Novináři

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v pátek končí se svým působením v Maďarsku. Stanice to uvedla na svých webových stránkách. Aktivity zastavuje na pokyn Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která rozhlasovou stanici s hlavní redakcí v Praze financuje.

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) zařadila slovenského premiéra Roberta Fica na seznam takzvaných predátorů svobody tisku, které podle ní spojuje nenávist ke svobodě tisku a jejichž cílem je umlčování nezávislých médií. Mezi aktéry, kteří letos napadali novináře a právo na informace, francouzská organizace řadí rovněž mimo jiné izraelskou armádu, ruského vládce Vladimira Putina, miliardáře Elona Muska či Komunistickou stranu Číny. Ficovo vyjádření není k dispozici.

Ruské bezpilotní letouny zaútočily druhou noc po sobě na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde zranily sedm lidí a poničily několik budov, uvedl starosta města Vitalij Klyčko. Útoky a pády trosek dronů podle něj vedly k požárům ve třech obytných domech a poškození dalších budov, včetně školy a mateřské školy. Po ruských útocích v Kramatorsku zemřeli dva ukrajinští novináři a jeden byl zraněný. Ukrajinská armáda informovala, že zasáhla rafinerii v ruské Rjazani.

Americká stanice ABC pozastavila „na neurčito“ vysílání noční talk show Jimmyho Kimmela poté, co jeho komentáře k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka vyvolaly kritiku. V noci na čtvrtek o tom informovala agentura AP. Krok televize přivítal prezident Donald Trump, který Kimmela označil za břídila. Později dodal, že byl vyhozen pro „nedostatek talentu“.

Nezávislí novináři z Nové gazety v Moskvě se už několik měsíců snaží o výměnu vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Redakce navrhuje, aby se na Ukrajině dostali na svobodu přívrženci Vladimira Putina a takzvaného ruského světa a z ruských věznic mají být propuštěni odpůrci války. „Každý člověk je pro mě mnohem důležitější než osud celé planety,“ uvedl v rozhovoru pro ČT novinář a laureát Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov s tím, že počet lidí, kteří jsou ve vězení za svoje antiválečné postoje po začátku takzvané speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Rusko oficiálně svou válečnou agresi nazývá, je zhruba tisíc nebo tisíc sto. Celkem je podle něj politických vězňů nyní více než za Sovětského svazu. Dodal, že podle průzkumů je polovina lidí v Rusku pro zastavení bojů. „V parlamentu ale není nikdo, kdo by tyto názory prosazoval,“ míní.

Tanky izraelské armády v pondělí pronikly hlouběji do města Gaza, píše agentura Reuters. Podle svědků armáda židovského státu na jednom z předměstí odpalovala na dálku svá vozidla naložená výbušninami. Při pondělních izraelských úderech na město zahynulo nejméně 19 lidí, včetně žen a dětí, píše Reuters s odvoláním na tamní zdravotnické úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás.

V Pásmu Gazy panuje hladomor, akutním hladem tam podle OSN trpí půl milionu lidí. Na podvyživených dětech se projevují zdravotní problémy. Jídlo je složité sehnat, řada lidí si ho ani nemůže dovolit, a je tak závislá na humanitární pomoci. Izrael tvrdí, že jí do enklávy dodává dostatek, takové informace je však kvůli absenci přístupu mezinárodních médií do válkou zpustošené Gazy složité ověřit. Veřejnoprávní média Evropské vysílací unie, jejímž členem je i ČT, se proto spojila s palestinskými kolegy, aby přinesla svědectví přímo z místa.

Nizozemští novináři nalezli na fotografiích jedné argentinské realitní firmy více než osmdesát let pohřešovaný pozdně barokní obraz ukradený nacisty. Portrét visel v prodávaném domě nedaleko Buenos Aires, po druhé světové válce jej vlastnil uprchlý vysoce postavený úředník nacistického Německa. Obraz ukradený židovskému sběrateli však před policejním zásahem zmizel, informovala argentinská média.

Agentura Reuters s odkazem na palestinské zdravotníky uvádí, že izraelský útok na nemocnici na jihu Pásma Gazy zabil nejméně dvacet lidí, včetně pěti palestinských novinářů, z nichž jeden pracoval pro Reuters a další spolupracoval s AFP. The Times of Israel a al-Džazíra píší, že Izrael na nemocnici použil takzvaný „double tap“, tedy dvojí úder: podruhé vyslal na místo útočné prostředky, když na místě zasahovali zdravotníci. Armáda židovského státu dle médií potvrdila, že v místě útočila, necílila prý ale na novináře a incident prošetří.

Dopoledne 21. srpna 1968 vyšlo druhé vydání Rovnosti, které informovalo o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jiřího Šiguta, který byl zástupce šéfredaktora novin, vyvedli vojáci z redakce se samopalem v zádech a spolu s ním vykázali i všechny novináře. Ti se ale nenechali zastrašit – v improvizované redakci pokračovali v práci a o událostech informovali prostřednictvím letáků.

Při nedělním izraelském úderu na novinářský stan u nemocnice Šífa v Gaze zahynuli čtyři zaměstnanci televize al-Džazíra včetně reportéra Anase Šarífa, nikoli pět, jak katarská stanice uváděla dříve. O život při útoku přišli také další dva novináři, kteří pracovali na volné noze. Al-Džazíra tuto informaci opravila v úterý na svém zpravodajském webu.

Nedělní izraelský úder nedaleko nemocnice Šífa ve městě Gaza v Pásmu Gazy zabil pět novinářů katarské televize al-Džazíra, včetně prominentního reportéra Anase Šarífa, tvrdí televize. Dřívější informace zmiňovaly smrt Šarífa a jednoho dalšího pracovníka al-Džazíry.

Během šesti měsíců vlády podnikl americký prezident Donald Trump řadu kroků proti médiím a zpravodajským serverům. Zažaloval například list The Wall Street Journal (WSJ) nebo novinářům tiskové agentury Associated Press (AP) zakázal vstup do Bílého domu. Svým chováním „napodobuje a inspiruje se u autoritářských a kvaziautoritářských režimů jinde po světě“, míní organizace Reportéři bez hranic (RSF).

Slovensko zváží zavedení povinného členství novinářů v příslušné samosprávné organizaci, která bude moci žurnalisty i trestat za jejich pochybení. Na tiskové konferenci to zmínil slovenský premiér Robert Fico (Smer), který má dlouhodobě komplikovaný vztah s některými redakcemi a novináře často kritizuje.

Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnějším porušením svobody tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko meziročně polepšilo o sedm pozic a obsadilo desátou příčku. Slovensko se naopak propadlo o devět míst a skončilo 38. ze 180 hodnocených zemí. Tak jako před rokem se první umístilo Norsko, nejhůř hodnocená zůstává Eritrea.

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.

Gruzínská opozice sestavuje databázi lidí, kteří po policejním zásahu museli zamířit do nemocnice. Jen na demonstracích z letošního podzimu byly takových případů více než tři stovky. V rozhovoru pro ČT to řekla gruzínská právnička Ana Kakalašviliová, která se na sestavování seznamu podílí. Je přesvědčena, že chování policie k demonstrantům a zadrženým je možné popsat jako mučení.

V Tbilisi pokračují každodenní protivládní protesty, které jsou provázeny střety s policií. Do konfliktů se čím dál častěji zapojují skupiny civilně oděných mužů se zakrytými tvářemi, pro které místní používají označení tituškové. Ti útočí i na novináře, příkladem je napadení reportérky a kameramana stanice TV Pirveli. Vládní strana Gruzínský sen útok odsoudila, ale zároveň uvedla, že byl zřejmě vyprovokován k posílení „slábnoucích protestů“.

O povolebním dění ve Venezuele informují na internetu společně i dva mladí „novináři“, ona se jmenuje La Chama a on El Pana. Na rozdíl od zpráv, které přinášejí, ale nejsou skuteční a autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura je tak nemůže zatknout stejně, jako to po sporných prezidentských volbách udělal už v případě více než tisíce lidí včetně novinářů. O moderním řešení problému informoval server BBC. Tamní režim mezitím hrozí zatčením opozičnímu prezidentskému kandidátovi Edmundovi Gonzálezovi Urrutiovi.

Ve slovenských médiích panují turbulentní časy. Jen za poslední dva týdny zažili novináři protesty, odchody, veřejnou kritiku i vzájemná ultimáta. Reportéři i šéfové médií teď proto s velkým očekáváním sledují nástup nového prezidenta Petera Pellegriniho, který má připojit podpis pod zákon o veřejnoprávních médiích.

Letošní Novinářskou cenu za inovativní žurnalistiku získal tým Aktuálně.cz za mnohovrstvé zpracování tématu dezinformací. Vůbec prvním vítězem kategorie Ekonomická žurnalistika se stal Filip Zelenka ze zpravodajského ekonomického deníku E15 za příspěvek porovnávající prostředí v Česku a Polsku. Novinářskou křepelku pro mladé novináře do 33 let si za reportáže z válečné Ukrajiny odnesla reportérka České televize Darja Stomatová.

Zástupci slovenských veřejnoprávních médií vyzvali parlament, aby nepřijímal zákon o změnách v RTVS. Poslancům odevzdali otevřený dopis. Už ve čtvrtek se několik tisíc lidí v Bratislavě účastnilo demonstrace, kterou svolala největší opoziční strana Progresívne Slovensko.