Média strana 2 z 5

Ústavní soud odmítl stížnost předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, a uzavřel tak letitý spor s vydavatelstvím Czech News Center kvůli užívání výrazu Pitomio na stránkách časopisu Reflex. Soud připustil, že výraz je hanlivý a může Okamuru urážet. „Ve veřejné či politické debatě jsou však i názory nadnesené a přehánějící ústavně chráněnými,“ stojí v usnesení. Vždy záleží na kontextu, v principu ale podobná karikatura politikova jména zakázaná není. O výsledku řízení informovala mluvčí soudu Kamila Abbasi.

Lidé nad pětašedesát let jsou po dětech další skupinou pohřešovaných, u které je podle policie ve vybraných případech nutné okamžitě požádat veřejnost o pomoc prostřednictvím médií i policejní aplikace. V prvních dvou červnových týdnech už takto bylo vyhlášeno pátrání po třech seniorech, pokaždé bylo úspěšné.

Na Slovensku se málem oženil, přesto si myslí, že by tam nikdy úplně nezapadl. „My Češi jsme takoví Němci střední Evropy, zatímco Slovensko je severní výběžek Balkánu kombinovaný s jižním Polskem,“ říká novinář Deníku Luboš Palata, který už přes třicet let píše o dění v různých evropských zemích. V podcastu Background ČT24 vzpomíná na krizové okamžiky z válek nebo komentuje aktuální krizi v televizi Markíza.

Ve slovenských médiích panují turbulentní časy. Jen za poslední dva týdny zažili novináři protesty, odchody, veřejnou kritiku i vzájemná ultimáta. Reportéři i šéfové médií teď proto s velkým očekáváním sledují nástup nového prezidenta Petera Pellegriniho, který má připojit podpis pod zákon o veřejnoprávních médiích.

Generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček má za to, že sněmovna schválí zvýšení televizních poplatků na 150 korun. Uvedl to ve čtvrtek na konferenci Digimedia. Do dolní komory se mají předlohy dostat ještě před parlamentními prázdninami. Pro případ, že by je zákonodárci neschválili, už Souček avizoval propuštění zhruba desetiny zaměstnanců a omezení původní premiérové tvorby ČT o třetinu.

Část pracovníků veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) v pondělí kolem poledne vstoupila do dopředu ohlášené zhruba tříhodinové výstražné stávky kvůli vládou prosazovanému novému zákonu o této stanici.

Evropa se po eurovolbách posunula doprava, Francie zažívá politické zemětřesení a německý kancléř Olaf Scholz se svou sociální demokracií (SPD) utrpěl debakl, zhodnotila německá média výsledky víkendových eurovoleb. Podle polských novinářů by nyní mohl v Evropě vzrůst vliv tamního premiéra Donalda Tuska, který v Polsku na rozdíl od stran německých a francouzských lídrů zvítězil. Média napříč Evropou i ve Spojených státech také upozorňují na vzestup populistických pravicových uskupení.

Nejsledovanější slovenská televize Markíza, která se kvůli svému zpravodajství dostala do sporu s částí zaměstnanců a ti pak minulý týden vyhlásili stávkovou pohotovost, ve středu oznámila ukončení jednání se stávkovým výborem. Vedení televize tvrdí, že výbor nemá skutečný zájem o dohodu. Navrhla zřízení pracovní skupiny, která by se zabývala redakčními otázkami. Současně ohlásila, že je připravena přijmout žádosti o ukončení pracovního poměru od zaměstnanců, kteří nedokážou akceptovat profesionální standardy redakčních směrnic. Stávkový výbor v reakci obvinil ředitele televize z manipulací.

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu Moskva zintenzivňuje svou dezinformační kampaň. List The Washington Post (WP) zjistil, že proruská platforma Voice of Europe posílala krajně pravicovým politikům měsíčně až milion eur za účelem šíření ruské propagandy v pěti evropských zemích, a snažila se tak posílit postavení proruských kandidátů. Činitelé z oblasti zpravodajských služeb mluví o jedné z nejambicióznějších ruských operací, jejichž cílem je rozdělit Západ a podkopat podporu Ukrajiny. Řada ruských hoaxů se týká i klimatických opatření či lídrů EU, v šíření lží pomáhá Kremlu umělá inteligence či takzvané deepfakes. Evropský parlament se snaží bránit prostřednictvím nových legislativ.

Nejsledovanější slovenská televize Markíza nemůže a ani nehodlá ustupovat ultimátům ohledně své programové struktury a personálních otázek, prohlásil PR manažer televize Lukáš Kočišek v reakci na výzvu části pracovníků a spolupracovníků Markízy, kteří po jejím vedení požadují, aby pokračovalo vysílání politického diskusního pořadu. Jeho okamžité pozastavení televize oznámila na začátku týdne poté, co moderátor Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval před politickými tlaky na médií na Slovensku. Ve čtvrtek odpoledne vyhlásili nespokojení pracovníci televize stávkovou pohotovost.

Nejsledovanější slovenská televize Markíza v pondělí oznámila, že s okamžitou platností přerušuje vysílání dvou diskusních pořadů. Učinila tak poté, co moderátor pořadu Na telo (Na tělo) Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval. Slovenský vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Smer) využil sporu ke kritice novinářů. Prezidentka Zuzana Čaputová zmínila tlak na úpravu zpravodajství a opoziční politici zdůraznili význam svobody médií.

O Praze natáčí Janek Rubeš pro zahraniční i české turisty, hlavně ale přímo v terénu. „Nejsme jako youtubeři, kteří sedí v pokojíčku a říkají, jak se na Staroměstském náměstí podvádí. Přece si to tam musíme jít natočit,“ říká spoluautor kanálů Honest Guide a Kluci z Prahy. V podcastu Background ČT24 odhaluje nejen zákulisí tvorby úspěšných videí.

Bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn se chce coby nový vládní koordinátor strategické komunikace zaměřit na to, aby jednotlivé státní složky navenek vystupovaly jednotně a důvěryhodně. Zároveň ale musí být slova podepřená skutečným jednáním. Za velkou hrozbu pro Českou republiku považuje dezinformační snahy Ruska. Funkce vládního koordinátora by se Foltýn měl ujmout od začátku června.

Slovenská policie vyšetřuje zhruba čtyřicet případů šíření nenávisti na sociálních sítích a v této souvislosti zasahovala v pěti z nich, řekl v pátek televizi TA3 ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Žalobce mezitím podal návrh na vazební stíhání útočníka, který postřelil slovenského premiéra Roberta Fica (Smer). Soud oznámil, že obviněného vyslechne v sobotu.

Za ránu do srdce slovenské společnosti, která čelí pokročilému rozkladu bezpečnosti a společenskému chaosu, označil slovenský tisk středeční atentát na premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Zahraniční média si všímají, že vláda obviňuje z útoku opozici.

Zástupci členských zemi EU se ve středu v Bruselu shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které podle Unie šíří ruskou propagandu. Jde také o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se dotknou také mediální platformy RIA Novosti a listů Izvestija a Rossijskaja Gazeta.

Bývalý právník amerického exprezidenta Donalda Trumpa Michael Cohen v pondělí u soudu na Manhattanu vypověděl, že s Trumpem v době jeho prezidentské kampaně v roce 2016 tajně zařizoval, aby o republikánském kandidátovi nevycházely v tisku negativní zprávy. Cohen je označovaný za klíčového svědka v kauze, která se týká falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce Stormy Daniels za mlčení o poměru s Trumpem.

„Diktátoři se pokouší zhasnout světla, my zase rádi osvětlujeme, co se skutečně děje,“ popsal prezident Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL) zásadní poslání této organizace. Stephen Capus pozici zastává od letošního ledna, v minulosti působil také jako hlavní poradce Agentury Spojených států pro globální média (USAGM). V podcastu Background ČT24 okomentoval mimo jiné situaci na Slovensku.

Blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala dal najevo pochybnosti o tom, že je vědecky podložené, že je Země kulatá. O Machalovi se mluvilo jako o možném příštím řediteli Slovenské televize a rozhlasu (STVR), on však odmítl, že by jím chtěl být.

V Indii odstartoval šestitýdenní volební maraton, při němž skoro miliarda lidí rozhodne o složení tamní dolní komory parlamentu. Jasným favoritem je nacionalistická Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího. Během dekády u moci se Módímu podařilo dostat Indii mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a učinit z ní globální velmoc, která směle konkuruje Číně a udržuje pragmatické vztahy s Ruskem. Módího vládu nicméně poznamenaly útoky proti muslimům, sílící nezaměstnanost mezi mladými a omezování nezávislých médií. Opozice se proto před volbami spojila v široké nesourodé alianci, a to s jediným cílem: nedovolit Módímu třetí funkční období v řadě.

Po loňských parlamentních volbách odešel ze Slovenska do Prahy. Vrátit se komentátor Arpád Soltész neplánuje, i kdyby se politická situace změnila. „Prezidentské volby beru jako další referendum, které potvrdilo, že většinová slovenská populace nechce patřit na Západ, ale na Východ,“ myslí si a varuje před dalšími kroky premiéra Roberta Fica vůči médiím. „Musí to udělat rychle a špinavě, aby další volby byly stále svobodné, ale už ne férové,“ říká v podcastu Background ČT24.

Světová média si všímají a komentují vítězství Petra Pellegriniho ve slovenských prezidentských volbách. Západní deníky, například The New York Times, o něm hovoří jako o proruském populistovi, který porazil prozápadního kandidáta. BBC uvedla, že Ukrajina teď definitivně ztratí na Slovensku podporu. Naopak média v Rusku, které vede útočnou válku proti Ukrajině, píší o tom, že zvítězil kandidát, který odmítá dodávky zbraní svému východnímu sousedovi, čímž podporuje rychlé řešení konfliktu na Ukrajině.

Vítězi sobotního rozhodujícího kola prezidentských voleb na Slovensku, předsedovi parlamentu a vládní strany Hlas–SD Peteru Pellegrinimu pomohla sázka na téma války, mobilizace voličů vládní koalice a oslovil také regiony s početnou maďarskou menšinou, píší slovenská média. Podle Denníku N výsledek hlasování znamená, že moc konsolidoval premiér Robert Fico, v jehož straně Smer–SD Pellegrini v minulosti po dvě desetiletí působil. Deník Sme napsal, že Pellegrini je legitimně zvoleným prezidentem, do funkce se ale dostal lžemi a šířením strachu.

Vyhlášení protektorátu Čechy a Morava lze vnímat jako náhlý dějinný zlom, nacistické Německo se ovšem na převzetí moci a začátek okupace systematicky připravovalo. Čtvrté Názorové fórum pořádané Památníkem ticha se opět zaměřilo na méně připomínané vrstvy známých událostí, které ale mohou být důležitým mementem i pro současnost.