. Informuje o tom server Times of Israel (ToI). Podle kritiků zákon posílí vládní vliv na média před volbami. Kabinet naopak tvrdí, že otevře mediální trh dalším subjektům a zvýší konkurenci.

Evropská komise Česku vytýká, že v zemi dosud nedošlo k obnovení a dokončení revize pravidel o střetu zájmů, zejména pokud jde o oblast skutečného vlastnictví. Komise to uvedla ve své každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie. V části týkající se stavu médií zpráva uvádí, že vládní návrh zrušení poplatků za veřejnoprávní média vyvolal obavy. EK vedle toho kritizuje přetrvávající problémy s bojem proti korupci na Slovensku, oceňuje reformy v Maďarsku.

Společné vyšetřování projektu Eurovision News Spotlight odhalilo, že diskusní sekce evropských veřejnoprávních médií se staly terčem sítí botů, falešných účtů a koordinovaných kampaní.

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.