Věra Jourová

Končící místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová se rozhodla ukončit členství v hnutí ANO. Neslučuje se s jejími plány na budoucnost v nestranické akademické sféře, oznámil na sociální síti X předseda hnutí a bývalý premiér Andrej Babiš. O rozhodnutí na stejné platformě informovala i Jourová.

Rusko omezí přístup ze svého území k více než osmdesáti médiím z Evropské unie. Oznámilo to v úterý podle agentury TASS ministerstvo zahraničí v Moskvě. Podle něj jde o odvetné opatření, které vstupuje v platnost okamžitě. Mezi médii, jejichž obsah bude Rusko blokovat, je například Česká televize, německý magazín Der Spiegel, španělský El País, italská La Stampa, francouzský Le Monde, ale i servery s celounijní působností Politico a EUobserver. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) krok označil za skandální. Podle Spojených států se Rusko bojí pravdy.

Česká republika má dobrou šanci získat v Evropské komisi silné portfolio, myslí si její místopředsedkyně Věra Jourová. Je lepší, když jsou kandidáti do Komise zaměření na jednu oblast, a to ekonomiku, než aby byli univerzalisté či „Brouci Pytlíci“, prohlásila také v pořadu Události, komentáře.

Političtí představitelé se na Pražském evropském summitu zabývají otázkami pozice Evropské unie v měnícím se světě. Podle končící místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové bude upevnění této pozice spadat na novou Evropskou komisi. Politici také například varovali před dopady války na Ukrajině a různých dalších krizí na jednotu evropské společnosti.

Znovuzvolený europoslanec Alexandr Vondra (ODS) věří, že díky snížení počtu europoslanců za Zelené bude mít jeho frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) větší slovo. Spolupráci by si představoval s Evropskou lidovou stranou (EPP). Do ECR podal oficiální přihlášku i zvolený europoslanec za Motoristy Filip Turek. Doufá, že ODS nebude vstupu do frakce bránit. Tvrdí, že na prosazení zrušení zákazu výroby aut se spalovacími motory by s ostatními poslanci spolupracovat „měli a mohli“. Nově zvolená europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) chce hledat „jednotnou linku“ v rámci české delegace. Zvolená europoslankyně vidí potenciální střet například ve volbě eurokomisaře.

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu Moskva zintenzivňuje svou dezinformační kampaň. List The Washington Post (WP) zjistil, že proruská platforma Voice of Europe posílala krajně pravicovým politikům měsíčně až milion eur za účelem šíření ruské propagandy v pěti evropských zemích, a snažila se tak posílit postavení proruských kandidátů. Činitelé z oblasti zpravodajských služeb mluví o jedné z nejambicióznějších ruských operací, jejichž cílem je rozdělit Západ a podkopat podporu Ukrajiny. Řada ruských hoaxů se týká i klimatických opatření či lídrů EU, v šíření lží pomáhá Kremlu umělá inteligence či takzvané deepfakes. Evropský parlament se snaží bránit prostřednictvím nových legislativ.

Premiér Petr Fiala (ODS) chce posilovat vliv Česka ve vedení Evropské unie, chtěl by silnou pozici pro eurokomisaře. Už nyní se o možných jménech vyjednává na různých úrovních. To podstatné ale přijde až po červnových volbách do Evropského parlamentu. Podle dohody mají kandidáta navrhnout Piráti a STAN. Ti se ovšem o nominaci přou.

Česko v příštích mnoha letech ani desetiletích zavést euro nemusí – pokud samo nebude chtít, řekla České televizi místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. A to i přesto, že se k přijetí společné měny před 20 lety při vstupu do EU formálně zavázalo. Závazek je totiž podle Jourové nevymahatelný. K brzkému zavedení eura znovu vyzval minulý týden prezident Petr Pavel. Argumentuje třeba faktem, že země, které společnou evropskou měnu přijaly, jsou s ní spokojené.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že v Polsku již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu. Evropská unie proto ukončí řízení kvůli stavu vlády, kterému Varšava čelila více než šest let. Takzvaná procedura podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii byla proti Polsku spuštěna v roce 2017. Evropská komise kritizovala zejména zásahy předchozí polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) do justice a zmrazila kvůli tomu Varšavě miliardy z unijních fondů.

Česká republika se za posledních dvacet let v Evropské unii zvedla nebývalým způsobem, ať už v oblasti hospodářství, tak i prestiže, míní místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která byla hostem pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Podle Jourové i ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je chybou, že nevznikla solidní analýza ekonomických přínosů členství v EU pro Česko. Dvořák dále odmítl představu o Unii jako o „místu, odkud tečou peníze“ a zmínil další benefity, jako je být součástí silného demokratického bloku v době ruské agrese. Poslankyně Marie Pošarová SPD naopak hovořila o potřebě konání referenda o vystoupení z EU.

Mezi lidmi panuje podezíravost vůči všemu, co přichází zvenčí, uvedla v Událostech, komentářích eurokomisařka Věra Jourová k výročí vstupu Česka do EU. Podle ní by si lidé měli uvědomit, že už to není zvenčí – Česko je součástí a má v Evropě docela silný hlas. První eurokomisař za Českou republiku Pavel Telička zmínil, že si za mnoho předsudků v EU mohla země sama, protože zlenivěla a na začátku nenaplnila svůj potenciál, což se nyní zlepšuje. Podle dokumentaristy a producenta Víta Janečka, který před dvaceti lety točil situační dokument Den E o vstupu Česka do EU, představoval začátek členství pro polistopadové generace možnost skoro jediného pozitivního zážitku na státotvorné úrovni.

Evropská komise bude od Bratislavy požadovat další informace o změnách v trestním právu, které prošly v parlamentu navzdory její žádosti ve zrychleném režimu. Po jednání se členy slovenského kabinetu to uvedla eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Zdůraznila, že si nikdo nepřeje, aby Slovensko přišlo o peníze z evropských fondů. Jourová také varovala, že navrhovaný slovenský zákon, podle něhož nevládní organizace financované ze zahraničí mají mít zvláštní označení, je v rozporu s právem EU.

Zaměstnanci i externisté veřejnoprávního média Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS) se ve čtvrtek oblékli do černého. Protestovali tak proti zamýšlenému rušení média, kde pracují, a proti chystanému vzniku nástupnické organizace Slovenská televízia a rozhlas (STVR). Podporu protestujícím vyhlásily opoziční strany, někteří opoziční poslanci pak přišli do sněmovny (Národná rada) také v černém. Návrh zákona o přeměně RTVS na STVR schválila ve středu slovenská vláda.

Za dvě dekády členství se na předních pozicích Evropské unie vystřídala řada Čechů. Europoslanci navrhují a hlasují o zákonech, soudci unijních soudů hledají spravedlnost, eurokomisaři rozhodují. Pozornost celé Unie byla na Česko upřena také během dosavadních dvou předsednictví. Podle odborníků sice první skončilo „reputační katastrofou“, po druhém předsednictví však Praha získala pověst spolehlivého partnera.

Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před blížícími se eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Informoval o tom belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož potvrdily tajné služby existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a dalších unijních zemích. Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že k vyšetřování proruských špionážních sítí v EU přispělo nedávné odhalení v Česku a že jde o výsledek mezinárodní spolupráce, kterou Češi koordinují.

Nová unijní garnitura se bude muset zabývat bezpečností a obranou, konkurenceschopností Evropské unie, rozšířením bloku či budoucností demokracie a právního státu. Na konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která o místo v unijní exekutivě po deseti letech usilovat nebude. Podle bývalého irského premiéra Bertieho Aherna by rozšíření EU o další země přineslo stabilitu, prosperitu a posílení bloku. Podobně se vyjádřil i bývalý slovinský prezident Borut Pahor.

Evropská komise navrhla, aby se devadesát procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí otevřené ruské agresi.

Zhruba dvě stovky slovenských novinářů podepsaly prohlášení na podporu nezávislosti veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS), který podle nich chce ovládnout vláda premiéra Roberta Fica a změnit ho na vládní propagandistický kanál. Návrh nového zákona o slovenské televizi a rozhlasu, jejž připravilo ministerstvo kultury, čelí kritice na Slovensku i v zahraničí. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zdůraznila, že předloha zákona je v rozporu s novým evropským aktem o svobodě médií.

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová ve čtvrtek obhajovala chystané změny ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) tím, že stanice podle ní cenzuruje názory. Kritizovala také práci slovenských novinářů a tvrdila, že lidé stále více spoléhají na alternativní média, protože v těch z hlavního proudu se prý dozvědí informace jen „jediného spektra a jedné jediné pravdy“. Návrhy na změny v RTVS vyvolaly kritiku opozice s tím, že se vláda chystá médium ovládnout.

Evropský parlament přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií. Ten má vůbec poprvé na unijní úrovni zajistit jejich ochranu před politickým a ekonomickým vměšováním, ale i transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Obrátit se bude možné na nový Evropský sbor pro mediální služby. Norma podle některých europoslanců představuje signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.

Slovenské ministerstvo kultury chce posílit vliv státu na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a vyměnit ředitele. Opozice návrh zákona kritizovala a označila jej za snahu RTVS ovládnout. Dvě opoziční strany oznámily pokračování protivládních protestů, které byly dříve zaměřené proti změnám v trestním právu. Situaci slovenských médií pozorně sleduje Evropská komise (EK), upozornila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Proti návrhu se ozval také Český rozhlas. Prostřednictvím generálního ředitele Reného Zavorala uvedl, že jde o „de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby“.

Rusko se chová ke svým občanům stejně jako ve své zahraniční politice, proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi snící o lepší budoucnosti, okomentoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zprávu o smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězeňském táboře. Kritické reakce na adresu režimu ruského diktátora Vladimira Putina přicházejí i ze světa. Za smrt Navalného je zodpovědný Putin, prohlásil například americký prezident Joe Biden.

Slovensko musí zaručit nezávislost státních zástupců na politice a jejich schopnost vést stíhání i v kauzách, ve kterých figurují vysocí politici. Agentuře AFP to řekla eurokomisařka Věra Jourová, která kritizovala navrhované zrušení slovenského Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Krok je součástí změn trestního práva, které prosazuje vláda premiéra Roberta Fica. V souvislosti s těmito úpravami by Bratislava mohla přijít o čerpání peněz z unijních fondů, varovala Jourová.

První větší oficiální akcí k letošnímu dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie je pondělní konference s názvem 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci. Zahájil ji svým projevem premiér Petr Fiala (ODS), promluví i všichni dosavadní čeští eurokomisaři nebo zástupci většiny parlamentních stran. Tématu dvaceti let Česka v EU se bude věnovat speciál Událostí, komentářů, který mimořádně začíná už ve 21:30.