TÉMA

Novináři strana 2 z 4

Úroveň politiky jde rapidně dolů a ukazuje se to na osobnostech, míní politický komentátor Fendrych

Mluvil za ministerstvo vnitra, později tam byl náměstkem. Teď se ale řadu let jeho jméno objevuje pod politickými komentáři. Martin Fendrych zná politiku jako její někdejší aktivní člen, nyní se jí věnuje jako novinář. Do žurnalistiky kromě této zkušenosti ale promítá také svou víru. Komentáře přirovnává k básni. A ten, kdo je píše, by podle něj měl být i tak trochu spisovatel, řekl v podcastu Background ČT24.
3. 8. 2022|

Riziko násilí vůči novinářům vzrůstá, obává se režisér dokumentu o vraždě Jána Kuciaka

Čtyři roky od vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové stále není případ uzavřen. Jejich smrt v roce 2018 vyvolala velké protesty po celém Slovensku a politici odstupovali z vlády. Ale případ vyděsil i celou Evropu. Investigativní reportér a režisér Matt Sarnecki, Američan žijící v Rumunsku, natočil celovečerní dokument s názvem Kuciak: Vražda novináře. Ten se promítal v evropské premiéře na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.
7. 7. 2022|

Novináře můžou částečně nahradit roboti, myslí si šéfredaktor Respektu Erik Tabery

Nikdy jsem nebyl přesvědčenější, že naše profese je důležitá, v základní práci nás ale můžou nahradit roboti, odhaduje šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Investigativní žurnalistika podle něj slábne, protože se novináři více věnují jednoduchým tématům. „Zatímco zjistit, proč něco nefunguje, je těžké a má to nejistý výsledek. A mnohdy to veřejnost nechce ani číst,“ dodává. V podcastu Background ČT24 mluví i o těžkých začátcích v Respektu nebo o tom, kdy časopisu hrozil zánik.
21. 6. 2022|

Soud v Moskvě udělil Rádiu Svobodná Evropa pokutu 20 milionů rublů za zprávy o Ukrajině

Moskevský soud vyměřil pokutu ve výši 20 milionů rublů (asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině. Informovala o tom agentura Interfax.
6. 6. 2022Aktualizováno6. 6. 2022|

Moskva chce Donbas vylidnit, řekl Zelenskyj. Letiště v Oděse podle úřadů zasáhla ruská raketa

Cílem ruských vojenských útoků na Donbase je oblast zcela zničit a vylidnit, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že oblast skončí jako těžce obléhaný Mariupol. Terčem útoků se podle ukrajinské armády stala i startovací dráha letiště v Oděse. Moskva tvrdí, že letectvo během soboty zabilo přes dvě stovky ukrajinských vojáků a zničilo 23 obrněných vozidel, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení armády. Představitel Pentagonu agentuře AP řekl, že ruská operace má ve srovnání s původní představou Moskvy skluz. Francie zesílí vojenskou a humanitární pomoc, slíbil prezident Emmanuel Macron Zelenskému. Další podporu přislíbil i britský premiér Boris Johnson.
30. 4. 2022Aktualizováno30. 4. 2022|

Za leden zemřeli v Mexiku už tři novináři. Poslední oběti nepomohl ani vládní program na jejich ochranu

Mexiko potvrzuje pověst jedné z nejrizikovějších zemí pro média. Reportéři často umírají rukou drogových gangů. Podle veřejnosti vláda dělá pro jejich ochranu málo. Státem naposledy otřásl osud ženy, která kdysi osobně žádala prezidenta o pomoc s tím, že jí hrozí smrt kvůli jejímu povolání. Před pár dny se přitom ještě zúčastnila piety za mrtvého kolegu, nyní se lidé scházejí, aby uctili ji.
27. 1. 2022|

Situace v Bělorusku se bude zhoršovat, režim je ale neudržitelný, míní analytička Člověka v tísni

Politická situace v Bělorusku bude čím dál horší, ale status quo nemůže tamní neuznaný režim vydržet déle než několik let. V Událostech, komentářích tak zhodnotila dění ve východoevropské zemi analytička Člověka v tísni Nadiia Ivanova. Ocenila také slova českého ministra zahraničí v demisi, kterými zkritizoval úterní verdikt běloruského soudu nad Sjarhejem Cichanouským a dalšími aktivisty.
16. 12. 2021|

Nobelisté Muratov a Ressaová varovali před rozpínavostí Ruska a nenávistí na internetu

Novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín v pátek v norské metropoli Oslu převzali Nobelovu cenu za mír, kterou získali za boj za svobodu slova. Norský Nobelův výbor předal na slavnostním obřadu medaili s portrétem Alfreda Nobela a diplom také Davidovi Beasleymu, šéfovi Světového potravinového programu (WFP), který Nobelovu cenu za mír dostal loni. Kvůli pandemii covidu-19 nemohla být v roce 2020 cena předána osobně.
10. 12. 2021|

Běloruské úřady zasáhly proti novinářům a opozičníkům. Jako v KLDR, popisuje jeden z nich

Běloruské úřady podnikly domovní prohlídky v domovech desítek novinářů a opozičních aktivistů. Podle ochránců lidských práv to byl největší jednodenní zásah proti odpůrcům režimu za poslední tři měsíce. Nezávislým novinářům, obhájcům lidských práv a aktivistům v nejméně devíti velkých běloruských městech byly během prohlídek zabaveny mobilní telefony a počítače a byli podrobeni výslechům, uvedla agentura AP s odvoláním na nevládní organizaci Vjasna.
1. 12. 2021|

Země je přecitlivělá kvůli Babišovi. Neudělal jsem nic nelegálního, hájí se Michalik

Místopředseda Starostů a nezávislých Věslav Michalik se již nechce stát ministrem průmyslu a obchodu v nové vládě. Jeho podnikání na Kypru bylo legální, nechce ale dávat politickým konkurentům do ruky bič, řekl v pořadu Interview ČT24, kde odpovídal na otázky Zuzany Tvarůžkové.
25. 11. 2021|

Kubánské úřady odebraly akreditace redakci agentury EFE v Havaně

Kubánské úřady v sobotu odebraly akreditace celé redakci španělské agentury EFE v Havaně. Uvedla to samotná agentura. Úřady svůj krok nezdůvodnily a neuvedly, zda je odebrání akreditací dočasné či trvalé. EFE patří mezi nejvýznamnější tiskové agentury ve španělsky mluvícím světě.
14. 11. 2021Aktualizováno14. 11. 2021|

Stovka lidí se pokusila překonat polsko-běloruskou hranici, policie v oblasti našla mrtvého Syřana

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.
13. 11. 2021Aktualizováno13. 11. 2021|

Babišův nákup nemovitostí byl naprosto legální, tvrdí Havlíček. Podle Kupky budí obchody pochybnosti

Firma z daňového ráje, společnosti s nastrčenými řediteli –⁠ tak komplikovaně před lety nakupoval premiér Andrej Babiš (ANO) nemovitosti na francouzské riviéře. Dnes tvrdí, že postup byl legální a doporučila mu ho realitní kancelář. Podle některých odborníků ale způsob nákupu nese znaky praní peněz. Zjištění mezinárodního týmu více než šesti set novinářů v Událostech, komentářích rozebírali vicepremiér a zároveň ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a místopředseda ODS Martin Kupka.
5. 10. 2021|

Babiš a Orbán hovořili v Ústí nad Labem o energetice nebo migraci

Na návštěvě České republiky je předseda maďarské vlády Viktor Orbán. V pražské Kramářově vile ho přivítal premiér Andrej Babiš (ANO), poté zamířili do Ústí nad Labem, kde projednávali například investice, energetiku a migraci. Babiš v Ústeckém kraji vede volební kandidátku a po skončení pracovního programu se oba politici, kteří udržují dobré vztahy, sešli v ústeckém divadle s příznivci a členy hnutí. Na tiskovou konferenci obou premiérů se nedostali někteří žurnalisté, novinářské organizace kritizují porušení Listiny základních práv a svobod.
29. 9. 2021Aktualizováno29. 9. 2021|

Od Svobodného slova k TikToku. Nová podcastová série Background ČT24: Generace provede etapami české novinařiny

Někteří v médiích pracují celá desetiletí, jiní zase s profesí začali teprve nedávno. Jedno ale mají společné – chtějí informovat. Porevoluční novináři a novinářky odhalovali největší kauzy, mapovali nejzásadnější politická rozhodnutí, nebo také začali přinášet zprávy o terorismu, válce a chudobě. Současná generace reportérů zase točí podcasty, využívá sociální sítě nebo mobilní telefony a změnila se i jejich témata. Jak žurnalistiku vnímají novináři napříč generacemi? K čemu se vracejí a kam směřují? To jsou otázky pro novou podcastovou sérii redakce pořadu Newsroom Background ČT24: Generace.
21. 9. 2021Aktualizováno21. 9. 2021|

Práce v extrémně složité situaci a nutnost orientovat se v chaosu. Realita médií v době koronaviru

Jak covid změnil média, co bylo pro novináře nejtěžší a co je práce během pandemie naučila? Tomu se věnoval středeční pořad Devadesátka ČT24. V jeho rámci byl odvysílán také dokument s názvem Pandemie v přímém přenosu.
1. 9. 2021|

„Žurnalistika není zločin,“ demonstrovali ruští novináři. Skončili v policejní cele

Policie zadržela v Moskvě v sobotu večer dvanáct novinářů, kteří před sídlem tajné služby FSB protestovali proti zařazování ruských nezávislých médií na seznam „zahraničních agentů“. Všichni kromě jednoho, který strávil noc na policejní stanici, byli opět propuštěni, informoval list Kommersant.
22. 8. 2021|

Začal další ročník Letní žurnalistické školy, účastníci si zkusí novinářskou práci

V Havlíčkově Brodě začal 17. ročník Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského (LŽŠ). Podle jednoho ze zakladatelů Milana Pilaře se jí účastní vzhledem k epidemické situaci jen lidé z České republiky a Slovenska. Na programu jsou přednášky a besedy určené veřejnosti se zájmem o média a historii i současnost střední Evropy.
16. 8. 2021|

Maroko mělo skrze program izraelské firmy sledovat prezidenta Macrona, píše Le Monde. Francie zahájila vyšetřování

Pařížská prokuratura spustila vyšetřování v návaznosti na odhalení údajných snah různých zemí sledovat novináře či aktivisty skrze program izraelské společnosti NSO Group. Francouzská investigativní redakce Mediapart a dva její reportéři tvrdí, že jejich aktivity špionážním programem Pegasus monitorovalo Maroko. Podle zjištění deníku Le Monde marocké tajné služby sledovaly i telefonní číslo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
20. 7. 2021Aktualizováno20. 7. 2021|

Solidaritu s LGBT v Gruzii vyjádřilo po pondělním násilí i Česko a Maďarsko

Většina zemí Evropské unie vyjádřila solidaritu s protestujícími za práva sexuálních menšin (LGBT) v Gruzii. Ke společnému prohlášení ambasád západních zemí, které odsuzuje pondělní násilí v gruzínském hlavním městě, se připojilo mimo jiné velvyslanectví České republiky. Mezi signatáři je také Maďarsko, a to navzdory nedávno schválenému vlastnímu zákonu zaměřenému proti homosexuálům a faktu, že v minulosti podobná prohlášení EU Budapešť blokovala, poznamenal web EUobserver. Iniciativu podpořilo také Slovensko.
6. 7. 2021Aktualizováno6. 7. 2021|

Pochod za práva LGBT v gruzínském Tbilisi zhatili odpůrci. Vnikli do kanceláří organizátorů a napadli novináře

Organizátoři pondělního pochodu hrdosti sexuálních menšin v Tbilisi akci kvůli násilnostem odvolali. Skupiny oponentů totiž napadly a vyplenily jejich kancelář. Podle serveru Gruzia Online agresivní účastníci shromáždění proti homosexuálům v centru hlavního města fyzicky napadli asi dvě desítky novinářů a kameramanů a poškodili i televizní a rozhlasovou techniku.
5. 7. 2021Aktualizováno5. 7. 2021|

Novinář nemá být terapeutem. U některých rozhovorů s oběťmi závažných činů to ale jinak moc nejde

Tři desítky zdrojů stály za textem, který mladého politika Dominika Feriho obvinil z nevhodného sexuálního chování vůči ženám. Všechny vyslechl pár novinářů, kterému se po zveřejnění článku ozývají další dívky. Kauza navíc novinářům otevírá téma, jak u takových činů přistupovat k obětem. Jak s nimi mluvit, kdy být reportér s profesními zásadami a kdy z této role vystoupit a být spíš blízkým člověkem. Téma s novináři, kteří s takovými respondenty často pracují, rozebíral pořad Newsroom ČT24.
6. 6. 2021|

Odpor proti myanmarské juntě sílí ve vzdálených oblastech země. Spekuluje se o občanské válce

Z odlehlých oblastí Myanmaru přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin. A to z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády, která násilím převzala moc letos v únoru. Někteří pozorovatelé soudí, že v zemi hrozí vypuknutí občanské války.
5. 6. 2021|

Útok na Hamás nebo cenzura informací z Gazy? Novináři zjišťují, co stálo za sestřelením budovy, kde sídlila AP a al-Džazíra

Ani týden po zničení kancelářské budovy v Gaza City v Pásmu Gazy není zřejmé, z jakého důvodu na ni izraelská raketa cílila. V budově se údajně nacházely kanceláře teroristů z palestinského hnutí Hamás, sídlily tam ale i redakce agentury Associated Press (AP) a televize al-Džazíra. Novináři prý o přítomnosti Hamásu nevěděli, podle jiných s ním ale mohli spolupracovat a krýt ho. Navíc se objevily spekulace, že útokem chtěl Izrael cenzurovat informace, které se do světa z místa dostávají. Kde je pravda? A jak moc tato událost může poškodit zmíněná média? Odpovědi se snažil nalézt pořad Newsroom ČT24.
23. 5. 2021|
Načítání...