EK chce posílit nezávislost médií a zabránit sledování novinářů. Vlastnictví má být transparentní

Evropská komise chce zlepšit podmínky pro nezávislou práci novinářů a pro pluralitu médií v zemích Evropské unie. Místopředsedkyně unijní exekutivy Věra Jourová (ANO) představila návrh nových pravidel, která mají mimo jiné omezit vliv státních orgánů na veřejnoprávní média, zajistit transparentnost vlastnictví médií či zamezit sledování komunikace novinářů. Jejich cílem je i to, aby nezávislost zpravodajství na svých stránkách více respektovaly i velké internetové firmy. Zástupci vydavatelů i digitálních platforem se po oznámení konceptu ozvali s kritickými připomínkami.

Brusel v posledních letech kritizuje omezování plurality médií v Maďarsku a dává najevo obavy o nezávislost veřejnoprávní televize v Polsku. Podle organizace Reportéři bez hranic se však v posledních letech zhoršily podmínky pro svobodnou práci novinářů i v Řecku, Slovinsku, Itálii či Nizozemsku.

„Je nejvyšší čas jednat. Musíme stanovit jasné principy: žádný novinář nesmí být kvůli své práci sledován, žádné veřejnoprávní médium se nesmí stát kanálem propagandy,“ prohlásila Jourová, která má v unijní exekutivě na starosti téma ochrany právního státu a nezávislosti médií. Demokracie podle ní může fungovat jen tehdy, když budou mít novináři dostatečnou ochranu, aby kontrolovali lidi disponující mocí, „ať už politickou, či ekonomickou“.

Komise v nařízení nazvaném Media Freedom Act navrhuje závazná pravidla, díky nimž budou orgány členských států muset respektovat nezávislost práce televizí, rozhlasu, tisku i internetových médií. Ta budou naproti tomu muset zajistit jasné a veřejné informace o svých konečných vlastnících s cílem zajistit, aby neovlivňovali jejich obsah.

Financování veřejnoprávních médií i obsah na webech internetových gigantů

Brusel hodlá novou sadou pravidel zaručit také to, že členské státy umožní „odpovídající a stabilní“ financování veřejnoprávních médií a transparentní a otevřený výběr jejich vedení. Státní inzerce v médiích by měla být lépe kontrolována, aby ji nemohly vlády zneužívat k podpoře vybraných médií. Nová norma má také předejít využívání sledovacích technologií proti novinářům.

Velké internetové platformy jako Facebook, Google či YouTube budou muset více dbát na mediální obsah na svých stránkách. V případě, že budou chtít odstranit příspěvek, který je v rozporu s jejich politikou, budou muset nejdříve upozornit společnost odpovědnou za jeho vznik a vzít v potaz její případné námitky.

Aby začala platit v praxi, musí ji schválit členské státy a Evropský parlament. Shodu na společné pozici unijních zemí by mělo během podzimu začít dojednávat současné české předsednictví.

„Ten legislativní proces nebude jednoduchý, přeci jen je to úplně nové téma,“ předpokládá Jourová s odkazem na to, že EU nemá podobně komplexní pravidla zahrnující podmínky fungování všech druhů médií. České předsednictví by podle ní mohlo do konce roku přinejmenším získat přehled o postojích unijních vlád, jednání se ale s velkou pravděpodobností protáhnou do příštího roku.

Připomínky mediálních gigantů

Do schvalování budou vedle zákonodárců chtít promítnout své připomínky i zástupci mediálních firem a internetových společností. Například skupina CCIA Europe zastupující zájmy digitálních gigantů jako Google, Meta či Twitter dala najevo výhrady k bodu, na jehož základě by podle ní internetové platformy měly poskytovat prostor jakékoli mediální společnosti.

Toho by mohly zneužít organizace šířící extremistický, nelegální či dezinformační obsah, uvedla CCIA Europe podle agentury Reuters. Některé velké televize se zase obávají, že pravidla zkomplikují fúze na mediálním trhu.

Ředitel české Unie vydavatelů Václav Mach podotkl, že komise se zástupci vydavatelských firem návrh dostatečně nekonzultovala. „Dopady regulace na svobodu tisku v jednotlivých členských státech EU mohou být značně rozdílné. Je zároveň zřejmé, že pouhá regulace médií nemůže sama o sobě fungovat jako dostatečná záruka pro svobodu tisku,“ upozornil.

Vydavatelé by podle Macha pravidla rádi prodiskutovali se zákonodárci v průběhu jejich schvalování, aby mohli uplatnit své připomínky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 3 mminutami

Von der Leyenová oznámila v Kyjevě další balík pomoci

Vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady při setkání v Kyjevě, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zorganizoval v den třetího výročí napadení své země, hovořili o nutnosti zachovat územní celistvost Ukrajiny a dojednat mír v rusko-ukrajinské válce, který bude respektovat zájmy Kyjeva. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zároveň informovala o dalším balíku pomoci.
08:36Aktualizovánopřed 17 mminutami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 44 mminutami

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali.
před 2 hhodinami

Mezi mladými voliči v Německu vedly AfD a Levice

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.
před 3 hhodinami

Návrat je riskantní, setrvání čím dál složitější. Nejistota ukrajinských uprchlíků roste

Tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu žijí miliony ukrajinských uprchlíků v Evropě v nejistotě. Mezinárodní podpora slábne a životní náklady rostou. Mnozí z nich se potýkají s rostoucími problémy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od byrokratických překážek po snižující se sociální dávky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a někteří z nich jsou nuceni učinit téměř nemožnou volbu: zůstat a potýkat se s životem v cizí zemi, nebo se vrátit do vlasti částečně okupované Ruskem.
před 3 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...