„Jako autoritáři jinde po světě,“ popsali Trumpův vztah k médiím Reportéři bez hranic

Během šesti měsíců vlády podnikl americký prezident Donald Trump řadu kroků proti médiím a zpravodajským serverům. Zažaloval například list The Wall Street Journal (WSJ) nebo novinářům tiskové agentury Associated Press (AP) zakázal vstup do Bílého domu. Svým chováním „napodobuje a inspiruje se u autoritářských a kvaziautoritářských režimů jinde po světě“, míní organizace Reportéři bez hranic (RSF).

„Od svého nástupu do úřadu před šesti měsíci Trump doplnil roky slovních útoků na novináře konkrétními kroky, které omezují svobodu tisku. Mnohé z těchto taktik nejsou ničím novým – je to stejný návod, jaký používají potlačovatelé svobody tisku po celém světě,“ uvedli RSF.

Trump opakovaně zažaloval mediální organizace nebo zpravodajské servery, se kterými nesouhlasí. „Lawfare“ neboli strategické využívání zákonů a právních kroků k potlačení protivníka – nebo v tomto případě svobody tisku – běžně používají politici vystupující proti médiím.

Jedním z nich je například salvadorský prezident Nayib Bukele, který potlačuje žurnalistiku a vystavuje novináře a zpravodajské organizace nákladným soudním procesům a auditům. Podle Asociace novinářů Salvadoru odešly v uplynulém měsíci desítky novinářů do exilu kvůli eskalujícímu pronásledování, zastrašování a omezením tisku ze strany Bukeleho vlády, uvedlo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů.

USA se v indexu svobody médií, který sestavují RSF, v roce 2025 umístily na 57. příčce.

Žaloba kvůli článku o vazbách na Epsteina

Trump v polovině července podal žalobu na dva novináře The Wall Street Journal, majitele deníku Ruperta Murdocha, vydavatelství Dow Jones a vydavatelský dům News Corp kvůli údajné pomluvě. Udělal to kvůli článku WSJ, který uváděl, že Trump v roce 2003 poslal sexuálnímu delikventovi Jeffremu Epsteinovi k padesátinám „oplzlé“ přání s kresbou nahé ženy. Šéf Bílého domu to popřel.

Následně mluvčí hlavy státu Karoline Leavittová vyřadila WSJ z doprovodu Trumpa při jeho cestě do Skotska kvůli tomu, co označila za „falešné a pomlouvačné chování“ deníku.

„Trump si vyřizuje účty přes Bílý dům,“ míní politolog

Trump v případu žaloby proti WSJ využil pravomoce svého úřadu, aby si „vyřídil účty a provedl osobní vendetu, nikoli aby sloužil veřejnému zájmu“, napsal profesor právní vědy a politologie na Amherst College Austin Sarat v komentáři pro server The Hill.

„Trumpova žaloba proti WSJ již má své výsledky, protože od něj přesměrovala hněv voličské základny hnutí MAGA (Make America Great Again, pozn. red.) související se zveřejněním soudních dokumentů v Epsteinově kauze. Jeho příznivci mají nyní známý terč – média a jejich údajné pronásledování prezidenta,“ míní Sarat.

Podle něj se Trump dlouhodobě snaží přimět Nejvyšší soud Spojených států amerických, aby usnadnil veřejným činitelům vyhrávat žaloby pro urážku na cti a pomluvu proti novinám a dalším médiím. „Stejně jako jiní autoritáři, pokud nemůže média ovládat přímo, tak je chce ovlivnit a zastrašit. Zmírnění jejich právní ochrany je jedním ze způsobů, jak tohoto cíle dosáhnout,“ dodal politolog.

Žaloba kvůli interview s Harrisovou

Trump také zažaloval mediální skupinu Paramount Global kvůli interview s bývalou viceprezidentkou a Trumpovou protikandidátkou v prezidentských volbách Kamalou Harrisovou v pořadu 60 Minutes, které podle něj televizní stanice CBS, spadající pod Paramount Global, sestříhala zavádějícím způsobem. Stanice pořad odvysílala v říjnu loňského roku, prezidentské volby se konaly v listopadu.

Trump a CBS se na mimosoudním vyrovnání formálně dohodli v úterý a Paramount Global zaplatila Trumpovi šestnáct milionů dolarů (334,6 milionu korun) za urovnání soudního sporu. Podle dohody platba pokryje Trumpovy soudní výlohy a dar jeho budoucí prezidentské knihovně. Součástí byl také závazek televize CBS sdílet v budoucnu přepisy rozhovorů pořadu 60 Minutes s kandidáty na prezidenta USA po jejich odvysílání.

Podle RSF urovnání Trumpovy žaloby proti Paramount Global otevřelo cestu k tomu, aby došlo k fúzi v hodnotě 8,4 miliardy dolarů se společností Skydance Media, jenž vede generální ředitel David Elison, který je spojován s Trumpem. Demokratičtí senátoři Elizabeth Warrenová, Bernie Sanders a Ron Wyden spustili vyšetřování, zda Ellison s Trumpem neuzavřeli tajnou dohodu, napsal server The Wrap.

Stanice Comedy Central spadající pod Paramount Global nyní také po dvou letech vrátila na obrazovky satirický seriál South Park. Jeho premiérový díl zobrazoval prezidenta Trumpa v posteli s jednou z vedlejších postav seriálu Satanem a odkazoval na Trumpovu žalobu proti Paramountu, vyhlídky na vládní cenzuru či nedávné zrušení pořadu The Late Show with Stephen Colbert, napsal server The Independent.

CBS oznámila, že The Late Show with Stephen Colbert skončí v květnu 2026. Podle stanice jde „čistě o finanční rozhodnutí na pozadí složité situace v oblasti nočních talk show“ a „nijak nesouvisí s výkonností pořadu, jeho obsahem ani jinými faktory“, píše BBC. Oznámení nicméně přišlo jen dva týdny po urovnání Trumpovy žaloby.

Zákaz vstupu za „Mexický záliv“

RSF také kritizují, že Trump trestá novináře za používání konkrétních slov a frází. Bílý dům 11. února zakázal agentuře Associated Press přístup do Bílého domu, na Air Force One a různé oficiální akce. Důvodem bylo, že AP používala geografický název Mexický záliv, i když Trump chce, aby se daná vodní plocha označovala jako „Americký záliv“.

Obvodní soud ve Washingtonu v úterý zamítl žádost AP, aby věc přezkoumal, čímž se otevřela cesta pro odvolání k Nejvyššímu soudu USA, napsala agentura Reuters.

„Jak jsme říkali po celou dobu, tisk a veřejnost mají základní právo svobodně mluvit bez vládních represí,“ dodala AP. Bílý dům ve svém prohlášení sdělil, že žaloba agentury je „neopodstatněná“, a kritizoval její „sebestředné jednání“.

Kromě Mexického zálivu tiskoví pracovníci Bílého domu odmítli odpovídat na e-maily reportérů, kteří ve svých podpisech uvádějí preferovaná zájmena. Obecně administrativa přestala používat výrazy, které považuje za progresivní.

V tomto chování vidí RSF paralelu s postupem Kremlu, který v roce 2022 po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu nařídil médiím, aby v souvislosti s ní nepoužívala slova jako „útok“, „invaze“ nebo „válka“. Místo toho ruskou agresi Moskva bagatelizovala jako „speciální vojenskou operaci“.

„Úžasné rozhodnutí,“ chválí Trumpovy kroky ruská média

Trumpovy škrty v zahraniční pomoci a omezení působení americké Agentury pro globální média (USAGM) přerušily americkou podporu nezávislých médií v zahraničí, což vyvolalo pozitivní reakci autoritářských režimů, které se chopily příležitosti zaplnit vzniklou mezeru.

Ruská státní média chválila omezení financování USAGM jako „úžasné rozhodnutí“. Bývalý šéfredaktor pročínského listu Global Times Chu Si-ťin označil pozastavení činnosti Hlasu Ameriky (VOA) a Rádia Svobodná Asie provozovaného USAGM za „opravdu potěšující“ a „(doufejme) nevratné“.

Dokonce i jeden z hlavních poradců maďarského premiéra Viktora Orbána prohlásil, že „nemůže být šťastnější“, pokud jde o škrty v USAGM.

Vítězství pro Rádio svobodná Evropa

Trumpova administrativa se snažila také omezit financování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL) se sídlem v Praze přes USAGM, ale v sobotu americký soud rozhodl, že agentura musí do září stanici vyplatit zhruba 77 milionů dolarů (1,6 miliardy korun), které už dříve schválil americký Kongres.

„Toto vítězství poskytuje našim novinářům potřebný impuls k tomu, aby i nadále každý týden oslovovali téměř 47 milionů lidí, kteří se na naši žurnalistiku spoléhají, pokud jde o fakta, a aby bojovali proti zlomyslné propagandě autoritářských vlád. Nyní více než kdy jindy nemůžeme postoupit informační prostor tyranům,“ řekl k verdiktu ředitel stanice Stephen Capus.

Soud mimo jiné konstatoval „flagrantní ignorování finančních povinností ze strany USAGM“, což prý způsobilo, že RFE/RL muselo hromadně propouštět, rušit programy a nevyhnutelně byl poškozen globální vliv stanice budovaný po celá desetiletí. RFE/RL vysílá své programy ve 23 zemích včetně Ruska, Ukrajiny, Íránu, Afghánistánu či Pákistánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 2 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 5 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 8 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 8 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 9 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 9 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.