Novináři

Gruzínská opozice sestavuje databázi lidí, kteří po policejním zásahu museli zamířit do nemocnice. Jen na demonstracích z letošního podzimu byly takových případů více než tři stovky. V rozhovoru pro ČT to řekla gruzínská právnička Ana Kakalašviliová, která se na sestavování seznamu podílí. Je přesvědčena, že chování policie k demonstrantům a zadrženým je možné popsat jako mučení.

V Tbilisi pokračují každodenní protivládní protesty, které jsou provázeny střety s policií. Do konfliktů se čím dál častěji zapojují skupiny civilně oděných mužů se zakrytými tvářemi, pro které místní používají označení tituškové. Ti útočí i na novináře, příkladem je napadení reportérky a kameramana stanice TV Pirveli. Vládní strana Gruzínský sen útok odsoudila, ale zároveň uvedla, že byl zřejmě vyprovokován k posílení „slábnoucích protestů“.

O povolebním dění ve Venezuele informují na internetu společně i dva mladí „novináři“, ona se jmenuje La Chama a on El Pana. Na rozdíl od zpráv, které přinášejí, ale nejsou skuteční a autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura je tak nemůže zatknout stejně, jako to po sporných prezidentských volbách udělal už v případě více než tisíce lidí včetně novinářů. O moderním řešení problému informoval server BBC. Tamní režim mezitím hrozí zatčením opozičnímu prezidentskému kandidátovi Edmundovi Gonzálezovi Urrutiovi.

Ve slovenských médiích panují turbulentní časy. Jen za poslední dva týdny zažili novináři protesty, odchody, veřejnou kritiku i vzájemná ultimáta. Reportéři i šéfové médií teď proto s velkým očekáváním sledují nástup nového prezidenta Petera Pellegriniho, který má připojit podpis pod zákon o veřejnoprávních médiích.

Letošní Novinářskou cenu za inovativní žurnalistiku získal tým Aktuálně.cz za mnohovrstvé zpracování tématu dezinformací. Vůbec prvním vítězem kategorie Ekonomická žurnalistika se stal Filip Zelenka ze zpravodajského ekonomického deníku E15 za příspěvek porovnávající prostředí v Česku a Polsku. Novinářskou křepelku pro mladé novináře do 33 let si za reportáže z válečné Ukrajiny odnesla reportérka České televize Darja Stomatová.

Zástupci slovenských veřejnoprávních médií vyzvali parlament, aby nepřijímal zákon o změnách v RTVS. Poslancům odevzdali otevřený dopis. Už ve čtvrtek se několik tisíc lidí v Bratislavě účastnilo demonstrace, kterou svolala největší opoziční strana Progresívne Slovensko.

Zhruba dvě stovky slovenských novinářů podepsaly prohlášení na podporu nezávislosti veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS), který podle nich chce ovládnout vláda premiéra Roberta Fica a změnit ho na vládní propagandistický kanál. Návrh nového zákona o slovenské televizi a rozhlasu, jejž připravilo ministerstvo kultury, čelí kritice na Slovensku i v zahraničí. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zdůraznila, že předloha zákona je v rozporu s novým evropským aktem o svobodě médií.

„Baví mě svět mafiánů a podvodů. Baví mě bavit se s těmi lidmi, zjišťovat, jak se snaží ohýbat zákon,“ říká novinářka Zdislava Pokorná z Deníku N. V podcastu Background ČT24 se vrací k dobám, kdy trávila u Pražského hradu i přes čtyřicet hodin týdně. Za pokrývání kauz z éry Miloše Zemana dostala Novinářskou cenu a napsala o nich i knihu. Mimo jiné proto, aby lidé nezapomněli. „Přijde mi, že když dojde k události, která Česko nějakým způsobem směřuje, a pak nastane změna, zapomene se na to, co bylo.“

Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2023 získali komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a redaktorka internetového deníku A2larm Saša Uhlová. Fingerland pro Český rozhlas nyní připravuje komentáře převážně o Blízkém východě, ale i Asii, Africe a dalších regionech a tématech. Uhlová se do širšího povědomí dostala sérií reportáží o nejhůře placených zaměstnancích v Česku, podle kterých vznikl film režisérky Apoleny Rychlíkové Hranice práce. Ceny Ferdinanda Peroutky se v úterý předávaly v pražském Centru současného umění DOX.

V loňském roce bylo v Rusku na seznam zahraničních agentů zařazeno skoro 230 lidí, médií nebo organizací. Tímto hanlivým názvem ruské úřady označují všechny, kdo jsou podle nich pod zahraničním vlivem. Celkem jde už o 742 subjektů. Kreml tak cíleně umlčuje svoje kritiky.

Slovenský premiér Robert Fico stupňuje tlak na některá média, tvrdí jejich zástupci. Zkraje týdne je označil za nepřátelská a pohrozil omezením přístupu na Úřad vlády. Novináře – včetně nejsledovanější Markízy – kritizuje za politizování jejich práce. Podle redakcí chce staronový šéf slovenské vlády omezit kritické zpravodajství.

Izraelská armáda oznámila, že plně obnovila kontrolu nad hranicí s palestinským Pásmem Gazy, podle BBC se u ní soustředí 35 izraelských praporů. Pásmo Gazy nadále čelí bombardování ze vzduchu, které provádí izraelské letectvo v reakci na útok teroristů Hamásu na izraelském území. Počet mrtvých přesáhl v Izraeli podle oficiálních údajů tisícovku, v Pásmu Gazy devět stovek. USA poskytnou Izraeli vojenskou pomoc, obsahovat bude mimo jiné rakety pro izraelský systém protivzdušné obrany.

Ruské úřady přidaly na seznam takzvaných zahraničních agentů nositele Nobelovy ceny za mír a šéfredaktora opozičního listu Novaja gazeta Dmitrije Muratova. Lidé na seznamu podléhají zvýšené úřední kontrole. Rusové se k necenzurovaným informacím dostanou jen na sociálních sítích nebo internetu. Opoziční média a novináři se přesunuli do zahraničí, v zemi jich dál působí jen minimum.

Přesunutí denního tisku do vyšší sazby DPH je chyba, postrádá to obsahovou i ekonomickou logiku, řekla v úterních Událostech, komentářích předsedkyně představenstva Czech News Center Libuše Šmuclerová, která zároveň stojí v čele správní rady Unie vydavatelů. Podle ní je také ohrožena role deníků jakožto hráze proti dezinformacím. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ale upozornil na to, že klíčovou roli hrají veřejnoprávní média, která jsou v on-line prostoru. Důležitými zdroji jsou podle něj také časopisy, které jsou v nižší sazbě DPH.

Z Ruska odešlo od začátku jeho agrese proti Ukrajině podle odhadů Západu na milion lidí. První vlna zemi opustila hned po invazi, ta druhá po vyhlášení mobilizace loni na podzim. Hlavně v prvních měsících války emigrovali odpůrci Kremlu nebo nezávislí novináři. Exil jim poskytlo i Lotyšsko.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) vyloučila, že by úniky informací v kauze Dozimetr pocházely od orgánů činných v trestním řízení. České televizi to sdělil státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Pavel Prygl. Doplnil, že nikoho neobvinili. Odkud novináři informace ze spisu případu údajné korupce v pražském dopravním podniku (DPP) získávali, GIBS nezjistil. Svědci z řad novinářů podle Prygla svůj zdroj s odkazem na paragraf zákona o jeho ochraně neodhalili.

Turecký parlament ve čtvrtek schválil zákon, který umožní trestat novináře nebo uživatele sociálních sítí až tříletým odnětím svobody za šíření dezinformací. Podle kritiků může tato norma, kterou navrhl prezident země Recep Tayyip Erdogan, vést k omezení svobody slova. Informovala o tom agentura Reuters.

Evropská komise chce zlepšit podmínky pro nezávislou práci novinářů a pro pluralitu médií v zemích Evropské unie. Místopředsedkyně unijní exekutivy Věra Jourová (ANO) představila návrh nových pravidel, která mají mimo jiné omezit vliv státních orgánů na veřejnoprávní média, zajistit transparentnost vlastnictví médií či zamezit sledování komunikace novinářů. Jejich cílem je i to, aby nezávislost zpravodajství na svých stránkách více respektovaly i velké internetové firmy. Zástupci vydavatelů i digitálních platforem se po oznámení konceptu ozvali s kritickými připomínkami.

Skandál s odposlechy předsedy opozičních socialistů Nikose Andrulakise a dvou novinářů tajnou službou otřásá pozicí řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise. Šéf zpravodajců již přišel o funkci a ustavená vyšetřovací komise má zjistit pozadí celé akce. Informoval o tom zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Mluvil za ministerstvo vnitra, později tam byl náměstkem. Teď se ale řadu let jeho jméno objevuje pod politickými komentáři. Martin Fendrych zná politiku jako její někdejší aktivní člen, nyní se jí věnuje jako novinář. Do žurnalistiky kromě této zkušenosti ale promítá také svou víru. Komentáře přirovnává k básni. A ten, kdo je píše, by podle něj měl být i tak trochu spisovatel, řekl v podcastu Background ČT24.

Čtyři roky od vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové stále není případ uzavřen. Jejich smrt v roce 2018 vyvolala velké protesty po celém Slovensku a politici odstupovali z vlády. Ale případ vyděsil i celou Evropu. Investigativní reportér a režisér Matt Sarnecki, Američan žijící v Rumunsku, natočil celovečerní dokument s názvem Kuciak: Vražda novináře. Ten se promítal v evropské premiéře na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.

Nikdy jsem nebyl přesvědčenější, že naše profese je důležitá, v základní práci nás ale můžou nahradit roboti, odhaduje šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Investigativní žurnalistika podle něj slábne, protože se novináři více věnují jednoduchým tématům. „Zatímco zjistit, proč něco nefunguje, je těžké a má to nejistý výsledek. A mnohdy to veřejnost nechce ani číst,“ dodává. V podcastu Background ČT24 mluví i o těžkých začátcích v Respektu nebo o tom, kdy časopisu hrozil zánik.

Moskevský soud vyměřil pokutu ve výši 20 milionů rublů (asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině. Informovala o tom agentura Interfax.