Evropská komise chce zlepšit podmínky pro nezávislou práci novinářů a pro pluralitu médií v zemích Evropské unie. Místopředsedkyně unijní exekutivy Věra Jourová (ANO) představila návrh nových pravidel, která mají mimo jiné omezit vliv státních orgánů na veřejnoprávní média, zajistit transparentnost vlastnictví médií či zamezit sledování komunikace novinářů. Jejich cílem je i to, aby nezávislost zpravodajství na svých stránkách více respektovaly i velké internetové firmy. Zástupci vydavatelů i digitálních platforem se po oznámení konceptu ozvali s kritickými připomínkami.
Brusel v posledních letech kritizuje omezování plurality médií v Maďarsku a dává najevo obavy o nezávislost veřejnoprávní televize v Polsku. Podle organizace Reportéři bez hranic se však v posledních letech zhoršily podmínky pro svobodnou práci novinářů i v Řecku, Slovinsku, Itálii či Nizozemsku.
„Je nejvyšší čas jednat. Musíme stanovit jasné principy: žádný novinář nesmí být kvůli své práci sledován, žádné veřejnoprávní médium se nesmí stát kanálem propagandy,“ prohlásila Jourová, která má v unijní exekutivě na starosti téma ochrany právního státu a nezávislosti médií. Demokracie podle ní může fungovat jen tehdy, když budou mít novináři dostatečnou ochranu, aby kontrolovali lidi disponující mocí, „ať už politickou, či ekonomickou“.
Komise v nařízení nazvaném Media Freedom Act navrhuje závazná pravidla, díky nimž budou orgány členských států muset respektovat nezávislost práce televizí, rozhlasu, tisku i internetových médií. Ta budou naproti tomu muset zajistit jasné a veřejné informace o svých konečných vlastnících s cílem zajistit, aby neovlivňovali jejich obsah.
Financování veřejnoprávních médií i obsah na webech internetových gigantů
Brusel hodlá novou sadou pravidel zaručit také to, že členské státy umožní „odpovídající a stabilní“ financování veřejnoprávních médií a transparentní a otevřený výběr jejich vedení. Státní inzerce v médiích by měla být lépe kontrolována, aby ji nemohly vlády zneužívat k podpoře vybraných médií. Nová norma má také předejít využívání sledovacích technologií proti novinářům.
Velké internetové platformy jako Facebook, Google či YouTube budou muset více dbát na mediální obsah na svých stránkách. V případě, že budou chtít odstranit příspěvek, který je v rozporu s jejich politikou, budou muset nejdříve upozornit společnost odpovědnou za jeho vznik a vzít v potaz její případné námitky.
Aby začala platit v praxi, musí ji schválit členské státy a Evropský parlament. Shodu na společné pozici unijních zemí by mělo během podzimu začít dojednávat současné české předsednictví.
„Ten legislativní proces nebude jednoduchý, přeci jen je to úplně nové téma,“ předpokládá Jourová s odkazem na to, že EU nemá podobně komplexní pravidla zahrnující podmínky fungování všech druhů médií. České předsednictví by podle ní mohlo do konce roku přinejmenším získat přehled o postojích unijních vlád, jednání se ale s velkou pravděpodobností protáhnou do příštího roku.
Připomínky mediálních gigantů
Do schvalování budou vedle zákonodárců chtít promítnout své připomínky i zástupci mediálních firem a internetových společností. Například skupina CCIA Europe zastupující zájmy digitálních gigantů jako Google, Meta či Twitter dala najevo výhrady k bodu, na jehož základě by podle ní internetové platformy měly poskytovat prostor jakékoli mediální společnosti.
Toho by mohly zneužít organizace šířící extremistický, nelegální či dezinformační obsah, uvedla CCIA Europe podle agentury Reuters. Některé velké televize se zase obávají, že pravidla zkomplikují fúze na mediálním trhu.
Ředitel české Unie vydavatelů Václav Mach podotkl, že komise se zástupci vydavatelských firem návrh dostatečně nekonzultovala. „Dopady regulace na svobodu tisku v jednotlivých členských státech EU mohou být značně rozdílné. Je zároveň zřejmé, že pouhá regulace médií nemůže sama o sobě fungovat jako dostatečná záruka pro svobodu tisku,“ upozornil.
Vydavatelé by podle Macha pravidla rádi prodiskutovali se zákonodárci v průběhu jejich schvalování, aby mohli uplatnit své připomínky.
