Novináři strana 2 z 4

Kubánské úřady v sobotu odebraly akreditace celé redakci španělské agentury EFE v Havaně. Uvedla to samotná agentura. Úřady svůj krok nezdůvodnily a neuvedly, zda je odebrání akreditací dočasné či trvalé. EFE patří mezi nejvýznamnější tiskové agentury ve španělsky mluvícím světě.

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.

Firma z daňového ráje, společnosti s nastrčenými řediteli –⁠ tak komplikovaně před lety nakupoval premiér Andrej Babiš (ANO) nemovitosti na francouzské riviéře. Dnes tvrdí, že postup byl legální a doporučila mu ho realitní kancelář. Podle některých odborníků ale způsob nákupu nese znaky praní peněz. Zjištění mezinárodního týmu více než šesti set novinářů v Událostech, komentářích rozebírali vicepremiér a zároveň ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a místopředseda ODS Martin Kupka.

Na návštěvě České republiky je předseda maďarské vlády Viktor Orbán. V pražské Kramářově vile ho přivítal premiér Andrej Babiš (ANO), poté zamířili do Ústí nad Labem, kde projednávali například investice, energetiku a migraci. Babiš v Ústeckém kraji vede volební kandidátku a po skončení pracovního programu se oba politici, kteří udržují dobré vztahy, sešli v ústeckém divadle s příznivci a členy hnutí. Na tiskovou konferenci obou premiérů se nedostali někteří žurnalisté, novinářské organizace kritizují porušení Listiny základních práv a svobod.

Někteří v médiích pracují celá desetiletí, jiní zase s profesí začali teprve nedávno. Jedno ale mají společné – chtějí informovat. Porevoluční novináři a novinářky odhalovali největší kauzy, mapovali nejzásadnější politická rozhodnutí, nebo také začali přinášet zprávy o terorismu, válce a chudobě. Současná generace reportérů zase točí podcasty, využívá sociální sítě nebo mobilní telefony a změnila se i jejich témata. Jak žurnalistiku vnímají novináři napříč generacemi? K čemu se vracejí a kam směřují? To jsou otázky pro novou podcastovou sérii redakce pořadu Newsroom Background ČT24: Generace.

Jak covid změnil média, co bylo pro novináře nejtěžší a co je práce během pandemie naučila? Tomu se věnoval středeční pořad Devadesátka ČT24. V jeho rámci byl odvysílán také dokument s názvem Pandemie v přímém přenosu.

Policie zadržela v Moskvě v sobotu večer dvanáct novinářů, kteří před sídlem tajné služby FSB protestovali proti zařazování ruských nezávislých médií na seznam „zahraničních agentů“. Všichni kromě jednoho, který strávil noc na policejní stanici, byli opět propuštěni, informoval list Kommersant.

V Havlíčkově Brodě začal 17. ročník Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského (LŽŠ). Podle jednoho ze zakladatelů Milana Pilaře se jí účastní vzhledem k epidemické situaci jen lidé z České republiky a Slovenska. Na programu jsou přednášky a besedy určené veřejnosti se zájmem o média a historii i současnost střední Evropy.

Pařížská prokuratura spustila vyšetřování v návaznosti na odhalení údajných snah různých zemí sledovat novináře či aktivisty skrze program izraelské společnosti NSO Group. Francouzská investigativní redakce Mediapart a dva její reportéři tvrdí, že jejich aktivity špionážním programem Pegasus monitorovalo Maroko. Podle zjištění deníku Le Monde marocké tajné služby sledovaly i telefonní číslo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Většina zemí Evropské unie vyjádřila solidaritu s protestujícími za práva sexuálních menšin (LGBT) v Gruzii. Ke společnému prohlášení ambasád západních zemí, které odsuzuje pondělní násilí v gruzínském hlavním městě, se připojilo mimo jiné velvyslanectví České republiky. Mezi signatáři je také Maďarsko, a to navzdory nedávno schválenému vlastnímu zákonu zaměřenému proti homosexuálům a faktu, že v minulosti podobná prohlášení EU Budapešť blokovala, poznamenal web EUobserver. Iniciativu podpořilo také Slovensko.

Organizátoři pondělního pochodu hrdosti sexuálních menšin v Tbilisi akci kvůli násilnostem odvolali. Skupiny oponentů totiž napadly a vyplenily jejich kancelář. Podle serveru Gruzia Online agresivní účastníci shromáždění proti homosexuálům v centru hlavního města fyzicky napadli asi dvě desítky novinářů a kameramanů a poškodili i televizní a rozhlasovou techniku.

Tři desítky zdrojů stály za textem, který mladého politika Dominika Feriho obvinil z nevhodného sexuálního chování vůči ženám. Všechny vyslechl pár novinářů, kterému se po zveřejnění článku ozývají další dívky. Kauza navíc novinářům otevírá téma, jak u takových činů přistupovat k obětem. Jak s nimi mluvit, kdy být reportér s profesními zásadami a kdy z této role vystoupit a být spíš blízkým člověkem. Téma s novináři, kteří s takovými respondenty často pracují, rozebíral pořad Newsroom ČT24.

Z odlehlých oblastí Myanmaru přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin. A to z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády, která násilím převzala moc letos v únoru. Někteří pozorovatelé soudí, že v zemi hrozí vypuknutí občanské války.

Ani týden po zničení kancelářské budovy v Gaza City v Pásmu Gazy není zřejmé, z jakého důvodu na ni izraelská raketa cílila. V budově se údajně nacházely kanceláře teroristů z palestinského hnutí Hamás, sídlily tam ale i redakce agentury Associated Press (AP) a televize al-Džazíra. Novináři prý o přítomnosti Hamásu nevěděli, podle jiných s ním ale mohli spolupracovat a krýt ho. Navíc se objevily spekulace, že útokem chtěl Izrael cenzurovat informace, které se do světa z místa dostávají. Kde je pravda? A jak moc tato událost může poškodit zmíněná média? Odpovědi se snažil nalézt pořad Newsroom ČT24.

Zpravodaj polské veřejnoprávní televize a spolupracovník České televize v Moskvě Tomasz Dawid Jędruchów musí na začátku září opustit Rusko. Tamní ministerstvo zahraničí mu neprodloužilo novinářskou akreditaci, bez které v Rusku jako novinář nemůže pracovat. Podle Jędruchówa jsou za tím dva důvody – nedávné vyhoštění ruského novináře z Polska a česko-ruský diplomatický spor po vypuknutí kauzy Vrbětice. Za jakých podmínek jeho kariéra v Rusku končí a co jeho odjezd bude znamenat pro obě země, říká Jędruchów v rozhovoru pro pořad Newsroom ČT24.

V zemích Evropské unie se během posledních let zhoršuje situace médií kvůli ekonomickému tlaku i hrozbám pro bezpečnost novinářů. V pondělí to prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Podle ní jsou takové hrozby viditelné prakticky ve všech unijních státech. Média jsou přitom zásadní pro fungování demokracie a EU má nástroje, kterými se může pokusit jejich situaci zlepšit, uvedla Jourová.

Návrh komunistů, aby novináři veřejnoprávních médií podávali majetková přiznání, překvapivě podpořila ministryně spravedlnosti i někteří poslanci vládního hnutí ANO. Kabinet Andreje Babiše přitom stejný návrh odmítl. Podle KSČM redaktoři České televize a Českého rozhlasu ovlivňují veřejné mínění a jsou placeni z veřejných peněz, proto by měli stejně jako třeba poslanci nebo starostové přiznávat majetek.

O koronaviru informují nepřetržitě víc než rok. Každodenně pracují s počtem nakažených, někteří novináři už jsou ale sami tohoto čísla součástí. Na vlastní kůži si vyzkoušeli, co covid znamená, co obnáší a jak může i zdravého člověka na několik dní vyřadit z běžného života. Někteří karanténu vzali pracovně a alespoň na sociálních sítích informovali, jaký má u nich nemoc průběh. Jiní si naopak naordinovali od internetu a zpravodajství klid. Shodně ale po covidu nahlíží na svou práci trochu jinak. Jak, to zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Ruský opoziční list Novaja Gazeta řeší svou budoucnost. Jeho redaktoři totiž čím dál častěji čelí výhrůžkám. Podporu médiu vyjádřili například Evropská unie nebo Amnesty International. Navzdory překážkám ale sami novináři dávají najevo, že v Rusku chtějí pracovat dál.

E-mailové schránky českých novinářů plní výhrůžky, dopisy plné nenávisti a agrese. Podobnému čelí v diskuzích pod články a na sociálních sítích. Není to nic neobvyklého, shodují se žurnalisté, v posledním roce je ale takových zpráv tolik, že je nelze jen tak přejít. Podle mediálních odborníků a sociologů je to důsledek společenské nálady – lidé už jsou covidem unavení a z pandemie nevidí východisko. A novináři, které považují za nosiče negativních zpráv, jsou pro ně nejsnazším terčem. Téma zpracoval pořad Newsroom ČT24.

Někteří čeští novináři nebyli kvůli koronaviru už zhruba rok ve svých redakcích, podmínky pro práci jsou navíc nyní ještě složitější než v jarní pandemické vlně. Do mikrofonu musejí mluvit v respirátorech, při překračování hranic okresů nesmí zapomínat na potvrzení, že cestují za prací, v případě návštěvy redakce musejí nově podstoupit i test. Jak to média zvládají, na co si zvykla a co jim naopak dělá potíže, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Loni přišlo při výkonu svého povolání násilnou smrtí o život 65 novinářů nebo pracovníků médií v šestnácti různých zemích. To je o 17 zabitých žurnalistů více než v roce 2019, přičemž loňská statistika je zhruba na úrovni 90. let minulého století, uvedla při zveřejnění své každoroční zprávy Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Zlatý glóbus za nejlepší filmové drama vyhrál snímek Země nomádů režisérky Chloé Zhaoové, která si odnesla také ocenění za nejlepší režii.  V kategorii komedie či muzikálu získal ocenění druhý díl filmu Borat. Za roli ve snímku Ma Rainey – matka blues dostal posmrtně cenu za nejlepšího herce Chadwick Boseman. Televizní tvorbu ovládl seriál Koruna.

Jsou takzvaně v první linii. Nezachraňují životy, ale informují o tom, co se děje. Novináři se denně pohybují na těch nejpostiženějších, nejnakažlivějších a nejemotivnějších místech. Snaží se být objektivní, sami jsou ale součástí pandemie, sami se můžou kdykoli a kdekoli nakazit. Už to trvá od loňského jara, takové vypětí přitom doposud zažívali pouze váleční nebo zahraniční reportéři. Jak vypadal rok krizové novinařiny, popisuje pořad Newsroom ČT24.